Šikanovaný učitel

Nedávno jsem psala o tom, zdali by měli mít učitelé možnost tělesně trestat své žáky. Ale jak řešit to, když je "trestán" učitel? Také se to prostě stává. Když žáci nemají respekt, a k učiteli si dovolují víc než je zdrávo, to je pak docela problém.

Tehdy přišel k nám na základku mladý, čerstvě vystudovaný učitel. Bylo až úžasné, jak byl chytrý, v čem se vyznal, co uměl, jaký měl přehled. Jeho mozek byl nabytý vědomostmi a on byl připraven nám je předávat. Bohužel ty vědomosti někteří nechtěli brát. S jeho mírumilovnou povahou přímo dráždil některé spolužáky k tomu, aby ho šikanovali. Nedokázal si vytvořit respekt, navíc to bylo jeho první místo, takže měl určitě trému. Největší problém byl ale asi v tom, že se jim prostě nelíbil. No ideál krásy to fakt nebyl. Jeho veliké brýle, které, jako by snad zdědil po dědečkovi a pletené svetříky byly zřejmě taktéž z minulého století a slovo deodorant mu asi taky nic neříkalo. Ale on nám přeci neměl dělat módního poradce. Někteří spolužáci si chtěli dokazovat jací jsou borci, když mu začnou sprostě nadávat. Nejhorší bylo, že ten respekt neměl ve většině tříd, co učil. Bylo mi ho líto, ale to je asi tak vše, co jsem tím mohla dělat. Musel toho na naší škole určitě vytrpět hodně a na svoje první místo rozhodně nebude vzpomínat s úsměvem. Teď z toho fakt nemám dobrý pocit, ale myslím, že kdyby šel vrátit čas, tak bych s tím stejně nedokázala nic dělat.

Read more...

Třídnice kde jsi????

Mít třídní službu, to znamená velká buzerace, neustálé shánění třídnice a vysušené, páchnoucí ruce od smradlavé houby na tabuli. A celý tento týden jsme ji měli my (já a Kačka). Hned v pondělí ráno před první hodinou má služba dojít ke Kaličovi do kabinetu a donést odtamtud mapu do třídy. Jenže my samozřejmě přišli do školy minutu před zvoněním a jelikož nejsme supermanky tak jsme to do druhého patry stihly až po zadrnčení zvonku a to se Kaldovi nelíbilo a tak nás poslal do třídy a řekl, že si jí donese sám. Chápete to? Když už se konečně vyškrábem do druhého mezipatra tak nás pošle pryč... Před češtinou se nám někam zatoulala třídnice a tak se musela jít hledat. Nejprve jsme vyběhli až do nejvyšší třídy ve škole (čtvrtý patro) tam ovšem potvůrka nebyla, přesto, že tam měla být, potom jsme se vrátili do třídy. Pak jsme běželi do kanceláře, poté jsme se opět vrátili do třídy a tam se rada spolužaček usnesla, že má vše na svědomí prof. Vasil a že tedy půjdeme po jeho stopách. Nejprve jsme se vydali nejvyššího patra, kde má kabinet. On tam samozřejmě nebyl, proto jsme se tedy vrátili do třídy (to už jsem si fakt připadala jak debil) a odtamtud se vydali přes půlku školy do nějakejch laboratoří, kde se samozřejmě také nenacházel. Vrátili jsme se opět do třídy ale oni nás zase poslali do těch samých laboratoří. Pak jsme zjistili, že tam Vasil skutečně má být, ale není, protože je na nějaké poradě. Tak nám nezbylo nic jiného, nežli tam na něj počkat. Samozřejmě šel z porady skoro jako poslední. Naštěstí nám třídnici dal. Jenže mu při předávání stál za zády Kalič a ten si samozřejmě nemohl odpustit komentář: "no jo, zase ty expertky z OA2" (on je na nás prostě zasedlý)... Ve středu jsem se hádala s jednou profesorkou, že má před naší odpoledkou skutečně odnést třídní knihu do sekretariátu a že je to její povinnost. Ona mi ale odvětila, že je to daleko... Těch příhod by bylo fakt hodně. Ale aspoň jsem při neustálém běhání po schodech a dlouhých školních chodbách shodily nějaké to kilčo. Stejně je to hrozná představě, že nás čekaj ještě další dva podobné týdny hrůzy!

PS: Pokud nechápete to hledání třídnice, tak se vám ani nedivím, ale ono to bylo opravdu tak složité jak je to napsané.

Read more...

