středa 31. prosince 2008

Ať to bouchá

Češi za ohňostroje a petardy utratí stovky milionů korun a v prvních minutách nového roku prý na celém světě jich vyletí do vzduchu miliardy.
Ale jak to celé vlastně vzniklo?
Asi tak už před dvěstě let před naším letopočtem v Číně vybuchovali první prozativní petardy. Jejich účelem bylo hlavně zahnat zlé duchy hlukem.
Za skuteční ohňostroj však vděčíme až vynálezu střelného prachu. Podle pověsti prý čínský kuchař omylem smíchal síru, lede a dřevěný prach. No opravdu nechápu jak se mu to mohlo povést. Tento prášek dostal pojmenování huo yao (umělý oheň).
Do Evropy se petardy dostaly ve 13. století. V Čechách si výbuchy zamiloval Rudolf II. Habsburský. Zaměstnal kupu alchymistů a ti měli zdokonalovat ohňostroje.
Brzo se žádná velká událost neobešla bez ohňostroje a kdo ho neměl, ten byl zkrátka trapnej. Ohňostroj byl zkrátka vizitkou majetnosti.
Úplně nejvíce se o vývoj zasloužili Italové, protože s pomocí správných chemikálií vyrobili rachejtle s červenými, zelenými a modrými záblesky, které známe už i my..

Read more...

pondělí 29. prosince 2008

Vyhrávající náměstí

Mám naše město ráda, ale někdy se tady cítím opravdu potrhle...
Vzhledem k tomu, že je čas vánoční, (teď již spíš povánoční) tak se město rozhodlo, že by bylo fajn, kdyby nám na náměstí hrála nějaká hudba - nejlíp koledy.
Opravdu nevím jestli to byl tak úžasný nápad pane starosto!
Myslím si, že tento rozhlas má nějaké pohybové senzory, protože když se přiblížím k náměstí, tak rozhlas začne hrát.
To se to opravdu musí s těmi Vánocemi každý rok, tak přehánět?

Read more...

neděle 28. prosince 2008

Dálnice

Dálnice, řeknete si obyčejná věc, no vlastně máte pravdu, když existuje již tolik let. Nejprve záleží na tom, co si pod pojmem dálnice představíte. První předchůdkyni dálnic můžeme nalézt už ve starověku (nejznámější římské). První byla dlouhá asi 195 km. Moderní předchůdci dálnic ale vznikaly až od roku 1900. První dálnice pouze pro motorová vozidla byla vystavěna samozřejmě v Americe a měla 64 km. K rozvoji dálnic v Evropě došlo především až za Hitlera, který v tom viděl velký hospodářský rozvoj. Nechal vystavět také první čtyřproudou dálnici. Dnes už můžeme na několika místech na světě najít dokonce třeba i dálnici, která zpívá. Zábavná ale může být i stavba dálnice. Jednou dokonce začali stavět dálnici z obou stran, ale někdo to špatně spočítal, a tak se stalo, že se o několik kilometrů nepropojily.

Read more...

středa 24. prosince 2008

Vánoce Vánoce

Tak, a je to tu zas, Vánoce znovu navštívily nás :D... No raději se nebudu pokoušet o verše... Chtěla bych všem věrným i nevěrným čtenářům našeho blogu popřát krásné prožití Vánoc, a protože k nám občas zavítají i návštěvníci z jiných zemí, tak hned v několika jazycích:
veselé vánoce
Anglicky - merry Christmas
Německy - frohe Weihnachten
Slovinsky - srečen Božič
Ukrajinsky - веселого Різдва
Somálsky - ciid wanaagsan
Polsky - Wesołych Świąt
Portugalsky - feliz Natal
Dánsky - glædelig jul
Čínsky - 恭祝圣诞,
Arabsky - وحلول السنة الجديدة
Ialsky - buon Natale
Francouzsky - joyeux Noël
Dánsky - glædelig jul ..............

Read more...

neděle 21. prosince 2008

Kdo vsadí víc?

Mezi vášnivé sázkaře patřili už i například císař Claudius, Galileo Galilei, Wolfgang Amadeus Mozart, Voltaire, Dostojevskij i Johann Strauss.
Sázení má samo o sobě dlouhou tradici, dnes si už v některých sázkových kancelářích můžete vsadit na existenci Boha nebo kdy nastane apokalypsa.
V Čechách je v tomto oboru nejznámnější společnost SAZKA, který již odvedla na 10 000 000 000 Kč, což je už pořádná částka. Sázící si poprvé mohli vsadit 1. října 1956.
Zatím nejvyšší výhra, která padla ve stíracích losech byla částka vysoká až 100 000 000 Kč. Pokud by dostal výherce výhru v desetikorunách vážila by 76 tun a sloupec by byl vysoký 25 km.
Nejstarší, nejpopulárnější čiselnou loterií je Sportka. Nejčastěji vylosovanými čísly jsou čísla 6, 46, 12, 40, 47, 19 a nejméně často padají čísla 45, 41 a 16.
Ze sídla SAZKY odchází zhruba každý čtvrtý den jeden sázející, který se stal milionářem.

Read more...

sobota 20. prosince 2008

Je libo evropana, nebo raději japončíka

Člověk je sice od přírody masožrout, ale pojídat svůj vlastní druh se v už odpradávna v naší civilizaci odsuzuje a většina normálních lidí má k lidskému masu odpor. Přesto se ještě dnes najdou kmeny, které si na člověčím mase čas od času pochutnají. To potvrzuje jistý italský fotograf, který se nedávno vrátil z Papui Nové Guinei. Žil tam prý nějakou dobu ve kmeni lidožroutů. Určitě se teď divíte, jak to, že se vůbec dostal domů. Představte si, že se ho vůbec nedotkli, protože už věděli, že by jim stejně nechutnal. My evropani jsme podle nich prý příliš smradlaví a slaní. No není to od nich milé? Naopak nejoblíbenější jsou Japonci a nebo ženy vlastního kmene...

Read more...

pondělí 15. prosince 2008

Nemyslíš - zaplatíš

Ano, přesně tak se jmenuje kampaň Ministerstva Dopravy, která má odstrašit řidiče od všelijakých vylomenin na silnici. Tady je k shlédnutí:



Od tohoto spotu si ministerstvo slibuje snížení nehodovosti na silnicích, což je určitě krásná představa. Myslím, že na české poměry až trochu moc krvavé video, ale vše za pokrok.
Napadá mě jenom jediná otázka, a to jestli tyto reklamy dokážou pozměnit neukázněné řidiče.. nebo jenom vystřaší všechny slušné řidiče a maminky, které svým dětem zakážou jezdit autem?

Read more...

neděle 14. prosince 2008

Lobnur a Balchaš

Tato dvě jezera nacházející se na Asijském kontinentu, nejsou moc známá ale přitom jsou jedinečná.

Jezero Balchaš bysme mohli rozdělit na dvě části: západní a východní. Západní část je sladká a ta východní slaná. Je to kvůli tomu, že ta sladká část má stálý přítok, za to ta druhá ne. Samozřejmě že ta slanost té slané poloviny není tak značná je to asi 6% a průměrné moře má přitom 35% ale i tak je to zkrátka slanosladké jezero. Lobnor nebo také Lob-nor, Lop nor, Lop nur je solné jezero, které je pozorovatelné z oběžné dráhy, ale to není to hlavní, význačné je především proto, že se pohybuje. Samozřejmě, že nemá nožičky, aby si jen tak chodilo po světě, ale díky tomu, že leží na písku se pohybuje. Takže když si ho najdete v atlase, tak tam u něj máte nakreslené takové čárky a to je jeho dráha.

Read more...

sobota 13. prosince 2008

Nostradamus - otec všech jasnovidců

Proroctví Michela de Notredame (Nostradamus) fascinují svět již po čtyři století. Byl mnohostranně nadaný a stal se největším prorokem všech dob. Nostradamovy knihy byly až po dvě stě let na indexu katolické církve, ačkoliv on sám se považoval za věřícího křesťana. Zanechal nám předpovědi k 966 rokům (až do roku 2521). Mezi jeho naplněné proroctví patří např. francouzská revoluce, poprava královské rodiny, první světová válka, uchopení moci Hitlera a druhá světová válka, založení Izraele, válka v Perském zálivu atd.. Předpověděl dokonce i svojí vlastní smrt (Hic prope morte est).
Vyjadřuje se také ke kosmické katastrofě, která by mohla lidstvo zasáhnout.
"Brzo - i když bude příliš pozdě- pocítí lidé velkou velkou změnu; nastanou hrůzné věci, pak pokusy o ospravedlnění a potom - když měsíc dostane průvodce - se celá nebesa rozkomíhají."
Lze z toho vyvozovat, že vláda nebude předem varovat obyvatelstvo, což není zas tak překvapivé. Meteor se nepodaří zneškodnit.
"Když se měsíc ukryje v hluboké temnotě, přeletí rezavě hnědá hvězda. Děs přijde z hloubky vesmíru a šlehne lidstvo."

Read more...

pátek 12. prosince 2008

Tak jsme se zase jednou rozhodli, že bychom se mohli zúčastnit nějaké školní akce a proto jsme se v pondělí vydali do divadla na představení Romeo a Julie aneb město hříchu. Toto představení sehrál oblíbený divadelní soubor našeho profesora na čj - Divadlo Polárka. A tak se naše třída pod vedením jedné spolužačky dostavila do divadýlka a představení začalo. No to, co se dělo na scéně snad ani nejde popsat slovy, museli byste to vážně vidět! Někteří to nazvali sexuálním harašením a jiní (třeba já a K.), že prostě všichni byly nadržení. Ano, představte si, že služka měla poměr s Merkuciem, tatáž služka se na scéně mazlila taktéž s Julií (fakt nevím jestli to byla mateřská nebo lesbická láska). Julie byla ale také samozřejmě zamilovaná do Romea, a hopsali po sobě - jak řekla Katka - jako králíci a to dokonce i před farářem, který je od sebe musel odtrhávat. Paris měl poměr se "starou" Kapuletovou a přitom si měl brát její dceru - no fuj :D. Dále k tomu připočtěte spoustu, ale opravdu spoustu sexuálních narážek (tak například něco v tom smyslu, jako že Romeo strká své stopořené žezlo do každé díry bo jak to bylo... no víc už snad ani raději nekometuju). Hlavní postavy se neustále obmotávaly okolo tyče... a nejhorší byla ta uječená ženská, co vypadala jako prostitutka. A samozřejmě nesměl chybět repující Paris, který to pořádně rozjel... no ale aspoň jsme měli možnost na vlastní uši slyšet údajného mistra republiky v beatboxu... no není to úžasné? Ještě bych neměla zapomenout na ty zvuky vrtulníků a houkání policejních sirén, které do teď nechápu, ale to je koneckonců můj problém. A teď si představte, že tyhle představení jsou určené i pro děti druhého stupně ZŠ. Některé profesorky prý pronesly: Shakespearre by se obracel v hrobě... No já si myslím, že by to s tím obracením asi nebylo tak hrozné, hlavní myšlenkou totiž asi bylo to, jak by to vypadalo, kdyby se celý příběh odehrával v dnešní době. A podle toho to skutečně bylo tak upraveno souboj Merkucia a Romea vypadal spíš jako vystřižená scéna z Matrixu. A zajímavé věci se děly i v hrobce. Mnozí nařkli Romea z nekrofilie a Julii byla zastřelena...

Read more...

středa 10. prosince 2008

Vánoce mohly být v červnu

I když já osobně už ani nepamatuji, kdy bylo naposled o Vánocích všechno pokryto sněhem a stupnice teploměru hluboce pod mínusem. I tak si tyto svátky ale stejně v nějakém tradičním letním měsíci neumím představit. A Australanům v podstatě taky moc nezávidím protože si palmu u sebe v pokojíčku můžu ozdobit taky. Jen si to představte... je hic, náš tradiční stromeček by opadal, salát by se skazil a čokoládové ozdobičky na stromečku roztekly. A tak jsem ráda, že to tehdy v pradávnu zřejmě někdo zvoral (dokonce prý tři králové), protože kdyby ne, tak dnes slavíme Vánoce v červenci - tehdy se totiž prý skutečně narodil Ježíš. Vědci k tomuto závěru došli díky složitým výpočtům (odvodili to od tzv. Betlémské hvězdy) a počítačovým rekonstrukcím a nakonec došli k závěru, že 25. prosinec by měl být ve skutečnosti 17. červen.


Read more...

úterý 9. prosince 2008

Česká nej

Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. To jistě všichni víte... teď přejdem k těm zajímavostem. Střed republiky leží na Vysočině u obce Číhošť. Největší město je jak nepřekvapivě Praha, nejmenší obcí je Březina na Vyškovsku s devíti obyvateli. Průměrný věk obyvatel Česka je 39let. Nejvyšší věk mají obyvatelé Prahy průměrně 41,2 let, nejmenší průměrný věk je v okrese Česká Lípa a to 36,2 let. Asi tam mají hodně mafiánů xP. Okres s největším počtem příhlášených Čechů je v okrese Pelhřimov a to 97,3 % obyvatel. Tak malé procento Romů se snad ani nevidí, samozřejmě nic proti nim. Nejčastější název obcí je Lhota, napočítalo by se jich až 248. Nejčastějším českým názvem na světové mapě je Lidice. Napočítali byste cca 40 míst s tímto názvem. Největší z nich je např. v jihovýchodní Brazílii, či Mexiku (San Jeronimo Lidice). První českou větou dochovanou na listině patří litoměřické kapitule u kostela sv. Štěpána. Začíná slovy: "Pavel dal jest Ploskovicích zem´u, Vlach dal jest Dolas zem´u Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu." (opravdu tady nemám překlepy!)

Read more...

pondělí 8. prosince 2008

Nezákonné

Každý by měl zajisté něco vědět o svých předcích a o původu jeho rodiny. V mnoha zemích světa je dnes vypracovávání rodokmenu velmi moderní. Já jsem nedávno zkoumala staré dokumenty svých předků z máminy strany, které jsou velmi pečlivě dohledané až do 17. století (za druhé světové války, musel děda předložit svůj "dobrý" původ - no tak aspoň to máme doma ne/díky Hitlerovi takhle pěkně dohledané). Bylo to docela zajímavé počtení. Tak například jsem se dočetla, že můj předek z počátku 17. století byl mušketýrem a jeho syn měl stejné datum narození jako já (no samozřejmě jen ten letopočet se lišil). Potom mě zaujalo až vysvědčení z první třídy, co patřilo mému dědečkovi. Představte si, že už v první třídě měl 3 neomluvené hodiny a tudíž dvojku z chování, to byl ale raubíř. Na stejném listě papíru mě ale zaujala i další věc a to byl stupeň hodnocení chování. Dnes vám tam můžou napsat nejhůř dobře a tím se končí. Ale tehdy jste mohli dostat plný počet bodů. To bych vám ale nedoporučovalo, protože byste se jinak pohybovali na hranici zákona. Čtyřka totiž byla ve stupnici hodnocení zapsána jako méně zákonná a pětka dokonce jako nezákonná. Ještě, že to už zrušili že? :D:P

Read more...

neděle 7. prosince 2008

Jak sedíte-takoví jste

Všichni jsme se už určitě přesvědčili, že úsudek o lidském charakteru si můžeme vytvořit opravdu ze všeho a z jakéhokoliv nenápadného gesta, takže vás určitě nepřekvapí, že to jak sedíte na židli o vás prozradí překvapivě mnoho.
Jestli sedíte jenom na kraji židle, což není neobvyklé, tak jste nejistý, netrpělivý, podléhá výkyvům svých nálad. Tato osoba často něco zamlčuje.
Jestli sedíte na kraji židle a nakláníte se silně kupředu, aniž by se opřel o nohy, je podlézavý a navenek pozorný k té osobě s kterou mluví.
Jestli sedíte na celé ploše mohutně, zeširoka a opřete se, tak chce tato osoba působit důrazně, ale ve skutečnosti je vnitřně hodně nejistá a hledá oporu.
Jestli sedíte na celé ploše ve vzpřímené pozici bez opory zad, tak to znamená, že jste hodně silná osobnost s despotickými sklony. Tato osoba je také sebevědomá.
Jestli máte nohy přehozené přes sebe může jít pouze o konvenční záležitost, ale jestli si je neustále křečovitě přehazujete přes sebe, tak to může ukazovat na velkou smyslnost. Já si myslím, že se vám chce spíš za záchod. Tento posed může taky vyjadřovat pocit méněcennosti.

Read more...

čtvrtek 4. prosince 2008

Rozsvítili jsme stromeček

Dnes se na našem náměstí konalo již tradiční rozsvěcování vánočního stromku a my u toho samozřejmě nemohli chybět! Jelikož jsme měli školu dýl, tak jsme prošvihli začátek a tudíž hlavní program celé akce a to je samozřejmě rozsvícení vánočního stromku, ale nám to nevadilo. Asi třičtrvtě hodiny po začátku celé akce nás přivítalo krásně nasvícené náměstí a my se pak přiblížili k velikému chumelci lidí - no z větší části spíš dětí, ale nám to nevadilo. Nejprve jsme museli zkritizovat stromek, protože nemá špičku, což je opravdu divné a vypadá to dost blbě, fakt nevím proč jí ušmikli. No a pak (asi se čekalo jen na nás) začal ohňostroj. Jako vždy byl poměrně pěkný a pyrotechnici se docela vyřádili, ale nejlepší tam byly ty komentáře dětí , jak se smáli a měli dost dobrý hlášky(stáli jsme vedle spolku vzorných otců). Nějaký chlapec se dokonce rozhodl chytat světýlka z ohňostroje do kyblíku, který si dával na hlavu. Na konci jsme byli pěkně vyčouzený, páč to pěkně smrdí a pak už jen ten co to odpaloval vyndal velký prut, na jehož konci byla velikánská prskavka, tu pak zapálil a kapaly z toho světýlka a tím celá akce "rozsvěcení vánočního stromečku" skončila.

Read more...

úterý 2. prosince 2008

Přijďte se podívat na našeho Santu

Tak a je to tu! V neděli jsme oslavili první adventní neděli a to je znamení, že již začal předvánoční čas. Domy, školy, náměstí a výlohy obchodů by se až teď měli začít plnit různými ozdobami, světýlky a jinými dekoracemi (samozřejmě, že některé obchoďáky mají vánoční výzdobu už od září, ale to je jen tam mimo téma). Já mám ráda vánoční výzdobu, když vše krásně svítí a vše je ještě krásněji nazdobeno. Bohužel si myslím, že ty naše české, tradiční vánoce narušuje Santa, který k nám vlastně vůbec nepatří a když někdo strčí před svůj obchod velkého panáčka s červenou čepičkou a stejnobarevným oblečkem, do ruky mu strčej klarinet, který se pokouší neúspěšně přehrát nějakou vánoční koledu a při tom celý tento Santa dělá podivné pohyby, jako kdyby nacvičoval břišní tance, tak je to podle mě strašné zohyzdění Vánoc!. Pokud byste náhodou zatoužili tuto "ozdůbku" města shlédnout, tak máte již druhým rokem šanci. Já na něj od teď budu pohlížet každý den až do té doby, než ho zas majitelé někam pečlivě schovaj. Střeží ho totiž jako oko v hlavě a jen co se k němu někdo přiblíží, tak obchodník vietnamské národnosti vyběhne z obchodu a začne na vás křičet. No ještě aby ne... taková cennost, kdo by nechtěl velkého Santu s kroutícím zadkem doma?

Read more...

pondělí 1. prosince 2008

Kozí příběh – Porno pro malé děti

Ano, já, boreczech, kritik, který si nebere servítky, bude recenzovat český animovaný film Kozí příběh – Pověsti staré Prahy.
Děj začíná tak, jak Kuba s Kozou přijíždí do Prahy za účelem pomoci při budování Karlova mostu. Chce být sochařem, ovšem dostane za úkol běhat v klícce jako křeček. Dále bude zatloukat hřebíky. Hřebíky mu přinese krásná Máca – dívka s prsy jak melouny, pas štíhlý jak krk následován větším zadkem. A aby toho nebylo málo, výstřih spíš odkrýval, než zakrýval. A tak se seznámil s Mácou. Láska na první pohled. Vypadalo to, že Máca je docela hodně „dávačná“ – dávala všem, mj. i hřebíky. Druhá dějová linka souvisí s chudým studentem Matějem, který pomáhá a učí se u mistra Hanuše při rozbíhání pražského orloje. Matěj nosí Hanušovi plánky. Jednou je však zapomene v hospodě a „kamarádi“ mu je popíší, spíše zničí. Pak je nevědouc dá Hanušovi a zrovna to vidí starosta města. Tak dá Matěje zavřít. Kuba se mezitím čím dál blíže seznamuje s Mácou, například slintá, když ji sleduje, jak se převlíká. A několik dní na to se dokonce spolu vyspí. Aby se to přiblížilo typickým americkým filmům, tak je krásně vidět, že Máca je celá nahá. Málem ji vykoukne ňadro, avšak rychlým tahem vezme peřinu a zakryje ho. A s peřinou a odhaleným zadkem jde přes celou ulici domů. Další spojitost s názvem je také pěkná, dokonce hraničí se zoofilií – Kuba každou noc spí s Kozou (kromě té jedné kdy si to rozdá s Mácou) a slastně se olizují. No fuj! Ale to jsem trošku odbočil od děje. Matěj se upíše čertu, dle mě protože chce být bohatý. A Hanuš, hledající dobrého řezbáře a sochaře najednou uvidí Kubu jak po dalším tahu s Kozou (Koza mu nabídla manželství, odmítl ji) sedí na ulici a Kuba vyřezává do dřeva právě kolemjdoucího Hanuše. Inu, tak se stane, že Kuba se stane, ale opravdu stane, Hanušovým sochařem na orloj. A on to opravdu zvládne, během dvou dní minimálně dvanáct soch velkých jako živý člověk udělá. Zkrátka borec, ruce ho určitě bolely. Matěj je velmi naštvaný na Hanuše, protože si myslí, že on ho udal, a tak na něj pošle kata. Kat ho velmi jednoznačně zabije, avšak přiběhne Máca a mrtvého Hanuše doprovodí k orloji, kde Hanuš vyndá jedno kolečko a orloj se zastaví. A potom už definitivně zemře (i když dle mě by to propíchnutí metrovým nažhaveným kopím nemohl přežít, natož pak jít přes půl Prahy k orloji). A rozhořčený dav uvidí Mácu, jak stojí nad mrtvým Hanušem a rozhodnou se jí zavřít. Vše se dozví Kuba, jemuž dají ultimátum, aby spravil orloj, jinak Mácu pověsí. Žádný happy-end se nekoná, Kuba opraví orloj, avšak pozdě a k popravě dojde. Jenže to by nemusela být Máca, kdyby neměla štěstí. Ona, byt jen na chvíli uteče před popravou a potká Kozu. A Koza si udělá kozy, vlasy, a kápi si hodí na hlavu. Ano, popraví Kozu! To jsou totiž fakt jelita, ty popravčí, když nepoznají živá prsa od zelí. A tak Kuba žije šťastně, i nešťastně (kvůli ztrátě Kozy) s Mácou až dojdou na popraviště, kde stále visí Koza (normálně se mrtvoly odnášejí, ne?) a sednou si velmi romanticky na šibenici a povídají si (taky chci takové rande! Kecám J). Najednou bum a řach, Koza spadne. O to víc milenci koukají, když se Koza zvedne a řekne něco ve smyslu, že jí to visení už nebavilo. Tak přeci jen to končí happy-endem. A teď se všichni tři můžou oblizovat navzájem! :-D

Berte to s rezervou, děcka. Mikeš.

Read more...

neděle 30. listopadu 2008

Vem Boženu do metra

Tak přesně takhle zní jeden z mnoha reklamních nápisů, které nás lákají k zájmu o povinnou četbu - v tomto případě ale v podstatě nejde o četbu, ale o poslech různých známých děl, které si můžete stáhnout ve formátu mp3. Tudíž ta tajemná Božena v metru bude samozřejmě Božena Němcová. Tenhle nápad mě docela zaujal a hned jsem si musela pustit máj. Ten pán co to tam odříká sice nemá extra zajímavý hlas a ty zvukové efekty jsou moc přehnané, nicméně je to dobrá alternativa pro ty, co mají averzi vůči knihám. Jen si myslím, že je škoda, že tam nedali žádné světové autory. Myslím si, že pokud tohle někomu pomůže ve zdolávání tučných knih tak ať to zkusí. Pro mě osobně to ale asi není ta nejvhodnější metoda a to nejen vzhledem k tomu, že musím mít načteno těch knížek "kapku" víc, ale hlavně se u toho nějak neumím soustředit.
Tady je odkaz na stránku ze které si můžete Boženu a jiné stáhnout.

Read more...

sobota 29. listopadu 2008

Oslovité nařízení

Opravdové zákony nahlavu nalezneme v nejmladších státech Severní Ameriky, jelikož tamní zákonodárci byli neobvykle pilní. Byly přijaty před mnoha lety, ale tak nějak se na ně zapomnělo, a tak se nikdy nevyškrtly.
Stát New York - Greene, tamní občané nesmí během koncertu jíst buráky a chodit pozpátku.
Stát Indiana - Muncie je zakázáno nosti rybářské náčiní na hřbitov.
V New Jersey je zase zakázáno nahlas srkat polévku. To se dá i docela pochopit, je to opravdu otravnej zvyk.
V Memphisu je zakázáno ženám řídit auto, pokud před ním nekráčí nějaký muž s červeným praporkem. Tak tento zákon nechápu.
V Oklahomě je zakázáno opíjet ryby a chytat velryby ve vnitrozemských vodách. Koukám, že páni zákonodárci mají opravdu bohatou fantazii. A já chci vidět opilou rybu.
V Lynnu je zakázáno podávat v restauracích kávu kojencům. Už vidím, jak nějaké mimino touží po kávě.
Ve Wateloo mají holiči zakázáno jíst mezi sedmou ranní a sedmou večerní cibuli. Ano to by měli zakázat všem.

Read more...

pátek 28. listopadu 2008

The Killers – Day & Age

Toto album se nese v podobném duchu jako předchozí dvě, nicméně bych řekl, že The Killers se opravdu vydali kupředu tou správnou cestou. Toto album se vám dostane pod kůži zhruba po pátém poslechu.
U Snow Patrol to bylo tak po dvacátém pátém a stále jste si tím nebyli jisti. Myslím, že optimální je právě těch pět poslechů, jelikož pokud ho den vynecháte tak vám přijde jako nové, neoposlouchané a při tom známé a těšíte se na každou píseň. A to doslova. Tracky jsou velmi, velmi dobré. Už otvíračka v podobě Losing Touch je výstavní killerský song. Pomalý, ale velmi jistý. Pak přijde na řadu první singlík, který jsem vám posílal v některé z předchozích novinek. Ano, je to Human. Musím říci, že ani po měsíci se mi neoposlouchal, ba naopak – líbí se mi ještě víc, více ho chápu. Pak přijde můj nejoblíbenější song na albu – Spaceman. Rychlý, výstižný, myslím, že uchvátí na první poslech. Oh what a lonely night! Pokračujeme veselou, cirkusáckou písní Joy Ride. Na první poslech jsem ji miloval, na druhý už trošku klesla. Ale refrén je úchvatně sarkasticky veselý. Další song je jeden z těch pomalých ploužáků, ještě mi plně nepřirostl k srdci, ale potenciál má. A je to A Dustland Fairytaile. Toto je Váš život je lehce veselá, nenápadná a zvukově malebná píseň. Dále nám zpěvák připomíná, že nemůže zůstat. Nevím proč, ale vystihl to opravdu pohodově. Neon Tiger zní skvěle jak naživo, tak i na albu. Jedna z těch oblíbenějších. The World We Live In je taková trochu retro píseň. Pohodlně navazuje na předchozí písně. Nejdelší písnička na albu, Goodnight, Travel Well, je také ta nejutahanější. Pokud chcete usnout, tak u tohohle se vám to povede. A Crippling Blow je první bonusová píseň na albu a moc se mi líbí. Těžko se to popisuje, ale ten refrén je vychytanej. A poslední song je skoro bez komentáře, zkrátka great. Zapomeňte na to, co jsem řekl!

Tracklist:
1.
Losing Touch 04:14
2. Human 04:06
3.
Spaceman 04:45
4.
Joy Ride 03:34
5.
A Dustland Fairytaile 03:46
6.
This Is Your Life 03:39
7.
I Can’t Stay 03:06
8.
Neon Tiger 03:05
9.
The World We Live In 04:39
10.
Goodnight, Travel Well 06:52
11.
A Crippling Bowl 03:37
12.
Forget About What I Said 02:56
Total time…………………………………………….48:19

Mohu s klidem říci, že The Killers se opravdu posunuli vpřed a je to opravdu skvělé album. Dávám 9,5/10 bodu.
Zdraví vás mačoun.

Read more...

čtvrtek 27. listopadu 2008

Kolik umíš řečí, tolikrát jsi člověkem

Jelikož jsme členy Evropské Unie, tak jsme si už za tu dobu zvykli na mnohá nařízení a doporučení. Nové doporučení z Bruselu zní takto: každý by měl umět kromě své rodné řeči alespoň základy dalších dvou jazyků. Takový je cíl Evropské komise a Rady pro mnohojazyčnost v nové studii vycházející z plánů na rozšíření a prohloubení výuky cizích jazyků. A to se Evropské unii poměrně úspěšně daří naplňovat ve všech členských zemích. ČR je prý dokonce v průměru, což podle mě není vůbec špatné. S cizím jazykem se obvykle začíná už na prvním stupni základky. Angličtina je ve 13 zemích EU povinná a učí se jí 90% dětí v EU. Mezi druhými jazyky jsou nejoblíbenější Francouzština a Němčina, také je ale zaznamenán větší zájem o Ruštinu a Španělštinu.
Myslím si, že většina středoškoláků tento počet jazyků splňuje no a když ne, tak můžeme říct, že se dorozumíme i na Slovensku :) a pak už se do statistiky vejde téměř každý.

Read more...

středa 26. listopadu 2008

Za volantem

Většina lidí se za volantem úplně mění. Motor má totiž prý nesmírnou moc nad lidskou duší. Každý druhý trestní čin, který se dostane k soudu, je právě dopravní delikt.
Chování za volantem prozrazuje mnohé, například, když řidič řídí auto dvěma prsty, tak to svědčí o tom, že život bere na lehkou váhu a je povrchní, když řidič řídí auto oběma rukama, (v poloze "za deset minut dvě") tak to svědčí o vyrovnanosti a důvěryhodnosti.
Jestliže někdo předjíždí bezohledně ostatní auta, nebo se baví slalomovou jízdou v koloně, tak to vypovídá o egoistické povaze.
Řidič, který při jízdě neustále hovoří, nemá zájem o svého spolujezdce, potřebuje jen obecenstvo. Někteří lidé se snaží mnohomluvností zastřít své neúspěchy, nebo nedostatky v řízení.
Pokud se někdo vyhýbá řazení, vyhýbá se i v životě jakékoli komplikaci. Často promešká pravou chvíli pro cokoliv.
Ten kdo dupne na brzdu v posledním okamžiku miluje nebezpečí, ten kdo brzdí mnohem dříve je přehnaně úzkostlivý, malicherný a detailista.

Read more...

úterý 25. listopadu 2008

Meeting, briefing na gyndě

Už od rána byl včerejšek dost divný. Obě blogerky jsme totiž zaspaly, na tom by v našem případě nebylo nic divného, my sme se ale probudili ve stejnou chvíli... za dvě minuty půl osmé(asi telepatie). Nicméně jsme školu stihli a spolužačky se dokonce divili, jaktože jsme tentokrát přišli tak brzo. Po skončení šestihodinohvého utrpení jsme šli domů. Úplnou náhodou nás kámoška poprosila, jestli bysme jí nedoprovodili na gyndu, že to máme stejně po cestě. Nakonec jsme se rozhodli, že tam s ní počkáme v čekárně. Zabrala jsem se do diskuze nad nějakým rok starým vánočním časopisem a v tom mi Kačka řekne: "hele je tady tvoje máma". No jako byl to pro mě fakt šok, ale zas tak hrozné to nebylo - jen si myslela, že jsem za školou :) (no samozřejmě že pak šla máma s tou kámoškou spolu do sesterny páč se to bere takhle po dvou). Pak ovšem přišel další šok. Vedle mé mámy najednou seděla bývalá spolužačka ze základky (viz černá kamarádka :D), kterou jsem neviděla už alespoň 3 měsíce. Přiznám se, že to bylo docela milé překvapení, i když se vůbec nezměnila ;). To už na mě jako bylo fakt docela dost. Tolik náhodných setkání a zrovna tady. No pak už mě zajisté pochopíte, že mě nepřekvapilo, když se tam najednou objevila moje bývalá fyzikářka ze základy... Odtamtud jsem pak ještě musela ještě na námko a opět jsem potkala a viděla tolik známých že jsem byla ráda, když jsem přišla domů, vyndala jsem fůru jídla z ledničky a sesunula se k televizi.

Read more...

pondělí 24. listopadu 2008

Madagaskar 2 - Útěk do Afriky

Po dalších třech letech je tady znova animovaný film tentokrát Madagaskar 2 s podtitulem Útěk do Afriky, který volně navazuje na první díl Madagaskaru.
I tentokrát se můžeme těšit na tradiční čtyřku a to lva Alexe, žirafáka Melmana, hrošici Glorii a zebru Martyho.
Děj příběhu se odehrává přesně tam, kde díl první skončil. Známá parta i s králem Jelimánem si to namíří letecky domů se společností Tučňák Air, ale celé to se to zvrtne, protože letadlo sice přistává, ale jak řekl siciliánský tučňák - volným pádem. A tak máme jedinečnou příležitost spatřit tučňáka v Africe.
Hned po pádu letadla každé zvířátko začne prožívat svůj vlastní příběh. Lev Alex najde svoje rodiče a zpestří nám podívanou podivuhodným bojovým tancem, Glorii začne nabalovat hroch Moto Moto (tj. samec samec :) a vlichotí se jí do přízně, hypochondra Melmana souží láska a lká v umírací jámě, Marty zase zjišťuje, že ve stádu ztrácí svou jedinečnost (ještě že má kousanec na zadku z jedničky), mafiánský Tučňáci se dali na okrádání turistů, hlavně aut a kvůli opravě letadla zahnáni do úzkých opičákama a lemuří král s poskokem se naplno oddává krásám Afriky a rozdává rady, kde jen může. Hodně zajímavým zpestřením jsou opičáci, kteří bojují za lepší pracovní podmínky a neváhají vydírat tučňáky. Boss tučňáků se jen může divit, na co opičákům bude mateřská, když jsou to chlapi.
Co se mi už zdálo trochu přehnané, byla stařenka skřížená s rambem, jenž mlátila všechny zvířata okolo a opékala lva k večeři. Připadá mi to tak trochu trapné, ale uznávám, že dětem se to líbit bude. Ovšem závěrečná scéna s ukradenou kabelkou byla opravdu dobrá!
Podle mého názoru je dvojka mnohem lepší než jednička, která nebyla až tak zábavná, ale i přesto dvojka hodně čerpá ze svého předchůdce. Stejná skoro kultovní písnička, stejné postavy, podobné fórky, ale přecejenom má dvojka zkrátka něco od sebe, jakoby se její tvůrci nebáli zakomponovat do příběhu hromadu vtípků.
Podle mě si tento animák určitě zaslouží, abyste mu dali šanci.

Read more...

neděle 23. listopadu 2008

Další důvod k oslavě

Pokud rádi slavíte, tak tu mám pro vás jednu dobrou zprávu. Nyní budete mít zase o důvod navíc - no tedy jen někteří, kteří se vešli do "příjmenáře". S tímto nápadem přišla jedna česká firma, dokonce jako první na světě. A co že to ten příjmenář je? To je v podstatě zcela normální kalendář, jen tam jsou místo křestních jmen napsaná nejčastější česká příjmení. Já například můžu slavit 4. května, kdy mají svátek všichni Štěpánkovi. Zato Katka určitě truchlí, protože to její se hold do 364 nejčastějších českých příjmení nevešlo. Ale i na to tvůrci mysleli a zvolili datum 30. dubna, kdy můžou slavit všichni, kdo nějaké příjmení mají, ale hold se tam nevešli. Přinejhorším by to mohla oslavit 2. ledna, kdy má svátek Kučera. No a ještě sem napíšu několik příjmení:

Novotný - 4. července ;)
Nový - 1. ledna
Novák - 4. února
Nováček - 25. července
Kvapil - 22. července
Vaněk - 29. června
Pánek - 23. března
Pelikán - 20. ledna
Tadyty mi přijdou dost trefné:
Štědrý - 24. prosince
Žák - 1. září
Svoboda - 17. listopadu
Konečný - 31. prosince

Read more...

sobota 22. listopadu 2008

Lid míru

Šamani z kmene Hopi (=lid míru) předávají svá proroctví z generace na generaci. Poslední půlstoletí ukázalo, že jsou pravdivé.

Hopiové také dostali od šamanů tato varování:
Až dva symboly - hákový kříž a vycházející slunce - otřesou světem...
Až bude natažena přes zemi, z východu na západ, stříbrná nit... Až bude na zemi svržena nádoba s popelem... Až budou na nebi spředeny sítě, kterými budou spolu lidé mluvit... Až budou lidé létat po nebeských cestách... Až lidé vydolují ze země vzácné věci... Až přistane orel na Měsíci... Až se na obloze objeví velká modrá hvězda... Až budou ženy plodit děti uměle... Až bude ve vesmíru dům... Až budou ve vzduchu kroužit velké domy... Až Hopiové přijdou po čtyřikrát ke skleněnému domu a budou varovat svět... Pokud se vše toto stane, pak nadejde čas "Velkého očištění". Tato epocha začne - podle proroctví Hopiů - velkými požáry, pak budou následovat sopečné výbuchy a povodně.

Hopiové neuvádějí letopočty, ale je jasné, že tyto události se stali, jak předpověděli:
-druhá světová válka, kterou rozpoutaly Německo (hákový kříž) a Japonsko (vycházející slunce)
-stavba silnice 66 ze St. Louis do Los Angels (Stříbrná cesta)
-svržení bomby na Hirošimu a Nagasaki
-telefonní a telegrafické vedení
-mezinárodní letecké trasy
-prvního člověka na Měsíci; Neil Armstrong tehdy pronesl, že Orel přistál
-objev hvězdy, která je 350x větší než Slunce
-umělé oplodnění
-vesmírné stanice Spacelab a Mir
-moderní dopravní letadla
-čtyři návštěvy Hopiů v US, při kterých byli indiání vyslyšeni pouze dvakrát
Všechny jejich věštby se staly skutečností, tak proč by se neměla vyplnit také poslední předpověď?

Read more...

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP