Jako první novinku bych zmínil předzvěst nového alba The Killers v podobě singlu Human. Album nazvané Day & Age vyjde 25.11.2008 a určitě se tady dočkáte jeho recenze. Já osobně se na to album moc těším, jelikož je se mi The Killers opravdu líbí a pokud se album ponese v duchu singlu Human, tak budu v sedmém nebi.
Další novinkou jest singlík od Nickelback – Gotta Be Somebody z připravovaného alba Dark Horse – vychází tuším 28.11.2008. A recenzi vám taky mohu slíbit, je to má další oblíbená skupina.
A abychom naplnili trance a dance v názvu článku tak musím zmínit úplně čerstvý mrtvý myši. Deadmau5 právě vydávají novinku Clockwork, která vyšla na jejich posledním albu. A máte ji zde dole ke stažení v radio editu od Cosmic Gate.
A co vznikne, když se spojí velmi progresivní trance DJ Sander Van Doorn s Robbiem Williamsem? Člověk by při tomto spojení asi měl zavřít oči, páč se to jmenuje Close My Eyes. No oči klidně zavřete, ale uši určitě ne – stojí to za to a radio edit máte pod článkem.
Lidské tělo dokáže signalizovat mnoho. Problém je v tom, že většina z nás v něm neumí číst. Už jen například tím, jak sedíme sdělujeme svému okolí jací jsme, jakou máme momentální náladu apod. Tak například když si dá někdo pravou nohu přes levou, tak v tu chvíli vyjadřuje své sebevědomí. sebedůvěru, nepodceňuje se, bere názory druhých, ale nenechá se příliš ovlivnit.
Někdy pravá noha levou zcela zakryje. To je výstřední poloha a může vyjadřovat snahu o zakrytí skutečného Já, třeba ze studu nebo neschopnosti. Takhle se projevuje osoba, která špatně zakrývá svoji plachost. Pokud je levá noha na pravé, tak tím dotyčná osoba vyjadřuje rezervovaný postoj. Snaží se zaujmout nežli se vnutit. Je to nejčastější poloha při přemýšlení, nebo čekání. Další z možností jsou roztažené nohy, ty vyjadřují sebedůvěru, založenou na zdravém rozumu. Dotyčný má snahu zjednodušovat problémy, aby je lépe řešila. Je to poloha, která dává pocit bezpečí. Je to znak extroverze. Naopak sevřená stehna a spojená kolena vyjadřují plachou až ustrašená povahu, vnitřní napětí a strnulost, nedostatek jistoty. To je znak introverze. A pokud někdo střídavě překřižuje nohy, tak to vypovídá o jeho nervozitě, netrpělivosti, neklidu. No a na závěr přidám ještě několik dalších poloh.Read more...
Dne 2. listopadu od 15:00 místního času začal závod VC Brazílie. Závod, který měl rozhodnout o letošním mistru světa v poháru jezdců a v poháru konstruktérů. A také že rozhodl, jak jinak. Kvalifikace dopadla následovně:
1.Felipe Massa10 2.Jarno Trulli8
3.Kimi Räikönen6
4.Lewis Hamilton5
5.Heikki Kovalainen4
6.Fernando Alonso3
V tabulce kvalifikace jsou body za dosažené místo v závodě, tedy že vítěz získá deset bodů, atd. Ano, již kvalifikace zaručila velmi pěkný závod, hned vysvětlím proč. Jelikož Massa měl po závodě v Číně na svém kontě 87 bodů a na svého soka Hamiltona ztrácel 7 bodů, musel tedy dojet v závodě první a Hamilton šestý a horší, aby to titul zaručovalo Massovi. Bodová rovnost mohla nastat ještě v případě, že by Massa dojel druhý a Hamilton osmý – v tomto případě by také titul získal Massa (je to zásluhou větším počtem druhých míst). A aby toho nebylo málo, tak další věc, která zaručovala pěkný závod, byl déšť, který se těsně před startem spustil na dráhu a díky tomu byl začátek závodu posunut o deset minut. Po odstartování vše již proběhlo normálně. V první zatáčce se vyboural a tímto nešťastným způsobem ukončil kariéru závodník Red Bullu David Coulthard. Z pohledů kandidátů se závod vyvíjel lépe pro Felipeho Massu, jelikož si s přehledem držel první místo i po druhých zastávkách v boxech, kdežto jeho sok se držel zuby nehty na pátém místě, tedy tam kde by mu to stačilo k zisku mistrovskému titulu. Co se však událo v posledních deseti kolech, to by nenapsal ani hollywoodský režisér. Asi osm kol před koncem začaly opět padat kapky deště na dráhu, a tak tedy začalo hromadné přezouvání na pneumatiky do mokra. Toho využila většina ze špičky startovního pole, jen ne jezdci Toyoty.Ti zkusili zariskovat a zůstat na suchých pneumatikách do konce závodu v naději, že jim to přinese lepší výsledek. Tímto se zejména Timo Glock posunul na čtvrté místo v závodě. Po výjezdu z boxů bylo pořadí následovné: Massa, Alonso, Räikönen, Glock, Hamilton, Vettel. A právě tento závod velmi rychlý Sebastian Vettel začal nahánět Hamiltona jak tygr ubohou zebru. Byli právě dvě kola do konce, když Hamilton, sotva se držíc na trati, udělal chybu, které využil Vettel a dostal se před něj na páté místo. Tímto Hamilton byl na místě šestém a fanoušci Ferrari opravdu mohli pomalu začít slavit. Ano, v tuto chvíli měl mistrovský titul Massa! Jenže co osud nechtěl. Vettel uháněl opravdu rychle, Hamilton za ním držíc se ho a snažíc se jej předjet (ale jak říkám, klouzalo mu to a měl problém se spíš na trati udržet), a tak se stalo, že dohnali Glocka na suchých pneumatikách. A když sem říkal, že Ham měl problém se s mokrými pneu, tak Glock měl o to větší a jel opravdu krokem. A v poslední zatáčce závodu se před něj Vettel s Ham dostali. Znamená to jediné. Do té doby radující se tým Ferrari měl po titulu, jelikož jim ho na poslední chvíli vytrhl z rukou Hamilton (skoro Glock, dá se říct). Ovšem nevinil bych ho z toho, myslím, že Glock za to opravdu nemůže. A ne jak brazilští fanoušci, kteří ho skoro zlynčovali. Tohle byl opravdu smutný konec závodu zejména pro jeho vítěze. A výsledky závodu jsou tedy:
1.Felipe Massa2.Fernando Alonso3.Kimi Räikönen4.Sebastian Vettel5.Lewis Hamilton6.Timo Glock7.Heikki Kovalainen8.Jarno TrulliTákže mistrem světa se stal Lewis Hamilton a pohár konstruktérů putuje do Maranella.
Výsledky klasifikace jezdců: 1.Hamilton982.Massa973.Räikönen754.Kubica755.Alonso616.Heidfeld607.Kovalainen538.Vettel35 A týmy: 1.Scuderia Ferrari Marlboro1722.Vodafone McLaren Mercedes1513.BMW Sauber F1 Team1354.ING Renault F1 Team80
Ani zvířátka to nemají jednoduché, protože i těch se týkají zákony. Tak například v Jasmine v Kanadě mají krávy zakázáno bučet do vzdálenosti 300 km od soukromého obydlí - ještě že je Kanada tak velká. Naopak v V Bladworthu (opět v Kanadě) mají krávy zřejmě raději a proto je zakázáno se na ně mračit... asi by z toho měli trauma. Mnoho divných zákonů mají pak v Severní Karolíně tam jsou zakázány potyčky mezi kočkami a psy, sloni se nesmějí používat jako tažná zvířata k zorání bavlníkového pole. A domácí zvířátka tam také jsou dokonce pověřena velmi důležitým úkolem. Předtím, než muž požádá ženu o ruku, musí být prověřen všemi domácími zvířaty, které má manželčina rodina ve vlastnictví. Je to proto, aby po svatbě rodina vedla harmonický farmářský život. No a teď ještě vysvětlit těm němým tvářím, aby toto vše dodržovali.
Máte rádi hamburgery? Já tedy ne. I přesto je tuším první článek tohoto blogu věnován právě tomuto pokrmu a tak by se slušelo napsat něco o historii této nezbytnosti rychlého občerstvení. Hned na začátku vás vyvedu z omylu, že hamburger mají na svědomí amíci. Na plackách s mletým masem si totiž pochutnávali už ve starém Egyptě. Mongolští jezdci dokonce trochu předběhli dnešní uspěchanou dobu, protože ze stejného důvodu, jako dnešní civilizace dávali přednost chlebu ve kterém byl vložený kus masa - díky tomu mohli jíst za jízdy (Syrové maso prý skladovali pod sedlem a jízdou ho zároveň naklepávali... jak praktické že?). Mongolové se dostali až do Ruska, odtamtud tento nápad někdy v 17. století putoval do Hamburku (proto asi hamburger) - tam bylo maso přizdobeno cibulí, vejcem apod. Stal se velmi oblíbeným mezi námořníky, kteří pluli do Ameriky. Ale ještě mnoho mnoho let trvalo, než se skutečně proměnil do dnešní podoby a stal se takřka národním pokrmem Ameriky.
Pokud se trochu zajímáte o hudební dění, tak jste už určitě jste slyšeli o projektu německé hip-hopové hvězdy s ikonou české scény Karlem Gottem. A určitě jste všichni zvědaví, jak tento nepředstavitelný projekt dopadl... Für immer jung MP3
Proč se vlastně vymyšlené nebo neověřené zprávě v novinách říká novinářská "kachna"? Podle všeho je to kvůli tomu, že Němci označovali takové zprávy N.T. (non testatur). No a jelikož je to foneticky enté = kachna, tak to dalo základy pro toto užívané spojení. Existuje, ale i jiná verze, která je tak trochu kachna sama o sobě. Týká se zprávy o amerických kachnách, jejichž vejce rostou na stromech jako švestky. Njn tomu se říká krásná blbost :). Když prý po dozrání spadnou do vody, prasknou a na hladinu vyplave kachna. Njn a pak si vyberte
Obor, který se zabývá původem a vývojem slov se nazývá "Etymologie". Někdy může být poměrně zajímavé zjišťovat původy jednotlivých slov. Proto jsem se rozhodla, že tu tajemství některých slov rozluštím. Pro začátek jsem si vybrala název "Krchleby". Vesniček s tímto názvem je po celé ČR hned několik. Nikdy mě nenapadlo zkoumat původ tohodle slova, protože mi na něm nikdy nepřišlo nic zajímavého. Ale mýlila jsem se. Tak tedy slovo "Krchleby" má hned několik teorií na původ vzniku.
1. V tomto slově můžeme slyšet slovo "krch", což ve staré češtině znamená levý. A výraz "leb" se dá přeložit jako lebka, či hlava. Takže význam mohl být: obec lidí s hlavou na stranu . Toto je ovšem ta nejstarší verze - kdo ví, jak moc pravděpodobná. (i když... dnes je u nás spíš více stran na hlavu, tak proč dřív nemohly být hlavy na stranu že?) 2. Další varianta již není tak zábavná, ale o to pravděpodobnější. "Kirles" - znamená kostelík. Většina obcí nesoucích tento název má totiž jeden velmi podobný znak a to podobné kapličky na kopečku.... 3. Nu a třetí mě známá varianta zní takto: V některých starých dokladech se našlo na počátku tohoto jména "s" - pak by to tedy byly Skrchleby. A tady už můžeme popustit uzdu fantazie. Skrchleby tedy zřejmě od slova "skrblit" mohli naznačovat, že lidé v této vsi skrblili chlebem (což dříve při různých pohromách bylo někdy nutné). No a pak se to o té vesnici rozlehlo po kraji a už těmto vesnicím nikdo jinak neřekl.
Read more...
Tak je to tu. Dlouho očekáváné nové album od partičky Snow Patrol právě vyšlo a je na mě abych ho recenzoval. Což budu dělat s radostí ;) . Musím říct, že tohle album se těžko oposlouchává, každý si k němu musí najít svou vlastní cestičku. A k recenzi sem se dokopal až po padesátém poslechu. Je to opravdu velmi těžké. Co mě zaujalo jsou názvy, jak písní, tak i samotného alba. Sto milionů sluncí aneb co si pod tím představit? Minimálně jedenáct nových songů od Snow Patrol. Vše začíná suprovou skladbou If There's A Rocket Tie Me To It, která mě velmi, ale opravdu velmi naladila a natěšila na zbytek alba. Bezpochyby jeden z nejlepších počinů na albu. Pokračuje to Crack The Shutters, což jest pohodová píseň na uvolnění, rozhodně není špatná a vcelku se mi začíná i líbit. Dále následuje již známá píseň, jelikož vyšla jako singl a to je Take Back The City. Osobně k ní mám dobrý vztah, líbí se mi refrén a přesto, že ji znám přes měsíc tak se mi neoposlouchala. Dále následuje Lifeboats, což je utahaný pohřebáček J. Opravdu na relax, trsat se na to nebudete. The Golden Floor je v pořadí pátý song aje podobný Lifeboats, jen je dotažený k dokonalosti. Ne, neumřete, ale zalíbí se vám. Mno další song mě taky dostává s názvem Please Just Take These Photos From My Hands. Co k tomu více dodat. Nedostává mě jen název, ale i jako celek, je to prostě podařený song. Poznám ji skoro hned, co se rozehraje, takže body pro ni. Super song, podobný jako dvojka. Další song bych přeložil jako „odlož tvoji sklenici/brýle“ :-D. Ano, jmenuje se to Set Down Your Glass a řadí se do skupiny těch pomalejších. Osobně bych ji dal mezi Lifeboats a The Golden Floor. A o planetách ohýbajících se mezi námi je další píseň. Velmi romantická, tedy i pomalá je The Planets Bend Between Us. Engines je opravdu jako motor. Konečně trochu rychlejší. DisasterButton je fakt skvělý song, skoro jako ten první. Milujem ho. Poslední „skladba“ se skládá z dalších tří songů: The Lightning Strike: (i) What If This Storm Ends? / (ii) The Sunlight Through The Flags / (iii) Daybreak. Myslím, že bouřka opravdu tímto songem skončila, docela to jde. A zpomalujeme s částí číslo dvě, která by jako chtěla připravit vyvrcholení v podobě Daybreak. A to nastává. Opravdu pěkné rozloučení s albem.
Zpěvák podává opravdu skvělý výkon, je to cítit z každé skladby. Snow Patrol se rozhodli experimentovat, zda-li jim to vyjde ukáže čas.
Tracklist:
01.If There's A Rocket Tie Me To It
02.Crack The Shutters
03.Take Back The City
04.Lifeboats
05.The Golden Floor
06.Please Just Take These Photos From My Hands
07.Set Down The Glass
08.The Planets Bend Between Us
09.Engines
10.DisasterButton
11.The Lightning Strike: (i) What If This Storm Ends? / (ii) The Sunlight Through The Flags / (iii) Daybreak
Legendární akademický soubor písní a tanců Ruské armády - toť je oficiální název pro Alexandrovce, které určitě všichni znáte. Jeho zakladatelem je - Alexandr Vasiljevič Alexandrov - po kterém se snad nejslavnější armádní sbor na světě jmenuje. Postupem času se soubor rozrost až na dvěstě členů a jejich úkolem bylo podporovat morálku vojáků a dodávat jim odvahu. Alexandrovci s nimi jezdili na frontu a jen na frontách uspořádali až 1 500 vystoupení. Je docela strašidelná představa, že u Kalinky se střílí všude okolo. Soubor již funguje osmdesát let a nedávno měl výročí vzniku, a proto jeho členové neustále zkoušejí a trénují dál (tři hodiny denně). Alexandrovci si neustále udržují jejich kvalitu a profesionalitu.
Zas jsem byla jednou donucena mýt okna. No jo, žádná zábava to sice není, ale jsou i vždy může být hůř. Takže jsem si oblékla úžasné vytahané tepláčky a šla se v nich (ne)dobrovolně vystavovat do okna. Jelikož je známo, že ženy toho zvládnou v jednu chvíli mnohem víc, tak i já jsem kromě mytí, okřikování neustále otravujícího psa a poslechu hudby stihla rozhlížet po okolí (i přesto jsem se prostě nudila). Všimla jsem si zvláštní věci, pod oknem chodily samé maminky s kočárky (abych neurazila - sem tam se obětoval i nějaký ten tatínek). Vypadalo to, jako kdyby se v ulici otevřely jesle. Asi na tom něco bude, když se říká, že se poslední dobou rodí čím dál více dětí.
Patřím mezi ty, kteří jako úbor ke spaní preferují pohodlné pyžámko. Nejsem příznivcem "umělohmotných" košilek ( a že bych nějaké doma našla, i nějaké ty babičkovské modely :). Slovo pyžamo by mohlo pocházet ze slova "pae jamah", což je hebrejský výraz pro oblečení, které zakrývá nohy. Od nich to přejali Britové a už to jelo. V té době totiž ještě muži spali v košilkách, které se přichytili podvazkem, aby košilka nelezla nahoru. Za první náznak pyžama v Evropě se považuje pyžámko lorda Deubigha, které bylo krásně růžové. Ovšem tradiční pyžamo to nemělo zdaleka tak lehká (i když bylo pohodlné a bez podvazků) a tak jej Evropané ještě dlouho považovali za extravagantní šílenost. Jejich problém, ale naštěstí doba pokročila.
Již dlouho jsem chtěla napsat něco o naší nejoblíbenější restauraci v Čásce - Vyžlovce. Po poslední návštěvě ovšem musím chtě nechtě své dosavadní mínění upravit. S holkama ze třídy jsme se dohodli, že tam zajdem, posedíme... Jako vždy nám nejprve donesli chleba s pomazánkou a pak jsme se už těšili jak si pochutnáme na pizze. Hned při prvním soustu jsme ovšem byly zklamané, velmi zklamané, ba co víc... my byly nejzklamanější pojídačky pizzy na světě! Byla slaná, no spíš přesolená (osolili dokonce i ananasovou), bylo to fakt hrozné a opravdu jsme uvažovali o reklamaci, no ale nakonec jsme se na to vykašlali (asi jsme udělali chybu). Možná ta sůl byla naschvál, protože k nám začali neustále chodit číšníci a ptát se, jestli nechceme ještě něco k pití (asi abysme tu sůl zředili). Ale my jsme stejně přesvědčeny, že za to mohl ale ten pizzař. Vypadal podezřele! Podle mě se nevěnoval své práci jak by měl. Vybavoval se tam s nějakými kamarády (ti mimochodem měli na stole deodorant) a pokřikovali na sebe "ty vole", což rozhodně do slušné restaurace nepatří. Když došlo na placení, tak jsme také nebyly příliš spokojené, páč nám tam započítali ten chleba, který tam sice dávají automaticky, ale někdy vám ho započítají a jindy ne a to je trochu divné. No a ta servírka začala řešit velký problém, komu má započítat hruškovej, jahodovej a nebo pomerančovej džus a přitom je to naprosto jedno, když stojej stejně. - Celou cestu domu jsem měla pocit, jako by mě právě vylovili z moře. Sůl jsem cítila v žaludku, v krku, ale nejhorší to bylo v ústech. Skoro u baráku jsme s Katkou mysleli, že budeme zvracet. Tenhle zážitek bych vám tedy opravdu nepřála, ještě teď mi je blbě Jinak mám tuhle restauraci ráda, ale teď mě opravdu zklamala
Při konverzaci z něminy jsme překládali opravdu poučný text. Byl o nějakém kadeřníkovi, který vyprávěl o zážitcích o své dovolené. Byl na nějakém ostrově, kde se hrozně nudil, protože měl rád hory pouze zespoda, výstavy z venku a hospody zevnitř. Na hotelovém pokoji bydlel s nějakým spolupracovníkem, který v dešti chodil na pěší tůry, a když svítilo sluníčko, tak šel na pláž a tam se slíknul do naha (pak se asi opaloval). Dále si hlavní hrdina stěžoval na to, že měl vždy večer velký problém, protože na ostrově nebyly žádné noční bary. No a jedna z posledních vět mě dostala: No, a tak se vás ptám, co tu mám jako osamělý kadeřník v nebezpečném věku dělat? Ehm tak především by mě zajímalo, co je to nebezpečný věk? No a na to, co chtěl v těch nočních barech dělat se raději ani neptám. A to jsme tenhle text dostali od šedesátileté profesorky, která ho prý vyhrabala z nějakých starých maturitních zadání.
Nedávno jsem měla to štěstí, že jsem si přečetla poutavou knihu od Roberta Graysmithe - Zodiac - a opravdu mě zaujala, až jsem došla k názoru, že napíšu článek o jednom z nejrozivějších, nejrafinovanějších a nejzáhadnějším vrahovi Zodiacovi. Autor knihy Rober G. byl u toho, když začal Zodiac vraždit, protože pracoval jako karikaturista v deníku San Francisco Chronicle (do kterého posílal Zodiac dopisy). Přemohla ho zvědavost a začal se více zajímat o jeho případ a dokonce se rozhodl, že o něm napíše knihu.
Zodiac byl kalifornský sériový vrah, jehož příběh se datuje od prosince roku 1968, kdy zabil svoje první oběti Betty Lou Jenesovou a Davida Faradaye. Poté poslal výsměšný dopis psán modrým fixem do Chronicle, kde se přiznává k vraždám, jak to ostatně měl ve zvyku. Zodiac toužil po popularitě, chtěl aby noviny všechny jeho vzkazy, dopisy, výhružky i kryptogramy či šifry otiskly do novin. Předpokládalo se, že je taky sexuálním sadistou, kterého uspokojuje, když zabíjel a bodal do lidí. Obzvlášť nenáviděl ženy a téměř nikdy žena umřela, neměl k nim slitování(odhaduje se, že měl dominantní matku a ta byla důvodem jeho potlačované sexuality). Je ojedinělým typem člověka, který obdivuje policii, zná její vyšetřovací postupy, má vybavení, sbírá zbraně a též mučící nástroje. Přestože policii obdivuje, často si jí dobírá. Zodiac prý páchal trestné činy podle vlivů měsíce (úplněk, novoluní), výhradně v sobotu u vodních ploch. Velice často útočil na dvojice, kteří byli studenti a zabíjel hlavně na místech, kde se scházejí milenci. Oficiálně má na svědomí (které ho vůbec netrápilo) šest vražd, Zodiac jich uvedl 37, ale celkově jich může být až padesát. Tento vrah, posedlý vraždou, nebyl doteď dopaden, přesto že existuje docela velké množství materiálů, svědectví a popisů vraha.
(obr. nahoře je jeden z kryptogramů a druhá je báseň pro otce dcery, kterou zabil Z.)