Prcek, pankáč, rodič.......

Je zvláštní, jak je život pomíjivý, jak se z malého roztomilého prcka stane nesnesitelný puberťák ale poté rodič dalších prcků a puberťáků. Kde a kdy nastane ten zlom, že roztomilé děti, které se baví o nevinných věcech, jako co dávali v Kouzelné školce a nebo jaký byl večerníček, stane ten "skoro" dospělý, co má zeleno-červené vlasy a už neví, kde by se našlo ještě místo pro další piercing, najednou slvoník a frekvence slov "ty vole" a "ty krávo" je opravdu vysoká a nesmí chybět minimálně před a za každou větou. Po případě se svými myšlenkovými pochody rozhodnou být emáky, pankáči, gottik, skejťáky barbie, manekýny... . Ovšem jednou, tedy pokud mají štěstí z toho většinou vyrostou. Velkou zásluhu na tom, kým jsme má samozřejmě naše okolí. Nejprve rodiče, prarodiče, ale později to jsou hlavně kamarádi a lidi, s kterými trávíme už i více času než s rodinou. A pak už záleží opravdu jen na nás, jakou životní cestu si vybereme.