pondělí 31. srpna 2009

Tak a je to za námi!

Tak nám prázdniny pomalu, ale neodvratně končí a já vám chci popřát mnoho úspěchů ve škole a plno nový sil. Musím tedy říct, že já žádné nové síly ani pořádně nemám ;). Co jsem přes prázky nabrala, to jsem hned i využila. Akorát jsem trochu zlíněla a rozseděla se u počítače. Jo škola bude mít na tuto mojí zálibu (i jiné) těžký dopad. Volný čas ubývá, povinnosti přibývají. Chjo mě se tam nechcee.

Njn taky bych si už mohla koupit nějaké sešity. Nějak mi to úplně vyšumělo z hlavy a ještě si nepřipouštím, že prázky končí.
Ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posilní. Tak ať vás škola nepřivede k sebevraždě a budete silní.

Read more...

úterý 25. srpna 2009

Čistota půl života

Na co doma normálně používáte pračku? Že by na praní? Jinak musím říct, že praní a věšení prádla je moje oblíbená domácí práce. No to je jedno.
Vraťme se ale raději k původní myšlence. Jistý francouz Romain Jarry přišel se skvělým nápadem. Co takhle vyprat svého domácího mazlíčka? Asi se nechal inspirovat šílenými komediemi, kde se pejsek náhodou ocitl v pračce, nebo je jeho domácí mazlíček až tak neposedný, že koupání je na hodiny.
Tuto službu ale můžete využít pouze ve městě Saint-Max (Francie). Celý proces trvá pár minut a zvíře je i vyfénováno.
Autor projektu říká, že pro zvíře to není žádné trápení a i šampón je vyroben tak, aby nedráždil oči. Kdybych tam mého hafana zavřela, tak by mi to asi nikdy neodpustil. Popravdě nesnášel i normální mytí, natož tohle.

Read more...

neděle 23. srpna 2009

Prý: svoz je zajištěnej

Včera jsem byla fakt naštvaná! Na koho? Na Kutnou Horu!

Zkrátka a jednoduše jsem koupila lístky za cca 400 Kč, protože jsem chtěla udělat radost i svému přítelovi. Jednalo se o večerní prohlídku Kačiny. On však nemohl, protože se zatím ocitl v nemocnici. Tak jsem tedy nakonec požádala sestru, jestli by nejela.
To, že jsem skoro nestihli ani vlak tam, vytahovat raději nebudu. S velkým téměř půlhodinovým předstihem jsme čekali na místě svozu U Kata. Ale bylo to moc podezřelé, jelikož tam nikdo jiný nečekal. Nečekala jsem, že jich tam bude nějak moc, přece jenom většina raději pojede autem. Já měla jet taky a nic takového by mě netrápilo. Autobus nejen a nejel a mě bylo jasné, že ani nepojede.
Mezitím jsme okoukli i druhej vchod, ale tam taky nikdo. Jen jeden úchylnej dědek, co špatně slyšel a hrozně si chtěl povídat. Snažila jsem se udržet zdvořilostní rozhovor a rychle vypadnout, protože fakt vypadal úchylně. Jediný, co nám poradil, byl stop.
Ovšem než bychom někoho stopli, tak by to trvalo asi dost dlouho. A navíc ani nevím, kterým směrem ta Kačina přesně je :). Ještě ke všemu by mi rodiče nepoděkovali, kdyby se něco stalo. Takže ten byl definitivně vyloučen, takže jsme se tam fakt neměli jak dostat. Nebyl ani nikdo, kdo by nás tam hodil. Ovšem, když jeden je v Praze, druhej v nemocnici :).
Takže takhle mi propadli těžce sehnaný lístky a nic z toho. Akorát jsem ještě utrácela za zbytečný vlak.. Zase se mi utvrzuje, že KH nemám ráda stejně jako jejich některé obyvatele.
Žijte v míru.

Read more...

pátek 21. srpna 2009

Maxík, můj chlupatý přítel :*

Stalo se to 13. srpna 09...