Novinky ze světa dance & trance music

A je to tu, po delší odmlce se vrací Mikeš a jeho novinky. Tentokrát budou celkem tři. Začnu mou oblíbenou skupinou, a ač se pan otík bude divit, je to Scooter. Tato německá grupa vydává 26. Září nový singl, který natočili ve spolupráci se Status Quo. Singl se jmenuje Jump That Rock (Whatever You Want) a jeho radio verzi najdete zde. Samo ve kvalitě 320 kbps. ;)
Další novinku si schovám pro Leona Boliera, který zanedlouho vydá své debutové album Pictures. Tento nizozemský trancový mág si pro nás přichystal ochutnávku v podobě singlu I Finnaly Found. A jelikož radio edit není, tak si to budete „muset“ vychutnat v daleko lepším Extended Mixu.
Dále bych se zmínil o připravovaném albu Snow Patrol, které vyjde 21. Října a bude se jmenovat One Hundred Million Suns. Stejně jako Leon, tak i oni vydali singlík pojmenovaný Také Back The City a radio verzi naleznete tu. A později snad i recenzi alba ;)
A jako bonus ode mě si můžete stáhnout starší věcičku, která se jistě bude líbit:
Red Hot Chilli Pepers – My Otherside (Benny Bennasi Remix)

Stay TUNES!

Read more...

Mytologie Řecka

Řecká mytologie neodmyslitelně patří k antické kultuře.
Sestává z vyprávění o řeckých bozích, polobozích a bájných hrdinech. Římané dokonce poupravili tuto mytologii a přijali ji za římskou mytologii.
Řečtí bohové většinou vypadají jako skuteční lidé, mohou se narodit, ale stávají se nesmrtelnými. Každý bůh měl své charakteristické vlastnosti podle jeho činnosti. Jsou v úzkém kontaktu s lidmi a zasahují do jejich každodenního života.
Ze všeho nejdříve světu vládli Titáni, z nichž nejmocnější pár Kronos a Rhea splodili syna - Dia. Zeus se stal později nejvyšším bohem a vládcem všech řeckých bohů na Olympu.
Héra - bohyně a ochránkyně rodiny, se stává manželkou Dia. Diův bratr Hádes byl bohem podsvětí (pozn. to muselo být žůžo).
Další známý bozi jsou například Athéna (moudrost a vzdělání), Poseidon (moře), Ares (válka), Afrodita ( láska a krása).

Nojo takhle to vypadá, když mě opustí fantazie a trávím ve škole toliik času :D.

Read more...

Příšerný den

Včerejší den patří mezi ty, které bych nejraději zaspala a nebo vynechala. Hned ráno jsem čekala fákt hrozně dlouho před Katčiným domem. Měla "nepatrné" zdržení, prý koupala svačinu... xD Druhou hodinu byla konverzace, kde nám učitelka rozdala minimálně dvacet let staré německé texty o "otužovacím sportu" s velice aktuální gramatikou, která se používala v ČSFR - ještě že nebyl nadpis: "jak si naši soudruzi utužují zdraví". No a pak následovala čeština a hledání třídnice - rozhodla jsem se tomuto šílenému pátrání a celé naší týdenní třídní službě věnovat celý článek. A co tomu dni ještě chybělo? Ájina... zpívali jsme příšerný dávný hit "Juliet" a potom další skvělý song od (oblíbeného zpěváka naší prof.), Mira Žbirky, při tom jsme museli různě hýbat rukama a točit se do kolečka jak ***** no buďte rádi, že jste to neviděli... Hurá odpoledka!!! Ale i ta nebyla moc supr protože jsme scháněli Halsky na bolení v krku a proběhli celé město - nakonec jsme je naštěstí sehnali, jinak bysme tam pobíhali doteď. Pak následovala již tradiční hodina infošky, při které si připadám jak totální idiot, protože nevím, to co prý mám vědět, a ještě hůř o věcech, které mám vědět jsem nikdy neslyšela... no asi mi to zatajili. To nejlepší na konec byl dějepis devátou hodinu, což už je samo o sobě příšerné, ale k tomu všemu jsme s Kačkou zjistili, že jsme podle barokních malířů vitální ženy (tedy při těle), protože máme stejnou postavu, jako ty na obrazech xD. No fakt jsem byla ráda, že je to úterý již za mnou.

Read more...

Americké zákony > šílenost sama

Přicházím s dalším speciálem ohledně těch nejbizardnějších zákonů, které existují. Existuje jich opravdu nespočetné množství a existují jen proto, že se zapomnělo na jejich vyškrtnutí.
Ve městě Denver je zakázáno půjčovat vysavač sousedům. Zajímalo mě, proč byla taková vyhláška vůbec vymyšlena :). Jestliže přijdete do Washingtonu je vaší povinností nejdříve nahlásit šerifovi, že jste dorazili do města. Na tyto zákony už sice nikdo nehledí, ale přecejenom jsou stále v platnosti. Dalším totálně absurdním zákonem je, že v Aljašce nesmíte vystrkovat losa ven z pohybujícího se letadla. NO zajímalo by mě jak vypadá porušení tohoto zákona :). V Západní Virginii můžou slepice snášet vejce pouze mezi 8:00 a 16:00. Nikdy jsem si nemyslela, že i slepice se dožijí svého vlastního zákona =o. V Nevadě zase můžete legálně oběsit člověka, který bude střílet po vašem psovi. Taky by se tu hodil takový zákon, ne? Ve státě Illinois je zakázáno mluvit anglicky, povolena je jedině američtina. No tak tohle je brutální blbost :D. Ale popravdě Amíci byli vždy padlý na hlavu.
Kdyby jste zatoužili přečíst si další absurdní zákony, tak klikněte na tento odkaz. Je tam toho opravdu spousta.

Read more...

Všechno má svůj název

O tom, jak je čeština bezesporu krásný a rozmanitý jazyk svědčí také názvy měst, městeček, vsí a vesniček, které se nacházejí na našem území. Máte možnost navštívit například Kozojedy, Kozohlody, Kakejcov, Tetětice, Mackovice, Nahý Újezdec, Mlýnské struhadlo, Mrchojedy, Mnetěš, Nesvačily, Suchomasty, Volduchy, Nahošín, Kojákovice, Tvořihráz, Deblín, Vanovice, Popice, Plenkovice, Mezholezy.... Někdy museli mít ti, co vymýšleli názvy opravdu notnou dávku fantazie, a kdo ví, čím vším si tyto názvy musely projít, než dostály své současné podoby.

Read more...

Kravata sem, krava tam

Jelikož nám prázdniny už dávno skončily a my tak rády píšeme články o škole a učitelích, tak už zkrátka nebude tak trapné, když budem psát zase o škole.. Dnes speciálně o profesorovi Rejmonovi, který je zkrátka REJMON.

"Jestli to někomu nevadí tak já vám řeknu jednu anekdotu jo? Ale je neslušná, takže zavřete okna!"

Schytali jsme ho naštěstí jen na zbožíznalství, protože co si budem povídat. Byli bychom pořádně dutí, i když nevím jestli je to možné, protože naše třída je dutá sama o sobě.
Než jako učitel je spíš zajímavý svým oblečením a historkami. Má totiž obrovskou zálibu v nošení kravat a košil a to hlavně pastelových barev, což vypadá nesmírně roztomile :). Jeho manželka se zkrátka činí.. Opravdu neznám profesora, který by s takovou láskou denně nosil kravaty.
Navíc je opravdu nebezpečné jezdit s ním v autě. Podle staré pověsti, která koluje už od nepaměti na naší škole, totiž každá žena, co se sveze s Rejmonem do nějaké doby zaručeně otěhotní.

Read more...

Omluva klávesnici

Zas se mi stala "nehoda". Prostě se mi vylil kečup na klávesnici. Obdivuji ji, že ještě vůbec funguje a existuje. Ta moje toho už zažila opravdu hodně, dost často u ní (nad ní) jím a piju a podle toho to pak také vypadá. Zkoumat obsah mé klávesnice je fakt nechutná činnost, ale do toho čištění se mi stejně nechce. Nejčastěji mezi písmenka zapadají drobky z pečiva, sušenek či čokolády. Další pokrmy které skončily na písmenkách už raději jmenovat nebudu... No, pak se ani nedivím, že ji olizuje můj pes. A také se nedivím, že podle nějaké studie je právě klávesnice méně higieničtější než záchodové prkénko, no tak tímhle si jsem zcela jistá a ani nemusím provádět žádné studie.

karolina ‎(10.9.2008 17:29):

jsem si nalila do klávesnice kečup

katherinka ‎(3.5.2008 16:27):

sem polila klávesnici kafem *LOL*

karolina ‎(17.2.2008 16:39):

vylilo se mi na klávesnici pití :D

Klávesnice redaktorek K&K to opravdu nemají lehké, ještě že to snad Mikeš trochu vylepšuje... doufám.

Read more...

Tescopetice

V Čáslavi žije 10 000 obyvatel, nyní tu máme tři obchodní domy. Lidel, který je levný, malé ceny to je přeci Plus a nejlepší nákup můžeme zažít jen v Penny. Nyní by k těmto třem měl přibýt ještě jeden. V bývalých kasárnách (naproti nemocnici) má vzniknout nový obchodní dům společnosti Tesco. Takže když k těmto čtyřem velikým obchodům přidáme ještě ostatní malé obchůdky po městě, tak je jasné, že prostě někdo krachne. A je poměrně dost logické, že to budou právě ty malé krámky. Samozřejmě né všechny, ale časem dva, či tři... prostě neustojí již tak veliké konkurenci. Samozřejmě se to těmto malopodnikatelům nelíbí, a nejen jim, jak tak slyším, tak je proti výstavbě dost Čáslavských občanů, a proto se již začala sepistovat petice. Pokud byste ji také chtěli podepsat, myslím, že stačí zajít do jakého-koli obchůdku a tam vám rádi půjčí i tužku. Nechci tu psát svůj názor, zda-li se má Tesco stavět či ne. Pokud mám být upřímná tak nejsem vlastně ani pro, ani proti. Vše prostě ukáže čas, navíc nic není jisté. Nejprve musí vše schválit zastupitelstvo.

Read more...

Muzeum nemusí být nuda

Taky si pod pojmem muzeum, představujete něco neskutečně nudného a fádního? Nemusí to být vždy pravda!
V Japonsku mají například největší sbírku ponožek v muzeu Naigai. Nachází se zde dvacet tisíc párů ponožek z celého světa. K prohlédnutí jsou zde i tisícčtyřista let staré egyptské ponožky, samozahřívací ponožky a podobně. Muzeum bylo založeno na počest ředitele Naigai Company, Ltd., výrobce ponožek a punčoch a napsal knihu o historii ponožek.
Další zajímavé muzeum se nachází v islandském městě Rejkjavik. Je to muzeum penisů, můžete si tu prohlédnout penisy velryb, mrožů, koňů, koček, psů, tuleňů apod.. Můžete si zde prohlédnout i penisy elfů, trolů a dalších postav z mýtů. Prý možná chystají i vystavení exempláře člověka. Jeden Islanďan se totiž rozhodl darovat muzeu svojí chloubu (no já nevím prý je to stárnoucí Islanďan). Všechno konzervují balzámováním ve formaldehydu nebo je vysušují.

Read more...

(Ne)zapomenutý zámek

Na poloviční cestě mezi Kutnou Horou a Čáslavi byste našli vesnici Třebešice. Stejně tak, jako je vesnice skryta od hlavní silnice je skryt i tamní zámek. Jako malá si tam chodila hrát moje máma s kamarády. Tehdy byl oběkt opuštěný, vyrabovaný a ještě donedávna vypadal jako zřícenina - prostě vstup na vlastní nebezpečí. Časy se ale mění, protože ho před několika lety odkoupil italský architekt Alberto di Stefano. Na první pohled by si leckdo řekl, že se zbláznil, dát několik milionů za rozpadající se rujnu. On se ovšem svého úkolu, stát se zámeckým pánem, zhostil řela bych, velmi dobře. Rozhodl se z místa udělat netradiční galerii. Ihned se pustil do renovace. Velice zajímavě se rozhodl řešit interiér. Tam, kde to šlo odkryl na zdechl částečně dochovanou malbu a snaží se vše co je zachované nechat v půdodní podobě, moc toho bohužel není a tak mu zůstalo mnoho nevyužitého prostoru, a protože je milovníkem moderního umění tak si zve do zámku různé mladé umělce, kteří mu zařizují jednotlivé pokoje a přidávají různé doplňky, což je poměrně zajímavý nápad. Tak můžete v oběktu zhruba ze sedmnáctého století najít například i takovou to místnost.

Na zámku se konají výstavy moderního umění a jiné různé akce právě umělce - workshopy. Několikrát za rok jsou tu i dny otevřených dveří, ale na zámku se můžete klidně ubytovat v opravdu netradičních pokojích (například v černobílém pokoji).
Každý pokoj a jeho vybavení zde, je originál a je dělaný "přímo na míru".
Opravy trvají již osm let a konec je v nedohlednu. Nápad, jak využít tyto prostory se mi zdá poměrně zajímavý. No řekněte, hledali byste něco podobného v obci se sotva 200 obyvateli?
www.trebesice.com

Read more...

Pucheř!

Když už tu Karolína krásně nakousla náš úkol na zeměpis, kterým náš poctil profesor Kali H2O, tak i já sem zkrátka musím hodit moje veledílo :). Případné chyby mi promiňte, angličtinu přecejenom tak dlouho nemám.
Já si vybrala Pucheř, ani nevím proč. Asi proto, že o Puchři nikdo nepíše, nebo jsem jen chtěla potěšit Carol (nebo naštvat :D). Každopádně se o Puchři nedalo nic normálního sehnat, protože je to taková klasická vesnická díra, ale nechci pomlouvat :). Tady je můj úkol..

Place, which I visited during the holiday

I´d like to write something about place, where I was on the holiday.
This place called Pucheř. It´s a very small village in Czech Republic, six kilometres from Čáslav. Village name originated from word „buchar“. It´s arrangment for knock about silver ore.
In Pucheř are a few inhabitants (cca twenty-six), mostly they are cottagers. The village is situated in typical agricultural area. Round the village are grounds and meadows. Pucheř you can find village chapel from 19. century and old pub from 19. century too, but this pub have any historic value now. That is an ideal place for the rest or cycling, but I don´t want live there.

Read more...

Kloster Sázava

Hned o první letošní hodině zeměpisu nás (již mnohokrát zmiňovaný) Kalič ubezpečil, že se letos rozhodně nebudeme nudit. První úkol zněl následovně: Napište ve svém prvním cizím cizím jazyce (pro mě nj, pro Kačku aj), pár vět o nějakém místě, které jste o letošních prázdninách navštívili, a k tomu přiložit mapu + obrázek. Chtěla jsem napsat o něčem serióznějším (né o nákupním centru) a tak jsem si vzpomněla jen na zcela náhodnou návštěva Sázavského kláštera, teď si tak říkám, že je štěstí, že jsme tam zastavili, aspoň mám nějaké téma. No a tady si můžete přečíst můj vypracovaný úkol:

In den Ferien besuchtet ich das Kloster Sázava. Er wurde im Jahren 1032 durch dem Oldřich IV und den Eremitem Prokop gegründet. In späteren Jahren wurde des Klosters mehrmals umgebaut. Bis Heute erhielt sich zB, ein gotischen Kirche des Hl. Prokop, eine Abtkapelle, gotische Gruft, Fresko der Heligen. Im Kloster war auch Exposition "Staroslověnská Sázava". In der Exsposition waren archäologisches funde, Modells der mittelalterlichen Architektur und mittelarlterliche Handschriften in der slawischen und latenischen Sprache.

Překládat vám to nebudu, kdo umí, ten umí... pokud najdete nějaké chyby, klidně mi to napište nebudu se zlobit =)

Tento článek je úvodní ve zcela nové kategorii a to "Školní odpad". Můžete se těšit na spoustu nejen užitečných věcí do školy a třeba vám pomůžeme i při plnění některých nelehkých Dú.

Read more...

Času dost! Návštěva BEAT festu

Při cestování vlakem mě už opravdu máloco překvapí. Jako málokterý cestující se můžu pochlubit, že jsem byla v kupé se zombíkama, kterí se zřejmě vraceli z nějakého ghotic festu, nebo sešlosti. Aspoň s nimi byla sranda, ale takový blijící spolucestující dokáže pořádně znepříjemnit cestu. Co o to, to je docela brnkačka.
Opravdu by mi to nedalo, abych se s vámi nepodělali o mojí nejposlednější příhodu s ČD.
Jednoho dne jsme se spolu s Mikešem skratovitě rozhodli, že bychom rádi jeli do Kolína a jakožto chudí studenti jsme se rozdhodli pro tu levnější variantu - vlak.
To jsme samozřejmě netušili, co nás čeká...
Pro informaci jízdé do Kolína z Čáslavi pro dvě osoby se zpáteční slevou stojí cca 85 kaček a je to dvacet kiláků. Njn a bude se zdražovat a zdražovat :).
Jak jsme již řekla, jsme zkrátka studenti, takže jsme už automaticky koupili sudentskou jízdenku.
Tak si jako jedem a jsme šťastní, že ve vagónu nejsou žádné podezřelé osoby (něco jak jsme psala v úvodu), ale asi jsme to trochu zakřikli, protože se tam objevila "cvakačka" (průvodčí :D).
Problémy nastaly až se k nám konečně dopracovala na tu obvyklou prohlídku jízdenek.
Velice "mile" nám prozradila, že studentské jízdné na občanky platí jen přes prázdniny, a tak si prý musíme zaplatit příplatek.
Dobře čekali jsme, že si doplatíme jízdenku, ale příplatek znamená v její řeči to stejné jako pokuta. V konečné hodnotě nás to společně stálo něco přes dvě stovky, už si to přesně nepamatuju. Ale je slušný si připlatit dvě stovky za dvacet kilometrů.
Tahle pi*da (to opravdu není z mých úst) zkrátka ví, jak nám zlepšit o sto procent den. Nikdy jsem nebyla šťastnější!

Dalším překvapením bylo, to že na Kmocháči se konal BEAT fest. No určitě to bylo lepší, než ten vlakový incident

Read more...

Odpaňovač

Dlouho jsem přemýšlela, zdali mám tenhle příběh sepsat. Nepatřím mezi aktéry (naštěstí), a vlastně bych o něm správně ani neměla vědět. No, doufám, že si to aktéři nebudou číst... - Vše se událo v jedné nejmenované základní škole. Tehdy Simča a Lenka chodily do 8 třídy. Byly to nejlepší kamarádky. No tedy Lenka a Simča chodili do osmé třidy. Jednoho dne si Lenka zřejmě řekla, že už je velká holka (možná si to přečetla v Bravíčku), no prostě se rozhodla, že již nechce být pannou. Ale jak to udělat? Asi musela sbírat dlouho odvahu, než došla k rozhodnutí, že zajde za spolužákem a požádá ho o tu službičku. On samozřejmě mile rád souhlasil. Vše bylo domluveno na jednu odpoledku, kdy byla jejich třída ve škole skoro jediná. Dámské záchodky v nejvyšším patře se zdály být ideálním místem. Co myslíte, uďáli to? Nebudu vás dlouho napínat... ano. A co teď? No co jiného, než se s tím pochlubit své nej kámošce že? Simča jí to musela asi hodně závidět. A schválně, co si myslíte, že udělala??? Rozhodla se také zajít za tím samím spolužákem a požádat ho o to samé. Možná se vše odehrálo v té stejné kabince (tak tomu říkám kamarádky na život a na smrt xD). Opravdu nechápu co vedlo jednu i druhou k takový blbosti. Navíc, ten spolužák teda žádnej krasavec fakt není. Co si budem

povídat, Simča se po čase svěřila, že toho lituje a že to nestálo za to (ehm, by mě zajímalo, co od toho ve třinácti-čtrnácti očekávaly).

Read more...

Oslavujeeem!

Ano, je to tak, tohle je dvoustý článek skvělého blogu K&K. Je mi potěšením, že mohu tuto skvělou „novinku“ sdělit do éteru. Tento blog má za sebou již čtyři a půl tisíce čtenářů, denně ho navštíví více než stovka čtenářů. Myslím, že čísla mluví za vše. Je to velmi úspěšný a čtený blog a já jsem rád, že občas mohu přidat nějaký ten článek a přispět. A taky tak trošku těžit ze slávy K&K. Přeju blogu další úspěšnou dvoustovku, spoustu dalších článků a co je hlavní – ještě více zaujatých čtenářů! Tímto bych chtěl také poděkovat Kačce a Carol za vytvoření a udržování tohoto blogu. Myslím, že mohu poděkovat za všechny,

DĚKUJEME

věrný čtenář MIKEŠ

naše pozn. Udržovat blog dá opravdu hodně práce, ale co bychom neudělali :). Jinak nevěřtě všemu, co Mikeš napíše :).
S velkou pýchou vám oznamujeme, že mimo jiné jsme se odhodlali k Twittrování! (najdete v odkazech)
P.S: A neděste se až tu uvidíte nějaké ty "školní" články!

Read more...

Někdo asi lže

Nedávno jsem se v jedné anketě dočetla, že čeští muži mají za život 10 sexuálních partnerek, ke svému údivu jsem hned ve vedlejším grafu zjistila, že průměrná česká žena má těch partnerů pouze 5. Není to tak trošku divné? Navíc, musíme vzít v potaz to, že v Čechách je víc žen než mužů. Zajímalo by mě, kdo v té anketě lhal, jestli muži, kteří ze sebe dělali pány tvorstva a nebo ženy, co se chtěly stát zřejmě počestnějšími. Těch méně pravděpodobných vysvětlení by se našlo víc. Například je tu možnost, že má průměrný muž poměr s pěti češkama a pěti cizinkama. Mohli také anktení otázku pokládat v gay klub... no, víc mě toho teď nenapadá, každopádně to je prostě podezřelé.

Read more...

Hrátky v růžových keřech :)

Při návštěvě Nizozemí určitě stojí za návštěvu amsterdamský Vondelpark, který se rozprostírá na ploše 45 hektarů a má už hodně dlouhou tradici. Byl založen v polovině 19. století a je otevřen nonstop.
Byl by to téměř obyčejný park pro oddech, ovšem od soumraku do úsvitu Vondelpark ožívá a v růžových záhonech se začnou prý dít "zajímavé věci". Amsterdamská radnice totiž vydala vyhlášku a povolila provozování sexu na veřejnosti od soumraku do úsvitu. To Čechám asi opravdu nehrozí :).
Ovšem pro Vondelpark platí další vyhláška, která diskriminuje pejskaře, takže nesmí nechat volně pobíhat svého psa, jinak jim hrozí dost vysoká pokuta. Pokuta může být až 2 500 kč, což si asi každý rozmyslí. Majitelé pejsků mají teda oprávněně vztek na radní a jejich nové vyhlášky. Jeden z návštěvníků parku s pejskem se rozčiluje: "Celá léta pobíhá můj pes po Vondelparku bez vodítka. Já pak dostanu pokutu za takovou maličkost? Když oni můžou beztrestně spouštět kalhoty, proč já nemůžu pouštět svého psa?"
Podle průzkumu si většina obyvatel města myslí, že vyhláška proti psům je diskriminující, ale s volným sexem nemají problém.

Read more...

Co s nepovedenými žáky?

Ještě v dobách, kdy chodil do školy můj táta měl učitele, který si své hodiny bez tělesných trestů neuměl představit. Při zkoušení to prý fungovalo například tak, že když žák nic neuměl, tak ho učitel začal tahat za vlasy či uši a řekl: "synáčku, proč ses neučil". No neumím si to dnes představit. Škola by si asi musela najmout dost dobrého právníka. Mohlo by se sice říct, že je tohle už pěkná řádka let, a že je dnes vše jinak, ale kdo ví... Já osobně se v podstatě s tělesnými tresty ve škole nikdy nesetkala, když tedy opomenu (ještě na ZŠ) dřepy za žvýkání žvýkačky, nebo použití sprostého slova o hodině zeměpisu. To, zda by měl učitel svého žáka fyzicky trestat je velmi sporné. Rozhodně ne za špatné známky a nebo za to, že někdo zapoměl úkol. Ale pokud je dítě drzé, sprosté, vulgární, agresivní a například nadává, či ubližuje ostatním spolužákům či samotnému vyučujícímu, tak by se už mělo nějak zasáhnout. Samozřejmě by se vše mělo nejdřív začít řešit nějak po dobrém, například poznámkou. Bohužel je již ověřeno že v těch horších případech nezabírá, i přes to mi facka nepřipadá jako nejlepší řešení. Stejně tak, jako nejsou za své činy fyzicky trestáni dospělí, tak by neměly být ani děti. Dospělého zavřou za prohřešek do vězení, mladiství mohou vykonávat například veřejně prospěšné práce. A přesně v tom bych viděla řešení. Proč by žák za špatné chování nemohl zamést školní dvůr, či vytřít chodbu, aspoň by u toho měl dost času přemýšlet a měl by si začít vážit toho, že vůbec může chodit do školy.

Read more...

Špašil

Tělocvik nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější předměty. Za prvé to bude asi tím že jsem trošku lína xD a za druhé to bude tělocvikářema. No nedivte se, např. na základce jsem měla učitelku posedlou volejbalem a tím pádem jsme nedělali prakticky nic jiného. Navíc se oblékala jak prostitutka a jen co vysvitlo slunce se vyvalila v plavkách uprostřed stadionu ve Vodrantech a potírala se celý tělocvik olejíčky. Nicméně tato madam není předmětem tohoto článku. Teď myslím, mám na TV něco mnohem lepšího. Jeho osoba byla nějakým studentem naší školy definována asi takto: "duševně nevyrovnaný s procítěnými maniodepresivními příznaky" - věřte, že výstižnější přirovnání byste jen marně hledali. Když má blbou náladu, tak si nás docela slušně podává, ovšem když je konstalace hvězd dobrá (např. má před hodinou dámskou návštěvu) tak je roztomile rozněžněnej. Používá samé zdrobněliny jako: prosím Lucinko, kolínka k bradičce, Karolínko... . Jednou si dal práci s tím, že nám připravil takovou dráhu z různých gymnastických pomůcek. Byla tam i tzv. "koza". Ta se stala osudnou pro jednu naši spolužačku. Vzpomenete si na tu reklamu od Sazky, kdy slečna měla na tu kozu vyskočit, ale ta se bohužel zvětšila a ona do ní narazila a spadla na zem... no tak přesně tohle (až na to zvětšení) se stalo i při naší hodině. Náraz to byl vcelku slušný a spolužačka se hned při dopadu na zem začala svíjet bolestí. A co myslíte, že udělal náš prof.? Fakt nečekejte, že jí běžel na pomoc... prostě jen dál seděl a nadšeně vykřikl: "Týjo, to je jak v tý reklamě!!!" měl z toho radost jak malej Jarda.

Read more...

Alanis Morissette - Flavors of Entanglement

Dnes se vám pokusím představit novou desku Alanis Morissette, která mě opravdu nadchla. Spoluautorem a producentem se stal Guy Sigsworth.
Flavors of Entanglement je její pátou deskou, ale naštěstí pro ní, jinou než předchozí tři popové alba. Nová deska je totiž barvitá, zajímavá a zkrátka zaujme, možná je to i tím, že Alanis využila i elektronické hudby.
Album začíná úvodní Citizien of The Planet. Je to silná píseň s rockovými prvky a tak trochu řízlá orientem.
Hrozně jsem si oblíbila song Versions of Violence. Je zkrátka energická a Alanis tam má naprosto úžasný hlas.
Not as We je další silnou písní z alba jen s doprovodem klavíru a je opravdu kouzelná..
In praise of The Vulnerable Man je zkrátka rytmická a pohodová píseň.
Moratorium je zase něco nového a naprosto skvělého. Trocha elektroniky zkrátka nezaškodí.
Giggle Again For No Reason je další z těch pohodových příjemných písní, která snad nikoho neurazí. Spíš naopak!
Incomplete je hodně pozitivní a uzavírá celé album.
Celkový čas: 46:57
Rok vydání: 2008
Moje subjektivní hodnocení: 8,5/10
Flavors of Entanglement download

Read more...

Stop poličkovým dárkům!

Fakt mě nikdy nebavilo leštění těch ošklivý, neosobní a nepoužitelný blbosti, které se bohužel dostaly na moji poličku. Dostaly se tam například díky tomu, že jsem měla narozeniny, svátek či něco jiného no a těm věcem na té poličce se říká dárek. Dárek by měl být ovšem něco milého, co budu mít ráda a co mi přinese radost a né jenom trápení v podobě usazeného prachu. Dát někomu porcelánového slona, nebo zvoneček s nápisem "pro štěstí" apod. není dárek. Je to jenom věc, kterou vám někdo dal, protože nevymyslel nic originálnějšího (v dalším případě se ta věc stala putovním a už byla na 10 jiných poličkách a odtud se dostala až na tu vaši, tak proč byste ji vy také nemohli poslat na tu dvanáctou a způsobit tak někomu óbrovskou radost). Tady se ovšem naskýtá otázka proč? Proč jsem dostala zrovna toho pitomého slona, nebo tu kýčovitou porcelánovou panenku že? (Jano?... poraď mi, co s ní mám asi tak dělat!) Připadá mi, že takový dárek je pouze z povinnosti. Raději nedávejte nic, a nebo kupte raději čokoládu protože ta například mě potěší víc. Na závěr bych chtěla poděkovat všem kteří mi dávají normální dárky, které mě potěší, jsou hezké, milé, roztomilé, použitelné, osobní, upřímné a nejsou kýčovité. Děkuji

Read more...

Jak se vypočítá třináctá odmocnina z hlavy

Vypočítat třináctou odmocninu dvousetimístného čísla – pro většinu z nás tak trochu sci-fi. Sami máme kolikrát problémy si zapamatovat třetí odmocniny a to ještě lehších čísel.
Francouzský matematik, ale vytvořil nový rekord právě v téhle discíplíně. Dokázal uhádnout třináctou odmocninu náhodného čísla, které mu vybral počítač za 70,2 sekundy, což je naprosto neuvěřitelné. V diskuzi jsem našla docela zajímavý příspěvek, který měl "objasnit", jak to vlastně Alexis Lemaire dokázel, ale bohužel jsem to vůbec nepobrala.
Cituji:
"Když se to naučíte, pak můžete známé oslňovat počítáním celočíselné třinácté odmocniny až ze 39-místného čísla během chvilky.
Pomocí dalších, už složitějších postupů se pak dají určit i další číslice, třeba čtvrtá od konce nebo pár prvních. Čím více číslic, tím je to složitější; zvlášť číslice uprostřed jsou obtížné. Člověk pak opravdu potřebuje umět bleskově počítat z hlavy a nejlépe zpaměti znát výsledky nejběžnějších operací. Určit osm číslic (odmocnina 100-místného čísla) se mezi přeborníky považuje ještě za relativně snadné, a možná i vy byste to po delším tréninku zvládli - i když asi sotva za necelých 14 sekund jako Alexis Lemaire. Určit šestnáct číslic (odmocnina 200-místného čísla) z hlavy už je velmi obtížné."
No chápete to?

Read more...

Prvního září, sluníčko nám hezky září

Tak jaký byl ten váš první den školního roku 2008/9? Přiznejte, že to nebylo zas tak strašné, že ne? Pro mě (kdybych neměla takovou rýmu a kašel) tedy ne. Někteří si to přifrnčeli před školou a vyskakovali ze sporťáku, jako by právě přijeli z pláže. Já musela bohužel jako vždy přes celé město po vlastních. Díky Nelče a Čepičce můžeme (K&K) sedět zřejmě v nejlepší lavici v celé třídě, byl o ní totiž veliký zájem, ale Nelča ji prý bránila vlastním tělem, ach jak rytířské.... neboj, my se ti budeme celý rok odvěčovat. Po dvou měsících jsem opět viděla ty známé tváře, a dokonce i jednou novou... zdravím Páťo - Paty. No a pak už konečně přišel i toužebně očekávaný třídní Vládík. Vůbec se nezměnil, opět samý žertík a vtípek. Jen ta náplast na čele nás neustále nutila spekulovat, co se mu stalo. K&K vydedukovali, že je v tom buď nevěra, nebo dostal pěstí od australského klokana. Zranění ovšem nebylo nijak vážné páč nás později donutil k podpisu, což po dvou měsících fakt nebylo lehký a poté ještě přednesl přednášku o žloutence a o tom, že si máme mýt před i po použití toalety ruce xD. Nakonec jsme ještě šli pozdravit naši milovanou skříňku a potom zajít na "Céčko", kde jsem neodolala a pomluvila nějaké prvačky. No a hurá ven. Fakt to nebylo tak hrozné.

Read more...