Jak jsme vyrazili do Krásné Lípy

Vsadím se, že většina z vás nemá ani tušení, kde taková Krásná Lípa leží. Českou Lípu možná znáte, ale naší cílovou destinaci nikoliv. Leží v Jizerských horách a je to město velké asi jako Čáslav. Naše cesta začíná v Čáslavi, kde nám jede rychlík R678 v 14:51. Jako vždy jdeme přesně na čas a ani tentokrát se nestalo, že bychom neběželi na nádraží. Naše chyba to nebyla, vlak z Brna přijel o tři minuty dříve. Ale odjel přesně. Dle internetových stránek nás cesta měla stát pro jednu osobu 210 Kč, ovšem skupinová pro dvě osoby zařídila celkovou cenu 316 Kč. Tedy 158 Kč pro jednoho, což je o 52 korun levnější. A to se už vyplatí. Rychlík směrem na Prahu byl opravdu nacpanej k prasknutí, jak už bývá zvykem. Naštěstí jsme jeli jenom do Kolína, tak se to dalo. Ve známém železničním uzlu jsme čekali 30 minut na vlak R1114 směr Rumburk. Velmi nás překvapilo, když jsme na nástupišti viděli Věrku. Ne člověka, ale motorák Věrku. Zhýčkáni kupéčky v rychlících jsme nastoupili na dvou a půl hodinovou cestu do Krásné Lípy v hezkém motoráčku. Jednou si k nám přisedla paní s vnučkou, která jedla banán, podruhé paní s tygrem. Ne, naštěstí jen kocourem. Ale nikdo si nesedl ke mě, jen ke Katce. Je oblíbenější, závidím. Taky tu chvíli spala, než se praštila o okno a vzbudila se. Naštěstí se jede bez přesedání, dříve se přesedalo téměř všude. A jak tak se v houpavém rytmu Věrka chvěje, tak já končím svůj krátký příběh o vlaku. V Novém Boru.

Read more...

Recenze: Stáhni mě do pekla

Někdy se nevyplácí znemožnit starou babu, která je mimochodem cikánská čarodějnice... A taky je hodně ale opravdu hodně ošklivá, jedno oko má jiné a až moc často jí z úst vytéká divná tekutina. Což je vlastně strašidelné samo o sobě.

U tohoto snímku se opravdu budete bát. O různé nechutné nestvůry, napínavé scény a hudbu není nouze. Někteří jedinci to budou zkrátka zvládat hůř ;).

Pekelná stařena jí začne značně znepříjemňovat život a navíc na ni sešle kletbu (za tři dny ji stáhne do pekla nějaký kozí bubák) skrz její knoflík. S čerty nejsou žerty!

Do filmu se tedy dostávají nadpřirozené bytosti.

Hlavní hrdinka udělá možné i nemožné, aby se zachránila před peklem. Film je plný zvratů, i když některé věci se dají přímo očekávat. Vždy když to začne vypadat, že se zachránila se vše obrátí. Peklu neunikneš! I když je vcelku ironie, že hrdinka je až moc dobromyslná a hodná. Jenom se jednou rozhodla říct ne, kvůli povýšení.

Existuje způsob jak se zbavit svého prokletí?

Read more...

Prosincové nejvtipnější hesla

Někdy lidé zadávají do svých vyhledávačů dost povedená hesla a nějakým zvláštním omylem se dostanou i na tento blog. Tím pádem mám možnost se s vámi podělit o ty nejpovedenější řetězce slov za prosinec.

dennik anorekticek - tento blog je spíš antianorektický blog. Takže žádný deník, kde píšu, že jsem celý den nic neměla si taky opravdu nepřečtete :D. Jinak jsme se umístnili hned na druhém místě..

kozí příběh poprava - já jsem radši, když se vlk nažere a koza zůstane celá..

nuda v parlamentu - hned první odkaz ze stovky odkazů. Dobrý výsledek ;). Jináč za tu nudu jim taky hezky platí. To bych se nudila i ráda.

rozdávání vánočních dárků ve slovinsku - a kdy se budou rozdávat v Čechách?

proč se ztrácí ponožky - protože je žere pračka a nenasytná šňůra :D

jak vypadat jako barbie - Poradím ti! Být co nejvíce růžová a hloupá jako poleno :).

Soutez o nejmenší penis na svete - můžeš se přihlásit. Napiš do komentářů jeho délku ;)

samozahřívací ponožky - tady určitě neprodáváme, ale určitě je to dobrý vynález. Já bych je taky potřebovala. Posílejte mi opožděné vánoční dárky!

zeny čurající v přírodě - tento druh moc nespatříte. Poznávací znamení: jsou skrčené a mají spuštěné kalhoty

postup při cévkování muže - chudáčku malej, raději nechtěj vědět :(

kozí příběh nahá máca - "porno" pro děti :)

černe ozdobičky na stromek - ghotic styl se dostává i do vánoční módy

pokřiky a básničky o basketu - nejčastěji se u něj funí

obnažit se před - ???

praskání vánočky - jestli praská, tak to není vánočka, že

Read more...

24. prosinec klidu čas

Dnes je den Vánoc svátků klidu a míru, kéž by to tak bylo. Kéž by všichni lidé na světě zvlášť děti mohli mít pěkné Vánoce. A my, kteří je máme, nebo spíš máme k tomu prostředky, se jenom věčně stresujeme.

Stresujeme se nad tím kolik toho ještě musíme udělat, nad cukrovím, úklidem, svátečním jídlem, případně dětmi, které mají prázdniny.

Proto jsem usoudila, že předvánoční období si opravdu užiju a no stress.

Život je na tohle moc krátký a už se těším na pohádky! Jo a ještě na dárky!

Read more...

Láska na první pohled? NE!

Věříte na lásku na první pohled nebo jste zarytí kritici tohoto názoru?

Já jsem toho názoru, že když se s někým prvně seznámíte, neznáte jeho vlastnosti, chování, zvyklosti, nálady a můžete hodnotit jenom podle vzhledu, tak o lásku opravdu nejde. Podle mě jde spíše o prvotní okouzlení a sympatie k druhé osobě. Někdo tomu říká taky zamilovanost.

Láska k osobě je cit, který se těžko buduje a ještě hůř udržuje, je o důvěře, je to první osoba, které se svěřujete s problémy, je to brát druhého jaký je, pomáhat mu, být pro něj oporou i ve špatných dobách, naslouchat mu, mít pro něj pochopení a hodně dalších věcí.

U prvního setkání hraje tedy velkou roli tělesná přitažlivost, vzhled, oblečení či gesta. Váš objev se vám tedy hodně líbí, tak se s ním seznámíte a je jen na vás jak s novým vztahem naložíte. Může jít o krátký vášnivý vztah nebo o lásku na celý život. Ale určitě jej neovlivní jak moc jste byli okouzleni u prvního seznámení, ale o tom jak si rozumíte ve vztahu a to zjistíte až časem.

Někdy i z na první pohled fajn holky či kluka se vyklube grázlík.

Read more...

2012 tak trochu propadák

Nechci říkat, že je to přímo propadák, to ne, ale není to film, který má čím zaujmout. Vše v jedné větě.

Téma apokalypsy bylo zpracované už na x způsobů, v tomto filmu naštěstí nenajdete žádné mimozemšťany a podobná divná stvoření. I když... o nereálné scény není nouze.

Děj filmu je o mayském kalendáři a o tom, že končí 21.12.2012 a dále už nic není. Možná to byli jenom líná stvoření a možná to znamená, že už žádná Země nebude. Já to vidím spíš na tu první možnost. Doufám :).

Tento katastrofický americký film je "trošku" nelogický a je vidět, že byl natočen je za tahání peněz z peněženek kinomilů. Zkrátka není možné aby hlavní hrdina přežil tolik úskalí, stovky padajících ohnivých blesků, praskání půdy, útěk v limuzíně před padajícími domy, přejezd přes hroutící se mrakodrap atd.. Je to nelogická blbost. Zvlášť když je tento pán profesí obyčejný spisovatel a v takové situaci asi normální člověk opravdu nejedná s ledovým klidem.

Musím pochválit různé speciální efekty ala Kobra 11. Plno výbuchů, destrukcí a živelných pohrom. Co víc si přát. taky že to není jeden z těch nízkorozpočtových filmů.

Navíc dost dobře nechápu jak může někdo předpovědět přesně konec světa, nebo srážku tsunami (ta přesně na sekundy:). Chápu, že jsou velké vědecké kapacity, ale co je moc to je moc.

Co mě trochu zaujalo byl vztah mezi hlavním hrdinou a jeho synem, který se pomalu mění. Opravdovou radost jsem měla, že Tamařin pejsek to přežil, i když ona umřela, ale to zas tak nevadí. Nerada vidím umírat pejsky.

Film 2012 byl pro mě velkým zklamáním. Chci nějaký pořádný katastrofický film!

Ve 3D by to byl určitě úžasný zážitek!

Read more...

Ach, ta nostalgie

Dnes jsem si pročítala staré články na tomto blogu, staré rozhovory a opravdu jsem se u této činnosti pobavila. Moje myšlenky, úhly pohledu a přemýšlení se dost posunuly, těžko říct ale jestli to byl pohyb vpřed :).

Chytla mě zkrátka nostalgie a vzpomínky na začátky tohoto blogu. Jak jsme s Kájou byly nadšené, že můžeme psát. Předháněly jsme se, kdo napíše lepší článek a i víc článků. Zkrátka to bylo naše společné "miminko". Teď už je tento blog hodně dlouhý a obsahuje hodně našich myšlenek, nálad, prožitků.

Mrzí mě, že Kája přestala psát, jelikož u jejich článků jsem se opravdu pobavila. Její rozhovor s Nelčou je opravdu úsměvný :). Na druhou stranu si myslím, že až se jednou naše cesty rozejdou, bude tady něco co mi nejlépe řekne jaká byla, tento blog.

Opravdu nevím, jestli mám nad tím vším brečet nebo se smát. Každopádně jsem si uvědomila, kolik mi dal blog práce, a že jsem už jeho nedílnou součástí. Stojí to, v něm pokračovat..

Read more...

Zhnij si tam! Ubožáku

Je všude kolem nás, ale více si ho uvědomíme až se nějak dotkne našich blízkých nebo známých. Přece jsou to ošklivé věci, které se říkají ve zprávách a nám se to stát nemůže.

To je ale obrovský omyl, který si každý z nás jednou v životě uvědomí.

Píšu tady o této zprávě, abyste byli v obraze.

Pořád slýchávám jak u těch ubytoven někoho přepadli, ale teď je to někdo koho znám. Sice se to nedotýká nikoho z mojí rodiny, "jenom" kamarádky mé sestry, ale stejně. Je to naprosto otřesný a zvrácený čin. Nechápu jak někdo může být tak zoufalý a chladnokrevný, že brutálně pobodá bezbrannou ženu, které ukradl pár drobných a starý telefon. Oplatilo se mu to? Jak toho byl schopen? Myslel vůbec na její rodinu a děti? Tohle nikdy nepochopím, každopádně má paní při jeho brutálním zacházení velké štěstí, že žije.

Fakt, aby se samotná ženská bála jít sama za tmy domů. Kvůli své bezbrannosti jsme lehkým cílem a většinou u sebe i něco máme.

Read more...

Prasečí chřipka, je důvod se jí vůbec bát?

Prasečí chřipka (nebo také mexická chřipka, nová chřipka či chřipka A/H1N1) napadající lidi se objevila v Mexiku v březnu roku 2009. Jedná se o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1.[2] Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky.

Je vůbec důvod se jí bát?

Myslím si, že nikoli už jen z toho důvodu, že jsem jí pravděpodobně i měla(dle doktorky), jako hodně dalších lidí, a nic život ohrožující to nebylo. I když proležela jsem celý týden se čtyřicítkou teplotou , blbě se mi chodilo a takhle zákeřnou chřipku jsem ještě v životě neměla.

Pokud jste ale zdraví jedinci, kteří nemají další žádné vážné onemocnění nebo jinak oslabenou imunitu, tak se bát opravdu nemusíte. Neumřete :).

Příznaky:

1. teplota vyšší 39°
2. bolest hlavy
3. bolesti svalů
4. častý suchý kašel
5. rýma
6. zánět krku
7. slabost, únava
8. zimnice
9. nechutenství
10. zvracení
11. závratě, zmatení

Z tohoto vyplývá, že prasečí chřipka je hodně podobná normální chřipce. Testy už se ani nedělají, protože nemocných stále přibývá. Prasečí chřipka je mnohem větší zátěží pro organismus než ta normální, je hodně vyčerpávající.

Navíc je hodně nakažlivá a rychle vypuká. Chřipku můžete navíc na někoho přenést ještě předtím, než u sebe poznáte, a stejně tak i při jejím průběhu.

Při mírné formě stačí při léčbě bohatě Paralen, Stoptusin a Ibalgin. Jinak přicházejí na řadu antibiotika.

Určitě se ale nevyplatí chřipku přecházet. Doktor je nutný!

Read more...

Prasátka prasácký pornomaniacký :)

Opravdu mě zaujal jeden článek na novinky.cz. Cituji:
"Cílem mé práce bylo zjistit, jak sledování pornografie ovlivňuje mužskou sexualitu a vnímání žen i mužů," řekl podle listu The Sun professor Simon Louis Lajeunesse z Montrealské univerzity.

"Začali jsme hledat muže mezi dvaceti a třiceti roky, kteří nikdy nesledovali porno, ale žádného jsme nenašli," dodal.

Jeho vědecký tým proto musel záměr studie změnit. Nyní se experti věnují návykům mladých mužů, kteří pornografické materiály využívají. Zjistili, že svobodní muži věnují erotickým filmům v průměru třikrát týdně 40 minut, zatímco muži, kteří žijí ve vztahu, je sledují 1,7krát po dobu 20 minut.

Nechci tvrdit, že mě to nějak zvlášť nepřekvapilo. *Jen jsem trochu nepochopila, co chtějí říct novinky.cz poslední větou o mužích ve vztahu. Asi, že jej sledují 1,7krát týdně. Opravdu se už nenajde chlap v tomto rozmezí, co na to aspoň tak často nekouká? :D Opravdu se zeptali všech mužů v zemi? Asi těžko, tak to se nedivím, že žádnýho nenašli. Koneckonců to, že na něj koukají je normální věc a už to k nim patří.

Read more...

Miluji den fiktivních firem na naší škole

Zvlášť letošní rok. Fiktivní firmy se týkají žáků VOŠ v Čáslavi. Celý rok pracují na své skupinové fiktivní firmě, která vyvrcholí jejich prezentací.

Dnes byly firmy v provozu. Na fiktivní peníze vám prodávají fiktivní výrobky. Vyplňují paragony a vedou účetnictví nebo evidenci.

Dnes jsem si ale firmy opravdu užila. Nejen tím, že jsem nasbírala dost paragonů, dostala červenýho soba zdarma k PC sestavě a koupila jsem si fiktivní foťák. Tentokrát bylo totiž hodně firem, které prodávaly jídlo, takže se konala ochutnávka zdarma. Jednohubky, vánočky, pečivo a palačinka... Hlavně ta palačinka se šlehačkou a jahodovou dření byla hodně dobrá. Dlouho jsem se nesetkala s tím, že by "vošáci" něco dávali jen tak zdarma. Kromě propisek tedy...

Je dobré si totiž uvědomit, že k úspěšnému prodeji už rozdávání vzorků či reklamních předmětů prostě patří.

Doufám, že něco podobného bude i příští rok ;).

Read more...

Novinky na blogu

Jestli jste si všimli, tak na blogu nastali zase nějaké menší změny. Tedy kromě toho, že jsem po dlouhé době napsala konečně nějaké články. Zima na mě působí zřejmě hodně inspirativně :D.

Založila jsem novou rubriku "Vztahy". Zřejmě asi proto, že není nic složitějšího a hezčího než vztahy. A nebaví mě psát jen o sobě, spíše v obecnější rovině. :) Objeví se ale až časem a to s prvním článkem v rubrice.

Dále jsem přidala dokonce i anketu. Ta se už dlouho na blogu neobjevila.

Musím říct, že mě opravdu potěšilo, že je překonaná hranice 16.000 lidí. Je to už opravdu hezké číslo a děkuji všem co tento blog ještě čtou!

A hlasujte v anketě!

Read more...

My school day

Třeba se někomu bude hodit ;).

I´d like to talk something about my school day. I chose Wednesday.

I wake up about half past six, but I am very lazy in the morning and I often oversleep, so I must hurry up to school. So my friend Karolína have a mad on me.
When I wake up, I go to the toilet and clean my teeth. I must decide what I get dress. It´s so hard for me, because I never know what get dress. If I have a time, I will have a breakfast. I have cup of fruit tea.
I don´t commute to school, but I walk to it. Morning walk is much better than sitting on the bus with many people.
My first lesson starts at eight o'clock. It´s Russian language with Mr. Kalivoda. Lessons with him are very interisting, because he has very specific opinions.
The next lesson is czech language with Mr. Rambousek. Everybody is scared of oral exam. And that's why we learn all over our break. I always get a lot of homework.
I have a „long“ break. It´s twenty minutes long. I usually go to the school dining-room. I talk there with my friends and I eat my snack.
The third lesson is double-lesson of accounting with Mrs. Pelikánová. Accounting is very interesting subject and I like it, but sometimes it´s so hard.
The next lessons are english language and conversation with Mrs. Bumbálková. I think English is the most important subject for life. It´s the language of world communication.
Finally. After six lessons I have a noon-hour. I have a lunch in the school dining-room. I always have a menu number one, because I don´t remember, what I chose day before .
After it I have next lesson. It´s tax system with Mrs. Pelikánová. It´s very difficult subject and sometimes I misunderstand it.
The last lesson is economy with Mr. Vavřina. I can´t concentrate, because it´s the last lesson. I am looking forward to going home.
My school finishes at 4 o´clock.

Read more...

Typický hrdina naturalismu

Já jsem si pro vás připravila stručný pohled na typické znaky naturalistické postavy.

Za prvé, člověk je vymezen prostředím, kde vyrůstá a dědičností. Prostředí a lidi v okolí vymezují jeho charakter, chování, zvyky, i jeho budoucí život. Tím pádem je dílo velmi realistické až morbidní.

Za druhé, hrdina není typický, naopak je výjimečný ve svém okolí. Proto autor často využívá detailního líčení psychiky. Každý člověk je dle naturalismu k něčemu předurčen a jeho osud se nedá ovlivnit.

Za třetí, člověk je ovládán těmi nejnižšími tužbami, pudy a vášněmi. Je slabý a často propadá negativním faktorům společnosti tj. alkoholu, bídě, prostituci, tyranii, zatímco jeho příbuzný mravně upadají.

Za čtvrté, vyrůstá spíše v těch nejnižších společenských vrstvách. Nenachází východisko ze svých problémů, je zoufalý a neví jak dál.

Za páté hrdina je zobrazen ve vývoji. Tzn. Že autor popisuje hrdinu často už od narození až do smrti. Hrdina často umírá osamocený a okolí jim pohrdá. Člověk se neustále mění podle okolnosti a situací, které během života zažil.

Read more...

Nesnáším zimu

Už je zima, už je mráz, kam se Katko, kam schováš?

Necháme těchto pošetilých kulturních vložek... je mi zima... a tomuto bych chtěla i věnovat dnešní článek.

Přišla nečekaně, neohlášeně a výměna žádných bund za zimní bundy proběhla bleskově. Žádný podzim snad ani nenastal. Jestli ano, tak proběhl bez mého povšimnutí. Už v říjnu sněžilo, teď už nesněží, ale je pořádná zima a já zimu opravdu nemám ráda.

Nemá žádné výhody. Všude musíte chodit nabalení jak koule, mrznou a červenají vám uši, nos i ruce, kolikrát chytnete nějakej ohavnej vir a vážně se mi nechce ráno vstávat. Tyto dny bych někdy opravdu raději prospala. Nejvíc nesnáším ledový vítr, který mi šlehá do tváře. Já zkrátka nemám ráda zimu, a tak to už asi zůstane. Ovšem líbí se mi Vánoce, ale to již taky není to, co to bývalo :).

Aspoň se můžu těšit na podzimní prázdniny a státní svátek. Je úžasné být někdy i doma.

Read more...

Dobrovolníci na pokusy

Pro různé testy nových léčiv jsou opravdu nezbytní. Vědí, že riskují svůj život a zdraví, ale přesto do testování jdou. Před zařazením musí ještě projít podle mě i velmi nepříjemnými vyšetřeními. Po přijetí jsou neustále pod lékařským dohledem. Ano, i takový je úděl dobrovolníků na pokusy. Proč to ale dělají? Samozřejmě, že hlavně pro peníze, odměny jsou velmi vysoké a atraktivní. Ale opravdu se to oplatí? Vzhledem k tomu, že po netestovaných lécích většinou mívají velmi nepříjemné účinky a vedlejší potíže. Navíc dobrovolníci většinou bývají ve dvou skupinách. Jedné se dává jenom placebo pro srovnání. To už se ale pacient nedoví...

Další lidé podstupují testy, protože chtějí nezištně pomoct lidstvu. Ale je jich jen zanedbatelné minimum, ale zároveň je to tak nejzvláštnější skupina. A nakonec testování podstupují samozřejmě lidé, kteří zoufale hledají lék pro svou nemoc. Bohužel (nebo naštěstí), když je lék úspěšný a testování skončí, končí i příjem léků. Lék jde totiž do prodeje.

Read more...

Diskotéka trochu na úrovni

Při poslední návštěvě Choltic jsme se s přítelem shodli, že je to diskotéka aspoň trochu na úrovni.

Úvod akce byl opravdu bombový. DJ spustil dolů plátno a na něj se promítali různé laserové paprsky, které dohromady dávaly obrazce či slova do rytmu hitovky Children. Opravdu muselo dát hodně zabrat vše naprogramovat a líbí se mi, že se opravdu byla vidět snaha.

Disco Choltice se nachází ve stejnojmenném zámečku s areálem zahrad. Dají se v ní podnikat dobré procházky ;). Dají se využít i jako provizorní záchod, protože záchody vevnitř jsou opravdu nic moc.

Docela se mi líbí, že u vstupu kontrolují občanky, takže v klubu nenajdete žádnou zmalovanou čtrnáctku, ale ani patnácku. Trochu nepříjemná záležitost je, že dostanete náramek určité barvy. Takže až vás bude někdo nabalovat, může si udělat obrázek o vašem věku a naopak :).

Další věc, co se mi opravdu líbí je množství barů, a že se světelně odlišují, což se někdy opravdu hodí. Barů je celkem pět, takže si opravdu vyberete. Množství LCD televiz se mi počítat ani nechce, ale je jich tam spousta.

Tento klub má zkrátka něco do sebe.

Read more...

Kvalita vztahu?

Nedávno na blogu zazněl názor, že kvalitní vztah se nedá hodnotit za půl roku. S tím souhlasím, ale jaká je tedy délka té ideální doby? Když si už konečně můžu říct, to je ten pravý. Kdy může tento pár začít pomýšlet na společnou budoucnost tj. dítě, společné bydlení?
Samozřejmě, že se tato doba nedá až tak lehce specifikovat a navíc NIKDY nemáte nikoho jistého. Ani manželstvím. Půlrok je opravdu málo, i rok a půl, nejideálnější je podle mě pět lez z toho tři společného bydlení. Při společném bydlení totiž mnoho párů zjistí, že si navzájem nesedí.
Znám páry, které byly prototypem ideálu, ale rozešli se spolu třeba i po 2 letech či osmi a vždy to bylo hlavně kvůli jiné "osobě", která vztah narušila. Jak už jsem řekla, partnera nemáte nikdy jistého. Ve vztahu se musí oba snažit, ale nesmí se to přehánět, jinak si sami sebe přestanou vážit.
Navíc je vědecky prokázáno, že největší zamilovanost trvá cca 2 roky vztahu, pak přichází moc dobré přátelství.

Read more...

Nic proti Barbie od Mattela

Nedávno jsem se zeptala své spolužačky: "Nezdá se ti, že tady máme nějak moc barbín?". Ona na to, že ano.

Je to blonďaté, oblečení nosí nejlíp v růžové, fialové či bílé, nosí nejlíp trendy boty na podpatku či baleríny, je vyznavačkou hromady make-upu a silného líčení, navíc ještě navrch musí držet nějakou dobrou dietu.
Ano, ano, barbie styl se u nás na škole nějak rozmnožil. Nemá to žádnou originalitu a vůbec je neodlišíte.
Copak je hezké vypadat jako každá druhá? Myslím si, že ne. Ale třeba to budou zástupci drsného pohlaví vidět jinak.

Read more...

Mezinárodní sociální web. Je opravdu tak strašný?

Jako všichni, kteří žijeme v tomto moderním světě, víme, že Facebook je celosvětově proslulá sociální síť. Jsou lidé, kterí jsou k ní skeptický, stejně jako jsem byla já a pak ti co ho zbožňujou.
Fejs vlastně není nic úžasného a nového. Sociálních webů je hodně např. lide.cz, libimseti.cz nebo třeba myspace.cz... Na FB si můžete přidávat nové přátele, psát krátké statusy o tom jak je vám příšerně či vystavovat fotky (můžou je vidět přátelé, nebo i přátele vašich přátel či všichni - je to jen na vaší volbě). Co mě na FB asi nejvíc upoutalo jsou různé testy, i když jsou někdy úplně vedle. To mě na něm udrželo spolu s hrou Farmville či Yoville (už mě ali tolik nebaví. Není nad ikariam)..
Navíc si třeba do přátel můžete přidat svého oblíbeného herce či zpěváka, ale většinou to bude spíš podfuk. Proto je lepší vyhledat si jeho website na FB.
Určitě se vyplatí se zkusit registrovat, vždy si můžete svůj profil vymazat. Za zkoušku nikdo nic nedá. Pro ty, co jsou na FB závislí radím trochu ubrat. Vždy je lepší žít v realitě, a pak jí s kámoši na FB probrat :).

Read more...

Filmové dny

V životě člověka je důležité udělat si pauzu, vypnout a udělat si filmový den. Teď jsem na to měla hromadu času, a tak jsem nelenila a hned se zelenilo. Přináším vám i jejich minirecenze.
A co já vím, možná vás i inspiruju.

1. Doktor House, M.D. (1. díl ze šesté řady) - jako vždy se potvrdilo pravidlo, že nejlepší díl z nové série je ten první. House je v psychiatrické léčebně na odvykačce na vicodim. Nejdříve sice proti vedení tvrdě bojuje, ale nakonec se chce zlepšit. Navíc se i zamiluje!!

1. Ďábel nosí Pradu - a nejen Pradu. I další světoznámé značky. Andrea se v módě moc nevyzná, ale i přesto se z ní stane asistentka v časopisu Runaway. Jako bonus má děsnou šéfovou, která jí dává naprosto nesmyslné i nesplnitelné úkoly. Opravdu povedený film.
2. Pýcha a předsudek - neskutečně romantický příběh z dob, kdy ženy nosili šaty s neskutečně mnoha spodničkami a muži oblek. Navíc Darcy je tak sexy, když má mokré vlasy. Knižní předlohu jsem četla a film se mi líbí.
3. Vzhůru do oblak - další z nereálních animáků z Pixaru. Příběh je o starci, který chce na stará kolena zažít dobrodružství. Dobro samozřejmě vítěží nad zlem a ptál je zachráněn.
4. Loudilové - klasická americká komedie, kde hlavní hrdinové chtějí ošukat, co nejvíce hezkých holek. Proto jedou do roztleskávačského kempu. Dokážou se změnit?
5. PUSH - sci-fi plné superhrdinů s velmi zajímavými schopnostmi. Dokáží porazit divizi a získat tajemný kufřík? No bude to těžký.
6. Elizabethtown - mladý Orlando jede vyzvednout mrtvolu svého otce. Seznamuje se, ale s mladou stewartkou, která mu dokáže, že svět je jedna velká hra.
7. Láska s výstrahou - patří mezi méně povedené komedie Sandry Bullock, ale přesto stojí za to ho jednou zkouknout. Je o dvou praštěných právnících, co se rozhodnou žít v chudobě :).
8. Rosemary má děťátko - film natočený dle slavné knižní předlohy. Rosemary je ve špatný čas na špatném místě a má moc "hodného" manžela. Poštěstí se jim totiž dítě se samotným satanem.
   

Read more...

Zdraví je nejdůležitější na světě (je i víc než láska)

Jojo, přehodnotila jsem svůj žebříček hodnot. Zdraví je to nejzásadnější, co každý z nás má. Zdraví už jde koneckonců ruku v ruce s láskou i bohatstvím atd.

Musím říct, že bych raději byla zdravá a chodila do školy. Jo je sice super, že se můžu válet s bolestí ledvin, ale na druhou stranu má to velké nevýhody.

Budu si muset opisovat učivo (a Rambo mě šetřit nebude :) za celou tu dobu, co jsem takto promarnila, budu vědět velký kulový z matiky, dostanu dvojku z těláku, atd... auu... dobře můžeme pokračovat.. budu mít hodně zameškaných hodin a už tam i nějaké mám, nemůžu jít ven a vůbec se věnovat tomu, co mě baví. Místo do sebe cpu analgetika a nějaký dlouhý prášky, který mi fakt nechutnají. Navíc když je Urologický čaj horký nebo studený tak je fakt hnusný. Je důležité najít optimální teplotu.

Tímto tedy přeji rychlé uzdravení všem nemocným a těm, co mají zánět močových cest přeji ať se jim bezbolestně močí :).

Read more...

Rammstein - Pussy

Německá skupina Rammstein vydala v pátek, 18.9. nový singl, který vyšel téměř po čtyřech letech pauzy a je jím song Pussy. K singlu vydali i poměrně kontroverzní videoklip, který bych rád okomentoval. Nejdříve ale začneme hudbou. Mě osobně se písnička moc líbí, je ostrá, ale i trochu komerční. Zaujal mě text ("too big, too small, size does matter after all"), který napovídá že Pussy nebude o vaší milované kočce. Je to zřejmé v refrénu ("you've got a pussy, I have a dick"). Překládat snad nemusím. Jistě jste si všimli, že úryvky z textu jsou v angličtině. Půlka písně je v anglickém jazyce, půlka v německém. A to se mi líbí ještě víc. V přeneseném smyslu slova se dá mluvit i jiném tématu než erotickém. Je tam spousta narážek na pouštění cizinců do Německa a cestování do zahraničí. Teď bych rád zhodnotil videoklip.
Video je promítání dvou obrazů - jeden je kapela hrající v černé kůži v temném prostředí, v druhém si kapela užívá s lehkými děvami. Lechtivé záběry jsou zhruba do dvou třetin, pak je to již čisté porno. Za to je kapela mnohými servery kritizována. Já s tím trochu souhlasím, takhle tvrdé to být nemuselo, jelikož to nikde nepustí bez cenzury. Na druhou stranu je velmi vtipné vidět Flakea s prsama a jeho výrazem v tváři. Nebo extrémně svalnatého Tilla Lindemana (frontman skupiny), když ve skutečnosti vypadá trošičku jinak. Ještě bych se chtěl zmínit o části, kdy Till je za pultem s mikrofony. Tato scéna mi dost připomíná Hitlera, už jen proto že Till má patku jako on. A pak tam mává německou vlajkou. Osobně mi ta část nevadí, jen je to provokující, ale asi jako celé video. Chtěli provokovat, povedlo se jim to.

Tady si můžete pustit videoklip Pussy - http://www.visit-x.net/rammstein/

Mikeš

*** Menší ohlédnutí za videoklipem z mého úhlu (Kačka)

Kdysi jsem Rammstein docela poslouchala, časem se mi ale zprotivili. Už ani nevím přesně čím, ale je to zkrátka fakt.

Provokace to je jejich druhé jméno, jak to vypadá. "Bohužel" si myslím, že se tento klip ani nedostane k široké veřejnosti, která Rammstein nezná nebo je moc nemusí. Je to možná trochu škoda, protože písnička sama o sobě je celkem dobrá, ale spíš průměrná. Není to nic nového, ničím nepřekvapili. Tedy kromě videa samozřejmě. Jinak o videu si myslím, že je opravdu nevkusné a Rammstein dále považuji za průměrnou kapelu. Pornografie by se dle mě v klipech vůbec neměla objevovat. Takhle na to budou koukat akorát nějací nadržení kluci, které to opravdu uspokojí.

Zkuste hádat s čím přijdou na dalším albu.

Read more...

Asi jsem se podruhé zamilovala

Už jsem dostala hodně rádoby "romantických" dárků, ale včerejšek mě tak trochu dostal. Ani nevím, proč jdu o tom psát, ale komu to vlastně vadí? :)

Musím se přiznat, že nejsem moc romantický typ v pravém slova smyslu. Líbí se mi třeba neplánované kouzlo bouřky, ale lístky růží mě až tak moc neohromí. Trochu divné, že?Nevím proč to tak je, ale je to tak a jsem ráda, že nejsem z těch pipin, co se na to dají sbalit.

Včera jsme s přítelem slavili 17 měsíců a vůbec jsem neočekávala, že by něco přinesl, možná tak kytku. Byla to nakonec sice kytka, ale v trochu jiném provedení. Snad na Valentýna jsem mu dala bonbonieru od Milky (ve tvaru srdce) a on si z ní ten obal celou dobu skladoval a nakonec jí i využil. Do toho srdíčka, nalepil takový ten materiál, co saje vodu (opravdu nevím, jak se tomu říká, ale všichni určitě víme) a do něho napíchnul několik květů červených růží.

Moc se mi ten nápad líbí a je to snad jeden z nejlepších dárků, co jsem kdy dostala. Není to žádný klišé jako obyčejná kytka. Mám z toho opravdu velkou radost. Moc děkuji!

Asi na něj budu nějaký čas hodná :).

Read more...

Recenze: Návrh (The Proposal)

Jedná se o romantickou komedii, kde se s hlavní roli objevuje Sandra Bullock (45) jako Margaret, jako despotická šéfová a její zaměstnanci jí opravdu nenávidí. Po jejím boku se objevuje hezký Andrew (Ryan Reynolds 32), jež je její asistent a čeká už pár let povýšení na editora.

Margaret je Kanaďanka, které brzo vyprší víza, a tudíž bude deportována zpátky do Kanady. Ovšem nechce přijít o její tvrdě vybojovanou práci a zvlášť, aby jí dostal Bob. Dostává skvostný nápad a to, že si vezme za muže svého asistenta. Všem to tedy oznámí a i jemu samotnému.

Úředníka, ale moc rychle neošálí, a tak musí dokázat, že se mají opravdu rádi a vědí o sobě vše. Tím pádem tedy jedou navštívit jeho rodiče na Aljašku. Je docela zábavné pozorovat chování Margaret na cizí půdě, kde si už nestojí tak pevně na svých vysokých podpatcích. A tím, že se cítí být nejistá se dostává do opravdu komických situací u kterých se i zasmějete.

Úplně nejlepší na celém filmu byla babička Andrewa Annie, která je energická, humorná a ráda věří oplodňovací dece, nebo že psa odnese sokol.

Snímek návrh je opravdu skvělá oddechovka u které se i pobavíte.

Read more...

Po dlouhé době recenze: Little Boots-Hands

Jak říká nadpis, po dlouhé době se vrhám na aktualizaci rubriky "Recenze všeho druhu", jelikkož mě dlouho nic moc nezaujalo (tedy kromě nové desky od Placebo). Tentokrát jde o britskou elektropopovou zpěvačku Little Boots (LB) a její debut Hands.

Tato deska je jedna z nejpodařenějších diskanských desek, které jsem v posledních měsících slyšela. A že jich bylo. Tento styl se mi ale hrozně rychle oposlouchá, ale tato deska je jiná.

Najdete na ní opravdu silné písně jako Meddle, Mathematics, kterou považuji za úplně nejlepší z celého alba, dále to je třeba Remedy, No Brakes, či New in Town. Celé album se mi v podstatě líbilo hned na poprvé, což není u mě zvykem. A líbí se mi čím dál víc. Je silně ovlivněno hudbou 80. až 90. let

Hodně recenzí jí srovnává s Lady Gaga, ale podle mě nejde srovnávat něco, co je úplně někde jinde. LB se více zaměřuje na hudbu a ve výsledku je to navíc i vidět, tedy spíš slyšet. Navíc tato slečna umí zpívat i naživo, což se v dnešní době nedá říct o všech "zpěvačkách". A umí psát i texty.

Závěrem musím říct, že je pro mě LB v dnešním tanečním hudebním průmyslu příjemným oživením, které se moc dobře poslouchá.

Read more...

OA=EL, na naší škole vznikla nová rovnice

Nad současnými prváky se nestačím divit. Nejenže mají adaptační kurz každá třídá zvlášť skoro celý týden, ale navíc nevidím moc velký rozdíl mezi studentkou OA a EL.

Podle mě je týdenní adaptační kurz úplně zbytečný luxus, zvlášť v průběhu začínajícího školního roku. Úplně nejlíp se holčiny a i na výjimky kluci nejlíp seznámí právě ve škole a v průběhu věku. Ale tohle asi nemá cenu řešit.

Teď bych se chtěla trochu věnovat výuce těchto dvou oborů. Naše škola totiž změnila učební plány a kdysi odbornější a prestižnější obor OA se začíná podobat jako vejce vejci EL. EL navíc přebírá odborné předměty, které se vyučují na OA.

Může mi tady někdo k sakru říct v čem spočívá ten hlavní rozdíl? Já už ho opravdu nevidím. Možná v tom, že OA má vždy češtináře jasného.

Obor EL měl být přípravou na různé VŠ či VOŠ, je to všeobecná příprava s lehkým zaměřením na ekonomické předměty. Výuka je podobná jako na různých gymnáziích, poskytuje všeobecný rozhled (ale dle studentů se tam většina ani nedostane). OA je zase odborný obor se zaměřením hlavně na ekonomické předměty, účetnictví a písemnou elektronickou korespondenci.

Teď se tyto dva obory neskutečně prolínají a podobají se. Jestli se rozhodujete pro OA Čáslav či EL, tak vás to vyjde opravdu nastejno. Jen v EL to budete mít zkrátka jednoduchší. Rozdíly začnou být patrnější možná tak ve třetím ročníku.

Škole zdar!

Read more...

V Čáslavi máme již funkční semafor

Tak a je to tady, nastal velký den! Semafory u gymnázia začaly konečně, asi po třech měsících, fungovat.

Není nad to, že je zprovozněný po dlouhé době náš první semafor. Avšak myslím si, že silnice u gymnázia určitě není ta nejfrekventovanější křižovatka v Čáslavi. Ovšem chápu, že to vypadá líp u školy.

Semafor máme v Čáslavi prý kvůli nějakým opravám na obchvatu. Všemu taky nasvědčoval silný ranní silniční provoz.

PS: Nebojte doma se neulejvám jako prváci od nás, ale nudím se na praxích xP.

Read more...

Výhodný letní nákup v obchodu pro mláďata

Vybrat si šaty je velmi těžký úkol v dnešní době. Nic se mi nelíbí a vše má hodně divný střih. A když se mi náhodou něco líbí, tak jsou zas zbytečně předražené a stejně se mi po čase přestanou líbit.

Když jsem ale byla se sestrou na nákupech ve Futuru v Kolíně, bylo všechno jinak. V obchodu "pro mláďata" New Yorkeru jsem objevila krásný fialovo-bílé šaty. Bohužel byly poslední, co tam měly, takže jsem nevěděla jak mi budou a navíc cena byla taky nějak podezřele nízká. Ale nic mě neodradilo a zkusila jsem si je. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mi byly akorát a vypadají moc dobře. Bylo to osudové.

Ale co mě hodně zamrzelo bylo, že při bližším zkoumání jsem našla po obvodu sukně šedé flíčky. V té chvíli mi došlo, proč jsou tak levné.

Opravdu jsem měla velké dilema, jestli si je vzít a zkusit je vyprat, nebo se na ně vykašlat. Nakonec mě sestra přemluvila a já si je vzala. A věřte, nevěřte, po druhém vypráním byly flíčky pryč a já jsem moc ráda, že jsem to riskla ;).

Read more...

Tak a je to za námi!

Tak nám prázdniny pomalu, ale neodvratně končí a já vám chci popřát mnoho úspěchů ve škole a plno nový sil. Musím tedy říct, že já žádné nové síly ani pořádně nemám ;). Co jsem přes prázky nabrala, to jsem hned i využila. Akorát jsem trochu zlíněla a rozseděla se u počítače. Jo škola bude mít na tuto mojí zálibu (i jiné) těžký dopad. Volný čas ubývá, povinnosti přibývají. Chjo mě se tam nechcee.

Njn taky bych si už mohla koupit nějaké sešity. Nějak mi to úplně vyšumělo z hlavy a ještě si nepřipouštím, že prázky končí.

Ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posilní. Tak ať vás škola nepřivede k sebevraždě a budete silní.

Read more...

Čistota půl života

Na co doma normálně používáte pračku? Že by na praní? Jinak musím říct, že praní a věšení prádla je moje oblíbená domácí práce. No to je jedno.

Vraťme se ale raději k původní myšlence. Jistý francouz Romain Jarry přišel se skvělým nápadem. Co takhle vyprat svého domácího mazlíčka? Asi se nechal inspirovat šílenými komediemi, kde se pejsek náhodou ocitl v pračce, nebo je jeho domácí mazlíček až tak neposedný, že koupání je na hodiny.

Tuto službu ale můžete využít pouze ve městě Saint-Max (Francie). Celý proces trvá pár minut a zvíře je i vyfénováno.

Autor projektu říká, že pro zvíře to není žádné trápení a i šampón je vyroben tak, aby nedráždil oči. Kdybych tam mého hafana zavřela, tak by mi to asi nikdy neodpustil. Popravdě nesnášel i normální mytí, natož tohle.

Read more...

Prý: svoz je zajištěnej

Včera jsem byla fakt naštvaná! Na koho? Na Kutnou Horu!

Zkrátka a jednoduše jsem koupila lístky za cca 400 Kč, protože jsem chtěla udělat radost i svému přítelovi. Jednalo se o večerní prohlídku Kačiny. On však nemohl, protože se zatím ocitl v nemocnici. Tak jsem tedy nakonec požádala sestru, jestli by nejela.

To, že jsem skoro nestihli ani vlak tam, vytahovat raději nebudu. S velkým téměř půlhodinovým předstihem jsme čekali na místě svozu U Kata. Ale bylo to moc podezřelé, jelikož tam nikdo jiný nečekal. Nečekala jsem, že jich tam bude nějak moc, přece jenom většina raději pojede autem. Já měla jet taky a nic takového by mě netrápilo. Autobus nejen a nejel a mě bylo jasné, že ani nepojede.

Mezitím jsme okoukli i druhej vchod, ale tam taky nikdo. Jen jeden úchylnej dědek, co špatně slyšel a hrozně si chtěl povídat. Snažila jsem se udržet zdvořilostní rozhovor a rychle vypadnout, protože fakt vypadal úchylně. Jediný, co nám poradil, byl stop.

Ovšem než bychom někoho stopli, tak by to trvalo asi dost dlouho. A navíc ani nevím, kterým směrem ta Kačina přesně je :). Ještě ke všemu by mi rodiče nepoděkovali, kdyby se něco stalo. Takže ten byl definitivně vyloučen, takže jsme se tam fakt neměli jak dostat. Nebyl ani nikdo, kdo by nás tam hodil. Ovšem, když jeden je v Praze, druhej v nemocnici :).

Takže takhle mi propadli těžce sehnaný lístky a nic z toho. Akorát jsem ještě utrácela za zbytečný vlak.. Zase se mi utvrzuje, že KH nemám ráda stejně jako jejich některé obyvatele.

Žijte v míru.

Read more...

Maxík, můj chlupatý přítel :*

Stalo se to 13. srpna 09...

Když na to vzpomínám, tak tomu pořád nemůžu uvěřit. Bylo to tak rychlé, že to snad nemohla být ani pravda.

Tento článek chci věnovat svému pejskovi Maxíkovi, který mi přinášel radosti i starosti do života necelých sedm let. Co mě asi nejvíce mrzí je, že se nedožil ani svých sedmých narozenin, které měl mít 29. srpna, a že jsem při jeho posledních hodinách života nebyla. Ale s tím se dá máloco udělat, takový je koloběh života.

Začalo to takhle: Pozdě v noci se mu udělalo moc špatně, nemohl spát, skučkal a nemohl ani čůrat. Proto jsem rozhodla, že hned

ráno zkrátka půjde k zvěrolékaři. Ráno jsem ho našla namočeného čumákem v misce s pitím. To mě utvrdilo v tom, že to bude vážné. Ale tohle jsem opravdu netušila.

Na kliniku jsme ho museli nést v náručí, protože už neměl sílu chodit. Je to opravdu strašlivé vidět tak energického, veselého a hravého psa v takovém špatném stavu. Držela jsem ho za tlapku a doufala, že to nebude nic vážného.

Mladá zvěrolékařka ho prohlédla, druhá přinesla resuscitační vybavení. To mi už došlo, že je na tom fakt špatně a pomalu upadal do bezvědomí. Nebudu tady nic tajit. Rozbrečela jsem se jako malá holka, nešlo to zastavit a bylo mi to jedno.

Všechno se začalo kazit. Ničím mu nemohli pomoct. Krev mu nešla odebrat ani z krku, protože měl až tak nízký tlak. Cévkování se taky nepovedlo. Dali mu jenom nějaké léky proti bolesti a kapačky.

Diagnózu určil ultrazvuk. Měl močové kameny, ty ucpaly močovod, m

oč se nedostala ven a šla zpět do ledvin. To vyvolalo selhání ledvin.

Museli jsme se s ním rozloučit a nechat ho o samotě. Prý pokud není poškozeno určité procento ledvin, tak půjde na operaci. Prý je to celkem běžná smrt u psů. Jo, to je sice hezký, ale to mi ho nevrátí. Opravdu nechápu, proč na ty kameny jeho běžný doktor nepřišel. Na pravidelné prohlídky chodil. Jedno vím jistě, k tomuto Doktorovi už svého dalšího psa nikdy nedám.

V půl třetí zazvonil konečně můj mobil (měli jsme se totiž dozvědět výsledky testů kvůli té operaci). Řekla: "Výsledky testů nedopadly dobře, takže by Max operaci nepřežil. Ale to už není podstatné. Je mi to moc líto, ale právě předchvílí v půl třetí umřel." Tak to mě úplně zlomilo. "Né to není možný!" křičím na ni. Bylo to jako ve zlém snu. Už jsem ani neposlouchala, co říkala o zpopelňování.

Proč si člověk musí prožít takové věci, aby si uvědomil, co v kom má? Jeden den je vše při starým a pak bum a vše se pokazí a vy máte oči jenom pro pláč.

A nechci slyšet hloupé poznámky, že pes je míň než člověk.

Read more...

Kočkovar - luxus z konečníku

Jste skuteční milovníci kávy a bez ranního, odpoledního či večerního šálku nedáte ani ránu a už Vás nebaví ta stejná černá tekutina. Tak tato novinka ze světě kávy je právě pro vás.

Tento druh výroby kávy se řadí mezi nejdražší a nejexkluzivnější, co vůbec jsou. Postup je jednoduchý. K její výrobě stačí mít pár kávových zrnek a nejlíp cibetku africkou (to je nějaká africká kočkovitá šelma). Cibetka se nakrmí zrnkami a půl práce je hotovo. Teď přijde to nejnechutnější na celém procesu. Musíte počkat až z cibetky vyleze trus. Ten se posbírá, pobledlá zrnka se od něj oddělí, vysuší a vydezinfikují.

Tato luxusní káva nese jméno Kopi Luwak a její prodejní cena je kolem 12 000 korun. Je vyhledávána hlavně kvůli silnému aroma a výtečné chuti. Věřím, že za dvanáct litrů to chutná určitě dobře, jen si nesmíte tolik připouštět jak byla vyrobena.

Read more...

544 kilometrů jen za 225 korun

Jednoho slunečního dne jsme se s panem přítelem rozhodli, že pojedem vlakem do Prahy. Jenže nezůstalo do Prahy a chtěli jsme se více podívat do městečka Mariánské Lázně. Přecejenom Prahu už známe a nemá už moc čím překvapit (kromě obchodů).

Zvolení dopravy bylo jasné - vlakem. Kilásků je to tam hodně, takže jsme čekali i vysokou cenu. Paní ze přepážkou nám řekla, že jestli se vrátíme do půlnoci, tak nám nabídne slevu SONE+ a budeme to mít i se zpáteční jízdenkou o pětistovku levnější. Samo, že jsme tu slevu vzali, protože kdo by tam chtěl nechat tisícovku za vlak.

Tuto jízdenku využijí hlavně rodiny s dětmi, protože je pro maximálně pět lidí z toho dva můžou být dospělí. Děti můžou mít maximálně 15 let, osoby starší 15 let jsou považovány za dospělé. Můžete cestovat kam chcete tedy v rámci ČR, na jízdence to není napsáno. Jízdenka platí jeden den a vyprší v půlnoc dne zakoupení. Tato levnější platí jenom pro druhou třídu. Jestli chcete cestovat třeba pendolinem, Intercity či Eurocity a v podobných vlacích s vyšší kvalitou si musíte připlatit 450 Kč za osobu. S touto jízdenkou můžete cestovat jenom přes víkend, přes pracovní týden i kdyby byl svátek neplatí.

Zakoupit si jí můžete od 21. června do 22. září 2009.

Read more...

Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů

Ani to moc netrvalo a už je tady nový díl Doby ledové. Myšlenka je to opravdu zajímavá, ale skutečnost na plátně už je jiná. Takže, co přináší Úsvit dinosaurů? Děti to nachvíli zabaví a ti odrostejší to už tak bavit nebude. Třetí díl už není tak zábavný a chytlavý jako ty předchozí, ale taky se nedá srovnávat s takovým Madagaskarem, který je úplně někde jinde. Možná je to nižším rozpočtem, ale i tak.

Doba ledová 3 má jednoduchou zápletku, a to že existuje druhý svět, kde žijí dinosauři. Na filmu se mi vcelku líbili scény s lenochodem Sidem, který se chtěl usadit a mít svou rodinu. Najde cizí vejce a za nějaký čas se mu vyhlíhnou malí dinosauříci. Avšak jejich máma ho unese a dobrodružství může začít.

Mimo jiné se může těšit na starého známého veveričáka a hon na žaludy. Jinak se tato veverka zamiluje do krásné a nebezpečné veverky, která mu krade žalud. Jsou to snad ty nejvtipnější a nejroztomilejší scény z filmu. Musím říct, že jim to tam moc sluší.

Jinak pro fanoušky mám dobrou zprávu, a to že je již potvrzeno pokračování DL 4 a má se odehrávat v současnosti.

Read more...

Hlídač č. 47 si ženu neuhlídal

Již tradičně jsem splnila svou povinnost, a to navštívit alespoň jednou za prázdniny letní kino. Bohužel výběr filmů nic moc, a tak padla volba na film "Hlídač č. 47".

A nebyla to špatná volba.

Film začíná tím, že hlavní hrdina Josef Douša (Karel Roden) a jeho žena Anička se stěhují do malého postaršího domečku u kolejí, kde pracuje Douša jako hlídač u Českých drah. Josefa pronásledujou vzpomínky z války a vyčítá si smrt sestry Aničky, kterou si měl brát. Bohužel se až tak moc zaobírá minulostí, že zapom

íná na svůj život a hlavně svou manželku.

Anička se cítí hodně osamělá a ve vztahu jí zkrátka něco chybí. Na scéně se objevuje mladík Ferda, který se o Aničku pokouší. Docela dlouho mu odolává, ale jednou to už zkrátka nevydrží. Je to vlastně i celkem pochopitelné v její situace. Z takových důvodů vzniká většina nevěr u žen, ale svého muže moc miluje. On jí určitě taky, ale až moc ho tíží trauma z války. Jak může řešit přítomnost a budoucnost, když nemá vyřešenou ani minulost?

Nakonec Douša ohluchne a to je pro něj další velká rána. Cítí se jak mrzák. Sluch se mu ale jednoho dne vrátí, ale rozhodne se neprozradit to nikomu. Myslí si, že takhle odhalí tajemství své ženy mnohem líp.

Nejvíce mě asi pobavila scéna, kde Douša chtěl získat invalidní důchod a musel na vyšetření. Je to opravdu chytrý člověk :).

Závěr filmu byl hodně smutný, ale nakonec Ferda dostal, co si zasloužil.

Tento český film s tragickým koncem určitě doporučuju. Není to jen o tom, že koukáte a posloucháte, ale taky musíte zapojit mozek, abyste ho pochopili.

Read more...

Raději kopu za tým, než sama

Dnes mě oslovila moje sestra a řekla mi: "Byla jsem na tvém blogu, máš ho hodně hezký, píšeš zajímavé články, ale nechápu proč publikuješ jenom ty." A ještě mě trošku ve vtipu seřvala, že jí v jednom článku pomlouvám :).

Docela mě to nejdřív zarazilo, ale nakonec mě napadlo, že by z toho mohl být i článek :).

V poslední době často slýchávám, že málo publikuju. Jenže, když psalo na tento blog víc lidí, tak jsem nemusela psát tak často a zkrátka táhla mě i ex-spoluautorka blogu. Ale teď, když píšu sama, tak se taky rozhoduju sama a už na něj nemám tolik času jako dříve. Přesto chci pokračovat v tomto blogu, protože by mi bylo líto se na něj po více než roce vykašlat. A přeci jenom, když se vás někdo ptá na vaše zájmy, máte co říct (A ne říct jenom, že chodím s klukem). A člověka taky potěší, když vidí, že mu na blog někdo chodí a čte si to. Ještě lepší je, když napíše komentář.

Ono je docela těžké publikovat článek každý den. Kdo nezkusí, neví. Brala bych nějakou výpomoc, ale jen málokdo to po pár článcích nevzdá.

Proč už tady nikdo kromě mě nepublikuje je snad jasný. Zájmy se mění, není čas (nevím, kdo tady nemá čas;výmluvy ach ano), kamarádka je míň než kluk (spíš nic), lenost a pohodlnost... a mnoho dalších.

P.S.: Není to nic osobního.

Read more...

LIberecký Harry Potter a Princ dvojí krve; minirecenze

Během dovolené jsem stihla navštívit i Liberecké kino, kde jsem měla možnost se kouknout na nový dlouho očekávaný díl Harryho Pottera.

Kino se mi zalíbilo hlavně díky dvojsedačkám :). Otravovalo mě to, že mě otravovalo nějaké dítě, že jí sedím na sedačce, kde minule seděla. No jo, sedat si musí tam, na co má lístek. Opravdu se mi to jenom zdá, nebo jsou ti děti nějak drzejší a drzejší. Já jsem si jako malá v životě nedovolila nic zlého říct člověku dvakrát většímu. Měla jsem z té výšky zkrátka hroznej respekt.

No nic, nechci tady kritizovat výchovu spratků, ale recenzovat.

Takže můžeme začít.. Film byl plný povedených efektů, vyskytuje se v něm slíbená romantika a má zase o něco temnější atmosféru (i když Voldemort se v něm vůbec nepřichomýtl, ale Smrtijedů si užijete).

Herci se téměř vůbec nemění, ale na scénu se dostává velmi důležitá postava, a to profesor Křiklan.

Celý děj filmu je vlastně hlavně o tom, že Brumbál ukazuje Harrymu nejdůležitější vzpomínky různých lidí na Voldemorta. To vede k rozluštění jeho tajemství a následně jak ho zabít.

Navíc aby toho nebylo málo, tak hlavní představitelé už trochu zestárli a začínají řešit milostné vztahy. Také hlavní představitelé poznávají moc žárlivosti, hlavně Hermiona a Ron (Lonánek).

Harry se zase pomalu a jistě zakoukává konečně do Ginny. Naopak jeho vztah k Dracovi hodně ochladá a při jednom souboji ho nepěkně zraní.

Zkritizovala bych ale jeden nedostatek a to, že většina studentů v Bradavicích už nenosí uniformy. Jsou totiž oblečeni v "mudlovském" oblečení.

Film se mi moc líbí, i když nejede přesně podle knihy

a spousta scén se musela vypustit. Trochu mi chyběl závěrečný boj v Bradavicích. Další věc

co mi vadila byla desetiminutová přestávka, ale to je asi už spíš věc kina. Do kina se přece nechodí na přestávky! Ale dá se to pochopit u filmu, co trvá 2,5 hodiny.

Že se Potter líbí ukazuje i prodejnost.

Poslední díl H.P. a relikvie smrti má prý být rozdělen do dvou filmů (listopad 2010 a květen 2011). Tomu se říká dobrý marketingový tah :).

Read more...

Bílá bělejší, Antarktida špinavější

Dnes se mi rozpadly ideály o tom, že Antarktida není znečištěná a člověkem téměř nedoknutá.

Kdysi v roce 1959 byla podepsána mezinárodní smlouva. Podle ní měla Antarktida sloužit všem na zemi a jenom k mírovým účelům. K této smlouvě byl přidán později Madridský protokol, v němž se všechny státy zavázaly, že jí budou i chránit.

Bohužel díky různým vědeckým expedicím je v Antarktidě čím dál tím více odpadků. Jako největší katastrofa je vnímán únik nafty z roku 1999. Ta pronikla do různých jezer a oceánu.

Odvoz odpadků z technicky nepřístupných oblastí je hodně technicky a finančně náročné. Další velkou komplikací je led, v němž je odpad většinou uvězněn. Když nastane tání, tak voda odnese zase škodlivé látky do jezer a moří, oceánů.

Je to začarovaný kruh a další příběh jak si lidé pozdě uvědomí, že něco zkazili.

Read more...

Čáslav jako obchodní velmoc

Připravili jsme si pro Vás práci na téma obchodní síť Čáslavi. Nejdříve bychom rády představily hlavní body naší prezentace. Za prvé seznámení s tématem, za druhé historie před příchodem supermarketů, za třetí rozvrstvení obchodů, za čtvrté situace drobných živnostníků a za páté otázka TESCA a anketa.

Toto téma jsme si vybraly proto, že obchody jsou součástí našeho každodenního života. Trh se nepřetržitě rozrůstá a ten kdo je schopen neustále rozšiřovat nabídku, je schopen zajistit si zákazníky a tím pádem i ziskovost. Obchody, nákupní centra a široký sortiment zboží jsou pro nás již samozřejmostí a standardem než v dobách minulých.V dnešní době již neplatí heslo: „Náš zákazník – náš pán.“. Dnes je zákazník náročný diktátor.



Ale jak to bylo dříve?

Dříve se Čáslav obešla s málo obchody, které tu byly. Bylo zde zastoupeno vše od Samoobsluhy (hovorově u žebračky) až po zlatnictví či oděvy. V tehdejší byl každý druh obchodu zastoupen i jedním obchodem, takže to znamenalo, že nebyla konkurence.

Byla potřeba, a proto jsme se v roce 1995 mohli těšit na první supermarket v Čáslavi Plus. Lidé ho přijali a konkurence je zdravá, a tak se tady záhy vybudoval Penny a poté Lidl.

Výstavba Lidlu byla pro Čáslav hodně přínosná, protože právě tato společnost může za modernizaci autobusového nádraží, které bylo větší než potřebovalo a hodně zastaralé. Každopádně městu to přišlo vhod, protože stejně plánovalo přestavbu.


Rozvrstvení obchodů

Většina velkých obchodů se nachází podél hlavní silnice, jde hlavně o Penny Market, Billu a Lidl . Další velká skupina, tentokrát menších obchodů, se nachází na náměstí a pěší zoně, jde hlavně o obchody, které potřebujeme každodenně, tedy drogerie a obchody s potravinami. Dále se v těchto místech nachází sortiment všeho druhu, např. elektronika, lékárna, rychlá občerstvení, papírnictví, hračkářství, bytové doplňky, domácí potřeby, optika, obchody s oblečením.

Při zjišťování názorů mezi čáslavskými obchodníky jsme zjistili, že problémy nevidí až tak moc ve výstavbě TESCA, nýbrž ve stále narůstajícím počtem vietnamských obchodníků. Vždyť jenom kolem náměstí a pěší zóny jsme napočítali kolem 10 obchodů.

Cituji: „ TESCO mi ani tak nevadí, tak jako někteří vietnamští obchodníci, kteří zabírají místo na náměstí a berou nám zákazníky.“

Veškerá obchodní činnost je čím dál více orientována na centrum až k nemocnici. Tím pádem se velká část dění čím dál více orientuje spíše na část města, kde budou vznikat nové byty nebo novostavby. Jedná se hlavně o kasárny Prokopa Holého. Tyto snahy o zvelebení našeho města jsou sice hezké, ale přijde nám, že se hodně zapomíná na vylepšování části Budín a Nové město, kde se nachází např. firma Zenit s. r. o.




Jaká je situace menších živnostníků?
Kdo bude komu konkurovat?

V Čáslavi se nachází zhruba přes 110 prodejen a to jen v centru a jeho okolí. I tak je to na necelých desetitisíc obyvatel poměrně dost. Máme tady momentálně tři supermarkety a zatím všichni menší živnostníci zřejmě prosperují. Aby tyto obchody mohly žít, tak přeci do nich chodit lidi nakupovat.
Z naší ankety vyplynulo , tedy z grafu na plátně, že lidé stejně využívají všech forem nakupování: velkoobchody, maloobchody i nákupy přes internet. Je celkem naivní si myslet, že příchod nového obchodního centra by znamenal pro všechny maloobchodní prodejce krach.


Cituji týdeník Ekonom: „ Město Čáslav se v průzkumu tohoto týdeníku umístnilo na 7. místě z 26 měst Středočeského kraje v ukazatelích podnikatelského prostřední, kvality lokality, pracovního trhu, kvality veřejné zprávy, cenových podmínek a průzkumu mezi podnikateli.“ Jen pro srovnání: Kutná Hora spolu s Kolínem skončila dvanáctá, na prvním místě byl Benešov, dále Příbram poté Lysá nad Labem.



TESCO

Na počátku myšlenky o stavbě TESCA až dodnes se setkáváme s velmi smíšenými názory. Někteří lidé výstavbu TESCA zásadně odsuzují, jiní jsou zase pro.
TESCO neoslovilo jenom město Čáslav, ale zajímalo se i o jiné soukromé pozemky. Z finančního hlediska se prosazení TESCA města rozhodně vyplatí. Především město zvýší svůj finanční rozpočet a můžeme tak doufat v pokračujícím rozvoji našeho města. Navíc TESCO přislíbilo městu, že vybuduje parkoviště s dostatečně velkou kapacitou, která by měla být využívána i pacienty nemocnice. Tímto způsobem ušetří město přes dva miliony korun, které by se stejně muselo vybudovat.
Takže se to ve výsledku vyplatí oběma obchodním partnerům.
Otázka je, proč si nás vlastně společnost TESCO STORES Česká republika, akciová společnost.
Tato společnost si nechala vyhotovit průzkum podle něhož zjistila, že Čáslavané často nakupují v prodejnách Kolín a Pardubice. Z toho vyplývá, že by tady TESCO rozhodně neinvestovalo, kdyby se jim to nevyplatilo, ačkoli tady neprodali ani housku.
Ovšem potřebujeme tu další obchody? V rámci naší ankety jsme provedli průzkum, toho co našim občanům tady vlastně chybí. Jsou to hlavně speciální obchody s oblečením jako EMO shop, Gothic shop nebo metal shop a lidem zde chybí především obchody se značkovým oblečením. Dále je to třeba obchod jako Topgan - školní tašky, nebo DM drogerie. Také se našel člověk kterému tady chybí Sexshop. Taky hodně lidí zde postrádá i kutilské obchody nebo obchod s rybími specialitami.


TESCO-anketa

Provedli jsme vlastní průzkum (graf č. 2), kterého se zúčastnilo 45 respondentů všech věkových kategorií, obou pohlaví, různých zájmů a různého finančního příjmu.

K našemu překvapení zde většina lidé TESCO chce, což je 53 %, a ne vyslovilo jenom 11 % lidí.
Na serveru www.caslavsko.net také jednoznačně vyhrává možnost, že TESCO zkrátka chceme.

Zdroje:
www.caslavsko.net
www.muecaslav.cz
www.kutnohorsky.denik.cz
www.ekonom.cz
Čáslavské noviny, ročník 2007 a 2008

Read more...

Jak udělat maturitu

Před měsícem jsem dělal maturitu. Skončil mi čtvrtý ročník SPŠ Kutné Hory, pak následoval takzvaný svatý týden a týden maturitní. Poslední týden školní docházky byl velmi volný, do školy nás chodilo strašně málo, většina lidí se už učila na maturu. Nebo si jen udělali delší prázdniny. Po vysvědčení následoval svatý týden. Neumíte si představit ten stres který vás pronásleduje v každém okamžiku a nelze mu uniknout. Pravda, lze, ale jen trošku (třeba trávením času s přítelkyní). Zjistil jsem, jak mi svaťák ubíhal, že mám strašně málo času naučit se všechno. To nelze. Budou vám to říkat celé čtyři roky at nic nenechávate na svaťák, ale stejně všichni to udělají a pak jsou v depresi, že to nestíhají. Dopadl jsem podobně, musím přiznat. Abych se naučil jeden předmět dokonale, potřebuji na to týden. Jenže já na týden měl předměty čtyři. Myslím, že je velmi důležité si udělat rozvrh co se který den budete učit. Sám jsem ho měl a snažil sem se ho dodržovat. Týden uběhl jako voda a já zjistil, že umím perfektně jeden předmět, další na půlku, další na čtvrtku a ten poslední jsem neviděl vůbec. Velmi špatně se mi v předmaturitní večer usínalo, téměř jsem nespal a začala mě bolet hlava (která trvala ještě dva dny po maturitě). No a než sem se nadál, byl jsem vzbuzen a oblečen v kvádru postaven do třídy na zahájení maturitních zkoušek. Doporučení: v přípravné místnosti pomlouvejte učitele, hrajte hry na notebooku a opakujte učivo (říká se, že by se nemělo, ale mě to fakt pomohlo). Velmi těžko se to splňuje, ale je dobré zachovat chladnou hlavu. No a pak už jen štěstí na otázky. Mohu říct, že si lze vybrat otázku pokud máte kovové mince a na nich vyražená čísla. Ale když štěstí nepřeje tak je to stejně jedno. Já si vybral otázku téměř jakou jsem chtěl u každého předmětu a tím pádem výsledek, že maturita byla úspěšná a bez čtyřky, není náhodný. No možná trochu je, z elektroniky :-D.
Mějte se, mikeš

Read more...

První prázdninové dny jsou tady

Byla jsem od jedné osoby informovaná, že prý nepublikuju. Tímto článkem bych se chtěla omluvit všem osobám, kteří tento blog pořád čtou. Hodně mě to těší a budu se snažit zase publikovat.

Dnes bych chtěla pár písmenek věnovat prázdninám.

Tak dlouho jsem se těšila, na ten čas volna... prázdniny. První týden utekl jak voda a mě připadá, že jsem ještě pořádně nic neudělala. Práci jako hodně dalších lidí nemám, takže svoje volné chvíle trávím u počítače. Navíc počasí nám opravdu nepřeje. Buď je nepříjemně dusno, nebo zase leje jak z konve.

Užívejte si prázdnin, protože za dva měsíce začne zase škola a náš volný čas se rozplyne jak mlha.

Pijte s mírou! A letní lásky taky :).

Read more...