středa 29. dubna 2009

Stop crying...

Utápím se v slzách,
zatopím město které nikdo nezná,
potopím také sebe,
protože mi chybí kousek Tebe.

Ty jsi vrchol vrcholů,
na Tebe se dívám když padám dolů,
s Tebou mě baví tento svět,
prosím, lásko, přijmi tento květ.

Květ rozkoše tu plave,
proč potopili jsme ho ptám se?
Proč úzkost hrdlo mi svírá,
že na život z hrobu se dívám?

Proč zase padám dolů?
Proč mi nenadáváš do volů?
Proč je těžké běhat,
proč bez Tebe nemohu nic dělat?

V depresi hořím.
Lásko, shořím...

Read more...

středa 22. dubna 2009

Zack a Miri točí porno

Tak takto se jmenuje komedie o točení porna s velkou dávkou romantiky a také spoustou nadávek.

Zack a Miri jsou nejlepší přátelé, žijou spolu celý život a mají k sobě vztah jako bratr k sestře a naopak. Navíc jsou až po uši v dluzích a opravdu je jen otázka času, kdy jim vypnou elektřinu. Miri chce sbalit na setkání bývalých středoškolských spolužáků její bývalou lásku, ale zjišťuje že je gay a točí porno. A to vede k nápadu natočit porno a tím získají peníze a konečně splatí dluhy. Brzo seženou tým lidí, kteří jsou ochotni s nimi spolupracovat na parodii na Hvězdné války. Vše se pak zamotává a ti dva zjistí, že jsou do sebe zamilovaní, nechtějí si to přiznat, Zack se přizná, Miri ho chce, on se na ní urazí kvůli jinému herci, pak zjistí, že je vlastně idiot a pak následuje usmíření jak z červené knihovny.

Co se mi opravdu nelíbí je vzhled hlavního představitele, ale to asi není tak podstatné.
Některé scény mi už připadali hodně přehnané a některé fórky už byly tak trapné, že byly trapné.

Read more...

neděle 19. dubna 2009

Člověk se narodí a hned křičí. „Tady jsem já“, řve člověk,„přišel jsem žít!“


Člověk jako takový se musí narodit na Zemi. Je to jednoduché. Kdyby se vyvinul někde jinde život, a s jistotou můžu říct, že ve vesmíru nejsme sami, tak by sám sebe nenazval člověkem. Pojmenoval by se jinak. Tím se dostávám k problematice, zdali je svět, Země, dobré místo k narození. Já si myslím, že svět jako takový je ošklivé místo. Tak na mě působí celkově. Pokud bych to měl brát po částech, tak tu jsou opravdu krásná místa, která stojí za to vidět. Jsou tu i krásné země, respektive státy, ve kterých by život mohl být splněný sen. Nebudu jmenovat, byl by to jen výčet mých krásných míst, se kterými nikdo ostatní souhlasit nemusí. Stejně si přesto myslím, že ta ošklivější místa kazí celou naši planetku. Už v minulosti se ukázalo, co dělá náš svět ošklivým. Války. První světová i druhá světová válka ukázaly, jak lidé dokážou být krutí, jak pro moc a peníze jsou ochotni udělat vše. I jít přes mrtvoly. Adolf Hitler to zkusil, vyvraždil miliony nevinných lidí, jen aby získal moc nad Evropou a udělal svět „čistším“. Podle mě je velká chyba když se moc soustředí do rukou jednoho člověka. Myslím, že by se člověk měl poučit z minulosti, jenže on je nenapravitelný a bude stejné chyby opakovat stále. Kéž by ne. Podívejme se na to dneska. Velká moc se soustředí do rukou amerického prezidenta. Podle mě je to špatně. Bývalý prezident Bush doslova rozpoutal válku, kde se vraždí a zabíjejí stovky lidí a dětí, a to se všechno děje v přítomnosti. A Obama, ačkoliv tvrdí co tvrdí, tak mě přijde, že tu válku podporuje. Mě se jako prezident Ameriky nelíbí. A to nejen vzhledem, ale tím co tvrdí a slibuje, ačkoliv všichni vědí, že to jen velmi těžko splní. Mě celkově politika moc nebere, takže to ani nějak moc neřeším. K volbám nechodím, přijde mi to jako zbytečný stres. Nevím ani koho bych volil, žádný volební program mě nezaujal. Proto, jak bylo zmíněno na začátku, existují daleko krásnější státy, než je tento. Pokračoval bych malým náhledem do budoucnosti. Do budoucnosti nikdo nevidí, přesto se o to pokusím. Myslíte si, že se svět změní? Ano, změní, jen to nebude k lepšímu. Svět je již zkažen dost, a proto si myslím, že to bude už jen horší a horší. Já osobně bych čekal, až se lidstvo samo zničí. A nebude za to moct nějaký fenomén globální oteplování, ale lidé sami. Je prokázáno, že i v minulosti nastaly období oteplování Země i její ochlazování. Dle mě člověk není na vině. Přišlo by to stejně. Jen za delší dobu. Další důvod proč nežít na tomto světě je násilí. Násilí je všude kolem nás, a opravdu to není hezké. Zmínil jsem války. Ale to je jen část. Co když člověk, který se narodí, je nechtěný? Co když ho ve škole nějak jinak utiskují a šikanují? Pak je násilí prováděno přímo na něm a těžko se s tím sám vypořádá a určitě si pokládá tuto otázku: Co je na tomto světě vlastně hezkého? Abych nemluvil jen o světě jako pesimista, tak se na něj podívám i jako optimista. Svět má pozitivní stránky. Můžeme tu zažít opravdu neuvěřitelné věci, například nějaké adrenalinové sporty. Ty dokážou být zážitkem na celý život. Další pozitivní věc na tomto světě jsou city. City jsou jednoznačně dobrá věc na světě. I když to vypadá, že někteří je nemají. Jeden z těch krásných citů je láska. A pro tu se vyplatí žít, i když to někdy opravdu dost bolí.

Read more...

pátek 17. dubna 2009

Nejmenší rozhledna světa

Ve světě se často mluví jenom o nejvyšších stavbách světa apod. Na ty malé se často zapomíná a je to docela škoda, protože v tomto ohledu jsou Češi rekordmani.
V Čechách se totiž nachází nejnižší rozhledna světa a to v Nouzově u Semil. Autorem tohoto nápadu a i architektem se stal Jára Cimrman. Mimo jiné se také podílel i na Eiffelovce nebo na stavbě Petřínu.

A proč právě postavil nejnižší rozhlednu? Jednoduše proto, že trpěl závratěmi a nikdy se na žádnou rozhlednu nepodíval, protože byly moc vysoké.

Read more...

středa 15. dubna 2009

Výměna - vypjatost a emoce

Film začíná v Los Angels, kde žije matka samoživitelka Christine Collins (Angelina Jolie) se svým devítiletým synem Walterem. Christine je samoživitelka a stará se o svého syna jak nejlíp to jde.
Jednoho dne přijde domů a nemůže najít svého syna. Jeho zmizení oznámí na policii a po půl roce jí oznámí, že našli jejího syna. Avšak předávají jí jiného chlapce a ona to hned jako každá matka pozná. "Kde je můj syn!!" ptá se vyděšená Christine kapitána Davise. Ten jí ale nutí aby tohoto chlapce přijmula za svýho, nasadí tvář svatouška a médiím nakecává, že Christine je krkavčí matkou.
Christine to ale nevzdává a pouští se do marného boje. Bojuje za nalezení jejího pravého syna. Při tom jí pomáhá pastor, který jí také pomůže v mnoha životních situacích které by sama těžce zvládla, pomáhá jí začít nový život a také chce očernit policii kvůli jejímu neadekvátnímu chování k Christine.
Ačkoli Angelinu opravdu nemusím.. je mi zkrátka absolutně nesympatická... tuto roli utrápené a zoufalé matky zahrála opravdu výborně a dokázala diváka dojmout. A taky bylo zajímavé vidět jí v usedlých a volných věcech té doby (30. léta).
Taky se mi opravdu líbili dobové kostýmy, kloboučky a tehdejší účesy, i když jsem si nejdřív říkala, co to je za děs.
Film Výměna je natočen podle skutečné události o výměně dětí. V dnešní době mi přijde opravdu nepředstavitelné, že by se něco takového mohlo stát. Každopádně to taky přidává na prožitku z filmu a na jeho dojemnosti.

Read more...

úterý 14. dubna 2009

Násilí



Násilí je světový problém. Násilí nás všechny bohužel obklopuje. Setkáváme se s ním v televizi, na internetu, na ulicích, všude. Je to nedílná součást dnešního světa. Můžeme se s ním setkat ve všech věkových generacích. Už u dětí, kterým jsou čteny pohádky, je vlastně ukazováno násilí – aby mohlo dobro zvítězit nad zlem, tak nějaké zlo musí být. Nebo v předškolním věku kdy si navzájem závidějí hračky a kvůli tomu ničí ty hračky ostatním. A také už ve školním věku se můžeme setkat s násilím zvané šikana. A jak v životě postupujeme dále, najdeme si práci, tak i tam se můžeme setkat s násilím, odborně bossing – to znamená, když vám nadřízený ukazuje, jaká jste nula, a šikanuje vás nebo vás nějak obtěžuje a znepříjemňuje vám práci. To vše je násilí, určitého druhu. Násilí se dopouští Amerika, resp. Spojené státy americké, když vysílají do krizových oblastí blízkého východu své vojáky bojovat. Ti vojáci jsou nástrojem násilí, které tam produkují. Samozřejmě, že se lidé brání a bojují také, to ovšem nemění nic na faktu, že kdyby neměli proti komu bojovat tak pravděpodobně nebojují. Dokonce se tam vraždí a zabíjejí desetileté děti, které dostali do ruky samopal jako hračku a mají jít střílet. Přijde mi to absurdní. Vždy se to dá řešit jinak, i když diplomatické cesty selhaly. Někdo jen prostě hledá záminku, aby mohl bojovat o dobrá strategická území, jelikož se tam těží takzvané černé zlato. Kde jsou peníze, bude asi i boj. Mrtví lidé jsou pro mnoho lidí jen pouhá statistika, a tak se není co divit, že válku dokonce podporují. Ale nemusím mluvit jen o lidech, co tam umírají, ale i o lidech co tam jsou týráni a mučeni. Vojáci osvoboditelé, kteří jim přišli na pomoc z Ameriky, tak je ve skutečnosti mučili a týrali, jak se později ukázalo. Neříkám všichni, bylo by nesprávné všechny hodit do jednoho pytle, ale těch pár jedinců co to dělalo, uvrhlo na celou americkou armádu velmi špatný stín. Od mučení lze přejít k psychickému týrání, násilí. Psychický nátlak dokáže udělat mnoho – dokonce i zabíjet. Je popsán případ, kdy někdo natočil nějakou studentku nahou a video rozeslal – ona sama spáchala sebevraždu, jelikož se jí všichni posmívali. Nedávno se v novinách a televizích propíralo video učitelky s žákem. Učitelka psychický nátlak nevydržela a nakonec skončila ve školství. S psychickým nátlakem se myslím setká každý. Někdo ho zvládá lépe, někdo hůře. Setkal jsem se i s fyzickým násilím, když jsem jel z diskotéky svozem domů. Jeden mladík tam docela dost zmlátil jednu slečnu, nevím proč a nač, ale docela to mnou otřáslo. Do té doby jsem to násilí nevnímal nijak silně, teď už však ano, a vím co to je zač. Zkrátka kdo se nedostane do takové situace tak si to neuvědomuje. Pokud většina násilnického chování nebude potlačena, je dost možné, že se ocitneme ve třetí světové válce, a tím pádem se lidé v nejhorším či nejlepším případě pozabíjejí navzájem. Pak nebude svět, pak nebude život. Násilí ovlivňuje každého člověka jinak – někdo ho odsoudí, někdo ho přejde, někoho motivuje. Člověk je tvor nepředvídatelný, a tak nevíte, jestli se člověk jdoucí kolem davu k tomu davu přidá či nikoliv. Pokud ano, tak když takovýto dav projde Prahou, tak je najednou dvakrát větší než na začátku. A ten pak dokáže zničit pár aut, zbít pár lidí. Já osobně bych se k tomu davu nepřidal. Vyhnul bych se mu obloukem, jelikož nejsem člověk s násilnickými sklony a nerad mívám problémy. Ve svém okolí nezaznamenávám člověka s násilnickými sklony, ale kdyby ano, tak bych se mu snažil vysvětlit, že násilím nic nevyřeší. Myslím si, že bez násilí by byl svět hezčí.


Read more...

neděle 12. dubna 2009

Knowing - film bez happyendu

Nedávno jsem měla možnost shlédnout film s názvem Knowing s Nicolasem Cagem v hlavní roli, který mě opravdu zaujal. Jedná se o katastrofický film s fatálním koncem, který vede k zamyšlení. Ale začneme od začátku...

Film má vcelku originální zápletku a překvapující je, že i nečekaný konec, takže nebudete vědět, jak film skončí... teda pokud si nepřečtete někde obsah.
Vše začíná v Massachusetts, kde při zahájení slavnostní ceremonie mají děti z místní školy nakreslit libovolný obrázek o tom jak si představují svět za padesát let. Všichni jej nakreslí kromě malé Lucindy, která na výkres píše řady zdánlivě nesmyslných čísel...
.. O padesát let se koná slavnostní otevření této časové kapsle. Učitelé rozdávají dětem ze školy obrázky dětí. Calebovi, jenž je syn Teda Mylese (Nicolas Cage) se do rukou dostává obrázek Lucindy. Když se tento výkres dostane do rukou Teda, tak začne nad čísly přemýšlet a vyluští záhadu obrázku Lucindy, která dokázala předpovídat budoucnost. Ona předpovídá různé katastrofy, které se už od té doby staly nebo nestaly. Ted se rozhodne, že katastrofám zabrání, ale může to vůbec dokázat?

Film se mi velice líbil, hlavně proto, že vede k různým úvahám a to o nicotnosti člověka a co zmůže sám člověk proti katastrofám a konci světa. A musím říct, že na to, že je to americký katastrofický film, tam téměř nebylo nic z americkýho klišé. Teda pokud se nepočítá jedna histerická slečna, která se díky tomu zabila (ale stejně by jí to vyšlo na stejno).
Co se mi nelíbilo, byla závěrečná scéna na způsob Adama a Evy se zajíčkama. Připadalo mi to už trochu moc.

Read more...

sobota 4. dubna 2009

Prosíme o vyplnění

Tak zase po dlouhém čase zdravím a obracím se na naše čtenáře s velkou prosbou. A nejvíc na čtenáře, kteří žijou v okolí Čáslavi nebo přímo v ní.

A teď o co jde.
Jde o to, že máme mít zpracovaný jistý projekt o našem okolí a my Vám chceme položit pár otázeček právě na Čáslav.
Takže Vás prosím o vyplnění dotazníku, nemusíte se bát, je hodně krátký ( zabere nejvíc dvě minuty), ale pro nás má velkou cenu.

Děkuji všem za účast a tady je odkaz.

Read more...

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP