Podle šablony

Někdy mi přijde, že Amíci točej filmy podle předlohy, nebo spíš mají předem určené scény, které se musí opakovat neustále dokola, jinak by ten film nemohli uvést na filmová plátna, takže originální byl snad jen ten, co tam natočil první film. Například už ale opravdu trapná mi přijde scéna, kdy "ti zlí" hl. hrdinu napadnou, je jich prostě hafo, ale jsou tak neuvěřitelně tupí, že se s ním perou postupně a překvapivě prohrají. Pokud má být scéna extra napínavá, tak tam scénáristi nastraží bombu s displejem velikým jak stodola, aby ho všichni viděli a mohli odpočítávat sekundy, nemusíte se ovšem ničeho obávat, protože na poslední chvíli se bohudík hl. hrdina vždy trefí do správného drátku, který přestřihne. V romantických filmech mě měla už asi po sté rozbrečela scéna, ve které osudová žena odlétá, ale hrdina si to v poslední chvíli rozmyslí a jede na letiště a minutu před odletem ji přemluví k návratu a pak jsou spolu šťastní až do smrti. Dále existuje pravidlo, že si musí hodná, chudá dívka vzít zámožného krasavce, který má přinejmenším diplom z Harvardu a titul šlechtice k tomu. Nejrůznější vědkyně ve filmu vždy vypadají jako Julia Roberts nebo Jennifer Lopéz, ale zkuste někdy navštívit koleje ČVUT a najít tam supermodelku... A jaké jsou další filmařské zásady?: Odhadnout přesnou dobu smrti jedním pohledem není žádný, problém že? Auto, které nabourá, musí automaticky explodovat, jako by vezlo kilo dynamitu. Plameny musí být barevné a kouře jak při požáru rafinérie, Němci jsou vždy zlí a policajti vždy pijí příšerné kafe....