Bylo nebylo o blogu a o článku

Vážení čtenáři, tímto si Vám dovoluji oznámit, že tento blog slaví první rok!!! První článek byl publikován 18.3.2008 (ano trochu jsem zaspal, vím), a tak blogu přeji hodně štěstí a čtenosti do dalších let. Díky tomuto jsem udělal rozhovor s hlavními protagonistkami blogu. S šéfredaktorkou Káťou a blogerkou Kájou.

Ano, takhle začínal dlouho připravovaný článek a rozhovor na oslavu tohoto blogu. Jak jste si milí čtenáři všimli, někdo už oslavný článek napsal, takže nebudu první (co bych vůbec chtěl že). Proto kašlu na gratulace a přání, přepíšu jenom rozhovor, který byl natočen 11.3. s blogerkami.


(holky) Co to asi bude? :-D
(já v reakci na mikrofon) No to je to překvapení! Mě se to nechce psát tak sem si vymyslel lepší způsob, nahraju si vás.

Mikeš: Chci s Vámi natočit jakýsi rozhovor, tušíte o čem?
Carol: Ne.
Katka: Ne.

M: Aha.
C: Kde máš lampičku? :-D
K: Světla :-D

M: No, tak je to za účelem toho, že Váš blog slaví první rok. Víte to?
C: Ne.
K: Ne.

M: A zrovna předtím rokem jste tam uveřejnili nějaký otázky (C: Ježíši nee) a tak vám jich pár z nich položím. A uvidíme co se za rok změnilo.
K: Nic.
C: Já nevím.

M: Nic se nezměnilo? Co se změnilo pro tebe Káťo?
K: Jdi pryč. Chci další otázku.
M: Co se pro tebe změnilo?
K: (10x di pryč :-D) Nic.

M: Co byste chtěli blogu popřát?
K: Všechno nejlepší :-D.
M: A co Kájo ty?
C: Hodně štěs... (nedořekne jak se směje :-D)

M: Kolik čtenářů už blog navštívilo?
K: (pohotově) Deset tisíc.
C: Já souhlasím, taky tak.

Buď a nebo:

M: Kamarádka nebo kluk?
K: EEEEhhhh obojí.
C: Obojí. :-D :-D
M: Proč?
K: Ve třech se to lépe táhne.
C: Já nevím. (stálý smích)

M: Vánoce nebo Valentýn?
K: Vánoce.
C: Vánoce.

M: Růže/Tulipán?
K: Fanfán Tulipán. Néé, růže růže růže...
C: Růže.

M: Svetr/Mikina?
K: Svetr.
C: Mikina.

M: Sukně/Kalhoty?
C: (ač nemá mikrofon) Já nevím co myslíš? (na katku)
K: Kalhoty.
C: Kalhoty.

M: Les/Louka?
C: Les.
K: Les.

Anti:

M: Pití?
K: Já že antika. Eeehhh já piju všechno.
C: Já nevím.
M: Něco vymysli.
C: Slivovice.

M: Člověk?
K: Kvapil.
C: Kvapil.
K: Mě nikdo nevadí, já mám ráda lidi.

M: Mám chuť na:
K: Já to nemůžu říct.
M: Můžeš, když tak vycenzuruju.
K: Vypadni, jdi za ní:
C: Na tuhle sušenku. Já to nemůžu dojíst.
K: Už mám jako hodně hlad. Mohla jsem mít dneska oběd.

M: Chci:
K: Chci být doma.
C: Smrkat.
K: Mě už se nechce smrkat.
C: Já jo.

M: Spadnou ti klíče, tak si klekneš abys je našla a přitom klekneš do hovna. Co uděláš?
K: Půjdu domů si vyčiiistiiit kaalhottyy :-D :-D :-D (ano takhle nějak to bylo řečeno :-D)
C: Já asi to samý. (Pozn.: Jak jinak,že?) A budu se nějak maskovat cestou.
M: Zkus být originální.
C: Já nevím (Pozn.: Zase?). No tak budu se nějak maskovat, chodit divně, půjdu nějak divně domů.

M: Co pro tebe znamená láska?
C: Já nevím (Zná vůbec jinou odpověď :-D).
K: Si to musím rozmyslet.
C: Já se vysmrkám.
K: Láska je že jí dám kapesníček a nic za to nechci :-D.
M: A co pro naši milovanou usmrkanou Káju?
K: Radši jí nech, víš jak to tady bude vypadat?
C: Láska je že mi ten kapesníček dá a příště jí ho zase půjčím já. (Pozn.: Originální, že?)

M: Uvidíš starého pána na kolenou. Co uděláš?
K: Zeptám se ho jestli se modlí.
C: Budu si myslet že to je nějaký úchyl asi. Já nevim.
K: Proč na kolenou?
K: Asi nadšený rocker.
C: Je to žebrák asi.
M: Takže byste ho nezvedli?
K: Ne.
C: Ne.

M: Koupila sis zmrzlinu a prodavačka ti vrátila o 50 kč méně. Co uděláš?
K: Řeknu jí to. Kdyby víc tak by mi to nevadilo.
C: No řekla bych jí to a chtěla to zpět.

M: Vyjedeš poprvé na bruslích, jedeš zrovna z kopce a proti tobě jde tvůj idol a jede auto. Ty ale neumíš zabrzdit. Co uděláš?
K: Zabrzdila bych od tebe.
C: Nebruslím.
K: Já nemám idola.

M: Popiš svůj vysněný dům.
C: 30. léta, zahrada.
K: Opravdu, to je její sen.
C: Fakt, to se nemění.
K: Já bych si něco novýho postavila. Nemám ráda pavouky. Jsou všude. Fakt.

M: Najednou se staneš mravencem. Co uděláš?
C: Já nemám ráda mravence.
K: Já taky ne.
M: Takže se zabiješ?
C: Jo.
M: Co uděláš ty, Katko?
K: Počkej, mě zaskočilo.
C: Pokousala bych tě, štípla bych tě.

M: Myslíte, že je na světě spravedlnost?
K: Ne v týhle škole.
C: Já měla takovou dobrou větu naučenou, ale teďka si jí nepamatuju.

M: Máš nějaké životní sny?
C: Tajný. A momentálně ani ne.
K: Já ještě nevím... Můj sen je postavit si bazén.... Ale já nemám ráda plavání. Tak výřivku.

M: Umíš si představit lásku bez sexu?
K: Jo. Ale ne se mnou. :-D
C: Jo. Já nevím.
K: Že je to docela představitelný?
M: Tak mluvíme o Vás. Kájo, dokážeš si to sama představit?
C: Nevim.

M: Dokázala bys podvést?
K: Koho?
M: Svýho kluka?
K: Asi ne.
C: Jak to teď v tadytu chvíli můžu vědět.
M: Tak máš přítele Láďu, že jo, tak kdyby šel nějakej pěknej kluk a strašně moc tě balil..
C: Kdybych byla opilá tak jo.

M: Je pro tebe důležitější přátelství než láska?
C: JO.
K: Já nevím, láska je taky takový druh přátelství.

M: Je pro tebe důležitá upřímnost?
C: (zase rázně) JO.
K: Jo.

M: Myslíš si, že jsi snadno ovlivnitelná okolím?
K: Někdy.
C: Asi jo.

M: Dovedla bys zabít člověka?
K: Ne, já nezabíjím lidi.
C: Já taky nejsem masová vražedkyně.

M: Toleruješ žárlivost ve vztahu?
C: Jo.
K: Taky.

M: Myslíš že chlapy jsou nevěrnější než ženský?
K: Ne.
C: Jo.

M: Chceš být krásná?
K: Asi jo :-D.
C: Kdo by nechtěl.

M: Jak snášíš kritiku od okolí?
C: Si jí už nevšímám.
M: Takže ignoruješ okolí?
C: Ty neznáš Simonu...
M: Soustředíš se tedy plně na sebe?
C: Kdybys znal Simonu, tak se taky soustředíš jen na sebe.
M: A Katko?
K: Někdy mě to sere.
K: Jak od koho.

M: Co pro tebe znamená slovo štěstí?
K: Žes mi donesl tyčinku.
C: Nevim. Že jsem šťastná.

M: Věříš na osudovou lásku na celý život?
K: Ne.
C: Ne.

M: Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně?
K: Nechápu.
M: Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně? Třeba v tvý mysli.
K: Jo.
C: To rozhodně.

M: Můj vysněný kluk:

M: Hravý nebo vážný?
C: Hravý.
K: Hravý jsou nemehla. Něco přesně na půl. Nesmí to být tele.

M: Romantický nebo přirozený?
C: Normální.
M: Romantický nebo přirozený?
C: Tak něco mezi, třeba romantický, né romantický né, radši přirozený.
K: Přirozený s romantickými sklony.

M: Něžný nebo vášnivý?
K: Nevim. Jak kdy, podle nálady. A ten kluk to má samozřejmě poznat.
C: Něžný asi já nevim.

M: Zábavný nebo nudný?
K: Zábavný.
C: Co myslíš? Samozřejmě zábavný.

M: Přelétavý nebo snadno se vázající.
K: Přelétavý je dost hnusný.
C: Souhlasím.

M: Dělač problémů nebo pan tichý?
K: Hm někdy ty problémy jsou dobrý. Já je dělám ráda.
C: Spíš ten pan tichý.
K: Tichá voda břehy mele.

M: Zlomila jsi někomu srdce?
C: Asi ne. Já nevim.
K: Ne. At se přihlásí.

M: Jsi zamilovaná?
C: Ježíši, já nevím.
M: Možná to bude číst Láďa.
C: To nebude číst.
C: Já nevím tak třeba jo.
C: NEJSEM SI JISTÁ.
K: Jo jsem... asi.

M: Chtěla bys prostřednictvím tohoto média něco vzkázat Láďovi?
C: Ne, on to nebude číst.
M: On to bude číst a...
C: To nebude číst!
M: Možná to i uslyší.
C: Cožee?

Díky za rozhovor. Mikeš.