Když na to vzpomínám, tak tomu pořád nemůžu uvěřit. Bylo to tak rychlé, že to snad nemohla být ani pravda.
Tento článek chci věnovat svému pejskovi Maxíkovi, který mi přinášel radosti i starosti do života necelých sedm let. Co mě asi nejvíce mrzí je, že se nedožil ani svých sedmých narozenin, které měl mít 29. srpna, a že jsem při jeho posledních hodinách života nebyla. Ale s tím se dá máloco udělat, takový je koloběh života.
Začalo to takhle: Pozdě v noci se mu udělalo moc špatně, nemohl spát, skučkal a nemohl ani čůrat. Proto jsem rozhodla, že hned
ráno zkrátka půjde k zvěrolékaři. Ráno jsem ho našla namočeného čumákem v misce s pitím. To mě utvrdilo v tom, že to bude vážné. Ale tohle jsem opravdu netušila.
Na kliniku jsme ho museli nést v náručí, protože už neměl sílu chodit. Je to opravdu strašlivé vidět tak energického, veselého a hravého psa v takovém špatném stavu. Držela jsem ho za tlapku a doufala, že to nebude nic vážného.
Mladá zvěrolékařka ho prohlédla, druhá přinesla resuscitační vybavení. To mi už došlo, že je na tom fakt špatně a pomalu upadal do bezvědomí. Nebudu tady nic tajit. Rozbrečela jsem se jako malá holka, nešlo to zastavit a bylo mi to jedno.
Všechno se začalo kazit. Ničím mu nemohli pomoct. Krev mu nešla odebrat ani z krku, protože měl až tak nízký tlak. Cévkování se taky nepovedlo. Dali mu jenom nějaké léky proti bolesti a kapačky.
Diagnózu určil ultrazvuk. Měl močové kameny, ty ucpaly močovod, m
oč se nedostala ven a šla zpět do ledvin. To vyvolalo selhání ledvin.
Museli jsme se s ním rozloučit a nechat ho o samotě. Prý pokud není poškozeno určité procento ledvin, tak půjde na operaci. Prý je to celkem běžná smrt u psů. Jo, to je sice hezký, ale to mi ho nevrátí. Opravdu nechápu, proč na ty kameny jeho běžný doktor nepřišel. Na pravidelné prohlídky chodil. Jedno vím jistě, k tomuto Doktorovi už svého dalšího psa nikdy nedám.
V půl třetí zazvonil konečně můj mobil (měli jsme se totiž dozvědět výsledky testů kvůli té operaci). Řekla: "Výsledky testů nedopadly dobře, takže by Max operaci nepřežil. Ale to už není podstatné. Je mi to moc líto, ale právě předchvílí v půl třetí umřel." Tak to mě úplně zlomilo. "Né to není možný!" křičím na ni. Bylo to jako ve zlém snu. Už jsem ani neposlouchala, co říkala o zpopelňování.
Proč si člověk musí prožít takové věci, aby si uvědomil, co v kom má? Jeden den je vše při starým a pak bum a vše se pokazí a vy máte oči jenom pro pláč.
A nechci slyšet hloupé poznámky, že pes je míň než člověk.

Read more...

středa 19. srpna 2009

Kočkovar - luxus z konečníku

Jste skuteční milovníci kávy a bez ranního, odpoledního či večerního šálku nedáte ani ránu a už Vás nebaví ta stejná černá tekutina. Tak tato novinka ze světě kávy je právě pro vás.


Tento druh výroby kávy se řadí mezi nejdražší a nejexkluzivnější, co vůbec jsou. Postup je jednoduchý. K její výrobě stačí mít pár kávových zrnek a nejlíp cibetku africkou (to je nějaká africká kočkovitá šelma). Cibetka se nakrmí zrnkami a půl práce je hotovo. Teď přijde to nejnechutnější na celém procesu. Musíte počkat až z cibetky vyleze trus. Ten se posbírá, pobledlá zrnka se od něj oddělí, vysuší a vydezinfikují.

Tato luxusní káva nese jméno Kopi Luwak a její prodejní cena je kolem 12 000 korun. Je vyhledávána hlavně kvůli silnému aroma a výtečné chuti. Věřím, že za dvanáct litrů to chutná určitě dobře, jen si nesmíte tolik připouštět jak byla vyrobena.

Read more...

úterý 11. srpna 2009

544 kilometrů jen za 225 korun

Jednoho slunečního dne jsme se s panem přítelem rozhodli, že pojedem vlakem do Prahy. Jenže nezůstalo do Prahy a chtěli jsme se více podívat do městečka Mariánské Lázně. Přecejenom Prahu už známe a nemá už moc čím překvapit (kromě obchodů).

Zvolení dopravy bylo jasné - vlakem. Kilásků je to tam hodně, takže jsme čekali i vysokou cenu. Paní ze přepážkou nám řekla, že jestli se vrátíme do půlnoci, tak nám nabídne slevu SONE+ a budeme to mít i se zpáteční jízdenkou o pětistovku levnější. Samo, že jsme tu slevu vzali, protože kdo by tam chtěl nechat tisícovku za vlak.
Tuto jízdenku využijí hlavně rodiny s dětmi, protože je pro maximálně pět lidí z toho dva můžou být dospělí. Děti můžou mít maximálně 15 let, osoby starší 15 let jsou považovány za dospělé. Můžete cestovat kam chcete tedy v rámci ČR, na jízdence to není napsáno. Jízdenka platí jeden den a vyprší v půlnoc dne zakoupení. Tato levnější platí jenom pro druhou třídu. Jestli chcete cestovat třeba pendolinem, Intercity či Eurocity a v podobných vlacích s vyšší kvalitou si musíte připlatit 450 Kč za osobu. S touto jízdenkou můžete cestovat jenom přes víkend, přes pracovní týden i kdyby byl svátek neplatí.
Zakoupit si jí můžete od 21. června do 22. září 2009.

Read more...

neděle 9. srpna 2009

Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů

Ani to moc netrvalo a už je tady nový díl Doby ledové. Myšlenka je to opravdu zajímavá, ale skutečnost na plátně už je jiná. Takže, co přináší Úsvit dinosaurů? Děti to nachvíli zabaví a ti odrostejší to už tak bavit nebude. Třetí díl už není tak zábavný a chytlavý jako ty předchozí, ale taky se nedá srovnávat s takovým Madagaskarem, který je úplně někde jinde. Možná je to nižším rozpočtem, ale i tak.

Doba ledová 3 má jednoduchou zápletku, a to že existuje druhý svět, kde žijí dinosauři. Na filmu se mi vcelku líbili scény s lenochodem Sidem, který se chtěl usadit a mít svou rodinu. Najde cizí vejce a za nějaký čas se mu vyhlíhnou malí dinosauříci. Avšak jejich máma ho unese a dobrodružství může začít.
Mimo jiné se může těšit na starého známého veveričáka a hon na žaludy. Jinak se tato veverka zamiluje do krásné a nebezpečné veverky, která mu krade žalud. Jsou to snad ty nejvtipnější a nejroztomilejší scény z filmu. Musím říct, že jim to tam moc sluší.
Jinak pro fanoušky mám dobrou zprávu, a to že je již potvrzeno pokračování DL 4 a má se odehrávat v současnosti.

Read more...

čtvrtek 6. srpna 2009

Hlídač č. 47 si ženu neuhlídal

Již tradičně jsem splnila svou povinnost, a to navštívit alespoň jednou za prázdniny letní kino. Bohužel výběr filmů nic moc, a tak padla volba na film "Hlídač č. 47".


A nebyla to špatná volba.

Film začíná tím, že hlavní hrdina Josef Douša (Karel Roden) a jeho žena Anička se stěhují do malého postaršího domečku u kolejí, kde pracuje Douša jako hlídač u Českých drah. Josefa pronásledujou vzpomínky z války a vyčítá si smrt sestry Aničky, kterou si měl brát. Bohužel se až tak moc zaobírá minulostí, že zapom
íná na svůj život a hlavně svou manželku.
Anička se cítí hodně osamělá a ve vztahu jí zkrátka něco chybí. Na scéně se objevuje mladík Ferda, který se o Aničku pokouší. Docela dlouho mu odolává, ale jednou to už zkrátka nevydrží. Je to vlastně i celkem pochopitelné v její situace. Z takových důvodů vzniká většina nevěr u žen, ale svého muže moc miluje. On jí určitě taky, ale až moc ho tíží trauma z války. Jak může řešit přítomnost a budoucnost, když nemá vyřešenou ani minulost?
Nakonec Douša ohluchne a to je pro něj další velká rána. Cítí se jak mrzák. Sluch se mu ale jednoho dne vrátí, ale rozhodne se neprozradit to nikomu. Myslí si, že takhle odhalí tajemství své ženy mnohem líp.
Nejvíce mě asi pobavila scéna, kde Douša chtěl získat invalidní důchod a musel na vyšetření. Je to opravdu chytrý člověk :).
Závěr filmu byl hodně smutný, ale nakonec Ferda dostal, co si zasloužil.
Tento český film s tragickým koncem určitě doporučuju. Není to jen o tom, že koukáte a posloucháte, ale taky musíte zapojit mozek, abyste ho pochopili.

Read more...

úterý 4. srpna 2009

Raději kopu za tým, než sama

Dnes mě oslovila moje sestra a řekla mi: "Byla jsem na tvém blogu, máš ho hodně hezký, píšeš zajímavé články, ale nechápu proč publikuješ jenom ty." A ještě mě trošku ve vtipu seřvala, že jí v jednom článku pomlouvám :).

Docela mě to nejdřív zarazilo, ale nakonec mě napadlo, že by z toho mohl být i článek :).
V poslední době často slýchávám, že málo publikuju. Jenže, když psalo na tento blog víc lidí, tak jsem nemusela psát tak často a zkrátka táhla mě i ex-spoluautorka blogu. Ale teď, když píšu sama, tak se taky rozhoduju sama a už na něj nemám tolik času jako dříve. Přesto chci pokračovat v tomto blogu, protože by mi bylo líto se na něj po více než roce vykašlat. A přeci jenom, když se vás někdo ptá na vaše zájmy, máte co říct (A ne říct jenom, že chodím s klukem). A člověka taky potěší, když vidí, že mu na blog někdo chodí a čte si to. Ještě lepší je, když napíše komentář.
Ono je docela těžké publikovat článek každý den. Kdo nezkusí, neví. Brala bych nějakou výpomoc, ale jen málokdo to po pár článcích nevzdá.

Proč už tady nikdo kromě mě nepublikuje je snad jasný. Zájmy se mění, není čas (nevím, kdo tady nemá čas;výmluvy ach ano), kamarádka je míň než kluk (spíš nic), lenost a pohodlnost... a mnoho dalších.
P.S.: Není to nic osobního.

Read more...

neděle 2. srpna 2009

LIberecký Harry Potter a Princ dvojí krve; minirecenze

Během dovolené jsem stihla navštívit i Liberecké kino, kde jsem měla možnost se kouknout na nový dlouho očekávaný díl Harryho Pottera.

Kino se mi zalíbilo hlavně díky dvojsedačkám :). Otravovalo mě to, že mě otravovalo nějaké dítě, že jí sedím na sedačce, kde minule seděla. No jo, sedat si musí tam, na co má lístek. Opravdu se mi to jenom zdá, nebo jsou ti děti nějak drzejší a drzejší. Já jsem si jako malá v životě nedovolila nic zlého říct člověku dvakrát většímu. Měla jsem z té výšky zkrátka hroznej respekt.
No nic, nechci tady kritizovat výchovu spratků, ale recenzovat.

Takže můžeme začít.. Film byl plný povedených efektů, vyskytuje se v něm slíbená romantika a má zase o něco temnější atmosféru (i když Voldemort se v něm vůbec nepřichomýtl, ale Smrtijedů si užijete).
Herci se téměř vůbec nemění, ale na scénu se dostává velmi důležitá postava, a to profesor Křiklan.
Celý děj filmu je vlastně hlavně o tom, že Brumbál ukazuje Harrymu nejdůležitější vzpomínky různých lidí na Voldemorta. To vede k rozluštění jeho tajemství a následně jak ho zabít.
Navíc aby toho nebylo málo, tak hlavní představitelé už trochu zestárli a začínají řešit milostné vztahy. Také hlavní představitelé poznávají moc žárlivosti, hlavně Hermiona a Ron (Lonánek).
Harry se zase pomalu a jistě zakoukává konečně do Ginny. Naopak jeho vztah k Dracovi hodně ochladá a při jednom souboji ho nepěkně zraní.
Zkritizovala bych ale jeden nedostatek a to, že většina studentů v Bradavicích už nenosí uniformy. Jsou totiž oblečeni v "mudlovském" oblečení.
Film se mi moc líbí, i když nejede přesně podle knihy
a spousta scén se musela vypustit. Trochu mi chyběl závěrečný boj v Bradavicích. Další věc
co mi vadila byla desetiminutová přestávka, ale to je asi už spíš věc kina. Do kina se přece nechodí na přestávky! Ale dá se to pochopit u filmu, co trvá 2,5 hodiny.
Že se Potter líbí ukazuje i prodejnost.

Poslední díl H.P. a relikvie smrti má prý být rozdělen do dvou filmů (listopad 2010 a květen 2011). Tomu se říká dobrý marketingový tah :).

Read more...

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP