Zobrazují se příspěvky se štítkemNeskutečný svět. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNeskutečný svět. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 13. srpna 2010

Tragický skon amerických prezidentů

Indiánský vůdce jménem Tecumseh prý může za nepřirozenou smrt až sedmi amerických prezidentů. Když prý umíral v bitvě, vyslovil kletbu, která říkala, že každý americký prezident, který bude zvolen v roce končícím nulou.

William Henry Harrison
Zvolen do úřadu v roce 1840
Byl devátým prezidentem USA. Jeho inaugurační projev trval hodinu a půl a je dodnes nejdelším v prezidentské historii. Naneštěstí jeho vláda trvala jenom 30 dní a 11 hodin. Umírá totiž na zápal plic. Byl také prvním prezidentem, který umřel ve funkci.

Abraham Lincoln
Zvolen do úřadu v roce 1860
Byl 16. prezidentem a byl zastánce Severu. Je to bojovník proti otroctví. Sever nakonec občanskou válku vyhrává, tedy i Lincoln. Pět dní po tom je ale na něj spáchán atentát. Byl zastřelen v divadle, kde byl se svou manželkou na představení. Zabil ho John Wikes Booth (herec a "Jižan"). Jak je ale možné, že se k prezidentovi dostal tak blízko a jak je možné, že vrah mohl unikl?

James Abram Garfield
Zvolen do úřadu v roce 1880
Byl 20. prezidentem a v úřadu byl půl roku. Byl zabit na Baltimorském nádraží. Člověk by čekal, že bude mít nějakou osobní ochranku, ale ne. Na tom nádraží byl zcela sám. Zabil ho právník CH. Guiteau. Prý mu hodně pomohl s kampaní a on to řádně neocenil. Prezident neumřel na místě, ale na infekci.

William McKinley
Zvolen do úřadu v roce 1900
Byl 25. prezidentem. Poprvé byl zvolen v roce 1897 a podruhé v roce 1900. Byl zabit rukou anarchisty Franka Czolgosze, který se vmísil mezi dav prezidentových fanoušků a střílel na něj z pistole, kterou si schoval do kapesníku.

Warren G. Harding
Zvolen do úřadu v roce 1920
Je 29. prezidentem. Někteří historici ho považují taky za jednoho z nějhorších amerických prezidentů . Má hodně skandálů (korupce, protekce, zálety). Prý umřel na srdeční příhodu, ale spíše ho zabila jeho manželka Florence. Sama se pletla do vlády a ten den ho přistihla s jinou dívkou.

Franklin Delano Roosevelt
Zvolen do úřadu v roce 1940
Byl 32. prezidentem a do čela se dostává čtyřikrát. Onemocněl obrnou a ochrnul. Začíná podporovat západní spojence jako Velkou Británii a Francii. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích se SSSR. Vyhlásil válku Japonsku po napadení Pearl Harboru. Umírá v roce 1945 na mrtvici.

John Fitzgerald Kennedy
Zvolen do úřadu v roce 1960
Byl 35. prezidentem a volby vyhrál velice těsně. Má ale velké charisma, a tak si získává sympatie veřejnosti. Je ikonou amerického liberalismu. Musel taky řešit otázku občanských práv, hlavně černošského obyvatelstva. Zabil ho prý Lee Harveye Oswald, ale neměl žádný pořádný motiv. Podle pozdějších výzkumů na něj spíše útočilo více lidí.

Ronald Reagan
Zvolen do úřadu v roce 1980
Byl 40. prezidentem. Také byl na něj spáchán atentát, ale nepovedl se. John Hinckley se vyřítí z davu a začně střílet na Reagana. Zasáhne mu levou plíci, ale přežije to. Svoje funkční období přežije a později umře na Alzheimerovu chorobu.

Je tím snad kletba zlomena? Nebo je to jen obyčejná náhoda? Každopádně dalším, kdo je zvolen v kulatém letopočtu je G.W. Bush. A přežil celkem čtyři atentáty.

Read more...

úterý 11. května 2010

Pěkně se na Zemi rozrůstáme, že?

Dnes je na modré planetě již přes šest miliard. Populační exploze (přelidnění) je hlavním problém všech ostatních světových problémů. To znamená nedostatek pitné vody, suroviny, potravin, přířodních zdrojů apod.

I když to tak nevypadá, tak i na přelidnění můžou umírat lidé a umírají. Třeba v takové Africe se perou o pitnou vodu a zásoby potravin.
Když třeba v Bangladéši zabila vlna tsunami tisíce lidí, tak za to taky mohlo přelidnění tedy to, že lidé bydleli na břehu nebo v jeho blízkosti.
Dnes žije na světě asi půl milionu lidí, kteří mají přebytek potravin a jsou zabezpečeni, a to hlavně v Evropě, Americe atd. což je celkem děsivé.
Hodně zemí se už snaží kontrolovat porodnost a růst populace, aby nedocházelo k přelidnění. Podle mě lidé v zaostalejších zemích mají děti hodně taky proto, že nemají rozvinuté zdravotnictví, a potřebují, aby se o ně někdo postaral. Samozřejmě další příčinou je nepoužívání antikoncepce, chybí osvěta, málo informací a náboženství. Plánované rodičovství třeba zavedla Čína a celkem se jí to povedlo.


Populační exploze dnes patří mezi závažný politický a hospodářský problém světa.

Read more...

pondělí 22. března 2010

30 Seconds to Mars, Praha - Incheba aréna 2010

Myslela jsem si, že takovéto koncerty nikdy nezačínají na čas, ale mýlila jsem se. Asi dvacet minut před plánovaným začátkem se vypla všechna světla a nastala totální tma. Asi zkoušejí světla, říkala jsem si. Na pódium, ale přihopsali první extravagantní "hosté" Street Drums Corps. Nejzajímavější na tom byly asi šílené převleky pana zpěváka. Nejvíc se mi líbili ty zelené punčochy s proužkem.
Odešli a nastala kompletní přestavba pódia, plachta v pozadí prozrazovala, že přicházejí Carpark north. Opravdu už jsem neměla náladu poslouchat další přizvanou skupinu. Už jsem si opravdu necítila nohy :/ a měla jsem žízeň. A pro pití jsme nemohli, protože bychom se nedostali na naše dobrá místa zpátky. Nakonec se z nich vyklubalo docela příjemné elektro-rockové překvapení. Tady je třeba jedna povedená píseň. Když konečně odešli, za což jsem byla nesmírně vděčná, protože jsem už fakt chtěla to, proč jsem přišla.
Pak nám z repráků začala hrát jakási diskohudba a pódium zakryla opona - jakási černá plachta, která se vlnila. Nečekala jsem, že si dají tak na čas (45 minut čekání-no fuj). Vždy když končila jedna nekonečně dlouhá skladba, tak se začali všichni radovat, ale ona začala nová. Vyvolávání taky nepomáhalo. Jako fakt jsem byla v hrozném stavu a měla jsem sto chutí se svalit na zem. Hrozně mě bolely záda, jako všechny kolem a měla jsem neskutečnou žízeň a bez pití je to pro mě těžké (nejsem velbloud).
Ale pak to konečně začalo, začalo se něco dít! Hala zhasla a slyšeli jsme úvodní intro Escape, kluci ze skupiny Street Drums Corps si zahrály na vlajkonoše. Opona efektivně spadla a já rázem ožila, stejně jako hodně jiných znuděných fanoušků. Už jsem neměla žízeň a bolest zad přešla. Po intru zazněly tóny písně Attack a bylo vymalováno, "zatakoval" nás všechny svojí energií!
Zazněly i starší
písně z alba A Beautiful lie, ale hlavně z nového This is war. Bylo mi ale trochu líto, že nezahráli nic z jejich prvotiny.
"Do you live, do you die, do you bleed? For the fantasy.." řval a publikum s ním. Jako ovečky jsme vše opakovali ( no spíš znaly už nazpaměť, co si budeme povídat :), když řekl ruce k nebi, tak byly všechny ruce nahoře, jump -> všichni skákali. Jedno Jaredovi upřít nejde, a to že to umí s publikem. On sám pořád pobíhal po pódiu u skvělé skladbě The Kill vylezl až úplně nahoru na konstrukci a odzpíval tam celý refrén a ještě v jedné ruce držel mikrofon. V jeho podání to vypadá jako hračka, ale já bych nevylezla ani jeden metr :). Vždy jsem to ale chtěla vidět, teď už můžu umřít...
Také se mi líbilo, kytarové sólo Shannona. A sólo si střihl i Jared s klávesami a hitovkou Hurricane. V první polovině klávesy dost flákal, ale pak to rozjel. Neřekla bych do něj, že na ně umí hrát ;). Jinak to byla opravdu pomalá oddechovka, zazpíval to vážně krásně a všichni víme, že umí zpívat i pomalu a má hlas k sežrání. Opravdu!
U poslední písně si oblékl plášť v barvách české vlajky a kdo chtěl, mohl si dojít na pódium a zazpívat si s ním píseň Kings and Queens (zajímavostí je, že na desce do ní nazpívali sbory fandové). Zájemců bylo naštěstí více než dost a největší joke bylo jak jedna holčina měla říct z ajiny do češtiny, co mají dělat. Vyklubala se z ní Slovenka a nikdo jí moc nerozuměl :). Jen mě trochu mrzelo, že se pořádně nerozloučili a bylo těžké určit jestli opravdu končí koncert :D.
Jejich vystoupení trvalo něco přes hodinu a půl bez přestávky. Jaredovi to i na živo zpívá moc hezky až moc. Líbilo se mi, že dbají na kontakt s fanoušky, že je nechává samotné zpívat, a že se do publika hází jejich různé věci, já si ulovila kalendářík, ale hůlky bych brala a moc :). Jsem náročná no :D. Často na publikum mluví, i když si myslím, že většina lidí mu ani nerozumí. Musím podotknout, že má opravdu sprostý slovník a má rád slovo fucking. Já to beru, bylo to poučné a vtipné.
Vadilo mi, že tam nebyla ventilace, protože tam bylo neskutečný dusno a z toho skákání se člověk fakt potí. A mě přišlo fakt nechutný, když se na mě další zpocenci lepí. Pak už se to fakt moc nedalo vydržet, protože ten chlap za mnou fakt smrděl, takže jsme to dokoukali u stánku s pitím. Bych neřekla, že dokážu vypít půllitru džusu tak rychle.
Hodně lidí na to nadává, ale mě se to líbilo - plátno. Hlavně to, že se tam promítalo dění v prvních řadách na první polovině a pak co dělá skupina na druhé. Aspoň jsem se dozvěděla, proč všichni třeba mávají , protože Shannon mával publiku :)
To je snad vše, co jsem chtěla napsat. Mám z koncertu hrozně velkou radost a je to pro mě jeden z největších zážitků vůbec :). A prý zase někdy přijedou!!

Jinak 30STM není emo kapela! Nevím proč to v různých článcích o jejich koncertu často vidím.

Read more...

sobota 26. prosince 2009

Prosincové nejvtipnější hesla

Někdy lidé zadávají do svých vyhledávačů dost povedená hesla a nějakým zvláštním omylem se dostanou i na tento blog. Tím pádem mám možnost se s vámi podělit o ty nejpovedenější řetězce slov za prosinec.

dennik anorekticek - tento blog je spíš antianorektický blog. Takže žádný deník, kde píšu, že jsem celý den nic neměla si taky opravdu nepřečtete :D. Jinak jsme se umístnili hned na druhém místě..


kozí příběh poprava - já jsem radši, když se vlk nažere a koza zůstane celá..

nuda v parlamentu - hned první odkaz ze stovky odkazů. Dobrý výsledek ;). Jináč za tu nudu jim taky hezky platí. To bych se nudila i ráda.

rozdávání vánočních dárků ve slovinsku - a kdy se budou rozdávat v Čechách?

proč se ztrácí ponožky - protože je žere pračka a nenasytná šňůra :D

jak vypadat jako barbie - Poradím ti! Být co nejvíce růžová a hloupá jako poleno :).

Soutez o nejmenší penis na svete - můžeš se přihlásit. Napiš do komentářů jeho délku ;)

samozahřívací ponožky - tady určitě neprodáváme, ale určitě je to dobrý vynález. Já bych je taky potřebovala. Posílejte mi opožděné vánoční dárky!

zeny čurající v přírodě - tento druh moc nespatříte. Poznávací znamení: jsou skrčené a mají spuštěné kalhoty

postup při cévkování muže - chudáčku malej, raději nechtěj vědět :(

kozí příběh nahá máca - "porno" pro děti :)

černe ozdobičky na stromek - ghotic styl se dostává i do vánoční módy

pokřiky a básničky o basketu - nejčastěji se u něj funí

obnažit se před - ???

praskání vánočky - jestli praská, tak to není vánočka, že

Read more...

sobota 12. prosince 2009

Zhnij si tam! Ubožáku

Je všude kolem nás, ale více si ho uvědomíme až se nějak dotkne našich blízkých nebo známých. Přece jsou to ošklivé věci, které se říkají ve zprávách a nám se to stát nemůže.

To je ale obrovský omyl, který si každý z nás jednou v životě uvědomí.
Píšu tady o této zprávě, abyste byli v obraze.
Pořád slýchávám jak u těch ubytoven někoho přepadli, ale teď je to někdo koho znám. Sice se to nedotýká nikoho z mojí rodiny, "jenom" kamarádky mé sestry, ale stejně. Je to naprosto otřesný a zvrácený čin. Nechápu jak někdo může být tak zoufalý a chladnokrevný, že brutálně pobodá bezbrannou ženu, které ukradl pár drobných a starý telefon. Oplatilo se mu to? Jak toho byl schopen? Myslel vůbec na její rodinu a děti? Tohle nikdy nepochopím, každopádně má paní při jeho brutálním zacházení velké štěstí, že žije.
Fakt, aby se samotná ženská bála jít sama za tmy domů. Kvůli své bezbrannosti jsme lehkým cílem a většinou u sebe i něco máme.

Read more...

pátek 4. září 2009

V Čáslavi máme již funkční semafor

Tak a je to tady, nastal velký den! Semafory u gymnázia začaly konečně, asi po třech měsících, fungovat.

Není nad to, že je zprovozněný po dlouhé době náš první semafor. Avšak myslím si, že silnice u gymnázia určitě není ta nejfrekventovanější křižovatka v Čáslavi. Ovšem chápu, že to vypadá líp u školy.

Semafor máme v Čáslavi prý kvůli nějakým opravám na obchvatu. Všemu taky nasvědčoval silný ranní silniční provoz.
PS: Nebojte doma se neulejvám jako prváci od nás, ale nudím se na praxích xP.

Read more...

úterý 25. srpna 2009

Čistota půl života

Na co doma normálně používáte pračku? Že by na praní? Jinak musím říct, že praní a věšení prádla je moje oblíbená domácí práce. No to je jedno.
Vraťme se ale raději k původní myšlence. Jistý francouz Romain Jarry přišel se skvělým nápadem. Co takhle vyprat svého domácího mazlíčka? Asi se nechal inspirovat šílenými komediemi, kde se pejsek náhodou ocitl v pračce, nebo je jeho domácí mazlíček až tak neposedný, že koupání je na hodiny.
Tuto službu ale můžete využít pouze ve městě Saint-Max (Francie). Celý proces trvá pár minut a zvíře je i vyfénováno.
Autor projektu říká, že pro zvíře to není žádné trápení a i šampón je vyroben tak, aby nedráždil oči. Kdybych tam mého hafana zavřela, tak by mi to asi nikdy neodpustil. Popravdě nesnášel i normální mytí, natož tohle.

Read more...

středa 19. srpna 2009

Kočkovar - luxus z konečníku

Jste skuteční milovníci kávy a bez ranního, odpoledního či večerního šálku nedáte ani ránu a už Vás nebaví ta stejná černá tekutina. Tak tato novinka ze světě kávy je právě pro vás.


Tento druh výroby kávy se řadí mezi nejdražší a nejexkluzivnější, co vůbec jsou. Postup je jednoduchý. K její výrobě stačí mít pár kávových zrnek a nejlíp cibetku africkou (to je nějaká africká kočkovitá šelma). Cibetka se nakrmí zrnkami a půl práce je hotovo. Teď přijde to nejnechutnější na celém procesu. Musíte počkat až z cibetky vyleze trus. Ten se posbírá, pobledlá zrnka se od něj oddělí, vysuší a vydezinfikují.

Tato luxusní káva nese jméno Kopi Luwak a její prodejní cena je kolem 12 000 korun. Je vyhledávána hlavně kvůli silnému aroma a výtečné chuti. Věřím, že za dvanáct litrů to chutná určitě dobře, jen si nesmíte tolik připouštět jak byla vyrobena.

Read more...

úterý 11. srpna 2009

544 kilometrů jen za 225 korun

Jednoho slunečního dne jsme se s panem přítelem rozhodli, že pojedem vlakem do Prahy. Jenže nezůstalo do Prahy a chtěli jsme se více podívat do městečka Mariánské Lázně. Přecejenom Prahu už známe a nemá už moc čím překvapit (kromě obchodů).

Zvolení dopravy bylo jasné - vlakem. Kilásků je to tam hodně, takže jsme čekali i vysokou cenu. Paní ze přepážkou nám řekla, že jestli se vrátíme do půlnoci, tak nám nabídne slevu SONE+ a budeme to mít i se zpáteční jízdenkou o pětistovku levnější. Samo, že jsme tu slevu vzali, protože kdo by tam chtěl nechat tisícovku za vlak.
Tuto jízdenku využijí hlavně rodiny s dětmi, protože je pro maximálně pět lidí z toho dva můžou být dospělí. Děti můžou mít maximálně 15 let, osoby starší 15 let jsou považovány za dospělé. Můžete cestovat kam chcete tedy v rámci ČR, na jízdence to není napsáno. Jízdenka platí jeden den a vyprší v půlnoc dne zakoupení. Tato levnější platí jenom pro druhou třídu. Jestli chcete cestovat třeba pendolinem, Intercity či Eurocity a v podobných vlacích s vyšší kvalitou si musíte připlatit 450 Kč za osobu. S touto jízdenkou můžete cestovat jenom přes víkend, přes pracovní týden i kdyby byl svátek neplatí.
Zakoupit si jí můžete od 21. června do 22. září 2009.

Read more...

čtvrtek 4. června 2009

Shopaholismus vs. radost z nakupování

Závislí můžeme být v dnešní době snad na všem. Někdo má rád čokoládu, jiný peníze, třetí nemůže být den bez sexu. Závislosti jsou opravdu různé, stejně jako lidé, a tak není divu, že vzniklo oficiální pojmenování pro závislost na nakupování. Trochu pozdě, ne?
Láska k nakupování se vždy tak trochu považovala za vášeň většiny žen. Dnes už tento mýtus opravdu neplatí díky velkým změnám v naší společnosti. Tím pádem každý z nás nakupuje, jenom někteří z nás méně často, ale přesto je nakupování součástí našich životů. Bereme jej jako něco normálního, a proto si často ani neuvědomíme, že se tato nevinná zábava zvrtla v závislost, která se musí léčit.
Tím pádem svět přišlo další nové slovo shopaholismus, což není nic jiného než závislost po nakupování různorodých věcí. Shopaholika uspokojuje, když může vlastnit různé zboží. Tento člověk dokonce rád nakupuje i potraviny a další věci každodenního života. Často nakoupené věci ani nevyužije.
Jenže hranice mezi závislostí a normální radostí z nakupování je tenká.
Začneme tedy hezky od začátku. Jsou dva druhy lidí. Ti, co šetří každou korunu a chovají se jakoby měli žít na planetě Zemi dalších sto let. Neříkám, že je to nesplnitelný sen. Pak je druhá skupina lidí, kteří zase naopak utrácejí, jako kdyby měli hned zítra umřít. Osobně patřím spíš do té druhé skupiny. Opravdu ráda nakupuji a to hlavně oblečení a kosmetiku. Ptám se, proč mám v kosmetickém kufříku dvacet druhů očních stínů…? Je to snad nějaký projev mé závislosti na nakupování? Já si to tedy o sobě nemyslím, ale spíše mě láká vyzkoušet nějaký nový přípravek, či nějaký zaručený krém z reklamy. Kdo by nechtěl být krásnější a mladší, že jo!
To, že jste propadli této drahé závislosti poznáte brzo podle stavu vašeho konta či peněženky. Pokud totiž někdo z rodiny, či kruhu přátel tuto osobu neupozorní na její závislost a dotyčný/á odmítne léčbu, může se lehce stát, že svojí zálibou zničí sebe i celou svoji rodinu. Pravděpodobně skončí ve velkých dluzích a často vše končí exekucí. Shopaholik se uvědomuje, vše co se kolem něj děje, ale nemůže svojí nutkavou touho po nakupování ovládnout.
Podle Elizabeth Edwards a jejího výzkumu, shopaholismem trpí ženy i muži, většinou jsou to uzavřené osoby, které jsou náchylnější k depresím. Mohlo by se zdát, že touto závislostí trpí jenom movitější lidé, ale opak je pravdou. I ti co jsou chudí poznávají, co je tato závislost zač. Ve výsledku jsou na tom ale mnohem hůř než ti movitější, protože do dluhů i z dluhů se dostávají velice těžce.

Read more...

úterý 24. března 2009

Je panenství vůbec vyčíslitelné?


Většina dívek má za to, že panenství je pro ně to nejsvátější na světě co mají, a pokud se toho chtějí "zbavit", tak jen se člověkem, kterého milují. Ne však pro osmnáctiletou rumunskou studentku Alinu Perceaovovou. Ta se rozhodla své panenství vydražit v aukci.

"Vážím 49 kilogramů, měřím 173 centimetrů a jsem hnědooká Rumunka. Jsem nekuřačka a od gynekologa mám certifikát na to, že jsem ještě panna. Chci, aby mé 'poprvé' bylo výjimečné a nikoliv příliš náhlé a uspěchané," uvedla mladá dívka ve svém inzerátu.
"Vítěz dražby se mnou bude moci strávit celý víkend, za předpokladu, že uhradí mé případné náklady na cestu či pobyt v hotelu," zní inzerát Aliny Perceaové.

Důvod, proč tohle celé dělá, je, že nemá peníze na studia. Doufá, že by jí to mohlo vynést až 50000 euro, avšak tři dny před koncem aukce stojí její paneství "jen" 5000 euro.
Mikeš

Read more...

pondělí 9. března 2009

Čeho je moc, toho je příliš


Jednou jsem zasnil. V mém snu jsem byl na nějaké akci, nevím na jaké, a měl jsem strašný hlad. Přišli jsme s Katkou ke stánku, kde se konala soutěž v počtu snězených hamburgerů za čas. Říkal jsem si, že to je dobrý nápad - najím se dosyta a ještě zadarmo. U čtvrtého hamburgeru jsem se vzbudil. To Rus Boris Isajev (48) soutežil taky - ale pojídal palačinky se šlehačkou a banánem. V Kalinigradu se uskutečnil "Týden palačinek" a komu chutnají tak nesměl chybět. A tak nechyběla soutěž kdo jich sní nejvíce. A právě zmiňovaný Boris se stal králem - snědl jich 43. Možná by jich stihl více, ale pravděpodobně kousek palačinky mu zaskočil v trávicím traktu a na místě zkolaboval. Lidé z obecenstva se ho snažili oživit, avšak marně. Král je mrtev, ať žije král! Spíše to nepřehánějte s jídlem, lepší od každého trochu a jen tak, aby vám nebylo blbě. Ode mě to sedí, já, který jím tolik, že mi je vždy blbě :-D Katka může potvrdit.
Váš kocour Mikeš
Tvůj kocourek Mikeš Káťo... ;)

Read more...

pátek 6. března 2009

Pokrok nelze zastavit...

... a to samozřejmě ani co se týká vypracovávání domácích úkolů. To, že dnes ještě ti schopnější či náhodou zrovna míň línější úkol opíší z internetu je jasné. Ti méně schopnější, nebo línější si ho opíší ve škole, no a někteří se na něj vybodnou úplně. Je fakt, že některé úlohy se zdají být neřešitelné i pro starší sourozence či rodiče, a možná právě proto se jistý Francouz rozhodl, že všem nebohým studentíkům základních a středních škol bude pomáhat. Samozřejmě se vše děje přes internet. Stačí, když úkol zadáte na jistých webových stránkách a za určitý poplatek ho za vás prostě někdo udělá (určitě se nebudete divit, že hned první den tyto stránky zkolabovaly pro nadměrný počet zájemců). Může jít jak o příklad z matematiky (jednoduchý asi 5 eur) až po slohovou práci na čj (náročnější až 30 euro). No podle mě vyjde mnohem levněji se omluvit, že úkol nemám, či nejít do školy a samozřejmě v nejlepším případě ten úkol nějak sesmolit. Stejnak si myslím, že to těm učitelům dojde, že to není z hlavy studentíka, jehož rozsah slohovky byl do teď na 3 řádky a nejednou se rozepsal na 3 stránky. O tom, že se takhle kupčí s úkolama či písemkama ví snad každý, ale tomuhle říkám opravdu převrat ve vzdělávání - prostě škola 21. století.

Read more...

úterý 3. března 2009

A budete si přát sůl a mléko?

Také vás určitě při návštěvě nějaké restaurace občas napadne, abyste si místo cukru omylem kafe neosolili - stát se to může a proto je třeba být obezřetný. Vždyť káva a sůl to nejde dohromady že? Tak přesně tohle jsem si také myslela, a tak se také, jako já určitě budete divit, že solení kávy je nový módní hit. Prý se tak vytvoří jedinečná a zajímavá chuť... no nevím, radši to zkoušet nebudu, ale pokud se o to vy pokusíte, tak prosím písněte, jaké to bylo xP. Dokonce prý mnozí odvážlivci solí i sladí zároveň, což už podle mě musí být opravdu divné.

Read more...

pondělí 2. března 2009

Nejabsurdnější poplatky za letošní rok

Už čtvrtým rokem probíhá anketa o nejabsurdnější poplatek v bankách. Když se anketa konala poprvé, „vyhrál“ poplatek za příchozí platbu. V druhém ročníku vyhrál poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Což mi už takhle přijde dost přehnaný, natož pak třetí poplatek za vedení běžného účtu. Tedy že si tam založíte účet a ještě za to budete platit, místo toho aby oni platili vám, že si ho u nich založíte. A letos vyhrál dle mě ještě absurdnější poplatek, a to poplatek za nadměrný vklad. To už je i na mě moc. Údajně banky s „absurdními poplatky“ něco dělají, ale kdo jim to má věřit – vždy šlo a jde jen o peníze – v bance dvojnásob!

Výsledky pro letošní ročník:
1. Poplatek za nadměrný vklad 33,17 % hlasů
2. Poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet 23,02 %
3. Poplatek za připsání úroku 19,93 %
4. Poplatek za vložení variabilního symbolu do příkazu k úhradě 12,8 %
5. Poplatek za předčasně splacený úvěr 12,57 %

Škoda, že nejde smajlík, který by nevěřícně kroutil hlavou… Mikeš

Read more...

úterý 10. února 2009

Už jsi plnoletý, chlapče?

O tom, že máme my mladší 18 let kupovat některé věci zakázané nemá cenu diskutovat, prostě to tak je. Také se myslím, že bych opravdu těžko hledala někoho, komu třeba na diskotéce neprodalil nějaký ten alkoholický nápoj. Někdy to opravdu není moc velký problém. Sice se občas stane, že se někdo zeptá na občanský průkaz, ale ono obvykle stačí jít zkrátka jinam. Takže když třeba někdo, kdo už dosáhl osmnácti let jde do obchodu a kupuje si třeba flašku, tak se nemůže divit, když po něm chce prodavačka občanku. On každý vypadá jinak a někdy se ten věk opravdu špatně určuje. Takto se ujistit zřejmě chtěla i jedna prodavačka z Velké Británie, když si do jejího obchůdku přišel koupit 73 letý důchodce tzv. prak na ryby (zřejmě to bude nebezpečná věcička). Ona se ho otázala, zda-li mu bylo již dosáhl potřebného věku a chtěla vidět nějaký důkaz. Opravdu nevím, jestli byla prodávající slepá, nebo si z něj dělala srandu. Každopádně pana Payna tato otázka musela zaskočit. Jenže ona tu žádost prý myslela zcela vážně a trvala na svém požadavku. Muž to bral naštěstí s humorem a jejímu přání vyhověl. Podobný případ se stal taktéž v Británii, ale tam si šel dokonce 87 letý muž koupit láhev sherry a taktéž by bez průkazu neuspěl.

Read more...

pondělí 2. února 2009

Na vdavky není nikdy pozdě!

O tom je přesvědčena jedna Číňanka, které je nyní 107 let a dospěla k názoru, že už by bylo na čase tento důležitý krok ve svém životě učinit. Až teď se prý cítí být dost stará a vyspělá na to, aby manžela zvládla. To si vzpomněla tedy opravdu brzo ale tak proč ne že? Ale vlastně se jí ani nedivím, když jí šli špatným příkladem její strýcové, kteří se ke svým ženám chovali brutálně, proto se tehdy rozhodla, že se radši nevdá. Ale teď je už prý doba jiná a ženy mají více práv. Tak tedy hodně štěstí a to i úředníkům, kteří jí prý budou s hledáním toho pravého pomáhat.

Read more...

sobota 31. ledna 2009

Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch

Teď si asi říkate jestli se moje klávesnice nezbláznila, že píše tak podivuhodný nadpis. Ne, asi vás zklamu, ale klávesnice i já jsme úplně v pořádku. Llanfairpwllgwyngyllgoge-
rychwyrndrobwllllantysiliogo-
gogoch je obec na ostrově Anglesey ve Velké Británii a je kuriózní právě svým názvem, jenž je nejdelší na světě.
Překlad této krkolomné obce by mohl vypadat nějak takto: "Kostel svaté Marie v roklině bílých lísek poblíž prudkého víru a kostela svatého Tysilia z červené jeskyně". Neskutečně poetické, nemyslíte?

Read more...

pátek 9. ledna 2009

Striptýz na lanovce

Jistě si každý lyžař vzpomene na své první setkání s vlekem a na to, jaké to bylo drama, jestli se to vše podaří tak jak má. Dnes je to už úsměvné, ale jistě mi dáte za pravdu, že to na poprvé nebylo vůbec jednoduché. Ale ani zkušení lyžaři by neměli vleky podceňovat. O tom by mohl mluvit i jistý Američan, který si chtěl na Nový rok trochu zalyžovat. Osudná se mu ale stala sedačková lanovka, na kterou špatně nasednul. Vlek se rozjel a když se muž snažil sedačku upravit a posadit se správně, sklouzl. Zachránily ho až jeho kalhoty, které ho zachytily a on nespadl. Vlek se naštěstí zastavil, ale on tam visel hlavou dolů a kalhotama ještě níž.Tak tomu říkám slušný novoroční trapas. Patnáct minut na něj koukali cizí lidi, kteří si ho fotili a posmívali se mu.Takže pokud se chystáte na své lyžařské dobrodružství tak POZOR POZOR!!!

Read more...

středa 7. ledna 2009

Malá-velká láska aneb pojedeme do Afriky

Tak už je to tu, konečně zas píšu nějaký článek. Někteří nedočkavci už mě dost důrazně upozorňovali, že tento blog zanedbávám, a tak to jdu tedy napravit.

Dnes jsem si pro vás připravila příběh hodný červené knihovny. Mika a Anna-Lena z Hannoveru jsou do sebe velmi zamilovaní a tak, se na Nový rok chtěli vzít a to přímo pod pražícím africkým sluníčkem. A tak když rodiče ještě spali po silvestrovském veselí, sbalili si kufry a vydali se na letiště za svým snem. Na tomhle vyprávění by asi nebylo nic divného, kdyby těmto svatebčanům nebylo 6 a 7 let. Ale čím menší jsou, tím větší je jejich láska a tím větší smysl pro romantiku mají. Jejich plán jim ale překazila policie, která si této malé skupinky dvou svatebčanů a jedné ještě menší svědkyně všimla. Na zádech měli batůžky s plavkami, na nose sluneční brýle a v ruce měli nafukovací lehátko, takže byli takhle v lednu docela nápadní. Ale v podstatě je to docela smutné, že jim to nevyšlo, když měli tak skvělí plán a mají se tak rádi.

Read more...

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP