Ach, ta nostalgie

Dnes jsem si pročítala staré články na tomto blogu, staré rozhovory a opravdu jsem se u této činnosti pobavila. Moje myšlenky, úhly pohledu a přemýšlení se dost posunuly, těžko říct ale jestli to byl pohyb vpřed :).

Chytla mě zkrátka nostalgie a vzpomínky na začátky tohoto blogu. Jak jsme s Kájou byly nadšené, že můžeme psát. Předháněly jsme se, kdo napíše lepší článek a i víc článků. Zkrátka to bylo naše společné "miminko". Teď už je tento blog hodně dlouhý a obsahuje hodně našich myšlenek, nálad, prožitků.

Mrzí mě, že Kája přestala psát, jelikož u jejich článků jsem se opravdu pobavila. Její rozhovor s Nelčou je opravdu úsměvný :). Na druhou stranu si myslím, že až se jednou naše cesty rozejdou, bude tady něco co mi nejlépe řekne jaká byla, tento blog.

Opravdu nevím, jestli mám nad tím vším brečet nebo se smát. Každopádně jsem si uvědomila, kolik mi dal blog práce, a že jsem už jeho nedílnou součástí. Stojí to, v něm pokračovat..