Bathory aneb zzzima v letňáku

Před čtyřmi lety jsem přečetla knížku Čachtická paní. Od té doby jsem netrpělivě očekávala její filmové zpracování. A teď se mé tužby konečně naplnily. Režisérem tohoto velkolepého snímku, který se mimochodem stal nejdražším v celé střední Evropě, je Juraj Jakubisko. Celý film trvá téměř dvě a půl hodiny (což za né příliš teplého srpnového večera v letním kině nebylo moc příjemné). Musím se přiznat, že jsem od začátku neustále hledala podobu s již zmíněnou knihou a asi se dostavilo malé zklamání, když jsem ji prostě nemohla nalézt. Ty příběhy jsou úplně jiné a klidně by se mohl natočit ještě jeden film, který by byl skutečně podle knihy Jože Nižnanského. Ale to, co mi tedy chybělo, bylo rozhodně nahrazeno a to například spoustou vtipných scének, kterých tu bylo plno. Dokonce se několikrát rozesmál i úplně celý letňák. Poprvé, když na scénu vstoupil Jirka Mádl (vyměnil totiž snowboard a raft za mnišský háv), podruhé, když Jirka M. jel na kolečkových bruslích (ve filmu se objevovalo mnoho vynálezů), po třetí, když Jirka spatřil zcela nahou dívku a hlasitě si zavísknul Aůůů. Po čtvrté, když J... . Na své si přijdou i milovníci erotických scén. Obnažených těl a (nejen) postelových scén nebyl nedostatek. Zmíním tu , kdy hraběnka Bathory a její milenec neodolali a vyznali si lásku přímo v kostele plném lidí, tedy lépe řečeno ve zpovědnici, která se díky jejich pohybům posouvala po kostele. - A jak to tedy bylo s tou krvelačnou hraběnkou? Opravdu se koupala v panenské krvi? To zůstane asi navždy záhadou. Zde nebyla ztvárněna jako zrůda, i když se často jako svatoušek nechovala i krev té služebné, co ji ubodala nůžkami spočinula na jejich rukou. V podhradí se objevovaly mrtvoly, které záhadě zemřely, ale to jako důkaz nepostačuje. Byla vážně nemocná a proto jí třeba koupání v krvi a pojídání sirových jater mohlo léčit - to jsou jen spekulace. Na to, že se skutečně koupala v krvi nebyl ani ve filmu podložen skutečný důkaz, spíš to byly takové náznaky, aby si divák udělal svůj názor. Kdybych tu měla vystihnout všechny dojmy z tohoto filmu, tak by to bylo ještě na dlouho. Na závěr tedy snad jen dodám, že Bathory rozhodně doporučuji, sama bych ji chtěla vidět ještě jednou, protože jsem rozhodně nemohla postřehnout vše. Film jakožto Bathory mé očekávání splnil, ale jako příběh Čachtické paní od Nižnanského rozhodně ne. Juraj Jakubisko čerpal spíš z historických pramenů než z té knihy, ale vůbec to není na škodu, může to být výzva pro další filmaře do budoucna. Tak, že bych to vše na závěr shrnula? Poutavý příběh, dobré hlášky, rozhodně zajímavý náhled na celou "pověst" a samozřejmě nechybělo ani napětí, které tu při nespočtu vražd, bitev, soubojů, mrtvol, mučení a tajemna rozhodně bylo.