sobota 28. března 2009

Divoké vymýtání

Exorcismus - pojem pod kterým si většina lidí vybaví středověké vymýtání ďábla a ti další asi nic. Normální racionálně přemýšlející člověk si už asi hodně těžce představí, že by ho mohl posednout zlý duch.
A duchové se dokonce dají spočítat. Židovští učenci napočítali 7 405 926 démonů. Katoličtí biskupové se chlubí číslem 133306668. Luteráni v USA počítali až do úmoru a napočítali plných 2,6 mld. démonů.
I v dnešní době se věří neskutečné množství lidí na zlé démony. U nás v Evropě je to hlavně Itálie s 45 %.
Zájem o exorcismus zkrátka roste a kdybyste měli zájem přes 600 evangelických vymýtačů ďábla, v Itálii je jich oficiálně 170 (ale samozřejmě jich bude více) a každý rok je navštíví půl mil. Italů. To je podle mého opravdu velké číslo.
Exorcismus může dojít až na takové metody jako mučení, hladovění a podobným životu nebezpečným praktikám.
V Římě na univerzitě Athenaeum Pontificum Regina Apostolorum se můžete zapsat na speciální kurz vymýtání ďábla.

Read more...

úterý 24. března 2009

Je panenství vůbec vyčíslitelné?


Většina dívek má za to, že panenství je pro ně to nejsvátější na světě co mají, a pokud se toho chtějí "zbavit", tak jen se člověkem, kterého milují. Ne však pro osmnáctiletou rumunskou studentku Alinu Perceaovovou. Ta se rozhodla své panenství vydražit v aukci.

"Vážím 49 kilogramů, měřím 173 centimetrů a jsem hnědooká Rumunka. Jsem nekuřačka a od gynekologa mám certifikát na to, že jsem ještě panna. Chci, aby mé 'poprvé' bylo výjimečné a nikoliv příliš náhlé a uspěchané," uvedla mladá dívka ve svém inzerátu.
"Vítěz dražby se mnou bude moci strávit celý víkend, za předpokladu, že uhradí mé případné náklady na cestu či pobyt v hotelu," zní inzerát Aliny Perceaové.

Důvod, proč tohle celé dělá, je, že nemá peníze na studia. Doufá, že by jí to mohlo vynést až 50000 euro, avšak tři dny před koncem aukce stojí její paneství "jen" 5000 euro.
Mikeš

Read more...

neděle 22. března 2009

Manželství. Pouhá formalita?

Manželství je soužití trvalého charakteru, které má společensky uznanou formu. U nás musí být uzavřeno zákonem stanoveným způsobem – sňatkem. Tímto se dostávám k celé problematice tohoto tématu a to, žít s partnerem s papírem nebo bez? Proč se lidé vrhají do manželství? Je dobrý mít na manželství papír?

Dnešní doba je už celkově mnohem tolerantnější a to i v otázce manželství. Žít s přítelem jen tak na „psí knížku“ před padesáti či dvaceti lety bylo opravdu nemyslitelné a co teprve být svobodnou matkou! Dnes se už kvůli tomuto nikdo nebude na nás dívat skrz prsty a odsuzovat. Doba jde pořád dopředu a opravdu netuším kde budeme za dalších padesát let :D. Dnešní neprovdaná žena se o sebe dokáže postarat stejně dobře i sama, protože dnes již ženy často pracují na vysokých postech.

Já osobně bych spíše volila možnost zkusit si žít s partnerem pár let a pokud to přežijeme ve zdraví, tak bych volila i alternativu svatby. Proč ne, svatba je přeci krásný rituál. Bohužel spousta mladých i starších lidí ale na sňatek hodně pospíchá a opravdu se pak nemůžu divit, když jejich ideální manželství skončí rozvodem.

Často si neuvědomujeme asi následky svých činů a také musíme počítat s tím, že manželstvím jsme partnera k sobě nějak nepřipoutali a pořád má svoji hlavu, nebo zkrátka nedokážeme snést to, že v manželství nejsou sami za sebe, ale SPOLU. Ať jsou důvody rozvodů jakékoli, musíme si uvědomit, že manželství je závazné a cesta zpět je hodně komplikovaná.

Manželství je určitě skvělá a jedinečná věc, ale nemyslím si, že by se sňatkem něco extrémně změnilo. Jde spíše o pocit, že můžete strávit celý život s milovanou osobou po boku.

Read more...

sobota 21. března 2009

Bylo nebylo o blogu a o článku

Vážení čtenáři, tímto si Vám dovoluji oznámit, že tento blog slaví první rok!!! První článek byl publikován 18.3.2008 (ano trochu jsem zaspal, vím), a tak blogu přeji hodně štěstí a čtenosti do dalších let. Díky tomuto jsem udělal rozhovor s hlavními protagonistkami blogu. S šéfredaktorkou Káťou a blogerkou Kájou.

Ano, takhle začínal dlouho připravovaný článek a rozhovor na oslavu tohoto blogu. Jak jste si milí čtenáři všimli, někdo už oslavný článek napsal, takže nebudu první (co bych vůbec chtěl že). Proto kašlu na gratulace a přání, přepíšu jenom rozhovor, který byl natočen 11.3. s blogerkami.


(holky) Co to asi bude? :-D
(já v reakci na mikrofon) No to je to překvapení! Mě se to nechce psát tak sem si vymyslel lepší způsob, nahraju si vás.

Mikeš: Chci s Vámi natočit jakýsi rozhovor, tušíte o čem?
Carol: Ne.
Katka: Ne.

M: Aha.
C: Kde máš lampičku? :-D
K: Světla :-D

M: No, tak je to za účelem toho, že Váš blog slaví první rok. Víte to?
C: Ne.
K: Ne.

M: A zrovna předtím rokem jste tam uveřejnili nějaký otázky (C: Ježíši nee) a tak vám jich pár z nich položím. A uvidíme co se za rok změnilo.
K: Nic.
C: Já nevím.

M: Nic se nezměnilo? Co se změnilo pro tebe Káťo?
K: Jdi pryč. Chci další otázku.
M: Co se pro tebe změnilo?
K: (10x di pryč :-D) Nic.

M: Co byste chtěli blogu popřát?
K: Všechno nejlepší :-D.
M: A co Kájo ty?
C: Hodně štěs... (nedořekne jak se směje :-D)

M: Kolik čtenářů už blog navštívilo?
K: (pohotově) Deset tisíc.
C: Já souhlasím, taky tak.

Buď a nebo:

M: Kamarádka nebo kluk?
K: EEEEhhhh obojí.
C: Obojí. :-D :-D
M: Proč?
K: Ve třech se to lépe táhne.
C: Já nevím. (stálý smích)

M: Vánoce nebo Valentýn?
K: Vánoce.
C: Vánoce.

M: Růže/Tulipán?
K: Fanfán Tulipán. Néé, růže růže růže...
C: Růže.

M: Svetr/Mikina?
K: Svetr.
C: Mikina.

M: Sukně/Kalhoty?
C: (ač nemá mikrofon) Já nevím co myslíš? (na katku)
K: Kalhoty.
C: Kalhoty.

M: Les/Louka?
C: Les.
K: Les.

Anti:

M: Pití?
K: Já že antika. Eeehhh já piju všechno.
C: Já nevím.
M: Něco vymysli.
C: Slivovice.

M: Člověk?
K: Kvapil.
C: Kvapil.
K: Mě nikdo nevadí, já mám ráda lidi.

M: Mám chuť na:
K: Já to nemůžu říct.
M: Můžeš, když tak vycenzuruju.
K: Vypadni, jdi za ní:
C: Na tuhle sušenku. Já to nemůžu dojíst.
K: Už mám jako hodně hlad. Mohla jsem mít dneska oběd.

M: Chci:
K: Chci být doma.
C: Smrkat.
K: Mě už se nechce smrkat.
C: Já jo.

M: Spadnou ti klíče, tak si klekneš abys je našla a přitom klekneš do hovna. Co uděláš?
K: Půjdu domů si vyčiiistiiit kaalhottyy :-D :-D :-D (ano takhle nějak to bylo řečeno :-D)
C: Já asi to samý. (Pozn.: Jak jinak,že?) A budu se nějak maskovat cestou.
M: Zkus být originální.
C: Já nevím (Pozn.: Zase?). No tak budu se nějak maskovat, chodit divně, půjdu nějak divně domů.

M: Co pro tebe znamená láska?
C: Já nevím (Zná vůbec jinou odpověď :-D).
K: Si to musím rozmyslet.
C: Já se vysmrkám.
K: Láska je že jí dám kapesníček a nic za to nechci :-D.
M: A co pro naši milovanou usmrkanou Káju?
K: Radši jí nech, víš jak to tady bude vypadat?
C: Láska je že mi ten kapesníček dá a příště jí ho zase půjčím já. (Pozn.: Originální, že?)

M: Uvidíš starého pána na kolenou. Co uděláš?
K: Zeptám se ho jestli se modlí.
C: Budu si myslet že to je nějaký úchyl asi. Já nevim.
K: Proč na kolenou?
K: Asi nadšený rocker.
C: Je to žebrák asi.
M: Takže byste ho nezvedli?
K: Ne.
C: Ne.

M: Koupila sis zmrzlinu a prodavačka ti vrátila o 50 kč méně. Co uděláš?
K: Řeknu jí to. Kdyby víc tak by mi to nevadilo.
C: No řekla bych jí to a chtěla to zpět.

M: Vyjedeš poprvé na bruslích, jedeš zrovna z kopce a proti tobě jde tvůj idol a jede auto. Ty ale neumíš zabrzdit. Co uděláš?
K: Zabrzdila bych od tebe.
C: Nebruslím.
K: Já nemám idola.

M: Popiš svůj vysněný dům.
C: 30. léta, zahrada.
K: Opravdu, to je její sen.
C: Fakt, to se nemění.
K: Já bych si něco novýho postavila. Nemám ráda pavouky. Jsou všude. Fakt.

M: Najednou se staneš mravencem. Co uděláš?
C: Já nemám ráda mravence.
K: Já taky ne.
M: Takže se zabiješ?
C: Jo.
M: Co uděláš ty, Katko?
K: Počkej, mě zaskočilo.
C: Pokousala bych tě, štípla bych tě.

M: Myslíte, že je na světě spravedlnost?
K: Ne v týhle škole.
C: Já měla takovou dobrou větu naučenou, ale teďka si jí nepamatuju.

M: Máš nějaké životní sny?
C: Tajný. A momentálně ani ne.
K: Já ještě nevím... Můj sen je postavit si bazén.... Ale já nemám ráda plavání. Tak výřivku.

M: Umíš si představit lásku bez sexu?
K: Jo. Ale ne se mnou. :-D
C: Jo. Já nevím.
K: Že je to docela představitelný?
M: Tak mluvíme o Vás. Kájo, dokážeš si to sama představit?
C: Nevim.

M: Dokázala bys podvést?
K: Koho?
M: Svýho kluka?
K: Asi ne.
C: Jak to teď v tadytu chvíli můžu vědět.
M: Tak máš přítele Láďu, že jo, tak kdyby šel nějakej pěknej kluk a strašně moc tě balil..
C: Kdybych byla opilá tak jo.

M: Je pro tebe důležitější přátelství než láska?
C: JO.
K: Já nevím, láska je taky takový druh přátelství.

M: Je pro tebe důležitá upřímnost?
C: (zase rázně) JO.
K: Jo.

M: Myslíš si, že jsi snadno ovlivnitelná okolím?
K: Někdy.
C: Asi jo.

M: Dovedla bys zabít člověka?
K: Ne, já nezabíjím lidi.
C: Já taky nejsem masová vražedkyně.

M: Toleruješ žárlivost ve vztahu?
C: Jo.
K: Taky.

M: Myslíš že chlapy jsou nevěrnější než ženský?
K: Ne.
C: Jo.

M: Chceš být krásná?
K: Asi jo :-D.
C: Kdo by nechtěl.

M: Jak snášíš kritiku od okolí?
C: Si jí už nevšímám.
M: Takže ignoruješ okolí?
C: Ty neznáš Simonu...
M: Soustředíš se tedy plně na sebe?
C: Kdybys znal Simonu, tak se taky soustředíš jen na sebe.
M: A Katko?
K: Někdy mě to sere.
K: Jak od koho.

M: Co pro tebe znamená slovo štěstí?
K: Žes mi donesl tyčinku.
C: Nevim. Že jsem šťastná.

M: Věříš na osudovou lásku na celý život?
K: Ne.
C: Ne.

M: Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně?
K: Nechápu.
M: Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně? Třeba v tvý mysli.
K: Jo.
C: To rozhodně.

M: Můj vysněný kluk:

M: Hravý nebo vážný?
C: Hravý.
K: Hravý jsou nemehla. Něco přesně na půl. Nesmí to být tele.

M: Romantický nebo přirozený?
C: Normální.
M: Romantický nebo přirozený?
C: Tak něco mezi, třeba romantický, né romantický né, radši přirozený.
K: Přirozený s romantickými sklony.

M: Něžný nebo vášnivý?
K: Nevim. Jak kdy, podle nálady. A ten kluk to má samozřejmě poznat.
C: Něžný asi já nevim.

M: Zábavný nebo nudný?
K: Zábavný.
C: Co myslíš? Samozřejmě zábavný.

M: Přelétavý nebo snadno se vázající.
K: Přelétavý je dost hnusný.
C: Souhlasím.

M: Dělač problémů nebo pan tichý?
K: Hm někdy ty problémy jsou dobrý. Já je dělám ráda.
C: Spíš ten pan tichý.
K: Tichá voda břehy mele.

M: Zlomila jsi někomu srdce?
C: Asi ne. Já nevim.
K: Ne. At se přihlásí.

M: Jsi zamilovaná?
C: Ježíši, já nevím.
M: Možná to bude číst Láďa.
C: To nebude číst.
C: Já nevím tak třeba jo.
C: NEJSEM SI JISTÁ.
K: Jo jsem... asi.

M: Chtěla bys prostřednictvím tohoto média něco vzkázat Láďovi?
C: Ne, on to nebude číst.
M: On to bude číst a...
C: To nebude číst!
M: Možná to i uslyší.
C: Cožee?

Díky za rozhovor. Mikeš.

Read more...

čtvrtek 19. března 2009

Andorrské mini knížectví

Patří mezi nejmenší státy v Evropě a říká se mu také, že leží v oblacích. Ano, i tak se dá říct Androrrskému knížectví.
Nachází se ve východních Pyrenejích a tuto zemičku obklopují vysoké hřebeny horských hřebenů a různé údolí. Od roku 1993 je parlamentní demokracií tzn. že hlavou státu je jak francouzský prezident tak i špatnělský biskup.
Knížectví má rozlohu 468 km čtverečních a zhruba 72 tis. obyvatel. Proto se řadí mezi pidi evropské státy.
Většina příjmů pochází z turistického ruchu, protože zde pořídíte levné zboží a to turisty láká. Zboží se prodává bez cla a téměř bez daní. Hory zase lákají sportuchtivé turisty. Ročně Andorru navštíví přes 10 mil. cizinců. Dobrý business je také prodej známek.
Oblast Madriu-Perafita-Claror je zapsána na seznamu UNESCO, takže to jen přitáhne další turisty, ale ty sem můžou jenom pěšky. Celkově otázka ekologie se tady bere opravdu velmi vážně.
Tato zemička má nulovou nezaměstnanost a navíc její obyvatelé neplatí daň z příjmů.

Read more...

středa 18. března 2009

SLAVÍME!

Dnes je to přesně rok, co byl na tomto blogu publikován první článek. Opravdu se to nezdá, ale je to tak, za tu dobu se změnilo opravdu hodně a to nejen na vzhledu. Bylo publikováno přes 400 příspěvků z různých směrů, což se mi zdá dost neuvěřitelné. No a to i z toho důvodu, že poslední dobou už například já nepublikuji tak jako dřív, ale trochu to tu zanedbávám xD. Tak třeba to do dalšího roku vylepším. Takže tedy přeji vše nej... i sobě.

Read more...

pátek 13. března 2009

Můj pejsek bufeťák

Nevěřili byste, kolik jídla se dokáže jen tak válet na ulici. Já osobně bych si toho nikdy nevšimla nebýt mého žravého pejska Donečka. On totiž hrozně rád jí a jí vše, co najde - problémy mu nedělá ovoce ani zelenina (teda až na mandarinky a pomeranče, těch se bojí), občas si pochutnává i na čerstvých pilinách.... no teď se mi už asi určitě nebudete divit, že takto žravý pes sní vše co potká. No ano i při takové procházce pořádně vyhládne a tak, když například potká na zemi rohlík, tak ho rychle bafne, začne se na mě ksichtit, jako že něco má a nehodlá se svého pokladu vzdát. Nejhorší je to okolo nádraží, tam už s ním vůbec nemůžu chodit, protože někteří neví, co je to odpadkový koš, takže se tam běžně povalují hranolky a podobné produkty rychlého občerstvení na kterých si už také mnohokrát pochutnal. Musím se přiznat, že mi to jako majitelce docela vadí, protože nikdy nemůžu vědět, co to na té zemi právě je, nebo proč to dotyčný vyhodil.

Read more...

čtvrtek 12. března 2009

MGMT - Kids

Jednou jsme byli s Katkou v čajovně v kině Miloše Formana v Čáslavi, kde jinde že. Tu si tak pijem nějaký nápoj, vysvětluji Kátě novou hru sedmu, u toho hraje jedna skvělá písnička. Tak jsme se shodli, že zjistíme od koho to je. Katka si to vzala na triko a dnes mi tu píseň poslala. A já jsem moc rád, že vám ji sem můžu dát taky. Je od MGMT a jmenuje se Kids. Velmi zajímavý videoklip, doporučuji. Dík Káťoo!

Read more...

středa 11. března 2009

Na celý život

Nás profesor na český jazyk a literaturu prožívá nějaké velice podivuhodné období. Na to, že nám dává více úkolů než by bylo zdrávo, jsme si už snad zvykli (i když se mi to ani trochu nelíbí!!!). Ale každý týden nám dává napsat nějakou úvahu na nějaké téma, které je absolutně mimo. Např. Co byste napsali na téma: "Nalézá romanticky založený člověk štěstí v běžném partnerství?"
Dobře raději budu psát k dnešnímu tématu a výlevy zanechám na jindy.

Zamyšlení nad výběrem křestního jména
(aneb hodně krátké zamyšlení)

Křestní jméno jako takové nás provází po celý život, a proto je jeho výběr důležitý a nesmí se podcenit. Dříve lidé dostávali jména podle jejich významu, který měl miminkám zaručit většinou příznivý osud, dnes je to ale spíše módní doplněk.
Dnes už není divný pojmenovat mimčo třeba "Rozkvetlý háj", ale myslím, že to s psychikou dítěte na základní škole zamává. Ale co o to, dobře víme, že zkomolit se dá jakékoli jméno či příjmení.

Read more...

pondělí 9. března 2009

Čeho je moc, toho je příliš


Jednou jsem zasnil. V mém snu jsem byl na nějaké akci, nevím na jaké, a měl jsem strašný hlad. Přišli jsme s Katkou ke stánku, kde se konala soutěž v počtu snězených hamburgerů za čas. Říkal jsem si, že to je dobrý nápad - najím se dosyta a ještě zadarmo. U čtvrtého hamburgeru jsem se vzbudil. To Rus Boris Isajev (48) soutežil taky - ale pojídal palačinky se šlehačkou a banánem. V Kalinigradu se uskutečnil "Týden palačinek" a komu chutnají tak nesměl chybět. A tak nechyběla soutěž kdo jich sní nejvíce. A právě zmiňovaný Boris se stal králem - snědl jich 43. Možná by jich stihl více, ale pravděpodobně kousek palačinky mu zaskočil v trávicím traktu a na místě zkolaboval. Lidé z obecenstva se ho snažili oživit, avšak marně. Král je mrtev, ať žije král! Spíše to nepřehánějte s jídlem, lepší od každého trochu a jen tak, aby vám nebylo blbě. Ode mě to sedí, já, který jím tolik, že mi je vždy blbě :-D Katka může potvrdit.
Váš kocour Mikeš
Tvůj kocourek Mikeš Káťo... ;)

Read more...

sobota 7. března 2009

Týden je fuč a já v puč


Mám napsat článek. Zkrátka pro blogera Mikeše nic neobvyklého. Jenže se mi nechce, jelikož si nemyslím, že mé rozpracované články (spíše připravované) bych napsal dobře. Tak píšu tohle. Zkusím Vám, čtenářům, udělat jakýsi týdenní přehled s úvahou. Nevím, co se stalo v ten či onen den, ale vím že v tomto týdnu se zvedly a pak klesly hladiny některých řek (že by konečně ten bílej bordel nadobro roztál?), pak že Aleš Valenta řekl, že pojem ženatý-vdaná je jeden velký nesmysl apod. To by stačilo. Můj týdenní přehled jest takový: 5 dní škola, 2 dny „volno“. Tento týden ve škole byl ve znamení odpadávání. Ano, tu hoši od zedníků probourali zeď v učebně (teď je větší a hezčí, ta učebna), tu nám odpadlo strašně moc hodin. Bojím se, že příští týden bude ve znamení nahrazování a budeme tam trčet strášně dlouho. Kdo ví. Pak jsem v pátek, tedy včera, navštívil maturitní ples zemědělky v Čáslavi, blogerka Carol tam měla bráchu – Tondu. A taky tam měla Láďu, nového přítele (přeji hodně štěstí v dalším budování vztahu – neberte si příklad z Valenty). Pokud to vyjde, napíšu článek o nové antikoncepci (nemá souvislost s Carol a přítelem). A připravuji článek o novém albu The Prodigy.

Read more...

pátek 6. března 2009

Pokrok nelze zastavit...

... a to samozřejmě ani co se týká vypracovávání domácích úkolů. To, že dnes ještě ti schopnější či náhodou zrovna míň línější úkol opíší z internetu je jasné. Ti méně schopnější, nebo línější si ho opíší ve škole, no a někteří se na něj vybodnou úplně. Je fakt, že některé úlohy se zdají být neřešitelné i pro starší sourozence či rodiče, a možná právě proto se jistý Francouz rozhodl, že všem nebohým studentíkům základních a středních škol bude pomáhat. Samozřejmě se vše děje přes internet. Stačí, když úkol zadáte na jistých webových stránkách a za určitý poplatek ho za vás prostě někdo udělá (určitě se nebudete divit, že hned první den tyto stránky zkolabovaly pro nadměrný počet zájemců). Může jít jak o příklad z matematiky (jednoduchý asi 5 eur) až po slohovou práci na čj (náročnější až 30 euro). No podle mě vyjde mnohem levněji se omluvit, že úkol nemám, či nejít do školy a samozřejmě v nejlepším případě ten úkol nějak sesmolit. Stejnak si myslím, že to těm učitelům dojde, že to není z hlavy studentíka, jehož rozsah slohovky byl do teď na 3 řádky a nejednou se rozepsal na 3 stránky. O tom, že se takhle kupčí s úkolama či písemkama ví snad každý, ale tomuhle říkám opravdu převrat ve vzdělávání - prostě škola 21. století.

Read more...

středa 4. března 2009

Snadno a levně v rauši

Sjet se po marihuaně, koksu či LSD - to už se v dnešní době asi opravdu nenosí, protože tyto halucinogenní látky podléhají přísným zákonům a tak většina lidí hledá jinou alternativu.
Státy navíc nestíhají reagovat dostatečně rychle na nové omamné látky. Dobrým příkladem jsou tzv. halucinogenní houby, které se začaly prodávat někdy v 90. letech hlavně ve Velké Británii. Začalo se s nimi hojně obchodovat, ale zakázaná byla až v roce 2005, a tak se houby přestaly prodávat a lidé začali hledat novou drogu, která by byla legální a levná.
Na tanečných parketech už dnes najdete spíše než extázi tzv. piperaziny - BZP, které se chemicky podobají Viagře. Jejich účinky se ale prý podobají amfetaminům, a tak jsou i ideální náhradou. Novozélandský podnikatel Matt Bowden je dokonce začal vyrábět ve své společnosti Stargate. Brzo jí začal pro intenzivnější prožitky kombinovat s TFMPP (trifluorofenylmethylpiperazin - snad to mám dobře :D). Podle průzkumů BZP užil každý sedmý člověk na Novém Zélandě, a to vedlo k diskuzím o zákazu BZP. Výrobci se ale brání tím, že tyto drogy plní funkci prevence proti mnohem tvrdším drogám. Musím jim dát za pravdu.

Read more...

úterý 3. března 2009

A budete si přát sůl a mléko?

Také vás určitě při návštěvě nějaké restaurace občas napadne, abyste si místo cukru omylem kafe neosolili - stát se to může a proto je třeba být obezřetný. Vždyť káva a sůl to nejde dohromady že? Tak přesně tohle jsem si také myslela, a tak se také, jako já určitě budete divit, že solení kávy je nový módní hit. Prý se tak vytvoří jedinečná a zajímavá chuť... no nevím, radši to zkoušet nebudu, ale pokud se o to vy pokusíte, tak prosím písněte, jaké to bylo xP. Dokonce prý mnozí odvážlivci solí i sladí zároveň, což už podle mě musí být opravdu divné.

Read more...

pondělí 2. března 2009

Nejabsurdnější poplatky za letošní rok

Už čtvrtým rokem probíhá anketa o nejabsurdnější poplatek v bankách. Když se anketa konala poprvé, „vyhrál“ poplatek za příchozí platbu. V druhém ročníku vyhrál poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Což mi už takhle přijde dost přehnaný, natož pak třetí poplatek za vedení běžného účtu. Tedy že si tam založíte účet a ještě za to budete platit, místo toho aby oni platili vám, že si ho u nich založíte. A letos vyhrál dle mě ještě absurdnější poplatek, a to poplatek za nadměrný vklad. To už je i na mě moc. Údajně banky s „absurdními poplatky“ něco dělají, ale kdo jim to má věřit – vždy šlo a jde jen o peníze – v bance dvojnásob!

Výsledky pro letošní ročník:
1. Poplatek za nadměrný vklad 33,17 % hlasů
2. Poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet 23,02 %
3. Poplatek za připsání úroku 19,93 %
4. Poplatek za vložení variabilního symbolu do příkazu k úhradě 12,8 %
5. Poplatek za předčasně splacený úvěr 12,57 %

Škoda, že nejde smajlík, který by nevěřícně kroutil hlavou… Mikeš

Read more...

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP