Raději kopu za tým, než sama

Dnes mě oslovila moje sestra a řekla mi: "Byla jsem na tvém blogu, máš ho hodně hezký, píšeš zajímavé články, ale nechápu proč publikuješ jenom ty." A ještě mě trošku ve vtipu seřvala, že jí v jednom článku pomlouvám :).

Docela mě to nejdřív zarazilo, ale nakonec mě napadlo, že by z toho mohl být i článek :).

V poslední době často slýchávám, že málo publikuju. Jenže, když psalo na tento blog víc lidí, tak jsem nemusela psát tak často a zkrátka táhla mě i ex-spoluautorka blogu. Ale teď, když píšu sama, tak se taky rozhoduju sama a už na něj nemám tolik času jako dříve. Přesto chci pokračovat v tomto blogu, protože by mi bylo líto se na něj po více než roce vykašlat. A přeci jenom, když se vás někdo ptá na vaše zájmy, máte co říct (A ne říct jenom, že chodím s klukem). A člověka taky potěší, když vidí, že mu na blog někdo chodí a čte si to. Ještě lepší je, když napíše komentář.

Ono je docela těžké publikovat článek každý den. Kdo nezkusí, neví. Brala bych nějakou výpomoc, ale jen málokdo to po pár článcích nevzdá.

Proč už tady nikdo kromě mě nepublikuje je snad jasný. Zájmy se mění, není čas (nevím, kdo tady nemá čas;výmluvy ach ano), kamarádka je míň než kluk (spíš nic), lenost a pohodlnost... a mnoho dalších.

P.S.: Není to nic osobního.