Příliv pracovníků z ciziny do ČR

Rozhodla jsem se, že zde jako Katka i já konečně uveřejním svoji seminární práci na zeměpis za minulé pololetí:

1.Úvod
2.Počet cizinců
3.Pomáhají, nebo spíše škodí
4.Problémy
5.Zelené karty
6.Přílohy

Vzhledem k tomu, že patříme mezi vyspělé země s rozvinutou ekonomikou a nabízíme mnoho pracovních míst o které Češi již nemají takový zájem, můžeme nabídnout pracovní příležitosti lidem z ostatních států s méně rozvinutou ekonomikou. Většinou se jedná o dělnické profese, které jsou namáhavé a hůře placené. Z vyspělých zemí světa k nám jezdí lidé spíše za pracovními místy ve vyšších pozicích a za zkušenostmi. Náš pracovní trh se většině evropanům otevřel po vstupu naší země do Evropské Unie.
Počet cizinců: k 31. 10. 2008 evidovala cizinecká policie 431.215 cizinců, z toho 171.418 cizinců s trvalým pobytem, 259 797 cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů.
K 31. 10. 2008 byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané:
Ukrajiny (130 147 osob, 30 %)
Slovenska (74.918 osob, 17 %).
Vietnam (58 877 osob, 14 %)
Rusko (26 606 osob, 6 %)
Polsko (21 560 osob, 5 %).

Pomáhají, nebo spíše škodí?
Často lze zaslechnout názor, že zahraniční dělníci berou těm zdejším práci a škodí i tím, že jsou ochotni za málo peněz odvádět vysoký pracovní výkon. Je ale potřeba si uvědomit, že naprostá většina jimi zabraných pracovních míst by jinak zůstala neobsazena. Například v roce 2007 bylo evidováno přes 200 tisíc pracovníků z ciziny, ale zároveň zde zůstávalo 100 tisíc neobsazených pracovních míst, o která nikdo neměl zájem. V Česku se přitom situace v tomto směru bude spíše už jen zhoršovat. S očekávaným růstem životní úrovně zájem o nekvalifikovanou a málo placenou práci mezi zdejšími obyvateli určitě neporoste. Navíc již brzy dojde k tomu, že ubude práceschopného obyvatelstva na úkor důchodců. Jedinou částí populace, jejíž počet poroste, budou lidé starší 65 let. Závěr je zkrátka takový, že bez cizinců ochotných pracovat v profesích, o něž místní obyvatelé kvůli špatným pracovním podmínkám a nízké mzdě nejeví zájem, by se řada rozvinutých zemí dnes už vůbec neobešla.

Problémy:
Nemoci
S přílivem některých těchto pracovníků můžou přijít ale i problémy jako jsou nemoci . Poslední dobou se k nám dostávají stále více lidé ze zemí světa, kde nejsou samozřejmostí některé hygienické návyky, ale především povinné očkování.
06.09.2008 Autor: ČTK:
Mezi mongolskými zaměstnanci na Českolipsku se nyní objevily dva případy tuberkulózy. Pokročilým stadiem nakažlivé nemoci trpí jedenačtyřicetiletý muž a o rok starší žena. Krajská hygienická stanice nařídila, že se musí najít a vyšetřit všichni, kteří přišli s nemocnými Mongoly do kontaktu. V Pardubickém kraji letos onemocnělo již 26 mongolských dělníků.
Agenturní pracovníci
Nejen mongolské a vietnamské dělníky přivážejí do Česka agentury, které jim zprostředkovávají práci v některém z velkých podniků v průmyslových zónách. Cizinci nejsou zaměstnáni u firmy, kde pracují, ale u agentury. Jako agenturní pracovníci nemají cizinci nárok na sociálně právní ochranu, netýká se jich například výpovědní lhůta. Pokud přijdou o práci, kvůli které do ČR přes agenturu přijeli, stávají se v podstatě ze dne na den nelegálními migranty. Lidé, kteří do ČR přiletěli za prací z Asie bez znalosti jazyka hledají po ztrátě zaměstnání například uplatnění na stavbách. Tam je pak třeba sice zaměstnají, ale většinou si nemohou vybírat a zaměstnavatelé je přijmou na černo. Pokud je chytí Cizinecká policie, tak je musí vyhostit. Vyhoštění cizinci už nemají možnost legálního návratu do Evropy. Tenhle problém je aktuální teď, v době finanční krize, kdy zaměstnavatelé propouštějí v první řadě právě tyto lidi.
Zvýšená kriminalita
Samozřejmě že s příchodem cizinců hrozí u některých skupin obyvatelstva zvýšené riziko kriminality – drogy, prostituce...

Zákonodárci si slibují, že by většině těmto problémům měly zabránit tzv. Zelené karty. Ty mají ulehčit legální zaměstnávání cizinců. Zákon, kterého jsou zelené karty součástí začal platit od 1.1. 2009.
Zelené karty
Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území ČR a pracovat na místě, na které byla zelená karta vydána. Spojuje tedy povolení k pobytu s povolením k zaměstnání.
Existují tři typy zelených karet:
1.typ A – pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (na 3 roky)
2.typ B – pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen (na 2 roky)
3.typ C – pro ostatní pracovníky (na 2 roky)
U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy o 3 roky.

Seznam dvanácti států, jejichž občané mohou získat zelené karty:
Austrálie
Černá Hora
Chorvatsko
Japonsko
Kanada
Jižní Korea
Nový Zéland
Bosna a Hercegovina
Makedonie
USA
Srbsko
Ukrajina
Překvapivě je ovšem nedostali Vietnam a Mongolsko. Jejichž příliv je v poslední době největší.
Zelené karty vydává ministerstvo vnitra v úzké spolupráci s ostatními resorty. Zavedení zelených karet umožnila novela zákona o zaměstnanosti. Karty představují pobytové a pracovní vízum v jednom dokumentu. Cizinci by se mohli ucházet jen o místa, která se nepodařilo 30 dní obsadit zájemcem z ČR či EU. Občanům zemí nezařazených na seznam přesto není cesta k získání práce v Česku uzavřena
Výhody pro zaměstnavatele
Systém firmám umožní požádat o cizince v případě, kdy budou mít měsíc volné místo, které se nepodařilo obsadit zaměstnancem z Evropské unie. Podniky už nebudou muset žádat o povolení na úřadu práce a tím pádem jim ubudou administrativní záležitosti.

Čerpala jsem z:
http://www.mpsv.cz/cs/
http://www.idnes.cz/
http://www.novinky.cz/
http://www.domavcr.cz/
Mladá Fronta Dnes
Kutnohorský deník