středa 31. prosince 2008

Ať to bouchá

Češi za ohňostroje a petardy utratí stovky milionů korun a v prvních minutách nového roku prý na celém světě jich vyletí do vzduchu miliardy.
Ale jak to celé vlastně vzniklo?
Asi tak už před dvěstě let před naším letopočtem v Číně vybuchovali první prozativní petardy. Jejich účelem bylo hlavně zahnat zlé duchy hlukem.
Za skuteční ohňostroj však vděčíme až vynálezu střelného prachu. Podle pověsti prý čínský kuchař omylem smíchal síru, lede a dřevěný prach. No opravdu nechápu jak se mu to mohlo povést. Tento prášek dostal pojmenování huo yao (umělý oheň).
Do Evropy se petardy dostaly ve 13. století. V Čechách si výbuchy zamiloval Rudolf II. Habsburský. Zaměstnal kupu alchymistů a ti měli zdokonalovat ohňostroje.
Brzo se žádná velká událost neobešla bez ohňostroje a kdo ho neměl, ten byl zkrátka trapnej. Ohňostroj byl zkrátka vizitkou majetnosti.
Úplně nejvíce se o vývoj zasloužili Italové, protože s pomocí správných chemikálií vyrobili rachejtle s červenými, zelenými a modrými záblesky, které známe už i my..

Read more...

pondělí 29. prosince 2008

Vyhrávající náměstí

Mám naše město ráda, ale někdy se tady cítím opravdu potrhle...
Vzhledem k tomu, že je čas vánoční, (teď již spíš povánoční) tak se město rozhodlo, že by bylo fajn, kdyby nám na náměstí hrála nějaká hudba - nejlíp koledy.
Opravdu nevím jestli to byl tak úžasný nápad pane starosto!
Myslím si, že tento rozhlas má nějaké pohybové senzory, protože když se přiblížím k náměstí, tak rozhlas začne hrát.
To se to opravdu musí s těmi Vánocemi každý rok, tak přehánět?

Read more...

neděle 28. prosince 2008

Dálnice

Dálnice, řeknete si obyčejná věc, no vlastně máte pravdu, když existuje již tolik let. Nejprve záleží na tom, co si pod pojmem dálnice představíte. První předchůdkyni dálnic můžeme nalézt už ve starověku (nejznámější římské). První byla dlouhá asi 195 km. Moderní předchůdci dálnic ale vznikaly až od roku 1900. První dálnice pouze pro motorová vozidla byla vystavěna samozřejmě v Americe a měla 64 km. K rozvoji dálnic v Evropě došlo především až za Hitlera, který v tom viděl velký hospodářský rozvoj. Nechal vystavět také první čtyřproudou dálnici. Dnes už můžeme na několika místech na světě najít dokonce třeba i dálnici, která zpívá. Zábavná ale může být i stavba dálnice. Jednou dokonce začali stavět dálnici z obou stran, ale někdo to špatně spočítal, a tak se stalo, že se o několik kilometrů nepropojily.

Read more...

středa 24. prosince 2008

Vánoce Vánoce

Tak, a je to tu zas, Vánoce znovu navštívily nás :D... No raději se nebudu pokoušet o verše... Chtěla bych všem věrným i nevěrným čtenářům našeho blogu popřát krásné prožití Vánoc, a protože k nám občas zavítají i návštěvníci z jiných zemí, tak hned v několika jazycích:
veselé vánoce
Anglicky - merry Christmas
Německy - frohe Weihnachten
Slovinsky - srečen Božič
Ukrajinsky - веселого Різдва
Somálsky - ciid wanaagsan
Polsky - Wesołych Świąt
Portugalsky - feliz Natal
Dánsky - glædelig jul
Čínsky - 恭祝圣诞,
Arabsky - وحلول السنة الجديدة
Ialsky - buon Natale
Francouzsky - joyeux Noël
Dánsky - glædelig jul ..............

Read more...

neděle 21. prosince 2008

Kdo vsadí víc?

Mezi vášnivé sázkaře patřili už i například císař Claudius, Galileo Galilei, Wolfgang Amadeus Mozart, Voltaire, Dostojevskij i Johann Strauss.
Sázení má samo o sobě dlouhou tradici, dnes si už v některých sázkových kancelářích můžete vsadit na existenci Boha nebo kdy nastane apokalypsa.
V Čechách je v tomto oboru nejznámnější společnost SAZKA, který již odvedla na 10 000 000 000 Kč, což je už pořádná částka. Sázící si poprvé mohli vsadit 1. října 1956.
Zatím nejvyšší výhra, která padla ve stíracích losech byla částka vysoká až 100 000 000 Kč. Pokud by dostal výherce výhru v desetikorunách vážila by 76 tun a sloupec by byl vysoký 25 km.
Nejstarší, nejpopulárnější čiselnou loterií je Sportka. Nejčastěji vylosovanými čísly jsou čísla 6, 46, 12, 40, 47, 19 a nejméně často padají čísla 45, 41 a 16.
Ze sídla SAZKY odchází zhruba každý čtvrtý den jeden sázející, který se stal milionářem.

Read more...

sobota 20. prosince 2008

Je libo evropana, nebo raději japončíka

Člověk je sice od přírody masožrout, ale pojídat svůj vlastní druh se v už odpradávna v naší civilizaci odsuzuje a většina normálních lidí má k lidskému masu odpor. Přesto se ještě dnes najdou kmeny, které si na člověčím mase čas od času pochutnají. To potvrzuje jistý italský fotograf, který se nedávno vrátil z Papui Nové Guinei. Žil tam prý nějakou dobu ve kmeni lidožroutů. Určitě se teď divíte, jak to, že se vůbec dostal domů. Představte si, že se ho vůbec nedotkli, protože už věděli, že by jim stejně nechutnal. My evropani jsme podle nich prý příliš smradlaví a slaní. No není to od nich milé? Naopak nejoblíbenější jsou Japonci a nebo ženy vlastního kmene...

Read more...

pondělí 15. prosince 2008

Nemyslíš - zaplatíš

Ano, přesně tak se jmenuje kampaň Ministerstva Dopravy, která má odstrašit řidiče od všelijakých vylomenin na silnici. Tady je k shlédnutí:



Od tohoto spotu si ministerstvo slibuje snížení nehodovosti na silnicích, což je určitě krásná představa. Myslím, že na české poměry až trochu moc krvavé video, ale vše za pokrok.
Napadá mě jenom jediná otázka, a to jestli tyto reklamy dokážou pozměnit neukázněné řidiče.. nebo jenom vystřaší všechny slušné řidiče a maminky, které svým dětem zakážou jezdit autem?

Read more...

neděle 14. prosince 2008

Lobnur a Balchaš

Tato dvě jezera nacházející se na Asijském kontinentu, nejsou moc známá ale přitom jsou jedinečná.

Jezero Balchaš bysme mohli rozdělit na dvě části: západní a východní. Západní část je sladká a ta východní slaná. Je to kvůli tomu, že ta sladká část má stálý přítok, za to ta druhá ne. Samozřejmě že ta slanost té slané poloviny není tak značná je to asi 6% a průměrné moře má přitom 35% ale i tak je to zkrátka slanosladké jezero. Lobnor nebo také Lob-nor, Lop nor, Lop nur je solné jezero, které je pozorovatelné z oběžné dráhy, ale to není to hlavní, význačné je především proto, že se pohybuje. Samozřejmě, že nemá nožičky, aby si jen tak chodilo po světě, ale díky tomu, že leží na písku se pohybuje. Takže když si ho najdete v atlase, tak tam u něj máte nakreslené takové čárky a to je jeho dráha.

Read more...

sobota 13. prosince 2008

Nostradamus - otec všech jasnovidců

Proroctví Michela de Notredame (Nostradamus) fascinují svět již po čtyři století. Byl mnohostranně nadaný a stal se největším prorokem všech dob. Nostradamovy knihy byly až po dvě stě let na indexu katolické církve, ačkoliv on sám se považoval za věřícího křesťana. Zanechal nám předpovědi k 966 rokům (až do roku 2521). Mezi jeho naplněné proroctví patří např. francouzská revoluce, poprava královské rodiny, první světová válka, uchopení moci Hitlera a druhá světová válka, založení Izraele, válka v Perském zálivu atd.. Předpověděl dokonce i svojí vlastní smrt (Hic prope morte est).
Vyjadřuje se také ke kosmické katastrofě, která by mohla lidstvo zasáhnout.
"Brzo - i když bude příliš pozdě- pocítí lidé velkou velkou změnu; nastanou hrůzné věci, pak pokusy o ospravedlnění a potom - když měsíc dostane průvodce - se celá nebesa rozkomíhají."
Lze z toho vyvozovat, že vláda nebude předem varovat obyvatelstvo, což není zas tak překvapivé. Meteor se nepodaří zneškodnit.
"Když se měsíc ukryje v hluboké temnotě, přeletí rezavě hnědá hvězda. Děs přijde z hloubky vesmíru a šlehne lidstvo."

Read more...

pátek 12. prosince 2008

Tak jsme se zase jednou rozhodli, že bychom se mohli zúčastnit nějaké školní akce a proto jsme se v pondělí vydali do divadla na představení Romeo a Julie aneb město hříchu. Toto představení sehrál oblíbený divadelní soubor našeho profesora na čj - Divadlo Polárka. A tak se naše třída pod vedením jedné spolužačky dostavila do divadýlka a představení začalo. No to, co se dělo na scéně snad ani nejde popsat slovy, museli byste to vážně vidět! Někteří to nazvali sexuálním harašením a jiní (třeba já a K.), že prostě všichni byly nadržení. Ano, představte si, že služka měla poměr s Merkuciem, tatáž služka se na scéně mazlila taktéž s Julií (fakt nevím jestli to byla mateřská nebo lesbická láska). Julie byla ale také samozřejmě zamilovaná do Romea, a hopsali po sobě - jak řekla Katka - jako králíci a to dokonce i před farářem, který je od sebe musel odtrhávat. Paris měl poměr se "starou" Kapuletovou a přitom si měl brát její dceru - no fuj :D. Dále k tomu připočtěte spoustu, ale opravdu spoustu sexuálních narážek (tak například něco v tom smyslu, jako že Romeo strká své stopořené žezlo do každé díry bo jak to bylo... no víc už snad ani raději nekometuju). Hlavní postavy se neustále obmotávaly okolo tyče... a nejhorší byla ta uječená ženská, co vypadala jako prostitutka. A samozřejmě nesměl chybět repující Paris, který to pořádně rozjel... no ale aspoň jsme měli možnost na vlastní uši slyšet údajného mistra republiky v beatboxu... no není to úžasné? Ještě bych neměla zapomenout na ty zvuky vrtulníků a houkání policejních sirén, které do teď nechápu, ale to je koneckonců můj problém. A teď si představte, že tyhle představení jsou určené i pro děti druhého stupně ZŠ. Některé profesorky prý pronesly: Shakespearre by se obracel v hrobě... No já si myslím, že by to s tím obracením asi nebylo tak hrozné, hlavní myšlenkou totiž asi bylo to, jak by to vypadalo, kdyby se celý příběh odehrával v dnešní době. A podle toho to skutečně bylo tak upraveno souboj Merkucia a Romea vypadal spíš jako vystřižená scéna z Matrixu. A zajímavé věci se děly i v hrobce. Mnozí nařkli Romea z nekrofilie a Julii byla zastřelena...

Read more...

středa 10. prosince 2008

Vánoce mohly být v červnu

I když já osobně už ani nepamatuji, kdy bylo naposled o Vánocích všechno pokryto sněhem a stupnice teploměru hluboce pod mínusem. I tak si tyto svátky ale stejně v nějakém tradičním letním měsíci neumím představit. A Australanům v podstatě taky moc nezávidím protože si palmu u sebe v pokojíčku můžu ozdobit taky. Jen si to představte... je hic, náš tradiční stromeček by opadal, salát by se skazil a čokoládové ozdobičky na stromečku roztekly. A tak jsem ráda, že to tehdy v pradávnu zřejmě někdo zvoral (dokonce prý tři králové), protože kdyby ne, tak dnes slavíme Vánoce v červenci - tehdy se totiž prý skutečně narodil Ježíš. Vědci k tomuto závěru došli díky složitým výpočtům (odvodili to od tzv. Betlémské hvězdy) a počítačovým rekonstrukcím a nakonec došli k závěru, že 25. prosinec by měl být ve skutečnosti 17. červen.


Read more...

úterý 9. prosince 2008

Česká nej

Česká republika je vnitrozemským státem, ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. To jistě všichni víte... teď přejdem k těm zajímavostem. Střed republiky leží na Vysočině u obce Číhošť. Největší město je jak nepřekvapivě Praha, nejmenší obcí je Březina na Vyškovsku s devíti obyvateli. Průměrný věk obyvatel Česka je 39let. Nejvyšší věk mají obyvatelé Prahy průměrně 41,2 let, nejmenší průměrný věk je v okrese Česká Lípa a to 36,2 let. Asi tam mají hodně mafiánů xP. Okres s největším počtem příhlášených Čechů je v okrese Pelhřimov a to 97,3 % obyvatel. Tak malé procento Romů se snad ani nevidí, samozřejmě nic proti nim. Nejčastější název obcí je Lhota, napočítalo by se jich až 248. Nejčastějším českým názvem na světové mapě je Lidice. Napočítali byste cca 40 míst s tímto názvem. Největší z nich je např. v jihovýchodní Brazílii, či Mexiku (San Jeronimo Lidice). První českou větou dochovanou na listině patří litoměřické kapitule u kostela sv. Štěpána. Začíná slovy: "Pavel dal jest Ploskovicích zem´u, Vlach dal jest Dolas zem´u Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu." (opravdu tady nemám překlepy!)

Read more...

pondělí 8. prosince 2008

Nezákonné

Každý by měl zajisté něco vědět o svých předcích a o původu jeho rodiny. V mnoha zemích světa je dnes vypracovávání rodokmenu velmi moderní. Já jsem nedávno zkoumala staré dokumenty svých předků z máminy strany, které jsou velmi pečlivě dohledané až do 17. století (za druhé světové války, musel děda předložit svůj "dobrý" původ - no tak aspoň to máme doma ne/díky Hitlerovi takhle pěkně dohledané). Bylo to docela zajímavé počtení. Tak například jsem se dočetla, že můj předek z počátku 17. století byl mušketýrem a jeho syn měl stejné datum narození jako já (no samozřejmě jen ten letopočet se lišil). Potom mě zaujalo až vysvědčení z první třídy, co patřilo mému dědečkovi. Představte si, že už v první třídě měl 3 neomluvené hodiny a tudíž dvojku z chování, to byl ale raubíř. Na stejném listě papíru mě ale zaujala i další věc a to byl stupeň hodnocení chování. Dnes vám tam můžou napsat nejhůř dobře a tím se končí. Ale tehdy jste mohli dostat plný počet bodů. To bych vám ale nedoporučovalo, protože byste se jinak pohybovali na hranici zákona. Čtyřka totiž byla ve stupnici hodnocení zapsána jako méně zákonná a pětka dokonce jako nezákonná. Ještě, že to už zrušili že? :D:P

Read more...

neděle 7. prosince 2008

Jak sedíte-takoví jste

Všichni jsme se už určitě přesvědčili, že úsudek o lidském charakteru si můžeme vytvořit opravdu ze všeho a z jakéhokoliv nenápadného gesta, takže vás určitě nepřekvapí, že to jak sedíte na židli o vás prozradí překvapivě mnoho.
Jestli sedíte jenom na kraji židle, což není neobvyklé, tak jste nejistý, netrpělivý, podléhá výkyvům svých nálad. Tato osoba často něco zamlčuje.
Jestli sedíte na kraji židle a nakláníte se silně kupředu, aniž by se opřel o nohy, je podlézavý a navenek pozorný k té osobě s kterou mluví.
Jestli sedíte na celé ploše mohutně, zeširoka a opřete se, tak chce tato osoba působit důrazně, ale ve skutečnosti je vnitřně hodně nejistá a hledá oporu.
Jestli sedíte na celé ploše ve vzpřímené pozici bez opory zad, tak to znamená, že jste hodně silná osobnost s despotickými sklony. Tato osoba je také sebevědomá.
Jestli máte nohy přehozené přes sebe může jít pouze o konvenční záležitost, ale jestli si je neustále křečovitě přehazujete přes sebe, tak to může ukazovat na velkou smyslnost. Já si myslím, že se vám chce spíš za záchod. Tento posed může taky vyjadřovat pocit méněcennosti.

Read more...

čtvrtek 4. prosince 2008

Rozsvítili jsme stromeček

Dnes se na našem náměstí konalo již tradiční rozsvěcování vánočního stromku a my u toho samozřejmě nemohli chybět! Jelikož jsme měli školu dýl, tak jsme prošvihli začátek a tudíž hlavní program celé akce a to je samozřejmě rozsvícení vánočního stromku, ale nám to nevadilo. Asi třičtrvtě hodiny po začátku celé akce nás přivítalo krásně nasvícené náměstí a my se pak přiblížili k velikému chumelci lidí - no z větší části spíš dětí, ale nám to nevadilo. Nejprve jsme museli zkritizovat stromek, protože nemá špičku, což je opravdu divné a vypadá to dost blbě, fakt nevím proč jí ušmikli. No a pak (asi se čekalo jen na nás) začal ohňostroj. Jako vždy byl poměrně pěkný a pyrotechnici se docela vyřádili, ale nejlepší tam byly ty komentáře dětí , jak se smáli a měli dost dobrý hlášky(stáli jsme vedle spolku vzorných otců). Nějaký chlapec se dokonce rozhodl chytat světýlka z ohňostroje do kyblíku, který si dával na hlavu. Na konci jsme byli pěkně vyčouzený, páč to pěkně smrdí a pak už jen ten co to odpaloval vyndal velký prut, na jehož konci byla velikánská prskavka, tu pak zapálil a kapaly z toho světýlka a tím celá akce "rozsvěcení vánočního stromečku" skončila.

Read more...

úterý 2. prosince 2008

Přijďte se podívat na našeho Santu

Tak a je to tu! V neděli jsme oslavili první adventní neděli a to je znamení, že již začal předvánoční čas. Domy, školy, náměstí a výlohy obchodů by se až teď měli začít plnit různými ozdobami, světýlky a jinými dekoracemi (samozřejmě, že některé obchoďáky mají vánoční výzdobu už od září, ale to je jen tam mimo téma). Já mám ráda vánoční výzdobu, když vše krásně svítí a vše je ještě krásněji nazdobeno. Bohužel si myslím, že ty naše české, tradiční vánoce narušuje Santa, který k nám vlastně vůbec nepatří a když někdo strčí před svůj obchod velkého panáčka s červenou čepičkou a stejnobarevným oblečkem, do ruky mu strčej klarinet, který se pokouší neúspěšně přehrát nějakou vánoční koledu a při tom celý tento Santa dělá podivné pohyby, jako kdyby nacvičoval břišní tance, tak je to podle mě strašné zohyzdění Vánoc!. Pokud byste náhodou zatoužili tuto "ozdůbku" města shlédnout, tak máte již druhým rokem šanci. Já na něj od teď budu pohlížet každý den až do té doby, než ho zas majitelé někam pečlivě schovaj. Střeží ho totiž jako oko v hlavě a jen co se k němu někdo přiblíží, tak obchodník vietnamské národnosti vyběhne z obchodu a začne na vás křičet. No ještě aby ne... taková cennost, kdo by nechtěl velkého Santu s kroutícím zadkem doma?

Read more...

pondělí 1. prosince 2008

Kozí příběh – Porno pro malé děti

Ano, já, boreczech, kritik, který si nebere servítky, bude recenzovat český animovaný film Kozí příběh – Pověsti staré Prahy.
Děj začíná tak, jak Kuba s Kozou přijíždí do Prahy za účelem pomoci při budování Karlova mostu. Chce být sochařem, ovšem dostane za úkol běhat v klícce jako křeček. Dále bude zatloukat hřebíky. Hřebíky mu přinese krásná Máca – dívka s prsy jak melouny, pas štíhlý jak krk následován větším zadkem. A aby toho nebylo málo, výstřih spíš odkrýval, než zakrýval. A tak se seznámil s Mácou. Láska na první pohled. Vypadalo to, že Máca je docela hodně „dávačná“ – dávala všem, mj. i hřebíky. Druhá dějová linka souvisí s chudým studentem Matějem, který pomáhá a učí se u mistra Hanuše při rozbíhání pražského orloje. Matěj nosí Hanušovi plánky. Jednou je však zapomene v hospodě a „kamarádi“ mu je popíší, spíše zničí. Pak je nevědouc dá Hanušovi a zrovna to vidí starosta města. Tak dá Matěje zavřít. Kuba se mezitím čím dál blíže seznamuje s Mácou, například slintá, když ji sleduje, jak se převlíká. A několik dní na to se dokonce spolu vyspí. Aby se to přiblížilo typickým americkým filmům, tak je krásně vidět, že Máca je celá nahá. Málem ji vykoukne ňadro, avšak rychlým tahem vezme peřinu a zakryje ho. A s peřinou a odhaleným zadkem jde přes celou ulici domů. Další spojitost s názvem je také pěkná, dokonce hraničí se zoofilií – Kuba každou noc spí s Kozou (kromě té jedné kdy si to rozdá s Mácou) a slastně se olizují. No fuj! Ale to jsem trošku odbočil od děje. Matěj se upíše čertu, dle mě protože chce být bohatý. A Hanuš, hledající dobrého řezbáře a sochaře najednou uvidí Kubu jak po dalším tahu s Kozou (Koza mu nabídla manželství, odmítl ji) sedí na ulici a Kuba vyřezává do dřeva právě kolemjdoucího Hanuše. Inu, tak se stane, že Kuba se stane, ale opravdu stane, Hanušovým sochařem na orloj. A on to opravdu zvládne, během dvou dní minimálně dvanáct soch velkých jako živý člověk udělá. Zkrátka borec, ruce ho určitě bolely. Matěj je velmi naštvaný na Hanuše, protože si myslí, že on ho udal, a tak na něj pošle kata. Kat ho velmi jednoznačně zabije, avšak přiběhne Máca a mrtvého Hanuše doprovodí k orloji, kde Hanuš vyndá jedno kolečko a orloj se zastaví. A potom už definitivně zemře (i když dle mě by to propíchnutí metrovým nažhaveným kopím nemohl přežít, natož pak jít přes půl Prahy k orloji). A rozhořčený dav uvidí Mácu, jak stojí nad mrtvým Hanušem a rozhodnou se jí zavřít. Vše se dozví Kuba, jemuž dají ultimátum, aby spravil orloj, jinak Mácu pověsí. Žádný happy-end se nekoná, Kuba opraví orloj, avšak pozdě a k popravě dojde. Jenže to by nemusela být Máca, kdyby neměla štěstí. Ona, byt jen na chvíli uteče před popravou a potká Kozu. A Koza si udělá kozy, vlasy, a kápi si hodí na hlavu. Ano, popraví Kozu! To jsou totiž fakt jelita, ty popravčí, když nepoznají živá prsa od zelí. A tak Kuba žije šťastně, i nešťastně (kvůli ztrátě Kozy) s Mácou až dojdou na popraviště, kde stále visí Koza (normálně se mrtvoly odnášejí, ne?) a sednou si velmi romanticky na šibenici a povídají si (taky chci takové rande! Kecám J). Najednou bum a řach, Koza spadne. O to víc milenci koukají, když se Koza zvedne a řekne něco ve smyslu, že jí to visení už nebavilo. Tak přeci jen to končí happy-endem. A teď se všichni tři můžou oblizovat navzájem! :-D

Berte to s rezervou, děcka. Mikeš.

Read more...

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP