Chceme zachránit tento blog!Stránky už velkých Čáslavand (i jednoho Bratčičáka a trošku Káji:)

Tragický skon amerických prezidentů

2010-08-13T10:39:00.007+02:00

Indiánský vůdce jménem Tecumseh prý může za nepřirozenou smrt až sedmi amerických prezidentů. Když prý umíral v bitvě, vyslovil kletbu, která říkala, že každý americký prezident, který bude zvolen v roce končícím nulou.

William Henry Harrison
Zvolen do úřadu v roce 1840
Byl devátým prezidentem USA. Jeho inaugurační projev trval hodinu a půl a je dodnes nejdelším v prezidentské historii. Naneštěstí jeho vláda trvala jenom 30 dní a 11 hodin. Umírá totiž na zápal plic. Byl také prvním prezidentem, který umřel ve funkci.

Abraham Lincoln
Zvolen do úřadu v roce 1860
Byl 16. prezidentem a byl zastánce Severu. Je to bojovník proti otroctví. Sever nakonec občanskou válku vyhrává, tedy i Lincoln. Pět dní po tom je ale na něj spáchán atentát. Byl zastřelen v divadle, kde byl se svou manželkou na představení. Zabil ho John Wikes Booth (herec a "Jižan"). Jak je ale možné, že se k prezidentovi dostal tak blízko a jak je možné, že vrah mohl unikl?

James Abram Garfield
Zvolen do úřadu v roce 1880
Byl 20. prezidentem a v úřadu byl půl roku. Byl zabit na Baltimorském nádraží. Člověk by čekal, že bude mít nějakou osobní ochranku, ale ne. Na tom nádraží byl zcela sám. Zabil ho právník CH. Guiteau. Prý mu hodně pomohl s kampaní a on to řádně neocenil. Prezident neumřel na místě, ale na infekci.

William McKinley
Zvolen do úřadu v roce 1900
Byl 25. prezidentem. Poprvé byl zvolen v roce 1897 a podruhé v roce 1900. Byl zabit rukou anarchisty Franka Czolgosze, který se vmísil mezi dav prezidentových fanoušků a střílel na něj z pistole, kterou si schoval do kapesníku.

Warren G. Harding
Zvolen do úřadu v roce 1920
Je 29. prezidentem. Někteří historici ho považují taky za jednoho z nějhorších amerických prezidentů . Má hodně skandálů (korupce, protekce, zálety). Prý umřel na srdeční příhodu, ale spíše ho zabila jeho manželka Florence. Sama se pletla do vlády a ten den ho přistihla s jinou dívkou.

Franklin Delano Roosevelt
Zvolen do úřadu v roce 1940
Byl 32. prezidentem a do čela se dostává čtyřikrát. Onemocněl obrnou a ochrnul. Začíná podporovat západní spojence jako Velkou Británii a Francii. Měl velkou zásluhu na dobrých vztazích se SSSR. Vyhlásil válku Japonsku po napadení Pearl Harboru. Umírá v roce 1945 na mrtvici.

John Fitzgerald Kennedy
Zvolen do úřadu v roce 1960
Byl 35. prezidentem a volby vyhrál velice těsně. Má ale velké charisma, a tak si získává sympatie veřejnosti. Je ikonou amerického liberalismu. Musel taky řešit otázku občanských práv, hlavně černošského obyvatelstva. Zabil ho prý Lee Harveye Oswald, ale neměl žádný pořádný motiv. Podle pozdějších výzkumů na něj spíše útočilo více lidí.

Ronald Reagan
Zvolen do úřadu v roce 1980
Byl 40. prezidentem. Také byl na něj spáchán atentát, ale nepovedl se. John Hinckley se vyřítí z davu a začně střílet na Reagana. Zasáhne mu levou plíci, ale přežije to. Svoje funkční období přežije a později umře na Alzheimerovu chorobu.

Je tím snad kletba zlomena? Nebo je to jen obyčejná náhoda? Každopádně dalším, kdo je zvolen v kulatém letopočtu je G.W. Bush. A přežil celkem čtyři atentáty.

Travelling

2010-06-22T20:07:00.000+02:00

In the past travelling from one place to another wasn´t so easy. People usually used to travel on foot, on a horseback, in carriages, later in trains. Nowadays, people often must travel every day and travelling is important for our life. And travelling is today also a kind of entertainment. It serves for transport us from one place to the other place. People travel because of work, recreation, studies, knowledge etc.

Travelling by car
People are going to work by car if they live far away of their workplace or by urban mass transportation if they live at the same place. Automobiles became common within twenty years of their appearance. Every American family has at least two cars nowadays.
The travelling by car is better in comparison with travelling by train. Trains usually have delay and they are often overfilled. By train we must travel on tracks so we can’t get where we want. The fastest travelling is travelling by plane but it is still the most expensive.
Buses or cars aren’t very friendly to the environment because of gasses in the atmosphere, which cause green house effect. Gasses cause breathe damages, terrible noise from motor vehicles cause on the human mentality.

Travelling by plane

When we want travel by plane so we have to buy air ticket. We can collude with travel agencies in our state. This transport need to look. Air travelers have to wait in long queues at security barriers and early check in times annoy then. Many people are nervous. Air travelers mustn´t take food and water to plane. And they mustn´t have weapons.
Travelling by plane has many advantages. Planes are fast and comfortable. We can look out the window and see the clouds, sea or beautiful landscape. This is wonderful feeling. We can get drink´s and food, we can watch TV, listening music, sleeping and also we can go to toilet.
Travelling by plane also has some disadvantages. It is expensive and the plane isn´t punctual. Air port is often cramped. Staff at the air port can lose our baggage´s and so we have worries.

Travelling by bus

Travelling by bus is cheap and that is the big advantage. That´s why buses are used mainly students. Sometimes they are very crowded and dirty. The bus must be ridden by careless drivers. Bus is very uncomfortable for me and I hate them because there is not usually toilet and privacy.

Travelling by train

Before we want to travel by train we have to buy ticket in the railway station. It looks like this: a big hall with a ticket office where we can buy a single or return ticket, waiting hall, a restaurant, a drink machine. From this hall we go into the platform. Then we get on the train and look for a free seat.
Travelling by train is no stressful traffic, and trains are fast and comfortable. In the train we can just sit, read, eat, work with computer or relax. By trains we can travel on holiday.
Travelling by train also has some disadvantages for example it is expensive. Also the trains are sometimes crowded and delayed. But travelling by train is not as expensive as travelling by plane. If we want to travel somewhere we need to taxi or bus to we came on designated place of the railway station.

Travelling by ship

It is typical for example for British channel. Passengers are transported by ferry, but now they can travel in tunnel. Ship is really quite slow. The big advantage is, that you can take more luggage. We can get seasickness.

Travelling by bike

This way of travelling is favourite because it’s inexpensive, enviroment-friendly and it also keeps us fit. It can only be useful when we travel at shorter distances.

Travelling on foot

This is the most common way of travelling. Walking is enviroment-friendly, it costs nothing, but it’s the slowest and least comfortable way of travelling.

Human behavior

2010-06-20T19:57:00.003+02:00

In every society People should behave polite. On human behavior have influence for example culture, family and genetics and society´s values. Human behavior develop all the time.

Assertiveness
Assertiveness is a trait taught by many personal development experts and psychotherapists and the subject of many popular self-help books. It is linked to self-esteem and considered an important communication skill. As a communication style and strategy, assertiveness is distinguished from aggression and passivity.

A person communicates assertively by overcoming fear to speak his or her mind or trying to influence others, but doing so in a way that respects the personal boundaries of others. Assertive people are also willing to defend themselves against aggressive incursions.

Extrovert
Extrovert is more communicative and sociable than introvert. Energy draws inter people. Extrover is characterized by the following features:
1) Great openness.
2) He likes trying new things.
3) Often presents his views.
4) He is impulsive.
5) It depends on communication.

Introvert
Introvert is more focused inward, the strength to live drawing in solitude. Introvert is characterized by:
1) He is usually more careful than extroverts.
2) He is very sensitive, thoughtful and empathetic.
3) He has fewer friends with which he has a more serious relationship.
4) He lives his inner life.
5) He is able to concentrate very well.

Inadaptable people are lots of around us, in a positive and negative sense. Lots of people thanks to this, they may end up in prison. But what is going to happen with children? They probably end up in correctional facilities.

Temperaments
We have four temperaments – sanguine, phlegmatic, choleric and melancholic. Each of these types has typical different characteristics.
A person who is choleric has a lot of ambition and energy. He can dominate people of other temperaments and never changes his opinion.
A person who is a thoughtful has a melancholic disposition. A melancholic can be highly creative and often it is a perfectionist. He is often self-reliant, independent, very kind and considerate.
A sanguine temperament personality is extroverted. These people are creative, enjoy social gatherings and making new friends. Sanguine can mean very sensitive, compassionate and thoughtful. They tend to be forgetful and a little sarcastic.
Phlegmatic is self-contented. These people can be very accepting and affectionate, relaxed, curious and shy. They prefer stability to change. They can work as diplomats.

FUJ !!!!

2010-05-22T14:07:00.004+02:00

Ani plastická chirurgie není neomylná a někdy se tak trochu nepovede, i když to tak už vypadá. Pro některé lidi se plastika stala drogou a symbolem mládí a už to trošku přehánějí.

Donatella Versace je spjata s módou jakože je sestra slavného návrháře Versaceho. Nikdy nebyla moc k světu a je slavnou anorektičkou, ale po plastikách vypadá jako žába, která čeká na políbení od svého prince. Aby přišel :/.

Jocelyn Wildenstein chodila na plastiky v touze uhnat svého nevěrného muže. Bohužel se asi nepovedlo a ještě více ho odehnala. Teď je na plastikách přímo závislá.

Na další fotky nemám sílu, tak se můžete kouknout na další tady...

Pěkně se na Zemi rozrůstáme, že?

2010-05-11T15:22:00.000+02:00

Dnes je na modré planetě již přes šest miliard. Populační exploze (přelidnění) je hlavním problém všech ostatních světových problémů. To znamená nedostatek pitné vody, suroviny, potravin, přířodních zdrojů apod.

I když to tak nevypadá, tak i na přelidnění můžou umírat lidé a umírají. Třeba v takové Africe se perou o pitnou vodu a zásoby potravin.
Když třeba v Bangladéši zabila vlna tsunami tisíce lidí, tak za to taky mohlo přelidnění tedy to, že lidé bydleli na břehu nebo v jeho blízkosti.
Dnes žije na světě asi půl milionu lidí, kteří mají přebytek potravin a jsou zabezpečeni, a to hlavně v Evropě, Americe atd. což je celkem děsivé.
Hodně zemí se už snaží kontrolovat porodnost a růst populace, aby nedocházelo k přelidnění. Podle mě lidé v zaostalejších zemích mají děti hodně taky proto, že nemají rozvinuté zdravotnictví, a potřebují, aby se o ně někdo postaral. Samozřejmě další příčinou je nepoužívání antikoncepce, chybí osvěta, málo informací a náboženství. Plánované rodičovství třeba zavedla Čína a celkem se jí to povedlo.

Populační exploze dnes patří mezi závažný politický a hospodářský problém světa.

Ach, ta oranžová politika

2010-05-02T13:41:00.000+02:00

Nedávno byla v Čáslavi volební kampaň ČSSD "lepší budoucnost pro obyčejné lidi". Zase se ukázalo, že tato strana je zase vedle jak ta jedle. Nejvíc mě tedy pobavily informační tabule na kterých byly zobrazeny různé luxusní auta, které jen tak neuvidíme jezdit po Čáslavi . . . ano Paroubek zase slibuje. . . s ČSSD si tato auta budete moci koupit. Takže zase sliby, sliby, sliby.
Zase slibují, že zvýší důchody, první tři dny nemocenské se budou zase počítat, zvýší se rodičovské příspěvky apod. Kde na to chtějí ale brát? Všichni přeci víme, že naše republika je zadlužena více než dost. Kdo za to asi může?
S jejich "systémem šetření" na tom naše republika bude špatně napořád. Ono je vždy lepší utrácet cizí peníze a mít ještě čistý štít, protože přece zvedl důchody. . . je to nesmysl, protože na takové jednání doplatí jenom lidé s nižšími příjmy. Co bude, až pěníze nebudou? Budeme si muset půjčit.

A ještě bych chtěla poznamenat, že zvyšování 15% daně ze mzdy je tak trochu nesmysl. ČSSD se asi rozhodla, že svoje voliče získá na to, že lidé s větší mzdou budou platit vyšší daň ze mzdy. Tito lidé, ale mohou být v klidu, protože zaplatí o hodně méně, než někdo s vyšším platem.
ČSSD chtějí zavést vlastně nové daňové pásmo pro lidi s příjmem přes 1,2 mil. Kč ročně a to daní 38 %. Nic proti tomu, ale moc toho nevyberou.
Další věc, která zní jaka vtip je slib, že v roce 2013 bude schodek veřejných financí pod 3 %. V dnešní době je schodek něco pod 6 %. Aby ho mohli snížit (hlavně pro přijetí do EU) tak by museli buď radikálně snížit přídavky, důchody, sociálky atd. nebo zvýšení daní. Někdo tady lže jako když tiskne!!!

Tady si moc nezapaděláte

2010-04-17T13:04:00.000+02:00

Jak už jistě víte, aspoň ti co měli bankovnictví jako já, české peníze díky řadě ochranných prvků patří mezi nejméně padělané a patří k světové špičce.
Není se proto čemu divit, že na našem území bylo zadrženo "jenom" méně než 7000 kusů bankovek a mincí. Nejvíce se padělá tisícikoruna a pětistovka. Až 96 % z těchto replikací byla málo zdařilá, takže jdou poznat na první pohled. 12 z nich bylo zařazeno do druhé rizikové skupiny, tedy jako nebezpečné.

Padělané a pozměněné bankovky a mince zadržené v oběhu a Policií ČR na území ČR v roce 2009
	Zadrženo
	v oběhu	policií	Celkem
Padělané bankovky CZK	3 424	165	3 589
Padělané bankovky EUR	772	1 973	2 745
Padělané bankovky USD	216	1	217
Padělané bankovky ostatní	134	0	134
Padělané mince CZK	73	0	73
Padělané mince ostatní	69	0	69
Pozměněné bankovky a mince CZK	22	0	22
Pozměněné bankovky a mince ostatní	4	0	4
Celkem	4 714	2 139	6 853

www.cnb.cz

Ani se nedivím, že se ČR nechce vzdát svých propracovaných bankovek za hodně padělané euro.

Sorry není promiň

2010-04-13T12:54:00.000+02:00

Zajímalo by mě proč hodně lidí, když se omlouvá, používá anglické slovo SORRY. Mě teda takové arogatní "No táák sórry" dokáže naštvat ještě víc.
Mělo by zůstat v anglickém slovníku, je neupřimné a neomalené.

Většina lidí ho podle mě při omluvě říká, protože jsou to srabové a nedokáží vyjádřit lítost nad tím, co se stalo. To už je lepší opravdu nic neříkat. A zároveň je přeci tak frajerské mluvit cizím jazykem, že? Abychom zachvilku nemluvili jakousi anglo-češtinou :).

"Je to přece tááák primitivní!"

2010-04-11T12:19:00.004+02:00

Mám jednu hrozně vtipnou spolužačku a i kamarádku, která všem tvrdí, že náš obor je hrozně primitivní a udělat tuto školu je také hrozně primitivní.

Musím tak trochu nesouhlasit!

Proč si tedy připadám tak trochu jako na gymplu? Možná je to proto, že jsem schytala dost přísné učitele, což ona ne. No jo infoška a účto máme opravdu přísné. Ale co třeba taková ruština z které propadá, čeština a naprosto divná statistika.
Musím říct, že děláme taky plno prezentací, referátů a jiných prací. Navíc si děláme i kulturní deník, do kterého si píšeme zápisky, rozbory knih a vlastní názory na ně. Musíme je dělat hodně precizně a je to i známkované. Věru, dobré známky z toho asi nikdy nebudou. Pokud chcete jedničku, chce to tak osm A4 a já většinou už nevím co psát na čtvrtý. Úplně nejlepší bylo, když jsme museli v druháku dělat celý kulturák za prvák znova kvůli státním maturitám. Celkově je to s tímto panem profesorem čím dál těžší, a to byl v prváku vcelku v pohodě.

Ruština, tak to je kapitola sama pro sebe. Nemáme vůbec přehled o svých známkách, protože na známkách přece vůbec nezáleží, tak nám je tedy ani neříká. . . a pak jsme překvapeni, co nám dal na vysvědčení. Ještě nikdy jsem od něj neslyšela na konci roku výslednou známku. Navíc na testy nikdy nevím, co se učit, ale učím se na ně. Většinou do nich dá ale věci, co jsme třeba nebrali, nebo domácí úkoly, nebo něco o čem se zmínil o hodině. Poloviční body vůbec nezná, buď máš celou větu dobře, nebo ne, což mě dost štve, protože mám chyby kolikrát jenom v měkkých znacích. Ale není se moc co divit, když máme mít úroveň podobnou jak v angličtině.

Účetnictví a daňovka, to chce preciznost. Jakmile se udělá jedna chyba ve výpočtu na začátku tak je to jasná pětka. A smůlu mají i ti, co si omylem napsali špatnou částku do zadání. Nikomu se neodpouští, i když někdy zlidští a píšem opravku a možná i ty známky vymaže.

Písemná elektronická komunikace je něco podobného jako účto, uděláte tam překlep, něco vynecháte, špatně zformulujete větu a je to špatný. Je opravdu hodně náročný napsat bezchybný dopis, ale někdy se to povede. Tabulky jsou lepší.

Statistika je kupa blbostí, která je těžko pochopitelná. A taky plno vzorečků.

Na informatiku máme jednoho matfyzáka, který nám dokázal, že excel není jenom na vytváření tabulek, ale i v praxi použitelný program. Teď bereme databáze a trochu se v tom ztrácím, ale myslím, že tento učitel boří mýty o SOŠ. Myslím tím, že úroveň výuky INT na SOŠ může být i hodně vysoká. Ale taky mi někdy hodně kazí vysvědčení :/.

A matematika je takové samostudium. Sice vůbec nevím, co po nás na hodinách chce, ale na písemku se nějak už naučím. Horší je, když to někdo nezvládne. Lepší byla matika v prváku s profesorem V.

A tělocvik to je taky věda pro medvěda aneb tak trochu buzerace. Jak si vás neoblíbí, tak je to špatný.

Opravdu tedy nesouhlasím, že to máme primitivní. Já nejsem z těch žáků, co by měli problémy se studiem. Doma se opravdu neválím a to nemusím být z gymplu. Respektive válím, ale se sešitem. Přijdu domů, najím se, dělám si úkoly resp. zápisy třeba pro Mgr. R. (což trvá dlouho), a pak se to učím a třeba v osm končím. Kolikrát ani nestihnu vše. Nechci nikoho pomlouvat, ale když na to kašle, tak na to taky doplatí.
Samozřejmě, že jsou i dny na které nic není, ale mě škola hrozně vyčerpává a někdy bych si radši dala hodně dlouhou dovolenou.

30 Seconds to Mars, Praha - Incheba aréna 2010

2010-03-22T16:04:00.001+01:00

Myslela jsem si, že takovéto koncerty nikdy nezačínají na čas, ale mýlila jsem se. Asi dvacet minut před plánovaným začátkem se vypla všechna světla a nastala totální tma. Asi zkoušejí světla, říkala jsem si. Na pódium, ale přihopsali první extravagantní "hosté" Street Drums Corps. Nejzajímavější na tom byly asi šílené převleky pana zpěváka. Nejvíc se mi líbili ty zelené punčochy s proužkem.
Odešli a nastala kompletní přestavba pódia, plachta v pozadí prozrazovala, že přicházejí Carpark north. Opravdu už jsem neměla náladu poslouchat další přizvanou skupinu. Už jsem si opravdu necítila nohy :/ a měla jsem žízeň. A pro pití jsme nemohli, protože bychom se nedostali na naše dobrá místa zpátky. Nakonec se z nich vyklubalo docela příjemné elektro-rockové překvapení. Tady je třeba jedna povedená píseň. Když konečně odešli, za což jsem byla nesmírně vděčná, protože jsem už fakt chtěla to, proč jsem přišla.
Pak nám z repráků začala hrát jakási diskohudba a pódium zakryla opona - jakási černá plachta, která se vlnila. Nečekala jsem, že si dají tak na čas (45 minut čekání-no fuj). Vždy když končila jedna nekonečně dlouhá skladba, tak se začali všichni radovat, ale ona začala nová. Vyvolávání taky nepomáhalo. Jako fakt jsem byla v hrozném stavu a měla jsem sto chutí se svalit na zem. Hrozně mě bolely záda, jako všechny kolem a měla jsem neskutečnou žízeň a bez pití je to pro mě těžké (nejsem velbloud).
Ale pak to konečně začalo, začalo se něco dít! Hala zhasla a slyšeli jsme úvodní intro Escape, kluci ze skupiny Street Drums Corps si zahrály na vlajkonoše. Opona efektivně spadla a já rázem ožila, stejně jako hodně jiných znuděných fanoušků. Už jsem neměla žízeň a bolest zad přešla. Po intru zazněly tóny písně Attack a bylo vymalováno, "zatakoval" nás všechny svojí energií!
Zazněly i starší písně z alba A Beautiful lie, ale hlavně z nového This is war. Bylo mi ale trochu líto, že nezahráli nic z jejich prvotiny.
"Do you live, do you die, do you bleed? For the fantasy.." řval a publikum s ním. Jako ovečky jsme vše opakovali ( no spíš znaly už nazpaměť, co si budeme povídat :), když řekl ruce k nebi, tak byly všechny ruce nahoře, jump -> všichni skákali. Jedno Jaredovi upřít nejde, a to že to umí s publikem. On sám pořád pobíhal po pódiu u skvělé skladbě The Kill vylezl až úplně nahoru na konstrukci a odzpíval tam celý refrén a ještě v jedné ruce držel mikrofon. V jeho podání to vypadá jako hračka, ale já bych nevylezla ani jeden metr :). Vždy jsem to ale chtěla vidět, teď už můžu umřít...
Také se mi líbilo, kytarové sólo Shannona. A sólo si střihl i Jared s klávesami a hitovkou Hurricane. V první polovině klávesy dost flákal, ale pak to rozjel. Neřekla bych do něj, že na ně umí hrát ;). Jinak to byla opravdu pomalá oddechovka, zazpíval to vážně krásně a všichni víme, že umí zpívat i pomalu a má hlas k sežrání. Opravdu!
U poslední písně si oblékl plášť v barvách české vlajky a kdo chtěl, mohl si dojít na pódium a zazpívat si s ním píseň Kings and Queens (zajímavostí je, že na desce do ní nazpívali sbory fandové). Zájemců bylo naštěstí více než dost a největší joke bylo jak jedna holčina měla říct z ajiny do češtiny, co mají dělat. Vyklubala se z ní Slovenka a nikdo jí moc nerozuměl :). Jen mě trochu mrzelo, že se pořádně nerozloučili a bylo těžké určit jestli opravdu končí koncert :D.
Jejich vystoupení trvalo něco přes hodinu a půl bez přestávky. Jaredovi to i na živo zpívá moc hezky až moc. Líbilo se mi, že dbají na kontakt s fanoušky, že je nechává samotné zpívat, a že se do publika hází jejich různé věci, já si ulovila kalendářík, ale hůlky bych brala a moc :). Jsem náročná no :D. Často na publikum mluví, i když si myslím, že většina lidí mu ani nerozumí. Musím podotknout, že má opravdu sprostý slovník a má rád slovo fucking. Já to beru, bylo to poučné a vtipné.
Vadilo mi, že tam nebyla ventilace, protože tam bylo neskutečný dusno a z toho skákání se člověk fakt potí. A mě přišlo fakt nechutný, když se na mě další zpocenci lepí. Pak už se to fakt moc nedalo vydržet, protože ten chlap za mnou fakt smrděl, takže jsme to dokoukali u stánku s pitím. Bych neřekla, že dokážu vypít půllitru džusu tak rychle.
Hodně lidí na to nadává, ale mě se to líbilo - plátno. Hlavně to, že se tam promítalo dění v prvních řadách na první polovině a pak co dělá skupina na druhé. Aspoň jsem se dozvěděla, proč všichni třeba mávají , protože Shannon mával publiku :)
To je snad vše, co jsem chtěla napsat. Mám z koncertu hrozně velkou radost a je to pro mě jeden z největších zážitků vůbec :). A prý zase někdy přijedou!!

Jinak 30STM není emo kapela! Nevím proč to v různých článcích o jejich koncertu často vidím.

My favourite films

2010-03-20T08:29:00.002+01:00

I like reading books, listening to music and watching films, but when I must choose, what I like most of these activities, I decide for films and soap operas.

What kind of films do I like? I prefer romantic comedies, thrillers, horror, dramas, animated filmes, but I hate action movies. I don´t like when cars are wiped out and people shoot on other people. Indeed I like happy-end, but action movie often ends good and I don´t like this, because sometimes end of story is unreal and it is so suprising, that fable is still alive.

My favourite film is Pride and Prejudice. It´s romantic and historical film by book written Jane Austen. This story is about young girl Elisabeth Bennet and handsome Mr. Darcy. Everybody in the town dislake him, but Elisabeth find that he isn´ t bad human. The plot is very complicate. I like book too.

But more than films I like soap operas. My best-loved are The Big Bang Theory and The O.C.. I like watching soap operas, because the plot is very complicated and I am looking forward to next parts.

Vietnamci ovládnou čáslav :)

2010-03-15T10:09:00.000+01:00

Vtip nebo realita? :)

Dnes ráno cestou do školy jsme se s kamarádkou bavily o jednom Vietnámkovi, který má čerstvě řidičák a už má nové auto. Vyjádřila se, že Vietnamci budou nová "čáslavská šlechta". Není se, ale ani tak čemu divit. Stačí si uvědomit, že více než polovina obchodů má právě za majitele Vietnamce. Jejich děti chodí na gymnázium, hlavně osmileté (na učňák jsou až moc dobří). A zřejmě nemají o peníze, ani ve finanční krizi nouzi, když můžou kupovat svým dětem drahá auta.

Vietnamské obchody jsou opravdu všude a není to jen textil, ale i potraviny. Já osobně nejsem tak bohatá, abych nakupovala levně, zvlášť když mi od nich nic nevydrželo. Navíc ačkoli se to nezdá, tak prodávají vzhledem ke kvalitě draze. A reklamace? To se nevede. Hlavně, že si prodávají svoje zboží a mastí si kapsy.

pozn. Kéž by si jeden prodejce odstranil z vytríny ty nahotinky. Je to vážně nevkusné.

Jak naštvat holku?

2010-03-02T09:08:00.000+01:00

Nepřibrala jsi?
Tak to je snad nejhorší věta vět, co může člověk říct ženě. Vzhledem k tomu, že ženy dokáží neuvěřitelně řešit vzhled, není správné upozorňovat ani na jiné drobné nedokonalosti. Není se čemu divit, když jsme tak vychováni. Koneckonců všechno děláme kvůli vám, páni tvorstva (a kolikrát byste měli začít u sebe;).

Opravdu na to máš?
Jestli ji chcete naštvat, tak jen do toho. Vám by se taky nelíbilo, kdyby Vám někdo bránil koupit si další technickou vymoženost, nebo další cédéčko. My si taky chceme občas udělat radost a oblečení není nikdy dost. Nechcete přeci poslouchat, že nemáme nic na sebe.

Jen se hlavně uklidni!
Jste v plamenné hádce a řekne tuto větu. Ovšem, tak trochu se míjí účinkem, protože tato věta neuklidní nikoho, právě naopak. Lidi by jí vůbec neměli používat.

Vyzvídáte, co se stalo, když má opravdu špatnou náladu.
Jak se to říká? Nedráždi hada nohou... snad :). Nechte ji radši napokoji, ona vám vše řekne. Když z ní budete zbytečně tahat informace, tak jí akorát naštvete a urazí se. Vše vám řekne, jen to chce čas. Obejmutí je v této chvíli lepší než tisíc slov.

Školní četba=nuda?!

2010-02-23T10:13:00.000+01:00

Člověk by si mohl myslet, že školní četba může být jenom nudná a ztráta čas. Já jsem si to tedy taky myslela, ale střední škola mě zkrátka přinutila číst knihy a dělat si o nich velmi podrobné poznámky do deníku.
Pamatuji si na prvák, kdy jsme četli takové lahůdky jako Labyrint světa a ráj srdce nebo Kosmase. Tyto knížky jsou velmi obtížné na čtení, a proto mě utvrdili, že je školní četba zkrátka nudná. Jak může taky obyčejný žák pochopit myšlenky Komenského?
Zvrat nastal, ale v třetím ročníku. Knížky už jsou pochopitelné a už se do čtení ani nemusím nutit. Navíc jsem zjistila, že poezie není až tak nepochopitelná, jak jsem si vždy myslela.
Myslím si, že je vcelku škoda, že naše generace už moc nečte, i když co já vím?

Romantika v supermarketu

2010-02-19T10:20:00.004+01:00

Tento rok jsme se s přítelem taky rozhodli, že Valentýna budeme slavit. Jenže nakonec to nedopadlo žádnou romantikou, ale spíše vtipnou historkou.
Zaparkovali jsme u Billy a R řekl, že s ním do Billy nemůžu, protože musí něco koupit mámě. Prý s ním nemůžu, protože je to trapné. Tak trapný to být nemůže, říkala jsem si. Zkrátka jsem se rozhodla, že půjdu s ním. No moc šťastně nevypadal.
Zastavili jsme u pultu s bonboniérami a R řekl: "Vyber si.". A to mě osvítilo, že je vlastně ten Valentýn.
A to si myslel, že to bude trapný, ovšem já se ztrapnila asi víc, protože jsem zapomněla. No aspoň na narozeniny mu nezapomínám :D.
Tak jsem mu tedy řekla, že si může vybrat čokoládu, ale jenom do dvacky, páč víc jsem ani neměla. Aspoň jsme se tomu zasmáli.

To mě vedlo k tomu, že tento svátek opravdu není důležitý. Je to vlastně jenom marketingový tah, jak z nás vytahat další penízky za kytičky, sladkosti apod.. Opravdu nevidím důvod ho slavit, takže si radši počkám na první máj a třešeň. To je mnohem lepší a nebude mi špatně z bonbošky.

Chceš mě, chci tě

2010-02-02T09:29:00.000+01:00

Konečně svěží závan nějaké menší změny v žánru romantická komedie, jen nechápu proč The Ugly truth přeložili Chceš mě, chci tě.

Celý příběh se totiž točí o pořadu Ošklivá pravda a jeho moderátorem Mikem, který je tak trochu oplzlý a přímý. Jeho posláním je oznamovat ženám, že muži myslí jenom na jediné. Avšak, co se skrývá pod tou tlustou slupkou? Má pozvednout sledovanost televize, ve které jako produkční pracuje Abby.. no a dále to už znáte.. je totiž úplně jasné jak to skončí.

Do cesty jí ale přijde mladý, svalnatý a hezký soused Colin, s nímž chce chodit. Mike jí všemožně radí, přitom Abby zažívá vtipné i trapné situace, úplně se mění, ale nakonec zjišťuje, že ve vztahu se přetvařovat nechce.

Tato komedie určitě neurazí, zaručuje příjemný večer a ještě se nasmějete!

Komu není rady, tomu není pomoci

2010-01-28T16:48:00.002+01:00

Vždy se vědělo, že solárka nejsou až tak úplně zdravá, ale nedávno jsem si přečetla článek, který mě přesvědčil, že do solárka nikdy ani nepáchnu.
Solárium napomáhá vzniku melanomu, nejzhoubnějšímu typu rakoviny kůže. Pokud využíváte solárko a je vám pod třicet let, zvyšuje se riziko rakoviny o 75 procent. A to není právě nejmenší číslo. Oproti soláriím, u kterých UV paprsky představují hlavní součást vyzařovaného světla, obsahuje sluneční světlo jen pět procent UV paprsků. Je zajímavé, že v žádném soláriu vám neřeknou tyto věci a nechají vás ničit si zdraví. Ale je to každého osobní věc, jestli je pro něj přednější bronzové tělo nebo zdraví.
Znám spoustu holek, které se grilují pravidelně. Ale je už asi opravdu nezajímá, že melanom je druhé nejčastější onemocnění žen kolem dvacítky. Vždyť je to strašný být v takovém raném věku nemocná!

Dívčí svět je taky dost komplikovaný

2010-01-22T14:15:00.000+01:00

Holky, přemýšleli jste někdy jestli byste se chtěli narodit jako kluk? Já teda ano, ale došla jsem k názoru, že jsem ráda, že jsem žena. Jediné, co se mi opravdu na tom nelíbí je porod a gynda, že musím vařit a uklízet. Klučičí svět mi totiž přijde plný bitek, fotbalu, smradlavých věcí, bolavých koulí a sprostých slov. Snad tento výčet nikoho neurazí, je to jen nevinná sranda :).

Ale jak jsem o holčičím světě přemýšlela stále víc do hloubky, tak mi už nepřijde tak růžový. Má totiž spoustu negativ, které už beru téměř jako samozřejmost.

POMLUVY

Tak to je snad to nejhorší včetně přetvářky. Holky pomlouvají rády, stejně jako kluci. Jsou ale pomluvy, které nikomu nevadí (já bych to ani nenazvala drbáním :) a naopak ty, které šíří nějaké dobromyslné drbny a vytrubují do světa ty největší nepravdy a lži.

PŘETVÁŘKA

Navenek se tváří jako největší kamarádka, ale za zády vás s radostí pomluví. Podle mě je velké mínus neumět říct věci jak se mají. Upřímnost je ve vztahu hodně důležitá. Takhle se jen kupí problémy a neshody.

POVRCHNOST

Holky mají ve zvyku koukat hodně na vzhled jiných holek nebo kluků a stále se porovnávat. Popřípadě někoho zdrbnout, když se neobléká podle poslední módy nebo má nepovedený účes. Hledáme na ostatních negativa, abychom měli lepší pocit a pozvedli si trochu sebevědomí.

SLOVA

Kluci se mlátí pěstmi, holky zase na sebe většinou útočí slovy. Slova jsou mnohem horší než nějaké fyzické rány. Nic nedokáže víc zranit, zklamat, urazit a psychicky zdeptat než obyčejná slova.

Holky mají spoustu negativních a ještě víc pozitivních vlastností a najdou se i takové, které takhle nejednají (nebo si to nechtějí přiznat :). Každá jsme totiž originál, tak si toho važme!

Další moje pracovní zkušenosti

2010-01-19T16:24:00.003+01:00

Některé věci bereme jako samozřejmost, například čtení, počítání a psaní a neumíme si představit, že to zkrátka někdo v evropských zemích neumí. Začala jsem totiž s novou brigádou a moje náplň je zkrátka postarat se, dělat úkoly a třeba i něco naučit děti do patnácti let, které jsou z rodin, které se jim o základní vzdělání nepostarali. Jsou to hlavně romové. To by mi ještě opravdu nevadilo.
Člověk si opravdu asi umí uvědomit tyhle věci, až se marně pokouší vysvětlit šesťákovi kolik je 52-22, ale to je ještě dobrý, třeba třeťák má problém s přechodem nad desítku, takže 11-6 jsme nevyřešili ani formou máš jedenáct lízátek a šest si jich slízal. Zkrátka to vůbec nešlo, ale snaha byla. Lidi co pomáhají těmto dětem, dělají opravdu skvělou práci. Skoro čtyři hodiny s nima byly opravdu vyčerpávající. A teď musím dělat navíc svoje úkoly :/.
Je opravdu neuvěřitelné, že se někdo může tak těžko něco naučit. Né, že by nechtěli, to ne.
A čtení to je taky kapitola pro sebe, sice jim říkám, že čtou hezky, ale sedmačka by neměla číst krátký text tak dlouho a mít problém rozpoznat písmenka. Psaní to samý, vynechávají písmenka :).
Můžeme být rádi, že jsme jaký jsme a neskončíte v mých rukách :).
Když to ale člověk vidí, jak se lopotí s něčím co je pro mě samozřejmost a jeden patnáctiletý kluk mi dá příklad typu 25-15+1-40 a myslí si, jak mě nachytal :). Byl ještě pěkně otravnej. Njn sladká nevědomost.
A příště doučuju nějakýho kluka z devítky, co propadá, takže si musím zopakovat učivo devátý třídy, abych nebyla za debila :D.

Skupina Osma

2010-01-19T12:49:00.001+01:00

Bylo to seskupení umělců, které se zformovalo po dvou výstavách v letech 1907 a 1908. Původně vystopovali pod názvem Osm, až později se vžívá Osma. Vznik Osmy můžeme hledat v roce 1905 po výstavě Edvarda Muncha, jenž skupinu ovlivnil expresionismem .

Členy této skupiny byli Češi i Němci, což bylo v té době něco nevídaného. Do této skupiny patřili Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Bedřich Feigl, Emil Artur Pittermann, Otakar Kubín, Willi Nowak, a Max Hrob. Na druhé výstavě skupiny v Topičově galerii v Praze roku 1908 přibyli Vincenc Beneš a Linka Scheithauerová. Zapůsobila na ně silně pražská výstava 1905 E. Muncha v roce 1905.

Tato skupina se setkávala v kavárně Union. Bojují proti šabloně, proti akademičnosti a proti mdlobě, jež ovlivňuje všechen umělecký život v Čechách. Jejich díla vypovídají o dobové náladě: o politickém a sociálním radikalismu, o deziluzi ze stavu c. k. kultury, náboženství i z úpadku morálky.
Věnovali se především expresionismu a fauvismu.

________________________________________________
* Fauvismus (z francouzského fauve – divoký, nebo les fauves - šelmy) posměšný název pro tvorbu prvních francouzských expresionistů (z okruhu Henri Matisse), pracujících souvislými barevnými plochami a výraznými zkratkami tvarů, směr malířství, formoval se od konce osmdesátých let 19. století ve Francii. V Čechách se uplatnil v těsné souvislosti s expresionismem, zejména v nástupu generace Osmy, než byl přetvoen před 1. sv. válkou kuboexpresionismem. Fauvisté nevytvořili žádný program

Profily umělců:

Emil Filla –malíř, grafik, sochař a výtvarný teoretik. Studoval na pražské Akademii. Byl proti akademismu a naturalismu. Jeho díla: např. Čtenář Dostojevského, 1907; Hráči šachů, 1908; Červené eso, 1908.

Bohumil Kubišta - český malíř, grafik a výtvarný teoretik. Pocházel z velmi chudých poměrů. Stal se neoficiálním mluvčím Osmy. Zajímala ho teorie barev (např. kontrast červené a zelené považoval za střet života a smrti). Díla: Hypnotizér, Oběšený, Polibek smrti

Antonín Procházka - český malíř, grafik a ilustrátor.Oženil se s malířkou Linkou Scheithauerovou. Často tvořil monumentální díla např. Prométheus přináší lidstvu oheň.

Bedřich Feigl – židovský malíř, grafik a ilustrátor. Jeho obrazy se poněkud vzdalují od
ostatních členů Osmy, je to především tím, že volil jiné náměty, často je to biblická nebo duchovní tematika.

Emil Artur Pittermann - dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř. Měl problémy se sebeovládáním. Věnoval se i kabaretu.

Otakar Kubín - byl český malíř, sochař a grafik. Díla: Kytice ve džbánu, Předvečer.

Willi Nowak- malíř a grafik. Jeho dílo je původně expresionistické postupně přechází k novoklasicismu. Často pobýval v Německu.

Twillight: Nový měsíc recenze

2010-01-15T01:40:00.000+01:00

Začíná přituhovat.. světlo světa spatřil druhý filmový díl slavné ságy Twillight. Díky prvnímu dílu měl velký úspěch a překonal i tržby posledního dílu Harryho Pottera.

Čestně musím říct, že jednička mě opravdu nezaujala, a tak jsem měla i nevalné mínění o Novém měsíci. Kupodivu se konečně začalo něco dít, Bella se konečně rozešla s Edwardem, což se mi moc líbilo. Jo má super káru, ale jeho bílej ksicht a rudé rty opravdu moc nemusím (co je na nich k zulíbání?). Vždyť to není vůbec sexy! Tělo má jak syn mlékaře a vlasy no comment. Po jejich tvrdém rozchodu, Bella truchlí pár měsíců a nakonec si nabrnkne vlkodlaka Jacoba, s kterým je jen proto, že nechce být sama. Nechápu co na tom upírovi vidí, tohle je fakt jiná třída. Hmm :)

Ale né ona má furt ráda upíra a miluje je vlastně oba, ale jednoho míň. Je fakt hloupá.

Co se mi opravdu nelíbilo a kazilo dojem celého filmu je hekání u letmých polibků. Ten kdo na film nekouká a jen poslouchá, by si mohl myslet, že jsou na vrcholu blaha. Působí oba opravdu nepřirozeně.

Musím uznat, že film byl plný různých vtípků či sarkazmů, aspoň byl záživnější. Na druhou stranu byl hodně sentimentální, ufňukaný a plný nesmyslných žvástů. Nechápu, jak někdo může slibovat upírovi lásku až na "smrt". Zkrátka sentimentální bláboly, které se líbí lidem, kteří nikdy neměli vztah, protože takhle to nefunguje a hlavně není.

Dvojka se mi líbí víc než jednička, to je můj názor ;).

Jak na ně

2010-01-11T10:02:00.000+01:00

Je možné, že na některé kluky tyto tipy fungovat nebudou, ale jsou jenom výjimky, které jsem ještě neměla čest poznat :).

Jak na kluka s kterým ještě nechodíte:

1. Tajemnost. Není určitě nejideálnější, když hned na prvních schůzkách či setkání na sebe všechno vyžvaníte a jeho nenecháte ani promluvit. Kluci takové holky opravdu nechtějí. Zajímejte se spíše o něj a buďte paní tajemná. Bude chtít vědět zaručeně víc.

2. Nedrbat. Jsou to sice strašné drbny, možná horší než my, ale nemají rádi, když nový objev pomlouvá své kamarádky natož jeho. Zkuste na to jít naopak, pochvalte nějaké holce účes nebo šaty ;). Navíc co s holkou, co všechno o něm vykecá kamarádce. Tak ať to zatím neví :D.

3. Není nejlepším nápadem vzít kamarádku nebo uspořádat rande ve čtyřech hned na prvních schůzkách. Začnete budit dojem, že se cítíte nejistá a bojíte se být s ním sama. Musíte se poznat nejdřív sami. Na kamarádky a přítele máte času ještě dost. Navíc jestliže ho neznáte, tak ho budete zanedbávat, protože víc si máte co říct s kámoškou.

4. Mám takový dojem, že úsměv a dobrá nálada nic nestojí. Snažte se! Kluci chtějí holku do nepohody.

5. S tím souvisí i to, že jeho vtipy jsou na začátku vztahu zkrátka vtipné. Později je můžete trošku zkritizovat, ale v únosné míře. Upřímnost je v totiž dlouhodobějším vztahu nesmírně důležitá.

6. Je dobré když projevíte zájem, ale nesmíte být až moc dostupná. Tedy pokud chcete vztah. Jinak je to celkem jedno ;). Přece ví, že o něj máte zájem a bude se snažit. Pokud je tedy normální :D.

7. Njn komplimenty a polechtání jeho ega. Zbytečně ale chválou neplýtvejte, jinak si z něj děláte namyšlence. Ověřeno!

8. Dělejte nečekané věci, překvapujte, vymyslete co budete dělat. To stejné platí i pro partnera. Vztah nemůže udržovat jen jeden, navíc takto předcházíte chvilku stereotypu.

Jestli vás pořád ignoruje, tak ten kluk nestojí za to a rychle zapomeňte!

Kdyby vedení raději vyvěšovalo včas změny rozvrhu!

2010-01-08T15:59:00.000+01:00

Vedení školy si asi myslí, že dělání obyčejných referátů a různých podobných útvarů, není pro střední školu našeho formátu dostačující. Proč by třeťáci nemohli udělat projekt, který jim dá zase o dost práce navíc. Navíc se učitelé asi dohodli, že nám toho co nejvíce utají, abychom měli nějakou představu. Miluji tuhle školu! Zvlášť její vedení.

Nejlepší joke je, že tenhle projekt si zasloužila naše polovina, která má na INT aktivního Kvapila. By mě zajímalo, kdo to bude nakonec dělat. No kdo asi, že jo. A tak je to zřejmě se všemi obory.

Jestli jsem to pochopila dobře tak ekonomický lyceum zpracuje něco o panovnících v angličtině. Podotýkám, že to bude dělat ta tzv. slabší skupina :D. Ale je raději nerozebírat. Učitelka bude mít co opravovat. Strojaři na toto téma udělají internetové stránky a mi uděláme výslednou kalkulaci všech nákladů a blabla. By mě opravdu zajímalo jak tohle může vypadat v reálu.

Nakonec vše skončí prezentací nebo nějakou obhajobou.. To asi gympláci dělají furt, že jo.

Takže na nás tenhle projekt vyzkouší a pak uvidí, jestli bude každý rok. Jako kdyby nestačili státní maturity. Pokusní králici jsou sice důležití, ale nemám ráda, když jsem jím já!

This is War 2009

2010-01-08T08:05:00.000+01:00

Už to asi ani nikdo z fanoušků po téměř čtyř letech nečekal, ale stalo se to a americká skupina 30 Seconds to Mars vydala nové album This Is War. Toto album se vůbec nedá srovnávat s těmi předchozími, 30STM přináší zase něco nového a trochou více elektroniky.

Zároveň nás navštíví v Praze 18.3.2010 (Incheba Arena). Snad žádný fanoušek by neměl chybět!

Teď k písním. Na albu nenajdete žádnou pecku jako na těch předchozích, ale přesto se najdou písně s potenciálem. Nejvíce mě zaujala Hurricane s Kanyem Westem. Čekala jsem něco jiného. Tedy vzhledem k tomu že Kanye je raper a trochu to celé zavání popem, to zní vcelku dobře. A opravdu se mi líbí hudba, melodie a Jaredův jemný hlas.

Další povedenou skladbou je jejich pilotní singl Kings and Queens. Patří k těm co zastíní jiné písně z alba. Je hodně dynamická a už v rockovém duchu.

This is war je skladba v typickém sekunďáckým stylu, která vám tak trochu připomene hlavně jejich debutovou desku. Uslyšíte i typické výkřiky zpěváka, zkrátka si jí každý správný fanda zamiluje.

Pro některé fanoušky bude toto album zklamáním a budou se zřejmě raději vracet k starším CD. Někteří si zase změnu stylu zamilují.

F. X. Šalda – Moderní kritika

2010-01-06T14:57:00.000+01:00

Připravili jsme si pro Vás krátké shrnutí o tom, o co Šalda usiluje v kritice.

Šalda se významně zasloužil o vývoj kritického myšlení v literatuře. Byl našim uznávaným literárním kritikem. Lidé si ho vážili pro jeho vysoké vzdělání, pro jeho věcné argumenty a sečtělost. Vždy dokázal rozpoznat skutečnou hodnotu literárního díla. Neuznával přísné „škatulkování“, podle kterého mělo být dílo zařazeno a hodnoceno.

Nové pojetí literární kritiky se zakládá na samostatné tvorbě, rovnocenných uměleckých činnostech; velkém společenském významu kritiky; zvědečtění kritiky (od zachycení dojmů z díla k objevování a vysvětlování zákonitostí literárních jevů)

Vydával časopis Tvorba (časopis pro kritiku a umění, zajímavostí je, že po jeho smrti tento časopis převzal Julius Fučík.

Šalda zavedl pojem autokritika, což je vlastně vlastní kritika svého díla. Věřil, že autokritika pomůže tvořit umělcům lepší díla.

V kritice usiluje o podnícení ostatních, aby si lidé díla všimli, aby o tom donutil lidi přemýšlet, aby si utvořili svůj názor. Podle Šaldy kritik nutí k soudu, přivádí svět k souzení, naléhá na jeho soudnost, a to je to, co mu svět nikdy neodpustí a nemůže odpustit: zabíjí mu rozkoš, nevinnou smyslnost, spánek.

Podle Šaldy každý opravdový a charakterný kritik tvoří něco mnohem významějšího než jsou literární díla, pracuje na čemsi větším než na svých knihách: na inspiraci nové, rodící se doby.

1. Žádal novou tvarovou řeč.

2. Kritik musí mít osobní a prožitý poměr k umění.

3. Musí být vnímavý, citlivý a senzitivní (prožívá pocity).

4. Kritiku považoval za druh umění.

5. Kritik musí být schopen přebásnit dílo a přenést ho ve vyšší duchovnější typ.

6. Musí mít nejen soucit, ale i odvahu a chuť nalézat pravdu.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Xaver_%C5%A0alda

http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/salda.html

http://www.ucl.cas.cz/edicee/?expand=/soubory/FXS/BOZ

Lakomec

2010-01-03T14:46:00.000+01:00

Úvod

Připravily jsme si pro vás profil knihy od známého autora divadelní hry Lakomec Moliéra. Rády bychom vám přiblížili děj díla, charakteristiku jednotlivých postav, hlavní myšlenku díla, čemu se autor v díle vysmívá a proč se tato hra stále uvádí.

Základní charakteristika Harpagona:

Já bych vám ráda trochu přiblížila hlavního hrdinu díla. Hlavním hrdinou je lichvář Harpagon a je vlastně typickým člověkem své doby, společnosti, třídy a dnes by tomu nebylo jinak. Je živým obrazem měšťáka. Jeho hlavním charakterovým rysem je lakota. Peníze totiž miluje více než cokoli jiného i než svůj život. Život bez finančních prostředků pro něj nemá žádný smysl, proto raději ničí veškerou radost, lásku i osudy lidí kolem sebe. Šetří každou korun, takže sobě ani svým dětem v podstatě nic nedopřeje. Ke svým dětem nechová žádné otcovské city. Peníze zkazili jeho morálku, lidskost, vztahy v jeho rodině, domě i okolí.

Děj se odehrává v 17. Století v Paříži. Tato divadelní hra se skládá z pěti dějství. Její hlavní myšlenkou je upozornit na vládu peněz nad společností jako nad samotným Harpagonem. Peníze nejsou všechno.

Proč je hra pořád hraná?

Ptáte se proč se tato komedie stále uvádí? Moliére u tehdejšího publika moc úspěchu nesklidil. S velkým úspěchem se setkal teprve v 19. století. Moliére v Lakomci popsal typ člověka, který je aktuální i v současné době. To bude asi hlavním důvodem, proč se pořád hraje. Navíc hra působí vesele a živě, hlavně díky situační komice, a přesto je spíše kritikou a výsměchem.

PF 2010

2010-01-01T20:26:00.002+01:00

Tak a je to tu. Oslavujte, jelikož nám nastal další rok, tentokráte s číslem 2010. Doufám, že jste si oslavy Silvestra užili alespoň jako já a katka, a přejeme všem lidičkám, kteří stále čtou náš (bo spíše katky) blog, VŠECHNO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU A HODNĚ ŠTĚSTÍ, ZDRAVÍ A LÁSKY!

Jak jsme vyrazili do Krásné Lípy

2009-12-29T23:28:00.001+01:00

Vsadím se, že většina z vás nemá ani tušení, kde taková Krásná Lípa leží. Českou Lípu možná znáte, ale naší cílovou destinaci nikoliv. Leží v Jizerských horách a je to město velké asi jako Čáslav. Naše cesta začíná v Čáslavi, kde nám jede rychlík R678 v 14:51. Jako vždy jdeme přesně na čas a ani tentokrát se nestalo, že bychom neběželi na nádraží. Naše chyba to nebyla, vlak z Brna přijel o tři minuty dříve. Ale odjel přesně. Dle internetových stránek nás cesta měla stát pro jednu osobu 210 Kč, ovšem skupinová pro dvě osoby zařídila celkovou cenu 316 Kč. Tedy 158 Kč pro jednoho, což je o 52 korun levnější. A to se už vyplatí. Rychlík směrem na Prahu byl opravdu nacpanej k prasknutí, jak už bývá zvykem. Naštěstí jsme jeli jenom do Kolína, tak se to dalo. Ve známém železničním uzlu jsme čekali 30 minut na vlak R1114 směr Rumburk. Velmi nás překvapilo, když jsme na nástupišti viděli Věrku. Ne člověka, ale motorák Věrku. Zhýčkáni kupéčky v rychlících jsme nastoupili na dvou a půl hodinovou cestu do Krásné Lípy v hezkém motoráčku. Jednou si k nám přisedla paní s vnučkou, která jedla banán, podruhé paní s tygrem. Ne, naštěstí jen kocourem. Ale nikdo si nesedl ke mě, jen ke Katce. Je oblíbenější, závidím. Taky tu chvíli spala, než se praštila o okno a vzbudila se. Naštěstí se jede bez přesedání, dříve se přesedalo téměř všude. A jak tak se v houpavém rytmu Věrka chvěje, tak já končím svůj krátký příběh o vlaku. V Novém Boru.

Recenze: Stáhni mě do pekla

2009-12-27T16:21:00.000+01:00

Někdy se nevyplácí znemožnit starou babu, která je mimochodem cikánská čarodějnice... A taky je hodně ale opravdu hodně ošklivá, jedno oko má jiné a až moc často jí z úst vytéká divná tekutina. Což je vlastně strašidelné samo o sobě.

U tohoto snímku se opravdu budete bát. O různé nechutné nestvůry, napínavé scény a hudbu není nouze. Někteří jedinci to budou zkrátka zvládat hůř ;).

Pekelná stařena jí začne značně znepříjemňovat život a navíc na ni sešle kletbu (za tři dny ji stáhne do pekla nějaký kozí bubák) skrz její knoflík. S čerty nejsou žerty!

Do filmu se tedy dostávají nadpřirozené bytosti.

Hlavní hrdinka udělá možné i nemožné, aby se zachránila před peklem. Film je plný zvratů, i když některé věci se dají přímo očekávat. Vždy když to začne vypadat, že se zachránila se vše obrátí. Peklu neunikneš! I když je vcelku ironie, že hrdinka je až moc dobromyslná a hodná. Jenom se jednou rozhodla říct ne, kvůli povýšení.

Existuje způsob jak se zbavit svého prokletí?

Prosincové nejvtipnější hesla

2009-12-26T02:57:00.000+01:00

Někdy lidé zadávají do svých vyhledávačů dost povedená hesla a nějakým zvláštním omylem se dostanou i na tento blog. Tím pádem mám možnost se s vámi podělit o ty nejpovedenější řetězce slov za prosinec.

dennik anorekticek - tento blog je spíš antianorektický blog. Takže žádný deník, kde píšu, že jsem celý den nic neměla si taky opravdu nepřečtete :D. Jinak jsme se umístnili hned na druhém místě..

kozí příběh poprava - já jsem radši, když se vlk nažere a koza zůstane celá..

nuda v parlamentu - hned první odkaz ze stovky odkazů. Dobrý výsledek ;). Jináč za tu nudu jim taky hezky platí. To bych se nudila i ráda.

rozdávání vánočních dárků ve slovinsku - a kdy se budou rozdávat v Čechách?

proč se ztrácí ponožky - protože je žere pračka a nenasytná šňůra :D

jak vypadat jako barbie - Poradím ti! Být co nejvíce růžová a hloupá jako poleno :).

Soutez o nejmenší penis na svete - můžeš se přihlásit. Napiš do komentářů jeho délku ;)

samozahřívací ponožky - tady určitě neprodáváme, ale určitě je to dobrý vynález. Já bych je taky potřebovala. Posílejte mi opožděné vánoční dárky!

zeny čurající v přírodě - tento druh moc nespatříte. Poznávací znamení: jsou skrčené a mají spuštěné kalhoty

postup při cévkování muže - chudáčku malej, raději nechtěj vědět :(

kozí příběh nahá máca - "porno" pro děti :)

černe ozdobičky na stromek - ghotic styl se dostává i do vánoční módy

pokřiky a básničky o basketu - nejčastěji se u něj funí

obnažit se před - ???

praskání vánočky - jestli praská, tak to není vánočka, že

24. prosinec klidu čas

2009-12-24T00:39:00.000+01:00

Dnes je den Vánoc svátků klidu a míru, kéž by to tak bylo. Kéž by všichni lidé na světě zvlášť děti mohli mít pěkné Vánoce. A my, kteří je máme, nebo spíš máme k tomu prostředky, se jenom věčně stresujeme.

Stresujeme se nad tím kolik toho ještě musíme udělat, nad cukrovím, úklidem, svátečním jídlem, případně dětmi, které mají prázdniny.

Proto jsem usoudila, že předvánoční období si opravdu užiju a no stress.

Život je na tohle moc krátký a už se těším na pohádky! Jo a ještě na dárky!

Láska na první pohled? NE!

2009-12-21T17:05:00.000+01:00

Věříte na lásku na první pohled nebo jste zarytí kritici tohoto názoru?

Já jsem toho názoru, že když se s někým prvně seznámíte, neznáte jeho vlastnosti, chování, zvyklosti, nálady a můžete hodnotit jenom podle vzhledu, tak o lásku opravdu nejde. Podle mě jde spíše o prvotní okouzlení a sympatie k druhé osobě. Někdo tomu říká taky zamilovanost.

Láska k osobě je cit, který se těžko buduje a ještě hůř udržuje, je o důvěře, je to první osoba, které se svěřujete s problémy, je to brát druhého jaký je, pomáhat mu, být pro něj oporou i ve špatných dobách, naslouchat mu, mít pro něj pochopení a hodně dalších věcí.

U prvního setkání hraje tedy velkou roli tělesná přitažlivost, vzhled, oblečení či gesta. Váš objev se vám tedy hodně líbí, tak se s ním seznámíte a je jen na vás jak s novým vztahem naložíte. Může jít o krátký vášnivý vztah nebo o lásku na celý život. Ale určitě jej neovlivní jak moc jste byli okouzleni u prvního seznámení, ale o tom jak si rozumíte ve vztahu a to zjistíte až časem.

Někdy i z na první pohled fajn holky či kluka se vyklube grázlík.

2012 tak trochu propadák

2009-12-18T16:30:00.001+01:00

Nechci říkat, že je to přímo propadák, to ne, ale není to film, který má čím zaujmout. Vše v jedné větě.

Téma apokalypsy bylo zpracované už na x způsobů, v tomto filmu naštěstí nenajdete žádné mimozemšťany a podobná divná stvoření. I když... o nereálné scény není nouze.

Děj filmu je o mayském kalendáři a o tom, že končí 21.12.2012 a dále už nic není. Možná to byli jenom líná stvoření a možná to znamená, že už žádná Země nebude. Já to vidím spíš na tu první možnost. Doufám :).

Tento katastrofický americký film je "trošku" nelogický a je vidět, že byl natočen je za tahání peněz z peněženek kinomilů. Zkrátka není možné aby hlavní hrdina přežil tolik úskalí, stovky padajících ohnivých blesků, praskání půdy, útěk v limuzíně před padajícími domy, přejezd přes hroutící se mrakodrap atd.. Je to nelogická blbost. Zvlášť když je tento pán profesí obyčejný spisovatel a v takové situaci asi normální člověk opravdu nejedná s ledovým klidem.

Musím pochválit různé speciální efekty ala Kobra 11. Plno výbuchů, destrukcí a živelných pohrom. Co víc si přát. taky že to není jeden z těch nízkorozpočtových filmů.

Navíc dost dobře nechápu jak může někdo předpovědět přesně konec světa, nebo srážku tsunami (ta přesně na sekundy:). Chápu, že jsou velké vědecké kapacity, ale co je moc to je moc.

Co mě trochu zaujalo byl vztah mezi hlavním hrdinou a jeho synem, který se pomalu mění. Opravdovou radost jsem měla, že Tamařin pejsek to přežil, i když ona umřela, ale to zas tak nevadí. Nerada vidím umírat pejsky.

Film 2012 byl pro mě velkým zklamáním. Chci nějaký pořádný katastrofický film!

Ve 3D by to byl určitě úžasný zážitek!

Ach, ta nostalgie

2009-12-15T16:10:00.000+01:00

Dnes jsem si pročítala staré články na tomto blogu, staré rozhovory a opravdu jsem se u této činnosti pobavila. Moje myšlenky, úhly pohledu a přemýšlení se dost posunuly, těžko říct ale jestli to byl pohyb vpřed :).

Chytla mě zkrátka nostalgie a vzpomínky na začátky tohoto blogu. Jak jsme s Kájou byly nadšené, že můžeme psát. Předháněly jsme se, kdo napíše lepší článek a i víc článků. Zkrátka to bylo naše společné "miminko". Teď už je tento blog hodně dlouhý a obsahuje hodně našich myšlenek, nálad, prožitků.

Mrzí mě, že Kája přestala psát, jelikož u jejich článků jsem se opravdu pobavila. Její rozhovor s Nelčou je opravdu úsměvný :). Na druhou stranu si myslím, že až se jednou naše cesty rozejdou, bude tady něco co mi nejlépe řekne jaká byla, tento blog.

Opravdu nevím, jestli mám nad tím vším brečet nebo se smát. Každopádně jsem si uvědomila, kolik mi dal blog práce, a že jsem už jeho nedílnou součástí. Stojí to, v něm pokračovat..

Zhnij si tam! Ubožáku

2009-12-12T10:24:00.004+01:00

Je všude kolem nás, ale více si ho uvědomíme až se nějak dotkne našich blízkých nebo známých. Přece jsou to ošklivé věci, které se říkají ve zprávách a nám se to stát nemůže.

To je ale obrovský omyl, který si každý z nás jednou v životě uvědomí.

Píšu tady o této zprávě, abyste byli v obraze.

Pořád slýchávám jak u těch ubytoven někoho přepadli, ale teď je to někdo koho znám. Sice se to nedotýká nikoho z mojí rodiny, "jenom" kamarádky mé sestry, ale stejně. Je to naprosto otřesný a zvrácený čin. Nechápu jak někdo může být tak zoufalý a chladnokrevný, že brutálně pobodá bezbrannou ženu, které ukradl pár drobných a starý telefon. Oplatilo se mu to? Jak toho byl schopen? Myslel vůbec na její rodinu a děti? Tohle nikdy nepochopím, každopádně má paní při jeho brutálním zacházení velké štěstí, že žije.

Fakt, aby se samotná ženská bála jít sama za tmy domů. Kvůli své bezbrannosti jsme lehkým cílem a většinou u sebe i něco máme.

Prasečí chřipka, je důvod se jí vůbec bát?

2009-12-09T13:46:00.000+01:00

Prasečí chřipka (nebo také mexická chřipka, nová chřipka či chřipka A/H1N1) napadající lidi se objevila v Mexiku v březnu roku 2009. Jedná se o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1.[2] Virus obsahuje geny lidské, ptačí a prasečí chřipky.

Je vůbec důvod se jí bát?

Myslím si, že nikoli už jen z toho důvodu, že jsem jí pravděpodobně i měla(dle doktorky), jako hodně dalších lidí, a nic život ohrožující to nebylo. I když proležela jsem celý týden se čtyřicítkou teplotou , blbě se mi chodilo a takhle zákeřnou chřipku jsem ještě v životě neměla.

Pokud jste ale zdraví jedinci, kteří nemají další žádné vážné onemocnění nebo jinak oslabenou imunitu, tak se bát opravdu nemusíte. Neumřete :).

Příznaky:

teplota vyšší 39°
bolest hlavy
bolesti svalů
častý suchý kašel
rýma
zánět krku
slabost, únava
zimnice
nechutenství
zvracení
závratě, zmatení

Z tohoto vyplývá, že prasečí chřipka je hodně podobná normální chřipce. Testy už se ani nedělají, protože nemocných stále přibývá. Prasečí chřipka je mnohem větší zátěží pro organismus než ta normální, je hodně vyčerpávající.

Navíc je hodně nakažlivá a rychle vypuká. Chřipku můžete navíc na někoho přenést ještě předtím, než u sebe poznáte, a stejně tak i při jejím průběhu.

Při mírné formě stačí při léčbě bohatě Paralen, Stoptusin a Ibalgin. Jinak přicházejí na řadu antibiotika.

Určitě se ale nevyplatí chřipku přecházet. Doktor je nutný!

Prasátka prasácký pornomaniacký :)

2009-12-07T00:32:00.001+01:00

Opravdu mě zaujal jeden článek na novinky.cz. Cituji:
"Cílem mé práce bylo zjistit, jak sledování pornografie ovlivňuje mužskou sexualitu a vnímání žen i mužů," řekl podle listu The Sun professor Simon Louis Lajeunesse z Montrealské univerzity.

"Začali jsme hledat muže mezi dvaceti a třiceti roky, kteří nikdy nesledovali porno, ale žádného jsme nenašli," dodal.

Jeho vědecký tým proto musel záměr studie změnit. Nyní se experti věnují návykům mladých mužů, kteří pornografické materiály využívají. Zjistili, že svobodní muži věnují erotickým filmům v průměru třikrát týdně 40 minut, zatímco muži, kteří žijí ve vztahu, je sledují 1,7krát po dobu 20 minut.

Nechci tvrdit, že mě to nějak zvlášť nepřekvapilo. *Jen jsem trochu nepochopila, co chtějí říct novinky.cz poslední větou o mužích ve vztahu. Asi, že jej sledují 1,7krát týdně. Opravdu se už nenajde chlap v tomto rozmezí, co na to aspoň tak často nekouká? :D Opravdu se zeptali všech mužů v zemi? Asi těžko, tak to se nedivím, že žádnýho nenašli. Koneckonců to, že na něj koukají je normální věc a už to k nim patří.

Miluji den fiktivních firem na naší škole

2009-12-05T10:18:00.000+01:00

Zvlášť letošní rok. Fiktivní firmy se týkají žáků VOŠ v Čáslavi. Celý rok pracují na své skupinové fiktivní firmě, která vyvrcholí jejich prezentací.

Dnes byly firmy v provozu. Na fiktivní peníze vám prodávají fiktivní výrobky. Vyplňují paragony a vedou účetnictví nebo evidenci.

Dnes jsem si ale firmy opravdu užila. Nejen tím, že jsem nasbírala dost paragonů, dostala červenýho soba zdarma k PC sestavě a koupila jsem si fiktivní foťák. Tentokrát bylo totiž hodně firem, které prodávaly jídlo, takže se konala ochutnávka zdarma. Jednohubky, vánočky, pečivo a palačinka... Hlavně ta palačinka se šlehačkou a jahodovou dření byla hodně dobrá. Dlouho jsem se nesetkala s tím, že by "vošáci" něco dávali jen tak zdarma. Kromě propisek tedy...

Je dobré si totiž uvědomit, že k úspěšnému prodeji už rozdávání vzorků či reklamních předmětů prostě patří.

Doufám, že něco podobného bude i příští rok ;).

Novinky na blogu

2009-12-04T15:09:00.003+01:00

Jestli jste si všimli, tak na blogu nastali zase nějaké menší změny. Tedy kromě toho, že jsem po dlouhé době napsala konečně nějaké články. Zima na mě působí zřejmě hodně inspirativně :D.

Založila jsem novou rubriku "Vztahy". Zřejmě asi proto, že není nic složitějšího a hezčího než vztahy. A nebaví mě psát jen o sobě, spíše v obecnější rovině. :) Objeví se ale až časem a to s prvním článkem v rubrice.

Dále jsem přidala dokonce i anketu. Ta se už dlouho na blogu neobjevila.

Musím říct, že mě opravdu potěšilo, že je překonaná hranice 16.000 lidí. Je to už opravdu hezké číslo a děkuji všem co tento blog ještě čtou!

A hlasujte v anketě!

My school day

2009-12-04T07:15:00.001+01:00

Třeba se někomu bude hodit ;).

I´d like to talk something about my school day. I chose Wednesday.

I wake up about half past six, but I am very lazy in the morning and I often oversleep, so I must hurry up to school. So my friend Karolína have a mad on me.
When I wake up, I go to the toilet and clean my teeth. I must decide what I get dress. It´s so hard for me, because I never know what get dress. If I have a time, I will have a breakfast. I have cup of fruit tea.
I don´t commute to school, but I walk to it. Morning walk is much better than sitting on the bus with many people.
My first lesson starts at eight o'clock. It´s Russian language with Mr. Kalivoda. Lessons with him are very interisting, because he has very specific opinions.
The next lesson is czech language with Mr. Rambousek. Everybody is scared of oral exam. And that's why we learn all over our break. I always get a lot of homework.
I have a „long“ break. It´s twenty minutes long. I usually go to the school dining-room. I talk there with my friends and I eat my snack.
The third lesson is double-lesson of accounting with Mrs. Pelikánová. Accounting is very interesting subject and I like it, but sometimes it´s so hard.
The next lessons are english language and conversation with Mrs. Bumbálková. I think English is the most important subject for life. It´s the language of world communication.
Finally. After six lessons I have a noon-hour. I have a lunch in the school dining-room. I always have a menu number one, because I don´t remember, what I chose day before .
After it I have next lesson. It´s tax system with Mrs. Pelikánová. It´s very difficult subject and sometimes I misunderstand it.
The last lesson is economy with Mr. Vavřina. I can´t concentrate, because it´s the last lesson. I am looking forward to going home.
My school finishes at 4 o´clock.

Typický hrdina naturalismu

2009-11-24T22:09:00.001+01:00

Já jsem si pro vás připravila stručný pohled na typické znaky naturalistické postavy.

Za prvé, člověk je vymezen prostředím, kde vyrůstá a dědičností. Prostředí a lidi v okolí vymezují jeho charakter, chování, zvyky, i jeho budoucí život. Tím pádem je dílo velmi realistické až morbidní.

Za druhé, hrdina není typický, naopak je výjimečný ve svém okolí. Proto autor často využívá detailního líčení psychiky. Každý člověk je dle naturalismu k něčemu předurčen a jeho osud se nedá ovlivnit.

Za třetí, člověk je ovládán těmi nejnižšími tužbami, pudy a vášněmi. Je slabý a často propadá negativním faktorům společnosti tj. alkoholu, bídě, prostituci, tyranii, zatímco jeho příbuzný mravně upadají.

Za čtvrté, vyrůstá spíše v těch nejnižších společenských vrstvách. Nenachází východisko ze svých problémů, je zoufalý a neví jak dál.

Za páté hrdina je zobrazen ve vývoji. Tzn. Že autor popisuje hrdinu často už od narození až do smrti. Hrdina často umírá osamocený a okolí jim pohrdá. Člověk se neustále mění podle okolnosti a situací, které během života zažil.

Jak (ne)správně blogovat

2009-11-08T17:47:00.000+01:00

Můj blog určitě nepatří mezi nějaké extra úspěšné blogy, ale jsem s nim spokojena. A to je to hlavní, ale chtěla ještě hlavnější je, že jsem chtěla sepsat pár rad, jak mít lepší blog. Nakonec jsem se rozhodla napsat tento článek z opačného úhlu pohledu, prozradím vám totiž, jak udělat ten nejhorší blog. Ale musím říct, že konkurence je již hodně velká.

Vzhled blogu

Určitě pro odrazení doporučuji, co nejvíce blikavé, křiklavé či tmavé pozadí. Lze to i kombinovat. Pro dobrou srozumitelnost není nad růžové písmo na oranžovém pozadí, či černé na černém. Také blogu přispívají velmi malá písmenka, které se dají číst jen pod lupou.

Struktura blogu

Ránou do růžového je články neřadit do rubrik, nebo naopak do různých zmatkovitých rozcestníků. Čtenáři to totiž "pomůže" ve vyhledávání článků. Jako bonus si dejte na stránky, co nejvíc flashových aplikací a videí youtube. Mít deset různých počítadel, či hodiny je hrozně cool. Jen možná přijdete o čtenáře s pomalejším připojením.

Články

A dostáváme se k tomu nejdůležitějšímu bodu. Pokud toužíte po velké návštěvnosti, tak určitě začněte kopírovat články z jiných stránek. Úplně nejvíc, ale vaše čtenáře budou zajímat "bleskovky" a jiné pitomůstky.

Psát může každý! Enjoy

Nesnáším zimu

2009-10-26T07:21:00.001+01:00

Už je zima, už je mráz, kam se Katko, kam schováš?

Necháme těchto pošetilých kulturních vložek... je mi zima... a tomuto bych chtěla i věnovat dnešní článek.

Přišla nečekaně, neohlášeně a výměna žádných bund za zimní bundy proběhla bleskově. Žádný podzim snad ani nenastal. Jestli ano, tak proběhl bez mého povšimnutí. Už v říjnu sněžilo, teď už nesněží, ale je pořádná zima a já zimu opravdu nemám ráda.

Nemá žádné výhody. Všude musíte chodit nabalení jak koule, mrznou a červenají vám uši, nos i ruce, kolikrát chytnete nějakej ohavnej vir a vážně se mi nechce ráno vstávat. Tyto dny bych někdy opravdu raději prospala. Nejvíc nesnáším ledový vítr, který mi šlehá do tváře. Já zkrátka nemám ráda zimu, a tak to už asi zůstane. Ovšem líbí se mi Vánoce, ale to již taky není to, co to bývalo :).

Aspoň se můžu těšit na podzimní prázdniny a státní svátek. Je úžasné být někdy i doma.

Dobrovolníci na pokusy

2009-10-24T08:56:00.002+02:00

Pro různé testy nových léčiv jsou opravdu nezbytní. Vědí, že riskují svůj život a zdraví, ale přesto do testování jdou. Před zařazením musí ještě projít podle mě i velmi nepříjemnými vyšetřeními. Po přijetí jsou neustále pod lékařským dohledem. Ano, i takový je úděl dobrovolníků na pokusy. Proč to ale dělají? Samozřejmě, že hlavně pro peníze, odměny jsou velmi vysoké a atraktivní. Ale opravdu se to oplatí? Vzhledem k tomu, že po netestovaných lécích většinou mívají velmi nepříjemné účinky a vedlejší potíže. Navíc dobrovolníci většinou bývají ve dvou skupinách. Jedné se dává jenom placebo pro srovnání. To už se ale pacient nedoví...

Další lidé podstupují testy, protože chtějí nezištně pomoct lidstvu. Ale je jich jen zanedbatelné minimum, ale zároveň je to tak nejzvláštnější skupina. A nakonec testování podstupují samozřejmě lidé, kteří zoufale hledají lék pro svou nemoc. Bohužel (nebo naštěstí), když je lék úspěšný a testování skončí, končí i příjem léků. Lék jde totiž do prodeje.

Diskotéka trochu na úrovni

2009-10-16T10:56:00.000+02:00

Při poslední návštěvě Choltic jsme se s přítelem shodli, že je to diskotéka aspoň trochu na úrovni.

Úvod akce byl opravdu bombový. DJ spustil dolů plátno a na něj se promítali různé laserové paprsky, které dohromady dávaly obrazce či slova do rytmu hitovky Children. Opravdu muselo dát hodně zabrat vše naprogramovat a líbí se mi, že se opravdu byla vidět snaha.

Disco Choltice se nachází ve stejnojmenném zámečku s areálem zahrad. Dají se v ní podnikat dobré procházky ;). Dají se využít i jako provizorní záchod, protože záchody vevnitř jsou opravdu nic moc.

Docela se mi líbí, že u vstupu kontrolují občanky, takže v klubu nenajdete žádnou zmalovanou čtrnáctku, ale ani patnácku. Trochu nepříjemná záležitost je, že dostanete náramek určité barvy. Takže až vás bude někdo nabalovat, může si udělat obrázek o vašem věku a naopak :).

Další věc, co se mi opravdu líbí je množství barů, a že se světelně odlišují, což se někdy opravdu hodí. Barů je celkem pět, takže si opravdu vyberete. Množství LCD televiz se mi počítat ani nechce, ale je jich tam spousta.

Tento klub má zkrátka něco do sebe.

Zákeřné kalorie

2009-10-14T00:38:00.000+02:00

Jestli se řídíte při výběru potravin podle kalorií uvedených na obalu, tak byste váš výběr měli přehodnotit. Ne vždy menší hodnota kcal znamená totiž výhru.

Vědci totiž přišli na to, že tyto údaje jsou krajně nepřesné. Při výpočtu energie se vzorky totiž pálí v přesně určených určených podmínkách a měří se množství energie uvolněné v podobě tepla.

Musíme totiž vzít v úvahu i nestravitelné zbytky potravy apod.. Proces trávení je navíc hodně složitý a každá potravina je jinak náročná na trávení. Hůře stravitelné potraviny mohou tedy ve výsledku odčerpat až 25% energie a právě toto snižuje celkovou energetickou hodnotu potraviny. Tím pádem tedy výrobky s vysokým podílem vlákniny, které mají sice větší energetickou hodnotu, ale na druhou stranu josu hůř stravitelné, a tím pádem se snižuje jeich celková energetická hodnota až o 25 %.

Mezi hůře stravitelné potraviny patří trvrdé pokrmy. Jestliže tedy máte mrkev a meloun o stejné hodnotě, po čem si myslíte, že méně přibíráte? Ano, je to mrkev. Vědci, ale také upozorňují, že jestli si uvaříte mrkev, tak se z ní stává potraviny měkká a lépe stravitelná.

Celkový systém označování se ale prý měnit nebude.

Kvalita vztahu?

2009-10-12T06:24:00.001+02:00

Nedávno na blogu zazněl názor, že kvalitní vztah se nedá hodnotit za půl roku. S tím souhlasím, ale jaká je tedy délka té ideální doby? Když si už konečně můžu říct, to je ten pravý. Kdy může tento pár začít pomýšlet na společnou budoucnost tj. dítě, společné bydlení?
Samozřejmě, že se tato doba nedá až tak lehce specifikovat a navíc NIKDY nemáte nikoho jistého. Ani manželstvím. Půlrok je opravdu málo, i rok a půl, nejideálnější je podle mě pět lez z toho tři společného bydlení. Při společném bydlení totiž mnoho párů zjistí, že si navzájem nesedí.
Znám páry, které byly prototypem ideálu, ale rozešli se spolu třeba i po 2 letech či osmi a vždy to bylo hlavně kvůli jiné "osobě", která vztah narušila. Jak už jsem řekla, partnera nemáte nikdy jistého. Ve vztahu se musí oba snažit, ale nesmí se to přehánět, jinak si sami sebe přestanou vážit.
Navíc je vědecky prokázáno, že největší zamilovanost trvá cca 2 roky vztahu, pak přichází moc dobré přátelství.

Nic proti Barbie od Mattela

2009-10-10T16:08:00.000+02:00

Nedávno jsem se zeptala své spolužačky: "Nezdá se ti, že tady máme nějak moc barbín?". Ona na to, že ano.

Je to blonďaté, oblečení nosí nejlíp v růžové, fialové či bílé, nosí nejlíp trendy boty na podpatku či baleríny, je vyznavačkou hromady make-upu a silného líčení, navíc ještě navrch musí držet nějakou dobrou dietu.
Ano, ano, barbie styl se u nás na škole nějak rozmnožil. Nemá to žádnou originalitu a vůbec je neodlišíte.
Copak je hezké vypadat jako každá druhá? Myslím si, že ne. Ale třeba to budou zástupci drsného pohlaví vidět jinak.

Mezinárodní sociální web. Je opravdu tak strašný?

2009-10-09T09:57:00.000+02:00

Jako všichni, kteří žijeme v tomto moderním světě, víme, že Facebook je celosvětově proslulá sociální síť. Jsou lidé, kterí jsou k ní skeptický, stejně jako jsem byla já a pak ti co ho zbožňujou.
Fejs vlastně není nic úžasného a nového. Sociálních webů je hodně např. lide.cz, libimseti.cz nebo třeba myspace.cz... Na FB si můžete přidávat nové přátele, psát krátké statusy o tom jak je vám příšerně či vystavovat fotky (můžou je vidět přátelé, nebo i přátele vašich přátel či všichni - je to jen na vaší volbě). Co mě na FB asi nejvíc upoutalo jsou různé testy, i když jsou někdy úplně vedle. To mě na něm udrželo spolu s hrou Farmville či Yoville (už mě ali tolik nebaví. Není nad ikariam)..
Navíc si třeba do přátel můžete přidat svého oblíbeného herce či zpěváka, ale většinou to bude spíš podfuk. Proto je lepší vyhledat si jeho website na FB.
Určitě se vyplatí se zkusit registrovat, vždy si můžete svůj profil vymazat. Za zkoušku nikdo nic nedá. Pro ty, co jsou na FB závislí radím trochu ubrat. Vždy je lepší žít v realitě, a pak jí s kámoši na FB probrat :).

Filmové dny

2009-10-03T15:42:00.005+02:00

V životě člověka je důležité udělat si pauzu, vypnout a udělat si filmový den. Teď jsem na to měla hromadu času, a tak jsem nelenila a hned se zelenilo. Přináším vám i jejich minirecenze.
A co já vím, možná vás i inspiruju.

Doktor House, M.D. (1. díl ze šesté řady) - jako vždy se potvrdilo pravidlo, že nejlepší díl z nové série je ten první. House je v psychiatrické léčebně na odvykačce na vicodim. Nejdříve sice proti vedení tvrdě bojuje, ale nakonec se chce zlepšit. Navíc se i zamiluje!!

Ďábel nosí Pradu - a nejen Pradu. I další světoznámé značky. Andrea se v módě moc nevyzná, ale i přesto se z ní stane asistentka v časopisu Runaway. Jako bonus má děsnou šéfovou, která jí dává naprosto nesmyslné i nesplnitelné úkoly. Opravdu povedený film.
Pýcha a předsudek - neskutečně romantický příběh z dob, kdy ženy nosili šaty s neskutečně mnoha spodničkami a muži oblek. Navíc Darcy je tak sexy, když má mokré vlasy. Knižní předlohu jsem četla a film se mi líbí.
Vzhůru do oblak - další z nereálních animáků z Pixaru. Příběh je o starci, který chce na stará kolena zažít dobrodružství. Dobro samozřejmě vítěží nad zlem a ptál je zachráněn.
Loudilové - klasická americká komedie, kde hlavní hrdinové chtějí ošukat, co nejvíce hezkých holek. Proto jedou do roztleskávačského kempu. Dokážou se změnit?
PUSH - sci-fi plné superhrdinů s velmi zajímavými schopnostmi. Dokáží porazit divizi a získat tajemný kufřík? No bude to těžký.
Elizabethtown - mladý Orlando jede vyzvednout mrtvolu svého otce. Seznamuje se, ale s mladou stewartkou, která mu dokáže, že svět je jedna velká hra.
Láska s výstrahou - patří mezi méně povedené komedie Sandry Bullock, ale přesto stojí za to ho jednou zkouknout. Je o dvou praštěných právnících, co se rozhodnou žít v chudobě :).
Rosemary má děťátko - film natočený dle slavné knižní předlohy. Rosemary je ve špatný čas na špatném místě a má moc "hodného" manžela. Poštěstí se jim totiž dítě se samotným satanem.

Čaj, čaje, čaj

2009-10-01T09:07:00.000+02:00

Musím sem napsat o opravdu úžasném podniku, který jsme objevili v KH. A to čajovnu na Jungmannově náměstí. Já osobně mám čajíky hodně ráda a navíc mě dostalo příjemný a útulný interiér. Navíc, když si dáte Čaj, čaje, čaj máte i o kulturní vložku postaráno. Při servírování a celou cestou k vám, čajmen řve hurónským hlasem: "Čááj, čajééé, čááj." Ale moc se mu nesmějte, musí to být opravdu náročné. Jinak tento druh čaje moc doporučuji, je jeden z mých oblíbených, ale v opravdové čajovně jsem ho měla poprvé.

Další, co mě zaujalo byly oddělené "boxy", takže je příště zkusím. A další vychytávkou je tzv. žvýkačkovník, což je takový malý papírek na žvejky. Takže už je nemusíte lepit pod stůl.

Opravdu moc doporučuji!

Umělá holka kam se podíváš

2009-09-29T02:39:00.000+02:00

Tak jsem si dnes jen tak četla články v nejmenovaném časopisu pro ženy a zase jako obvykle přeskočila rubriku, kde je nějaká modelka oblečená obvykle do divných hadrů a udělají s ní hodně fotek. Nechápu, proč to šéfredaktorka časopisu raději nezruší. Stejně si myslím, že se podle toho nikdo neoblíká, natož inspiruje. Snad to většina lidí jako já i přeskakuje. I když, co já vím, na světě je hodně divných lidí. No to by byla jedna věc co mi hodně vadí.

Další je, že tyto (aspoň podle srandartu společnosti) dokonalé a krásné modelky, kterých je mimo jiné celý časopis, mě nutí srovnávat se. Naštěstí moje negativní myšlenky zmizí téměř hned po zavření časopisu.

Všichni totiž dobře víme, že jsou vyretušované starým známým Photoshopem a bez těchto úprav vypadají o dost jinak. A to ani nemluvím o nasvícení, make-upu, účesu od profesionála, nalíčení, stahovacího prádla. My to všichni sice víme, ale stejně se jim chceme rovnat. No a pak se můžem divit, že i hodně hezká holka bez tlusté vrstvy make-upu, kterou si jenom ničí pleť, vypadá jinak (má jizvy, či pupínky:). Samozřejmě, že nepodporuji až moc velkou "přirozenost", jen se nesmí nic přehánět.

Zdraví je nejdůležitější na světě (je i víc než láska)

2009-09-27T19:06:00.003+02:00

Jojo, přehodnotila jsem svůj žebříček hodnot. Zdraví je to nejzásadnější, co každý z nás má. Zdraví už jde koneckonců ruku v ruce s láskou i bohatstvím atd.

Musím říct, že bych raději byla zdravá a chodila do školy. Jo je sice super, že se můžu válet s bolestí ledvin, ale na druhou stranu má to velké nevýhody.

Budu si muset opisovat učivo (a Rambo mě šetřit nebude :) za celou tu dobu, co jsem takto promarnila, budu vědět velký kulový z matiky, dostanu dvojku z těláku, atd... auu... dobře můžeme pokračovat.. budu mít hodně zameškaných hodin a už tam i nějaké mám, nemůžu jít ven a vůbec se věnovat tomu, co mě baví. Místo do sebe cpu analgetika a nějaký dlouhý prášky, který mi fakt nechutnají. Navíc když je Urologický čaj horký nebo studený tak je fakt hnusný. Je důležité najít optimální teplotu.

Tímto tedy přeji rychlé uzdravení všem nemocným a těm, co mají zánět močových cest přeji ať se jim bezbolestně močí :).

Rammstein - Pussy

2009-09-27T01:13:00.000+02:00

Německá skupina Rammstein vydala v pátek, 18.9. nový singl, který vyšel téměř po čtyřech letech pauzy a je jím song Pussy. K singlu vydali i poměrně kontroverzní videoklip, který bych rád okomentoval. Nejdříve ale začneme hudbou. Mě osobně se písnička moc líbí, je ostrá, ale i trochu komerční. Zaujal mě text ("too big, too small, size does matter after all"), který napovídá že Pussy nebude o vaší milované kočce. Je to zřejmé v refrénu ("you've got a pussy, I have a dick"). Překládat snad nemusím. Jistě jste si všimli, že úryvky z textu jsou v angličtině. Půlka písně je v anglickém jazyce, půlka v německém. A to se mi líbí ještě víc. V přeneseném smyslu slova se dá mluvit i jiném tématu než erotickém. Je tam spousta narážek na pouštění cizinců do Německa a cestování do zahraničí. Teď bych rád zhodnotil videoklip.
Video je promítání dvou obrazů - jeden je kapela hrající v černé kůži v temném prostředí, v druhém si kapela užívá s lehkými děvami. Lechtivé záběry jsou zhruba do dvou třetin, pak je to již čisté porno. Za to je kapela mnohými servery kritizována. Já s tím trochu souhlasím, takhle tvrdé to být nemuselo, jelikož to nikde nepustí bez cenzury. Na druhou stranu je velmi vtipné vidět Flakea s prsama a jeho výrazem v tváři. Nebo extrémně svalnatého Tilla Lindemana (frontman skupiny), když ve skutečnosti vypadá trošičku jinak. Ještě bych se chtěl zmínit o části, kdy Till je za pultem s mikrofony. Tato scéna mi dost připomíná Hitlera, už jen proto že Till má patku jako on. A pak tam mává německou vlajkou. Osobně mi ta část nevadí, jen je to provokující, ale asi jako celé video. Chtěli provokovat, povedlo se jim to.

Tady si můžete pustit videoklip Pussy - http://www.visit-x.net/rammstein/

Mikeš

*** Menší ohlédnutí za videoklipem z mého úhlu (Kačka)

Kdysi jsem Rammstein docela poslouchala, časem se mi ale zprotivili. Už ani nevím přesně čím, ale je to zkrátka fakt.

Provokace to je jejich druhé jméno, jak to vypadá. "Bohužel" si myslím, že se tento klip ani nedostane k široké veřejnosti, která Rammstein nezná nebo je moc nemusí. Je to možná trochu škoda, protože písnička sama o sobě je celkem dobrá, ale spíš průměrná. Není to nic nového, ničím nepřekvapili. Tedy kromě videa samozřejmě. Jinak o videu si myslím, že je opravdu nevkusné a Rammstein dále považuji za průměrnou kapelu. Pornografie by se dle mě v klipech vůbec neměla objevovat. Takhle na to budou koukat akorát nějací nadržení kluci, které to opravdu uspokojí.

Zkuste hádat s čím přijdou na dalším albu.

Asi jsem se podruhé zamilovala

2009-09-26T10:50:00.005+02:00

Už jsem dostala hodně rádoby "romantických" dárků, ale včerejšek mě tak trochu dostal. Ani nevím, proč jdu o tom psát, ale komu to vlastně vadí? :)

Musím se přiznat, že nejsem moc romantický typ v pravém slova smyslu. Líbí se mi třeba neplánované kouzlo bouřky, ale lístky růží mě až tak moc neohromí. Trochu divné, že?Nevím proč to tak je, ale je to tak a jsem ráda, že nejsem z těch pipin, co se na to dají sbalit.

Včera jsme s přítelem slavili 17 měsíců a vůbec jsem neočekávala, že by něco přinesl, možná tak kytku. Byla to nakonec sice kytka, ale v trochu jiném provedení. Snad na Valentýna jsem mu dala bonbonieru od Milky (ve tvaru srdce) a on si z ní ten obal celou dobu skladoval a nakonec jí i využil. Do toho srdíčka, nalepil takový ten materiál, co saje vodu (opravdu nevím, jak se tomu říká, ale všichni určitě víme) a do něho napíchnul několik květů červených růží.

Moc se mi ten nápad líbí a je to snad jeden z nejlepších dárků, co jsem kdy dostala. Není to žádný klišé jako obyčejná kytka. Mám z toho opravdu velkou radost. Moc děkuji!

Asi na něj budu nějaký čas hodná :).

Recenze: Návrh (The Proposal)

2009-09-19T08:09:00.004+02:00

Jedná se o romantickou komedii, kde se s hlavní roli objevuje Sandra Bullock (45) jako Margaret, jako despotická šéfová a její zaměstnanci jí opravdu nenávidí. Po jejím boku se objevuje hezký Andrew (Ryan Reynolds 32), jež je její asistent a čeká už pár let povýšení na editora.

Margaret je Kanaďanka, které brzo vyprší víza, a tudíž bude deportována zpátky do Kanady. Ovšem nechce přijít o její tvrdě vybojovanou práci a zvlášť, aby jí dostal Bob. Dostává skvostný nápad a to, že si vezme za muže svého asistenta. Všem to tedy oznámí a i jemu samotnému.

Úředníka, ale moc rychle neošálí, a tak musí dokázat, že se mají opravdu rádi a vědí o sobě vše. Tím pádem tedy jedou navštívit jeho rodiče na Aljašku. Je docela zábavné pozorovat chování Margaret na cizí půdě, kde si už nestojí tak pevně na svých vysokých podpatcích. A tím, že se cítí být nejistá se dostává do opravdu komických situací u kterých se i zasmějete.

Úplně nejlepší na celém filmu byla babička Andrewa Annie, která je energická, humorná a ráda věří oplodňovací dece, nebo že psa odnese sokol.

Snímek návrh je opravdu skvělá oddechovka u které se i pobavíte.

Po dlouhé době recenze: Little Boots-Hands

2009-09-16T14:04:00.000+02:00

Jak říká nadpis, po dlouhé době se vrhám na aktualizaci rubriky "Recenze všeho druhu", jelikkož mě dlouho nic moc nezaujalo (tedy kromě nové desky od Placebo). Tentokrát jde o britskou elektropopovou zpěvačku Little Boots (LB) a její debut Hands.

Tato deska je jedna z nejpodařenějších diskanských desek, které jsem v posledních měsících slyšela. A že jich bylo. Tento styl se mi ale hrozně rychle oposlouchá, ale tato deska je jiná.

Najdete na ní opravdu silné písně jako Meddle, Mathematics, kterou považuji za úplně nejlepší z celého alba, dále to je třeba Remedy, No Brakes, či New in Town. Celé album se mi v podstatě líbilo hned na poprvé, což není u mě zvykem. A líbí se mi čím dál víc. Je silně ovlivněno hudbou 80. až 90. let

Hodně recenzí jí srovnává s Lady Gaga, ale podle mě nejde srovnávat něco, co je úplně někde jinde. LB se více zaměřuje na hudbu a ve výsledku je to navíc i vidět, tedy spíš slyšet. Navíc tato slečna umí zpívat i naživo, což se v dnešní době nedá říct o všech "zpěvačkách". A umí psát i texty.

Závěrem musím říct, že je pro mě LB v dnešním tanečním hudebním průmyslu příjemným oživením, které se moc dobře poslouchá.

OA=EL, na naší škole vznikla nová rovnice

2009-09-13T21:33:00.000+02:00

Nad současnými prváky se nestačím divit. Nejenže mají adaptační kurz každá třídá zvlášť skoro celý týden, ale navíc nevidím moc velký rozdíl mezi studentkou OA a EL.

Podle mě je týdenní adaptační kurz úplně zbytečný luxus, zvlášť v průběhu začínajícího školního roku. Úplně nejlíp se holčiny a i na výjimky kluci nejlíp seznámí právě ve škole a v průběhu věku. Ale tohle asi nemá cenu řešit.

Teď bych se chtěla trochu věnovat výuce těchto dvou oborů. Naše škola totiž změnila učební plány a kdysi odbornější a prestižnější obor OA se začíná podobat jako vejce vejci EL. EL navíc přebírá odborné předměty, které se vyučují na OA.

Může mi tady někdo k sakru říct v čem spočívá ten hlavní rozdíl? Já už ho opravdu nevidím. Možná v tom, že OA má vždy češtináře jasného.

Obor EL měl být přípravou na různé VŠ či VOŠ, je to všeobecná příprava s lehkým zaměřením na ekonomické předměty. Výuka je podobná jako na různých gymnáziích, poskytuje všeobecný rozhled (ale dle studentů se tam většina ani nedostane). OA je zase odborný obor se zaměřením hlavně na ekonomické předměty, účetnictví a písemnou elektronickou korespondenci.

Teď se tyto dva obory neskutečně prolínají a podobají se. Jestli se rozhodujete pro OA Čáslav či EL, tak vás to vyjde opravdu nastejno. Jen v EL to budete mít zkrátka jednoduchší. Rozdíly začnou být patrnější možná tak ve třetím ročníku.

Škole zdar!

Jak jsem (ne)viděla Poslední dům nalevo

2009-09-09T09:09:00.000+02:00

Nedávno jsem měla přijet za přítelem domů, a tak jsem mu řekla, ať vybere nějakej hezký film. Jako bylo mi docela jedno, co vybere, hlavně ať je to něco "vkusného" :). Njn, vkusné to možná bylo na první pohled, ale jinak mi z toho bylo na blití. Možná jsem jen slabá povaha, (asi jo, když vidím v TV nějaká týraná zvířátka, tak hned brečím) a proto jsem dokoukala jenom půlku filmu.

Takže stáhnul film Poslední dům nalevo, což je horor. Musím říct, že horory beru docela v pohodě, a kolikrát jsou lepší než nějaká kriminálka.

Bohužel tenhle film byl opravdu HOROR. Byl až moc živý, realistický, krvavý a brutální. Nemám ráda násilí a už vůbec ne mlácení holek o umyvadla, kopání do břicha, ošahávání všude možně(i od tamté lesby), střílení po lidech, ohánění nožem... opravdu mě to nějak vzalo a nedalo se na to vůbec koukat. Byla jsem až moc naštvaná, nesnáším když chlap bije holku, až do otřesu mozku. Nesnášíím to! Poslední kapkou bylo to ošahavání. Klukovi možná tolik nevadí, když ve filmu vidí sexuální obtěžování, ale mě jako holce jo a moc. Tohle se může stát každé z nás a nepotřebuji vidět takovej film, abych se bála chodit v noci sama domů. No nechám si své negativní myšlenky na jindy :).

Film je o dvou středoškolačkách, z nichž jedna ráda hulí, a tak jedou k jednomu klukovi, který jim řekne, že ho má doma. Tak k němu jedou. Bohužel přijedou jeho příbuzný a vše se zvrtne k horšímu.

Je to vlastně celé o tom, že náhoda je hroznej blbec a nikdy nevíme, co nás potká. A hlavně, že by holky neměli chodit s cizím klukem k němu domů.

Pak můj přítel raději uznal, že si pustíme něco lepšího, tak jsme koukali na romantickou komedii 27 šatů a hned mi bylo lépe. I když ta hlavní hrdinka se chovala dost divně, ale to je jedno.

V Čáslavi máme již funkční semafor

2009-09-04T09:26:00.003+02:00

Tak a je to tady, nastal velký den! Semafory u gymnázia začaly konečně, asi po třech měsících, fungovat.

Není nad to, že je zprovozněný po dlouhé době náš první semafor. Avšak myslím si, že silnice u gymnázia určitě není ta nejfrekventovanější křižovatka v Čáslavi. Ovšem chápu, že to vypadá líp u školy.

Semafor máme v Čáslavi prý kvůli nějakým opravám na obchvatu. Všemu taky nasvědčoval silný ranní silniční provoz.

PS: Nebojte doma se neulejvám jako prváci od nás, ale nudím se na praxích xP.

Výhodný letní nákup v obchodu pro mláďata

2009-09-01T10:12:00.000+02:00

Vybrat si šaty je velmi těžký úkol v dnešní době. Nic se mi nelíbí a vše má hodně divný střih. A když se mi náhodou něco líbí, tak jsou zas zbytečně předražené a stejně se mi po čase přestanou líbit.

Když jsem ale byla se sestrou na nákupech ve Futuru v Kolíně, bylo všechno jinak. V obchodu "pro mláďata" New Yorkeru jsem objevila krásný fialovo-bílé šaty. Bohužel byly poslední, co tam měly, takže jsem nevěděla jak mi budou a navíc cena byla taky nějak podezřele nízká. Ale nic mě neodradilo a zkusila jsem si je. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mi byly akorát a vypadají moc dobře. Bylo to osudové.

Ale co mě hodně zamrzelo bylo, že při bližším zkoumání jsem našla po obvodu sukně šedé flíčky. V té chvíli mi došlo, proč jsou tak levné.

Opravdu jsem měla velké dilema, jestli si je vzít a zkusit je vyprat, nebo se na ně vykašlat. Nakonec mě sestra přemluvila a já si je vzala. A věřte, nevěřte, po druhém vypráním byly flíčky pryč a já jsem moc ráda, že jsem to riskla ;).

Tak a je to za námi!

2009-08-31T00:01:00.000+02:00

Tak nám prázdniny pomalu, ale neodvratně končí a já vám chci popřát mnoho úspěchů ve škole a plno nový sil. Musím tedy říct, že já žádné nové síly ani pořádně nemám ;). Co jsem přes prázky nabrala, to jsem hned i využila. Akorát jsem trochu zlíněla a rozseděla se u počítače. Jo škola bude mít na tuto mojí zálibu (i jiné) těžký dopad. Volný čas ubývá, povinnosti přibývají. Chjo mě se tam nechcee.

Njn taky bych si už mohla koupit nějaké sešity. Nějak mi to úplně vyšumělo z hlavy a ještě si nepřipouštím, že prázky končí.

Ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posilní. Tak ať vás škola nepřivede k sebevraždě a budete silní.

Bozkovské dolomitové jeskyně se studenou vodou

2009-08-26T02:41:00.000+02:00

Tento článek začnu jednoduchou radou: I když víte, že v jeskyních je opravdu parádní zima a venku teploty na uhynutí, nikdy si do ní neberte jenom lehké letní oblečení. Já jsem sice měla alespoň lehkou jarní bundu, ale docela mi vadilo, když mi velká jeskynní kapka spadla na mojí pěšinku :/. A i když žabky ničemu nevadí, tak nejsou nejvhodnější, protože na nožky až moc táhne a kape. Ale já jsem statečná a zvládla jsem to ;).

Bozkovské dolomitové jeskyně jsou prý nejdelším jeskynním systémem u nás v ČR vytvořeným v dolomitech (dolomit je poměrně odolná hornina). Tento systém měří lehce přes kilometr, avšak zpřístupněno je jen 350 m chodeb.

Výzdobu tvoří hlavně krápníky, jenž můžete vidět i na obrázku. Musím říct, že tato výzdoba je poměrně zajímavá, protože dorůstá do velmi zajímavých tvarů ;).

Na těchto jeskyních se mi moc líbily jeskynní jezírka, jenž ještě před zpřístupněním, úplně zatopila některé části jeskyně.

Jejich voda je průzračně čistá, ale na koupání to opravdu není. Teplota vody je totiž jenom 8 °C. Teplota vzduchu tady taky není moc slavná. Pohybuje se prý od sedmi do devíti stupňů. Brrrr.

Na druhé fotce je vyfoceno pravé jeskynní temno jak řekla průvodkyně. Tma, vlhkost a zima je tam teda pořádná.

Délka prohlídky je 45 minut, což úplně stačí.

Myslím si, že tato prohlídka byla určitě přínosná. A není nad to se z toho strašného parna trochu ochladit v "přírodním mrazáku" ;).

Čistota půl života

2009-08-25T10:36:00.000+02:00

Na co doma normálně používáte pračku? Že by na praní? Jinak musím říct, že praní a věšení prádla je moje oblíbená domácí práce. No to je jedno.

Vraťme se ale raději k původní myšlence. Jistý francouz Romain Jarry přišel se skvělým nápadem. Co takhle vyprat svého domácího mazlíčka? Asi se nechal inspirovat šílenými komediemi, kde se pejsek náhodou ocitl v pračce, nebo je jeho domácí mazlíček až tak neposedný, že koupání je na hodiny.

Tuto službu ale můžete využít pouze ve městě Saint-Max (Francie). Celý proces trvá pár minut a zvíře je i vyfénováno.

Autor projektu říká, že pro zvíře to není žádné trápení a i šampón je vyroben tak, aby nedráždil oči. Kdybych tam mého hafana zavřela, tak by mi to asi nikdy neodpustil. Popravdě nesnášel i normální mytí, natož tohle.

Prý: svoz je zajištěnej

2009-08-23T09:48:00.003+02:00

Včera jsem byla fakt naštvaná! Na koho? Na Kutnou Horu!

Zkrátka a jednoduše jsem koupila lístky za cca 400 Kč, protože jsem chtěla udělat radost i svému přítelovi. Jednalo se o večerní prohlídku Kačiny. On však nemohl, protože se zatím ocitl v nemocnici. Tak jsem tedy nakonec požádala sestru, jestli by nejela.

To, že jsem skoro nestihli ani vlak tam, vytahovat raději nebudu. S velkým téměř půlhodinovým předstihem jsme čekali na místě svozu U Kata. Ale bylo to moc podezřelé, jelikož tam nikdo jiný nečekal. Nečekala jsem, že jich tam bude nějak moc, přece jenom většina raději pojede autem. Já měla jet taky a nic takového by mě netrápilo. Autobus nejen a nejel a mě bylo jasné, že ani nepojede.

Mezitím jsme okoukli i druhej vchod, ale tam taky nikdo. Jen jeden úchylnej dědek, co špatně slyšel a hrozně si chtěl povídat. Snažila jsem se udržet zdvořilostní rozhovor a rychle vypadnout, protože fakt vypadal úchylně. Jediný, co nám poradil, byl stop.

Ovšem než bychom někoho stopli, tak by to trvalo asi dost dlouho. A navíc ani nevím, kterým směrem ta Kačina přesně je :). Ještě ke všemu by mi rodiče nepoděkovali, kdyby se něco stalo. Takže ten byl definitivně vyloučen, takže jsme se tam fakt neměli jak dostat. Nebyl ani nikdo, kdo by nás tam hodil. Ovšem, když jeden je v Praze, druhej v nemocnici :).

Takže takhle mi propadli těžce sehnaný lístky a nic z toho. Akorát jsem ještě utrácela za zbytečný vlak.. Zase se mi utvrzuje, že KH nemám ráda stejně jako jejich některé obyvatele.

Žijte v míru.

Maxík, můj chlupatý přítel :*

2009-08-21T16:10:00.008+02:00

Stalo se to 13. srpna 09...

Když na to vzpomínám, tak tomu pořád nemůžu uvěřit. Bylo to tak rychlé, že to snad nemohla být ani pravda.

Tento článek chci věnovat svému pejskovi Maxíkovi, který mi přinášel radosti i starosti do života necelých sedm let. Co mě asi nejvíce mrzí je, že se nedožil ani svých sedmých narozenin, které měl mít 29. srpna, a že jsem při jeho posledních hodinách života nebyla. Ale s tím se dá máloco udělat, takový je koloběh života.

Začalo to takhle: Pozdě v noci se mu udělalo moc špatně, nemohl spát, skučkal a nemohl ani čůrat. Proto jsem rozhodla, že hned

ráno zkrátka půjde k zvěrolékaři. Ráno jsem ho našla namočeného čumákem v misce s pitím. To mě utvrdilo v tom, že to bude vážné. Ale tohle jsem opravdu netušila.

Na kliniku jsme ho museli nést v náručí, protože už neměl sílu chodit. Je to opravdu strašlivé vidět tak energického, veselého a hravého psa v takovém špatném stavu. Držela jsem ho za tlapku a doufala, že to nebude nic vážného.

Mladá zvěrolékařka ho prohlédla, druhá přinesla resuscitační vybavení. To mi už došlo, že je na tom fakt špatně a pomalu upadal do bezvědomí. Nebudu tady nic tajit. Rozbrečela jsem se jako malá holka, nešlo to zastavit a bylo mi to jedno.

Všechno se začalo kazit. Ničím mu nemohli pomoct. Krev mu nešla odebrat ani z krku, protože měl až tak nízký tlak. Cévkování se taky nepovedlo. Dali mu jenom nějaké léky proti bolesti a kapačky.

Diagnózu určil ultrazvuk. Měl močové kameny, ty ucpaly močovod, m

oč se nedostala ven a šla zpět do ledvin. To vyvolalo selhání ledvin.

Museli jsme se s ním rozloučit a nechat ho o samotě. Prý pokud není poškozeno určité procento ledvin, tak půjde na operaci. Prý je to celkem běžná smrt u psů. Jo, to je sice hezký, ale to mi ho nevrátí. Opravdu nechápu, proč na ty kameny jeho běžný doktor nepřišel. Na pravidelné prohlídky chodil. Jedno vím jistě, k tomuto Doktorovi už svého dalšího psa nikdy nedám.

V půl třetí zazvonil konečně můj mobil (měli jsme se totiž dozvědět výsledky testů kvůli té operaci). Řekla: "Výsledky testů nedopadly dobře, takže by Max operaci nepřežil. Ale to už není podstatné. Je mi to moc líto, ale právě předchvílí v půl třetí umřel." Tak to mě úplně zlomilo. "Né to není možný!" křičím na ni. Bylo to jako ve zlém snu. Už jsem ani neposlouchala, co říkala o zpopelňování.

Proč si člověk musí prožít takové věci, aby si uvědomil, co v kom má? Jeden den je vše při starým a pak bum a vše se pokazí a vy máte oči jenom pro pláč.

A nechci slyšet hloupé poznámky, že pes je míň než člověk.

Kočkovar - luxus z konečníku

2009-08-19T10:08:00.004+02:00

Jste skuteční milovníci kávy a bez ranního, odpoledního či večerního šálku nedáte ani ránu a už Vás nebaví ta stejná černá tekutina. Tak tato novinka ze světě kávy je právě pro vás.

Tento druh výroby kávy se řadí mezi nejdražší a nejexkluzivnější, co vůbec jsou. Postup je jednoduchý. K její výrobě stačí mít pár kávových zrnek a nejlíp cibetku africkou (to je nějaká africká kočkovitá šelma). Cibetka se nakrmí zrnkami a půl práce je hotovo. Teď přijde to nejnechutnější na celém procesu. Musíte počkat až z cibetky vyleze trus. Ten se posbírá, pobledlá zrnka se od něj oddělí, vysuší a vydezinfikují.

Tato luxusní káva nese jméno Kopi Luwak a její prodejní cena je kolem 12 000 korun. Je vyhledávána hlavně kvůli silnému aroma a výtečné chuti. Věřím, že za dvanáct litrů to chutná určitě dobře, jen si nesmíte tolik připouštět jak byla vyrobena.

Prestiž a sláva. Jsou nejlepší univerzity světa pro nás nedostupné?

2009-08-14T13:57:00.000+02:00

Nedávno jsem četla článek o předních univerzitách světa jako Harvard, Yale, Oxford apod. a nestačila se divit. Nejen počtu přijatých lidí, ale i sumám za školné, které si málokdo může dovolit.

Výběr vysoké školy je pro život důležitý, ale ještě důležitější je jí vystudovat a následně se můžete chlubit nějakým hezkým titulem. Tady v Čechách se zatím nenachází nějak moc soukromých škol, a když jo nemají zas tak přehnaně velké školné. Slavná Karlova univerzita třeba školné nemá zavedené vůbec, ale taky o tom uvažuje (cca 5000 kč). Jak je to ale ve světě?

Když mluvíme o školách jako Harvard či Yale, vybaví se mi seriál Gilmorova děvčata, kde se jeden čas Rory rozhodovala na jakou univerzitu půjde. Její matka nechtěla, aby jí školu platili prarodiče, ale poté co jsem zjistila kolik jeden školní rok stojí, tak si nemyslím, že by na to bez půjčky a nějakých příspěvků měla.

Harvard je v podstatě v pozici nejznámější univerzity na světě. Školné na rok činí cca 800 000 Kč. To je už docela dobrá pálka. Na tuto školu se dostane jenom devět procent žadatelů. Navíc se zde nachází největší knihovna na světě.

Yale není v Evropě až tak známá a provařená univerzita jako Harvard, ale úrovní je na tom stejně. Roční školní je o 100 000 korun vyšší než Harvard.

Cambridge je známou univerzitou z UK. Její školné už není tak vysoké jako u předchozích univerzit. Žáci z EU mají výhodu, protože je jeden školní rok vyjde o 200 000 Kč levněji než těm ostatním (400 000 kč). Přijímají zhruba 8 % z přihlášených.

Oxford se nachází taktéž v UK. Žáci z EU opět ušetří. Zaplatí jenom 100 000 Kč za rok, naopak ostatní skoro 400 000 Kč. Navíc žáci co si chtějí podat přihlášku na Cambridge i Oxford ostrouhají, protože to nařízení školy nepovoluje. Až takový rivalové to jsou :).

Princeton je známá univerzita v USA. Náklady na školné se můžou vyšplhat až k milionu. Přijímají pod 10 % uchazečů. Její zajímavostí je, že žáci složí přísahu (podepíší se na papír), že nebudou podvádět. Učitelé pak, když se píše test, odejdou z místnosti. Celkem dobrý, ale za to školné?! :)

Samozřejmě, že na tyto školy nechodí jenom synáčkové a dcerušky z bohatých rodin. Zájemci o studium mohou dostat různé příspěvky od stipendia, půjčky (splacení po vystudování), příspěvky od různých fondů či organizací.

Tak co? Vybrali jste si už vysokou školu?

544 kilometrů jen za 225 korun

2009-08-11T14:46:00.000+02:00

Jednoho slunečního dne jsme se s panem přítelem rozhodli, že pojedem vlakem do Prahy. Jenže nezůstalo do Prahy a chtěli jsme se více podívat do městečka Mariánské Lázně. Přecejenom Prahu už známe a nemá už moc čím překvapit (kromě obchodů).

Zvolení dopravy bylo jasné - vlakem. Kilásků je to tam hodně, takže jsme čekali i vysokou cenu. Paní ze přepážkou nám řekla, že jestli se vrátíme do půlnoci, tak nám nabídne slevu SONE+ a budeme to mít i se zpáteční jízdenkou o pětistovku levnější. Samo, že jsme tu slevu vzali, protože kdo by tam chtěl nechat tisícovku za vlak.

Tuto jízdenku využijí hlavně rodiny s dětmi, protože je pro maximálně pět lidí z toho dva můžou být dospělí. Děti můžou mít maximálně 15 let, osoby starší 15 let jsou považovány za dospělé. Můžete cestovat kam chcete tedy v rámci ČR, na jízdence to není napsáno. Jízdenka platí jeden den a vyprší v půlnoc dne zakoupení. Tato levnější platí jenom pro druhou třídu. Jestli chcete cestovat třeba pendolinem, Intercity či Eurocity a v podobných vlacích s vyšší kvalitou si musíte připlatit 450 Kč za osobu. S touto jízdenkou můžete cestovat jenom přes víkend, přes pracovní týden i kdyby byl svátek neplatí.

Zakoupit si jí můžete od 21. června do 22. září 2009.

Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů

2009-08-09T10:44:00.000+02:00

Ani to moc netrvalo a už je tady nový díl Doby ledové. Myšlenka je to opravdu zajímavá, ale skutečnost na plátně už je jiná. Takže, co přináší Úsvit dinosaurů? Děti to nachvíli zabaví a ti odrostejší to už tak bavit nebude. Třetí díl už není tak zábavný a chytlavý jako ty předchozí, ale taky se nedá srovnávat s takovým Madagaskarem, který je úplně někde jinde. Možná je to nižším rozpočtem, ale i tak.

Doba ledová 3 má jednoduchou zápletku, a to že existuje druhý svět, kde žijí dinosauři. Na filmu se mi vcelku líbili scény s lenochodem Sidem, který se chtěl usadit a mít svou rodinu. Najde cizí vejce a za nějaký čas se mu vyhlíhnou malí dinosauříci. Avšak jejich máma ho unese a dobrodružství může začít.

Mimo jiné se může těšit na starého známého veveričáka a hon na žaludy. Jinak se tato veverka zamiluje do krásné a nebezpečné veverky, která mu krade žalud. Jsou to snad ty nejvtipnější a nejroztomilejší scény z filmu. Musím říct, že jim to tam moc sluší.

Jinak pro fanoušky mám dobrou zprávu, a to že je již potvrzeno pokračování DL 4 a má se odehrávat v současnosti.

Hlídač č. 47 si ženu neuhlídal

2009-08-06T12:20:00.000+02:00

Již tradičně jsem splnila svou povinnost, a to navštívit alespoň jednou za prázdniny letní kino. Bohužel výběr filmů nic moc, a tak padla volba na film "Hlídač č. 47".

A nebyla to špatná volba.

Film začíná tím, že hlavní hrdina Josef Douša (Karel Roden) a jeho žena Anička se stěhují do malého postaršího domečku u kolejí, kde pracuje Douša jako hlídač u Českých drah. Josefa pronásledujou vzpomínky z války a vyčítá si smrt sestry Aničky, kterou si měl brát. Bohužel se až tak moc zaobírá minulostí, že zapom

íná na svůj život a hlavně svou manželku.

Anička se cítí hodně osamělá a ve vztahu jí zkrátka něco chybí. Na scéně se objevuje mladík Ferda, který se o Aničku pokouší. Docela dlouho mu odolává, ale jednou to už zkrátka nevydrží. Je to vlastně i celkem pochopitelné v její situace. Z takových důvodů vzniká většina nevěr u žen, ale svého muže moc miluje. On jí určitě taky, ale až moc ho tíží trauma z války. Jak může řešit přítomnost a budoucnost, když nemá vyřešenou ani minulost?

Nakonec Douša ohluchne a to je pro něj další velká rána. Cítí se jak mrzák. Sluch se mu ale jednoho dne vrátí, ale rozhodne se neprozradit to nikomu. Myslí si, že takhle odhalí tajemství své ženy mnohem líp.

Nejvíce mě asi pobavila scéna, kde Douša chtěl získat invalidní důchod a musel na vyšetření. Je to opravdu chytrý člověk :).

Závěr filmu byl hodně smutný, ale nakonec Ferda dostal, co si zasloužil.

Tento český film s tragickým koncem určitě doporučuju. Není to jen o tom, že koukáte a posloucháte, ale taky musíte zapojit mozek, abyste ho pochopili.

Raději kopu za tým, než sama

2009-08-04T02:36:00.000+02:00

Dnes mě oslovila moje sestra a řekla mi: "Byla jsem na tvém blogu, máš ho hodně hezký, píšeš zajímavé články, ale nechápu proč publikuješ jenom ty." A ještě mě trošku ve vtipu seřvala, že jí v jednom článku pomlouvám :).

Docela mě to nejdřív zarazilo, ale nakonec mě napadlo, že by z toho mohl být i článek :).

V poslední době často slýchávám, že málo publikuju. Jenže, když psalo na tento blog víc lidí, tak jsem nemusela psát tak často a zkrátka táhla mě i ex-spoluautorka blogu. Ale teď, když píšu sama, tak se taky rozhoduju sama a už na něj nemám tolik času jako dříve. Přesto chci pokračovat v tomto blogu, protože by mi bylo líto se na něj po více než roce vykašlat. A přeci jenom, když se vás někdo ptá na vaše zájmy, máte co říct (A ne říct jenom, že chodím s klukem). A člověka taky potěší, když vidí, že mu na blog někdo chodí a čte si to. Ještě lepší je, když napíše komentář.

Ono je docela těžké publikovat článek každý den. Kdo nezkusí, neví. Brala bych nějakou výpomoc, ale jen málokdo to po pár článcích nevzdá.

Proč už tady nikdo kromě mě nepublikuje je snad jasný. Zájmy se mění, není čas (nevím, kdo tady nemá čas;výmluvy ach ano), kamarádka je míň než kluk (spíš nic), lenost a pohodlnost... a mnoho dalších.

P.S.: Není to nic osobního.

Zabít se či nezabít se

2009-08-03T12:35:00.000+02:00

V Čechách je prý průměrně jen pět dní v roce, kdy nedojde k žádné sebevraždě. Ve světovém měřítku umírá vlastní rukou každých 40 vteřin jeden člověk.

Už právě kvůli tomu bych dnešní článek věnovala právě tématu - sebevražda.

Jaký motiv k ní většinou mají? V první řadě jde o různá fyzická onemocnění, zmrzačení, nebo umírání ve velkých bolestech, další příčinou jsou psychická onemocnění, kdy lidé často propadají depresím. Člověk v hluboké depresi podléhá snadno takovým myšlenkám. Příčinou deprese může být třeba brzo odhalená smrtelná nemoc, špatný finanční stav, problémy v práci. Další už menší procento jsou sebevraždy kvůli lásce či špatnému rodinnému životu.

Pokud se ale situace dá řešit jinak, což většinou i jde, tak se o to snažte. Myslete na své blízké.

Deník nejzajímavějších sebevražd:

Doyen z Epinalu se zabil, poté když ve svých sedmdesáti letech poprvé viděl moře, které po celý svůj život maloval
Jeden starosta se zastřelil poté, co se dozvěděl, že v nedalekém lese má probíhat dálnice
Chovatel neunesl smrt svého vepře a krávy, a tak raději skočil pod vlak
Fotbalový fanoušek se oběsil poté, co porucha v televizi přerušila utkání, co sledoval

Ano, lidé jsou opravdu různí a sebevraždy konají i z opravdu takto podivných věcí, které obvykle člověk unese.

Jeden Benátčan žádal několikrát svého bohatého bratra o finanční pomoc, protože byl v špatné situaci. Ale ten ho odmítnul se slovy: " Až nebudeš, postarám se o tvou rodinu." Muž se hned poté oběsil a zanechal bratrovi dopis: "Nyní už nejsem, postarej se o mou rodinu."

LIberecký Harry Potter a Princ dvojí krve; minirecenze

2009-08-02T13:57:00.000+02:00

Během dovolené jsem stihla navštívit i Liberecké kino, kde jsem měla možnost se kouknout na nový dlouho očekávaný díl Harryho Pottera.

Kino se mi zalíbilo hlavně díky dvojsedačkám :). Otravovalo mě to, že mě otravovalo nějaké dítě, že jí sedím na sedačce, kde minule seděla. No jo, sedat si musí tam, na co má lístek. Opravdu se mi to jenom zdá, nebo jsou ti děti nějak drzejší a drzejší. Já jsem si jako malá v životě nedovolila nic zlého říct člověku dvakrát většímu. Měla jsem z té výšky zkrátka hroznej respekt.

No nic, nechci tady kritizovat výchovu spratků, ale recenzovat.

Takže můžeme začít.. Film byl plný povedených efektů, vyskytuje se v něm slíbená romantika a má zase o něco temnější atmosféru (i když Voldemort se v něm vůbec nepřichomýtl, ale Smrtijedů si užijete).

Herci se téměř vůbec nemění, ale na scénu se dostává velmi důležitá postava, a to profesor Křiklan.

Celý děj filmu je vlastně hlavně o tom, že Brumbál ukazuje Harrymu nejdůležitější vzpomínky různých lidí na Voldemorta. To vede k rozluštění jeho tajemství a následně jak ho zabít.

Navíc aby toho nebylo málo, tak hlavní představitelé už trochu zestárli a začínají řešit milostné vztahy. Také hlavní představitelé poznávají moc žárlivosti, hlavně Hermiona a Ron (Lonánek).

Harry se zase pomalu a jistě zakoukává konečně do Ginny. Naopak jeho vztah k Dracovi hodně ochladá a při jednom souboji ho nepěkně zraní.

Zkritizovala bych ale jeden nedostatek a to, že většina studentů v Bradavicích už nenosí uniformy. Jsou totiž oblečeni v "mudlovském" oblečení.

Film se mi moc líbí, i když nejede přesně podle knihy

a spousta scén se musela vypustit. Trochu mi chyběl závěrečný boj v Bradavicích. Další věc

co mi vadila byla desetiminutová přestávka, ale to je asi už spíš věc kina. Do kina se přece nechodí na přestávky! Ale dá se to pochopit u filmu, co trvá 2,5 hodiny.

Že se Potter líbí ukazuje i prodejnost.

Poslední díl H.P. a relikvie smrti má prý být rozdělen do dvou filmů (listopad 2010 a květen 2011). Tomu se říká dobrý marketingový tah :).

Vichřice mi nepřeje

2009-07-29T23:53:00.001+02:00

Nemůžu si dovolit nenapsat o velice silném zážitku z dovolené v horách.

Během této zkušenosti jsem si uvědomila, že vypnutí proudu na hodinu je velmi romantické, ale po dalších hodinách už začínám hysterčit.

Stalo se toto: Byli jsem v Liberci v Nise a spustila se hnusná bouřka. Hustě pršelo a hromy duněly. To nejhorší jsme přečkali v nákupním centru a pak se můj přítel znuděný nakupováním rozhodl, že pojedem domů. Dobře, říkám si, není nic lepšího než běhat v dešti v žabkách, kraťasech a letním tílku. Dám

vám radu:"NIKDY, ale nikdy neběhejte venku v žabkách, když silně prší a na zemi je x centimetrů vody!" Je totiž opravdu umění, neuklouznout ve vlastních botách čili žabkách. Mokré žabky opravdu hodně kloužou.

Konečně jsme naskočili do auta, trochu ho omokřili a mohli jet. Cestou jsme viděli popadané plechy a stromy. Z toho se dá usoudit, že bouřka byla velmi silná.

Dorazili jsme domů, šáhnu po vypínači a.... a.... elektřina nejde. Ona totiž nejde nikde v okolí.

1. hodina - No nevadí, chtěla jsem přece vařit palačinky, ale vždyť proud určitě za

pár hodin půjde. Ach jo, jak já jsem naivní a městem zhýčkaná.

2. hodina - Opravdu se nudím, nic na elektřinu nefunguje.

1. večer - Z nudy začnu umývat nádobí. K mému překvapení přestane téct voda. Myslím si, že je to vzpoura majitelů za to, že jsme jim obrali maliny. Bohužel voda neteče bez elektřiny jak se dozvídám. Ani záchod nefunguje samozřejmě.

Noc - Bojím se tmy. Co teprv můj přítel, který spí u svíček. Světlo udělalo najednou blik a tma, tak se moc nedivte.

Ráno - Opravdu mě chytá záchvat. Ráda bych si totiž uvařila čaj.

Den - Před chatkou nacházíme kýbl s vodou. Jaká to pozornost majitelů. Brzo ale není čím splachovat, a tak mám opravdovou depresi. Chci elektřinu a doufám, že na tom ti z ČEZ-u usilovně pracujou a brzo to budou mít.

Poledne - O přítele se strachujou rodiče, protože mu nejde mobil. Majitelka chatky nám říká, že doufá v to, že to další den půjde. Chytá mě panika, proč jim to trvá tak dlouho?

Odpoledne - Přítelovi je špatně, chodí často na záchod. Chodím mu pro vodu do potoka. Majitelé chatky mi říkají, že je vyhlášen výjimečný stav a ukazovali mi zlomené stromy. Prý tato vichřice zabila šest lidí a mnoho dalších je zraněno. Jojo, když padají stromy.... Půlku dne šaškuju s kýblem a balím věci dokud není tma. Celý den jím jenom rohlíky. Věci v lednici se pomalu kazí. Vzdávám se naděje na elektřinu.

Večer - Ležím zmožená v posteli a najednou je v kuchyni nějaké světlo. Nemůžu tomu uvěřit. Nejdřív ani nedutám, aby neuteklo. Dlouho mi to nevydrží a jdu vyzkoušet vodu. Nejdřív jenom prská, ale teče!! A tak jsem se rozhodla, že půjdu umýt nádobí za celou tu dobu.

Jedno vím jistě, že nějakej ten den nebudu brát elektřinu a vodu jako samozřejmost.

"TO NEŘEŽ!" aneb moje spolužití s CRT

2009-07-26T21:09:00.000+02:00

Tak a je to tady. Jsem zpátky z dovolené, krásně odpočinutá a plná nových zážitků. Bohužel, jen co jsem přišla domů, dopadl na mě nechutný pach reality. Opravdu jsem se tak těšila, až zapnu zázračné tlačítko a uvidím moji starou známou fialovou plochu monitoru.

Ano, je to tak. Už zase mi exnula část počítače. Tentokráte to ale není klávesnice, nýbrž monitor.

V tuto chvíli mě napadá otázka: "Co vlastně budu dělat?" Opravdu mě v tu chvíli nic nenapadá, a tak se jdu nasáčkovat k televizi s obědem. Televize je ovšem hrozná nuda, zvlášť když na ní celou dobu nekoukáte a všechny seriály na sebe navazujou. Dokonce jsem si z nudy začala hrát se psem. Ten byl, ale asi hodně rozpačitý z mého náhlého zájmu, a tak mi kousnul do prstu.

Naštěstí jsem pak měla jít ven a nemusela jsem se užírat přemýšlením o počítači, protože jsem se usadila u počítače spoluredaktora Radka. Ta hodná duše mi naštěstí vypůjčila postarší CRT monitor. Pálí mě z něj docela oči, ale to nevadí, hlavně že mám do čeho koukat a můj život se vrací do starých kolejí.

Teď můžu jen doufat, že můj LCD monitor antických tvarů bude brzo zdráv a jestli bude uzdravování příliš drahé bude se muset časem pořídit "moderní" protáhlý monitor podobný televizi.

Bílá bělejší, Antarktida špinavější

2009-07-10T04:00:00.000+02:00

Dnes se mi rozpadly ideály o tom, že Antarktida není znečištěná a člověkem téměř nedoknutá.

Kdysi v roce 1959 byla podepsána mezinárodní smlouva. Podle ní měla Antarktida sloužit všem na zemi a jenom k mírovým účelům. K této smlouvě byl přidán později Madridský protokol, v němž se všechny státy zavázaly, že jí budou i chránit.

Bohužel díky různým vědeckým expedicím je v Antarktidě čím dál tím více odpadků. Jako největší katastrofa je vnímán únik nafty z roku 1999. Ta pronikla do různých jezer a oceánu.

Odvoz odpadků z technicky nepřístupných oblastí je hodně technicky a finančně náročné. Další velkou komplikací je led, v němž je odpad většinou uvězněn. Když nastane tání, tak voda odnese zase škodlivé látky do jezer a moří, oceánů.

Je to začarovaný kruh a další příběh jak si lidé pozdě uvědomí, že něco zkazili.

Čáslav jako obchodní velmoc

2009-07-08T00:01:00.001+02:00

Připravili jsme si pro Vás práci na téma obchodní síť Čáslavi. Nejdříve bychom rády představily hlavní body naší prezentace. Za prvé seznámení s tématem, za druhé historie před příchodem supermarketů, za třetí rozvrstvení obchodů, za čtvrté situace drobných živnostníků a za páté otázka TESCA a anketa.

Toto téma jsme si vybraly proto, že obchody jsou součástí našeho každodenního života. Trh se nepřetržitě rozrůstá a ten kdo je schopen neustále rozšiřovat nabídku, je schopen zajistit si zákazníky a tím pádem i ziskovost. Obchody, nákupní centra a široký sortiment zboží jsou pro nás již samozřejmostí a standardem než v dobách minulých.V dnešní době již neplatí heslo: „Náš zákazník – náš pán.“. Dnes je zákazník náročný diktátor.

Ale jak to bylo dříve?

Dříve se Čáslav obešla s málo obchody, které tu byly. Bylo zde zastoupeno vše od Samoobsluhy (hovorově u žebračky) až po zlatnictví či oděvy. V tehdejší byl každý druh obchodu zastoupen i jedním obchodem, takže to znamenalo, že nebyla konkurence.

Byla potřeba, a proto jsme se v roce 1995 mohli těšit na první supermarket v Čáslavi Plus. Lidé ho přijali a konkurence je zdravá, a tak se tady záhy vybudoval Penny a poté Lidl.

Výstavba Lidlu byla pro Čáslav hodně přínosná, protože právě tato společnost může za modernizaci autobusového nádraží, které bylo větší než potřebovalo a hodně zastaralé. Každopádně městu to přišlo vhod, protože stejně plánovalo přestavbu.

Rozvrstvení obchodů

Většina velkých obchodů se nachází podél hlavní silnice, jde hlavně o Penny Market, Billu a Lidl . Další velká skupina, tentokrát menších obchodů, se nachází na náměstí a pěší zoně, jde hlavně o obchody, které potřebujeme každodenně, tedy drogerie a obchody s potravinami. Dále se v těchto místech nachází sortiment všeho druhu, např. elektronika, lékárna, rychlá občerstvení, papírnictví, hračkářství, bytové doplňky, domácí potřeby, optika, obchody s oblečením.

Při zjišťování názorů mezi čáslavskými obchodníky jsme zjistili, že problémy nevidí až tak moc ve výstavbě TESCA, nýbrž ve stále narůstajícím počtem vietnamských obchodníků. Vždyť jenom kolem náměstí a pěší zóny jsme napočítali kolem 10 obchodů.

Cituji: „ TESCO mi ani tak nevadí, tak jako někteří vietnamští obchodníci, kteří zabírají místo na náměstí a berou nám zákazníky.“

Veškerá obchodní činnost je čím dál více orientována na centrum až k nemocnici. Tím pádem se velká část dění čím dál více orientuje spíše na část města, kde budou vznikat nové byty nebo novostavby. Jedná se hlavně o kasárny Prokopa Holého. Tyto snahy o zvelebení našeho města jsou sice hezké, ale přijde nám, že se hodně zapomíná na vylepšování části Budín a Nové město, kde se nachází např. firma Zenit s. r. o.

Jaká je situace menších živnostníků?
Kdo bude komu konkurovat?

V Čáslavi se nachází zhruba přes 110 prodejen a to jen v centru a jeho okolí. I tak je to na necelých desetitisíc obyvatel poměrně dost. Máme tady momentálně tři supermarkety a zatím všichni menší živnostníci zřejmě prosperují. Aby tyto obchody mohly žít, tak přeci do nich chodit lidi nakupovat.
Z naší ankety vyplynulo , tedy z grafu na plátně, že lidé stejně využívají všech forem nakupování: velkoobchody, maloobchody i nákupy přes internet. Je celkem naivní si myslet, že příchod nového obchodního centra by znamenal pro všechny maloobchodní prodejce krach.

Cituji týdeník Ekonom: „ Město Čáslav se v průzkumu tohoto týdeníku umístnilo na 7. místě z 26 měst Středočeského kraje v ukazatelích podnikatelského prostřední, kvality lokality, pracovního trhu, kvality veřejné zprávy, cenových podmínek a průzkumu mezi podnikateli.“ Jen pro srovnání: Kutná Hora spolu s Kolínem skončila dvanáctá, na prvním místě byl Benešov, dále Příbram poté Lysá nad Labem.

TESCO

Na počátku myšlenky o stavbě TESCA až dodnes se setkáváme s velmi smíšenými názory. Někteří lidé výstavbu TESCA zásadně odsuzují, jiní jsou zase pro.
TESCO neoslovilo jenom město Čáslav, ale zajímalo se i o jiné soukromé pozemky. Z finančního hlediska se prosazení TESCA města rozhodně vyplatí. Především město zvýší svůj finanční rozpočet a můžeme tak doufat v pokračujícím rozvoji našeho města. Navíc TESCO přislíbilo městu, že vybuduje parkoviště s dostatečně velkou kapacitou, která by měla být využívána i pacienty nemocnice. Tímto způsobem ušetří město přes dva miliony korun, které by se stejně muselo vybudovat.
Takže se to ve výsledku vyplatí oběma obchodním partnerům.
Otázka je, proč si nás vlastně společnost TESCO STORES Česká republika, akciová společnost.
Tato společnost si nechala vyhotovit průzkum podle něhož zjistila, že Čáslavané často nakupují v prodejnách Kolín a Pardubice. Z toho vyplývá, že by tady TESCO rozhodně neinvestovalo, kdyby se jim to nevyplatilo, ačkoli tady neprodali ani housku.
Ovšem potřebujeme tu další obchody? V rámci naší ankety jsme provedli průzkum, toho co našim občanům tady vlastně chybí. Jsou to hlavně speciální obchody s oblečením jako EMO shop, Gothic shop nebo metal shop a lidem zde chybí především obchody se značkovým oblečením. Dále je to třeba obchod jako Topgan - školní tašky, nebo DM drogerie. Také se našel člověk kterému tady chybí Sexshop. Taky hodně lidí zde postrádá i kutilské obchody nebo obchod s rybími specialitami.

TESCO-anketa

Provedli jsme vlastní průzkum (graf č. 2), kterého se zúčastnilo 45 respondentů všech věkových kategorií, obou pohlaví, různých zájmů a různého finančního příjmu.

K našemu překvapení zde většina lidé TESCO chce, což je 53 %, a ne vyslovilo jenom 11 % lidí.
Na serveru www.caslavsko.net také jednoznačně vyhrává možnost, že TESCO zkrátka chceme.

Zdroje:
www.caslavsko.net
www.muecaslav.cz
www.kutnohorsky.denik.cz
www.ekonom.cz
Čáslavské noviny, ročník 2007 a 2008

Jak udělat maturitu

2009-07-07T19:14:00.002+02:00

Před měsícem jsem dělal maturitu. Skončil mi čtvrtý ročník SPŠ Kutné Hory, pak následoval takzvaný svatý týden a týden maturitní. Poslední týden školní docházky byl velmi volný, do školy nás chodilo strašně málo, většina lidí se už učila na maturu. Nebo si jen udělali delší prázdniny. Po vysvědčení následoval svatý týden. Neumíte si představit ten stres který vás pronásleduje v každém okamžiku a nelze mu uniknout. Pravda, lze, ale jen trošku (třeba trávením času s přítelkyní). Zjistil jsem, jak mi svaťák ubíhal, že mám strašně málo času naučit se všechno. To nelze. Budou vám to říkat celé čtyři roky at nic nenechávate na svaťák, ale stejně všichni to udělají a pak jsou v depresi, že to nestíhají. Dopadl jsem podobně, musím přiznat. Abych se naučil jeden předmět dokonale, potřebuji na to týden. Jenže já na týden měl předměty čtyři. Myslím, že je velmi důležité si udělat rozvrh co se který den budete učit. Sám jsem ho měl a snažil sem se ho dodržovat. Týden uběhl jako voda a já zjistil, že umím perfektně jeden předmět, další na půlku, další na čtvrtku a ten poslední jsem neviděl vůbec. Velmi špatně se mi v předmaturitní večer usínalo, téměř jsem nespal a začala mě bolet hlava (která trvala ještě dva dny po maturitě). No a než sem se nadál, byl jsem vzbuzen a oblečen v kvádru postaven do třídy na zahájení maturitních zkoušek. Doporučení: v přípravné místnosti pomlouvejte učitele, hrajte hry na notebooku a opakujte učivo (říká se, že by se nemělo, ale mě to fakt pomohlo). Velmi těžko se to splňuje, ale je dobré zachovat chladnou hlavu. No a pak už jen štěstí na otázky. Mohu říct, že si lze vybrat otázku pokud máte kovové mince a na nich vyražená čísla. Ale když štěstí nepřeje tak je to stejně jedno. Já si vybral otázku téměř jakou jsem chtěl u každého předmětu a tím pádem výsledek, že maturita byla úspěšná a bez čtyřky, není náhodný. No možná trochu je, z elektroniky :-D.
Mějte se, mikeš

První prázdninové dny jsou tady

2009-07-06T13:47:00.004+02:00

Byla jsem od jedné osoby informovaná, že prý nepublikuju. Tímto článkem bych se chtěla omluvit všem osobám, kteří tento blog pořád čtou. Hodně mě to těší a budu se snažit zase publikovat.

Dnes bych chtěla pár písmenek věnovat prázdninám.

Tak dlouho jsem se těšila, na ten čas volna... prázdniny. První týden utekl jak voda a mě připadá, že jsem ještě pořádně nic neudělala. Práci jako hodně dalších lidí nemám, takže svoje volné chvíle trávím u počítače. Navíc počasí nám opravdu nepřeje. Buď je nepříjemně dusno, nebo zase leje jak z konve.

Užívejte si prázdnin, protože za dva měsíce začne zase škola a náš volný čas se rozplyne jak mlha.

Pijte s mírou! A letní lásky taky :).

Redaktorky chtějí plastickou společnost

2009-06-05T13:18:00.003+02:00

Každé mladé dívce i klukovi se vštěpuje do hlavy, že vzhled není až tak důležitý. Bohužel zřejmě nic není tak jak si většina lidí myslí.
V jednom nejmenovaném časopisu pro dívky byl uveřejněn článek, ve kterém hlavní hrdinka zkoušla ochotu druhých lidí. V prvním případě byla oblečená v tuctovém "barbie" oblečení. Po druhé to zkoušela ve stejných situacích v nenápadném oblečení, ačkoli i tak vypadala hodně dobře jen nevýrazně. Musím poznamenat, že takto se obléká většina holek.
Prošla si různými situacemi. Například, když se zeptala jednoho kluka kolik je hodin, tak mnohem ochotněji odpovídal té která byla na pohled výraznější. Další postarší pán byl taky mnohem více "hrr" do radění, kde vystilingovaná holčina najde cíl své cesty apod....
Pod celým článkem se nacházelo zamyšlení, asi na pět řádků, že krása určitě není vše a v žádném případě neznamená úspěch. Přijde mi, že si tento časopis hodně protiřečí.
Když v celém článku zdůrazňují, že zmalovaná nepřirozená krása je v tomto světě hodně důležitá a na přirozenost se nesáží. Je asi velkou pravdou, že hodně klukům se opravdu více líbí spíše ty holky, které zná každý a jsou přehnaně sebevědomé. Bohužel to časem omrzí..

Shopaholismus vs. radost z nakupování

2009-06-04T21:54:00.004+02:00

Závislí můžeme být v dnešní době snad na všem. Někdo má rád čokoládu, jiný peníze, třetí nemůže být den bez sexu. Závislosti jsou opravdu různé, stejně jako lidé, a tak není divu, že vzniklo oficiální pojmenování pro závislost na nakupování. Trochu pozdě, ne?
Láska k nakupování se vždy tak trochu považovala za vášeň většiny žen. Dnes už tento mýtus opravdu neplatí díky velkým změnám v naší společnosti. Tím pádem každý z nás nakupuje, jenom někteří z nás méně často, ale přesto je nakupování součástí našich životů. Bereme jej jako něco normálního, a proto si často ani neuvědomíme, že se tato nevinná zábava zvrtla v závislost, která se musí léčit.
Tím pádem svět přišlo další nové slovo shopaholismus, což není nic jiného než závislost po nakupování různorodých věcí. Shopaholika uspokojuje, když může vlastnit různé zboží. Tento člověk dokonce rád nakupuje i potraviny a další věci každodenního života. Často nakoupené věci ani nevyužije.
Jenže hranice mezi závislostí a normální radostí z nakupování je tenká.
Začneme tedy hezky od začátku. Jsou dva druhy lidí. Ti, co šetří každou korunu a chovají se jakoby měli žít na planetě Zemi dalších sto let. Neříkám, že je to nesplnitelný sen. Pak je druhá skupina lidí, kteří zase naopak utrácejí, jako kdyby měli hned zítra umřít. Osobně patřím spíš do té druhé skupiny. Opravdu ráda nakupuji a to hlavně oblečení a kosmetiku. Ptám se, proč mám v kosmetickém kufříku dvacet druhů očních stínů…? Je to snad nějaký projev mé závislosti na nakupování? Já si to tedy o sobě nemyslím, ale spíše mě láká vyzkoušet nějaký nový přípravek, či nějaký zaručený krém z reklamy. Kdo by nechtěl být krásnější a mladší, že jo!
To, že jste propadli této drahé závislosti poznáte brzo podle stavu vašeho konta či peněženky. Pokud totiž někdo z rodiny, či kruhu přátel tuto osobu neupozorní na její závislost a dotyčný/á odmítne léčbu, může se lehce stát, že svojí zálibou zničí sebe i celou svoji rodinu. Pravděpodobně skončí ve velkých dluzích a často vše končí exekucí. Shopaholik se uvědomuje, vše co se kolem něj děje, ale nemůže svojí nutkavou touho po nakupování ovládnout.
Podle Elizabeth Edwards a jejího výzkumu, shopaholismem trpí ženy i muži, většinou jsou to uzavřené osoby, které jsou náchylnější k depresím. Mohlo by se zdát, že touto závislostí trpí jenom movitější lidé, ale opak je pravdou. I ti co jsou chudí poznávají, co je tato závislost zač. Ve výsledku jsou na tom ale mnohem hůř než ti movitější, protože do dluhů i z dluhů se dostávají velice těžce.

Karolina Světlá, bojovnice za práva žen

2009-05-19T21:54:00.000+02:00

Karolina Světlá rozená Johanna Nepomucena Rottová strávila dětství v Praze, v bývalé Poštovské ulici. Vyrůstala v zámožné obchodnické rodině, a tak se jí dostalo i patřičného vzdělání. První vzdělání dostala v rodině poněmčelých Francouzek a záhy si začala psát tajný deník, kde se silně projevovalo její spisovatelské nadání. Ačkoli byl otec Světlé velice vzdělaný a pokrokový muž, ve výchově své dcery se držel tradic a konvencí. Jakmile se dozvěděl o jejích prvních literárních pokusech, tak ho to velice pobouřilo a Světlá musela přerušit její školní vzdělání. Její rodina jí odepřela přístup ke knihám a učebnicím a vedli jí k tradiční ženské úloze.
Světlá se s tímto nechtěla v žádném případě smířit a její touha po uplatnění a emancipaci prožívala dále. Mužům záviděla to že se mohou vzdělávat . Záviděla jim méně konvenční život. Brzo se jí dostalo šance číst knihy i časopisy ,jednoho rodinného přítele, po kterých tak toužila.
Posléze se dozvídá o české literatuře od jejího budoucího manžela Petra Mužáka, který vyučuje jí i její sestru Žofii (provdanou Podlipskou) hudbu. Seznámil je s kroužkem nadšenců, Světlá se seznamuje s Boženou Němcovou, která se pro ni stala velkým vzorem i přítelkyní, hlavně kvůli její emancipaci, cílevědomosti, vytrvalosti.
Dalším jejím velkým ženským vzorem byla George Sandová, která jí také ovlivnila v jejich názorech. V její tvorbě se vyskytuje téma „lidská práva a práva žen a utiskovaných“. Podle ní žena nemůže žít život plnohodnotně kvůli mravním hodnotám. Tyto názory také silně ovlivňují její tvorbu. V jejich dílech často nacházíme ženu, která je vychována v tradičním duchu té doby, často právě kvůli tomuto nemůže žít šťastně, nemůže si najít lásku… Tyto ženy jsou obětavé, odvážné a ušlechtilé a často napravují láskou muže pro které se obětovali. Často si určují až moc velké cíle.
Nejvíce jí trápila právě otázka ženského lidského uvědomení a odpovědnosti, a proto se zasloužila i s jinými ženami o založení Ženského výrobního spolku a pracovala dlouho v jeho vedení, protože jak řekla „Lidé pochybují o tom, co říkáte, ale uvěří tomu, co uděláte“. Tento spolek měl ženy všestranně vzdělávat, rozvíjet jejich duševní vývoj, který byl v té době potlačován, Světlá si přála, aby se ženy dokázaly finančně zabezpečit i bez manžela.

Zdroje:
Velké ženy české, Eva Jurčinová, Knižní klub 1997, první vydání
http://svet-literatury.wz.cz/autori/svetla.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karolina_Svetla
http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/karolina-svetla.html

Proč chodím do školy tak pozdě?

2009-05-18T17:40:00.003+02:00

Už dávno jsem si myslela, že mám sesterské hádky za sebou, ale asi tomu není tak...

Už dávno považuji mojí sestru za trošku chytřejší stvoření, které se se mnou raději nehádá a platí to i naopak. Přecejenom mít sourozence má někdy fakt velký výhody, ale i nevýhody. Jako, že zabírá mnoho prostoru a vše se dělí na půl. Teda aspoň u nás.
Jenže dnes mě sestra příšerně naštvala a stačilo k tomu opravdu málo. Opravdu jsem už pospíchala do školy, když tu si všimnu, že moje pečlivě splácaná svačina z toho málo co doma bylo, je zkrátka neodvratně pryč. A hned mi je jasné, kdo mi jí vzal... moje skvělá sestřička. Kdyby to bylo poprvé, tak bych jí snad i prominula, že budu mít hlad (školní bagety nejím). Naneštěstí se jí to už povedlo x-krát a už mi opravdu došla trpělivost. Tím pádem došlo i na telefonní hovor, kde mi arogantně řekla, že si mám pro ní dojít. Dnes je ale mládež fakt drzá :-/.
Velice mě to rozhněvalo, takže chudák táta musel jít něco koupit, takže se nakonec zlo v dobro obrátilo. Asi to začnu praktikovat častěji, ale to by se mě chudák čekající Kája taky nemusela dočkat, že?

Válka nevěst

2009-05-03T10:19:00.000+02:00

Do kin přichází další romantická komedie s názvem Válka nevěst (Bride War), která vlastně není ani romantická ani vtipná. Tedy alespoň podle mého názoru.

Na začátku byly dvě nejlepší kamarádky Liv (Kate Hudson) a Emma (Anne Hathaway). Liv je velice průbojná osoba, která neustupuje a Emma je její přesný opak. Je milá a všichni jí mají rádi. Tyto dvě nejlepší kamarádky mají také společný sen a to, že se budou vdávat v hotelu Plaza, kde jako malé zažily první svatbu a byly z ní úplně unešené. Perfektní partnery již potkaly a teď už stačí, aby je požádaly o ruku. A to se i stane a může se začít plánovat svatba!
Naneštěstí jim jejich svatební agentka splete datumy, a tak musí mít svatbu v jeden den. A tady začíná rozepře, která z nich bude mít svatbu a která si počká další roky na volný termín v hotelu Plaza? Člověk by očekával od nejlepších kamarádek, že budou chtít dvojitou svatbu, ale ani jedna jí nechce. Právě naopak začnou se předhánět v tom, co si jedna té druhé provedou a v tom, která bude mít perfektnější svatbu. Docela trapné, že?
Celý děj se vlastně točí jenom kolem dvou nevěst a ostatním postavám se nedává moc prostoru, což je možná trochu škoda. Film by to možná oživilo. Ve filmu nenajdete moc vtipných scén, kterým se opravdu zasmějete, ale přecejenom tam jsou. Nechci tento film nějak moc odsuzovat, (na jedno shlédnutí je opravdu dobrý) ale opravdu postrádal jak romantiku, které tam bylo jenom minimum (na válčení nevěst není nic romantického) a i vtip a šmrnc. Obarvení vlasů na modro až tak moc vtipný není.

1st May

2009-05-01T01:05:00.000+02:00

Je první máj, lásky čas,
proč mi sakra láme vaz?
Stojím pod okny brečím,
snad se oběsím kdečím.

Smutek mi zalil srdce,
pod třešní ani blumou nechce.
Proč já naivka v to doufám,
když pak zklamaně do okna koukám?

Brečím tam tisíc let,
třešním opadal jarní květ,
brečím tam umírám,
na sen vzpomínám.

Dotýkám se hlíny, snažím se snít,
pro tebe lásko, já chci umřít.

Stop crying...

2009-04-29T19:25:00.003+02:00

Utápím se v slzách,
zatopím město které nikdo nezná,
potopím také sebe,
protože mi chybí kousek Tebe.

Ty jsi vrchol vrcholů,
na Tebe se dívám když padám dolů,
s Tebou mě baví tento svět,
prosím, lásko, přijmi tento květ.

Květ rozkoše tu plave,
proč potopili jsme ho ptám se?
Proč úzkost hrdlo mi svírá,
že na život z hrobu se dívám?

Proč zase padám dolů?
Proč mi nenadáváš do volů?
Proč je těžké běhat,
proč bez Tebe nemohu nic dělat?

V depresi hořím.
Lásko, shořím...

Zack a Miri točí porno

2009-04-22T18:46:00.000+02:00

Tak takto se jmenuje komedie o točení porna s velkou dávkou romantiky a také spoustou nadávek.

Zack a Miri jsou nejlepší přátelé, žijou spolu celý život a mají k sobě vztah jako bratr k sestře a naopak. Navíc jsou až po uši v dluzích a opravdu je jen otázka času, kdy jim vypnou elektřinu. Miri chce sbalit na setkání bývalých středoškolských spolužáků její bývalou lásku, ale zjišťuje že je gay a točí porno. A to vede k nápadu natočit porno a tím získají peníze a konečně splatí dluhy. Brzo seženou tým lidí, kteří jsou ochotni s nimi spolupracovat na parodii na Hvězdné války. Vše se pak zamotává a ti dva zjistí, že jsou do sebe zamilovaní, nechtějí si to přiznat, Zack se přizná, Miri ho chce, on se na ní urazí kvůli jinému herci, pak zjistí, že je vlastně idiot a pak následuje usmíření jak z červené knihovny.

Co se mi opravdu nelíbí je vzhled hlavního představitele, ale to asi není tak podstatné.
Některé scény mi už připadali hodně přehnané a některé fórky už byly tak trapné, že byly trapné.

Člověk se narodí a hned křičí. „Tady jsem já“, řve člověk,„přišel jsem žít!“

2009-04-19T19:27:00.004+02:00

Člověk jako takový se musí narodit na Zemi. Je to jednoduché. Kdyby se vyvinul někde jinde život, a s jistotou můžu říct, že ve vesmíru nejsme sami, tak by sám sebe nenazval člověkem. Pojmenoval by se jinak. Tím se dostávám k problematice, zdali je svět, Země, dobré místo k narození. Já si myslím, že svět jako takový je ošklivé místo. Tak na mě působí celkově. Pokud bych to měl brát po částech, tak tu jsou opravdu krásná místa, která stojí za to vidět. Jsou tu i krásné země, respektive státy, ve kterých by život mohl být splněný sen. Nebudu jmenovat, byl by to jen výčet mých krásných míst, se kterými nikdo ostatní souhlasit nemusí. Stejně si přesto myslím, že ta ošklivější místa kazí celou naši planetku. Už v minulosti se ukázalo, co dělá náš svět ošklivým. Války. První světová i druhá světová válka ukázaly, jak lidé dokážou být krutí, jak pro moc a peníze jsou ochotni udělat vše. I jít přes mrtvoly. Adolf Hitler to zkusil, vyvraždil miliony nevinných lidí, jen aby získal moc nad Evropou a udělal svět „čistším“. Podle mě je velká chyba když se moc soustředí do rukou jednoho člověka. Myslím, že by se člověk měl poučit z minulosti, jenže on je nenapravitelný a bude stejné chyby opakovat stále. Kéž by ne. Podívejme se na to dneska. Velká moc se soustředí do rukou amerického prezidenta. Podle mě je to špatně. Bývalý prezident Bush doslova rozpoutal válku, kde se vraždí a zabíjejí stovky lidí a dětí, a to se všechno děje v přítomnosti. A Obama, ačkoliv tvrdí co tvrdí, tak mě přijde, že tu válku podporuje. Mě se jako prezident Ameriky nelíbí. A to nejen vzhledem, ale tím co tvrdí a slibuje, ačkoliv všichni vědí, že to jen velmi těžko splní. Mě celkově politika moc nebere, takže to ani nějak moc neřeším. K volbám nechodím, přijde mi to jako zbytečný stres. Nevím ani koho bych volil, žádný volební program mě nezaujal. Proto, jak bylo zmíněno na začátku, existují daleko krásnější státy, než je tento. Pokračoval bych malým náhledem do budoucnosti. Do budoucnosti nikdo nevidí, přesto se o to pokusím. Myslíte si, že se svět změní? Ano, změní, jen to nebude k lepšímu. Svět je již zkažen dost, a proto si myslím, že to bude už jen horší a horší. Já osobně bych čekal, až se lidstvo samo zničí. A nebude za to moct nějaký fenomén globální oteplování, ale lidé sami. Je prokázáno, že i v minulosti nastaly období oteplování Země i její ochlazování. Dle mě člověk není na vině. Přišlo by to stejně. Jen za delší dobu. Další důvod proč nežít na tomto světě je násilí. Násilí je všude kolem nás, a opravdu to není hezké. Zmínil jsem války. Ale to je jen část. Co když člověk, který se narodí, je nechtěný? Co když ho ve škole nějak jinak utiskují a šikanují? Pak je násilí prováděno přímo na něm a těžko se s tím sám vypořádá a určitě si pokládá tuto otázku: Co je na tomto světě vlastně hezkého? Abych nemluvil jen o světě jako pesimista, tak se na něj podívám i jako optimista. Svět má pozitivní stránky. Můžeme tu zažít opravdu neuvěřitelné věci, například nějaké adrenalinové sporty. Ty dokážou být zážitkem na celý život. Další pozitivní věc na tomto světě jsou city. City jsou jednoznačně dobrá věc na světě. I když to vypadá, že někteří je nemají. Jeden z těch krásných citů je láska. A pro tu se vyplatí žít, i když to někdy opravdu dost bolí.

Nejmenší rozhledna světa

2009-04-17T20:35:00.000+02:00

Ve světě se často mluví jenom o nejvyšších stavbách světa apod. Na ty malé se často zapomíná a je to docela škoda, protože v tomto ohledu jsou Češi rekordmani.
V Čechách se totiž nachází nejnižší rozhledna světa a to v Nouzově u Semil. Autorem tohoto nápadu a i architektem se stal Jára Cimrman. Mimo jiné se také podílel i na Eiffelovce nebo na stavbě Petřínu.

A proč právě postavil nejnižší rozhlednu? Jednoduše proto, že trpěl závratěmi a nikdy se na žádnou rozhlednu nepodíval, protože byly moc vysoké.

Výměna - vypjatost a emoce

2009-04-15T10:43:00.000+02:00

Film začíná v Los Angels, kde žije matka samoživitelka Christine Collins (Angelina Jolie) se svým devítiletým synem Walterem. Christine je samoživitelka a stará se o svého syna jak nejlíp to jde.
Jednoho dne přijde domů a nemůže najít svého syna. Jeho zmizení oznámí na policii a po půl roce jí oznámí, že našli jejího syna. Avšak předávají jí jiného chlapce a ona to hned jako každá matka pozná. "Kde je můj syn!!" ptá se vyděšená Christine kapitána Davise. Ten jí ale nutí aby tohoto chlapce přijmula za svýho, nasadí tvář svatouška a médiím nakecává, že Christine je krkavčí matkou.
Christine to ale nevzdává a pouští se do marného boje. Bojuje za nalezení jejího pravého syna. Při tom jí pomáhá pastor, který jí také pomůže v mnoha životních situacích které by sama těžce zvládla, pomáhá jí začít nový život a také chce očernit policii kvůli jejímu neadekvátnímu chování k Christine.
Ačkoli Angelinu opravdu nemusím.. je mi zkrátka absolutně nesympatická... tuto roli utrápené a zoufalé matky zahrála opravdu výborně a dokázala diváka dojmout. A taky bylo zajímavé vidět jí v usedlých a volných věcech té doby (30. léta).
Taky se mi opravdu líbili dobové kostýmy, kloboučky a tehdejší účesy, i když jsem si nejdřív říkala, co to je za děs.
Film Výměna je natočen podle skutečné události o výměně dětí. V dnešní době mi přijde opravdu nepředstavitelné, že by se něco takového mohlo stát. Každopádně to taky přidává na prožitku z filmu a na jeho dojemnosti.

Násilí

2009-04-14T03:05:00.004+02:00

Násilí je světový problém. Násilí nás všechny bohužel obklopuje. Setkáváme se s ním v televizi, na internetu, na ulicích, všude. Je to nedílná součást dnešního světa. Můžeme se s ním setkat ve všech věkových generacích. Už u dětí, kterým jsou čteny pohádky, je vlastně ukazováno násilí – aby mohlo dobro zvítězit nad zlem, tak nějaké zlo musí být. Nebo v předškolním věku kdy si navzájem závidějí hračky a kvůli tomu ničí ty hračky ostatním. A také už ve školním věku se můžeme setkat s násilím zvané šikana. A jak v životě postupujeme dále, najdeme si práci, tak i tam se můžeme setkat s násilím, odborně bossing – to znamená, když vám nadřízený ukazuje, jaká jste nula, a šikanuje vás nebo vás nějak obtěžuje a znepříjemňuje vám práci. To vše je násilí, určitého druhu. Násilí se dopouští Amerika, resp. Spojené státy americké, když vysílají do krizových oblastí blízkého východu své vojáky bojovat. Ti vojáci jsou nástrojem násilí, které tam produkují. Samozřejmě, že se lidé brání a bojují také, to ovšem nemění nic na faktu, že kdyby neměli proti komu bojovat tak pravděpodobně nebojují. Dokonce se tam vraždí a zabíjejí desetileté děti, které dostali do ruky samopal jako hračku a mají jít střílet. Přijde mi to absurdní. Vždy se to dá řešit jinak, i když diplomatické cesty selhaly. Někdo jen prostě hledá záminku, aby mohl bojovat o dobrá strategická území, jelikož se tam těží takzvané černé zlato. Kde jsou peníze, bude asi i boj. Mrtví lidé jsou pro mnoho lidí jen pouhá statistika, a tak se není co divit, že válku dokonce podporují. Ale nemusím mluvit jen o lidech, co tam umírají, ale i o lidech co tam jsou týráni a mučeni. Vojáci osvoboditelé, kteří jim přišli na pomoc z Ameriky, tak je ve skutečnosti mučili a týrali, jak se později ukázalo. Neříkám všichni, bylo by nesprávné všechny hodit do jednoho pytle, ale těch pár jedinců co to dělalo, uvrhlo na celou americkou armádu velmi špatný stín. Od mučení lze přejít k psychickému týrání, násilí. Psychický nátlak dokáže udělat mnoho – dokonce i zabíjet. Je popsán případ, kdy někdo natočil nějakou studentku nahou a video rozeslal – ona sama spáchala sebevraždu, jelikož se jí všichni posmívali. Nedávno se v novinách a televizích propíralo video učitelky s žákem. Učitelka psychický nátlak nevydržela a nakonec skončila ve školství. S psychickým nátlakem se myslím setká každý. Někdo ho zvládá lépe, někdo hůře. Setkal jsem se i s fyzickým násilím, když jsem jel z diskotéky svozem domů. Jeden mladík tam docela dost zmlátil jednu slečnu, nevím proč a nač, ale docela to mnou otřáslo. Do té doby jsem to násilí nevnímal nijak silně, teď už však ano, a vím co to je zač. Zkrátka kdo se nedostane do takové situace tak si to neuvědomuje. Pokud většina násilnického chování nebude potlačena, je dost možné, že se ocitneme ve třetí světové válce, a tím pádem se lidé v nejhorším či nejlepším případě pozabíjejí navzájem. Pak nebude svět, pak nebude život. Násilí ovlivňuje každého člověka jinak – někdo ho odsoudí, někdo ho přejde, někoho motivuje. Člověk je tvor nepředvídatelný, a tak nevíte, jestli se člověk jdoucí kolem davu k tomu davu přidá či nikoliv. Pokud ano, tak když takovýto dav projde Prahou, tak je najednou dvakrát větší než na začátku. A ten pak dokáže zničit pár aut, zbít pár lidí. Já osobně bych se k tomu davu nepřidal. Vyhnul bych se mu obloukem, jelikož nejsem člověk s násilnickými sklony a nerad mívám problémy. Ve svém okolí nezaznamenávám člověka s násilnickými sklony, ale kdyby ano, tak bych se mu snažil vysvětlit, že násilím nic nevyřeší. Myslím si, že bez násilí by byl svět hezčí.

Knowing - film bez happyendu

2009-04-12T08:54:00.004+02:00

Nedávno jsem měla možnost shlédnout film s názvem Knowing s Nicolasem Cagem v hlavní roli, který mě opravdu zaujal. Jedná se o katastrofický film s fatálním koncem, který vede k zamyšlení. Ale začneme od začátku...

Film má vcelku originální zápletku a překvapující je, že i nečekaný konec, takže nebudete vědět, jak film skončí... teda pokud si nepřečtete někde obsah.
Vše začíná v Massachusetts, kde při zahájení slavnostní ceremonie mají děti z místní školy nakreslit libovolný obrázek o tom jak si představují svět za padesát let. Všichni jej nakreslí kromě malé Lucindy, která na výkres píše řady zdánlivě nesmyslných čísel...
.. O padesát let se koná slavnostní otevření této časové kapsle. Učitelé rozdávají dětem ze školy obrázky dětí. Calebovi, jenž je syn Teda Mylese (Nicolas Cage) se do rukou dostává obrázek Lucindy. Když se tento výkres dostane do rukou Teda, tak začne nad čísly přemýšlet a vyluští záhadu obrázku Lucindy, která dokázala předpovídat budoucnost. Ona předpovídá různé katastrofy, které se už od té doby staly nebo nestaly. Ted se rozhodne, že katastrofám zabrání, ale může to vůbec dokázat?

Film se mi velice líbil, hlavně proto, že vede k různým úvahám a to o nicotnosti člověka a co zmůže sám člověk proti katastrofám a konci světa. A musím říct, že na to, že je to americký katastrofický film, tam téměř nebylo nic z americkýho klišé. Teda pokud se nepočítá jedna histerická slečna, která se díky tomu zabila (ale stejně by jí to vyšlo na stejno).
Co se mi nelíbilo, byla závěrečná scéna na způsob Adama a Evy se zajíčkama. Připadalo mi to už trochu moc.

Prosíme o vyplnění

2009-04-04T12:36:00.003+02:00

Tak zase po dlouhém čase zdravím a obracím se na naše čtenáře s velkou prosbou. A nejvíc na čtenáře, kteří žijou v okolí Čáslavi nebo přímo v ní.

A teď o co jde.
Jde o to, že máme mít zpracovaný jistý projekt o našem okolí a my Vám chceme položit pár otázeček právě na Čáslav.
Takže Vás prosím o vyplnění dotazníku, nemusíte se bát, je hodně krátký ( zabere nejvíc dvě minuty), ale pro nás má velkou cenu.

Děkuji všem za účast a tady je odkaz.

Divoké vymýtání

2009-03-28T14:17:00.001+01:00

Exorcismus - pojem pod kterým si většina lidí vybaví středověké vymýtání ďábla a ti další asi nic. Normální racionálně přemýšlející člověk si už asi hodně těžce představí, že by ho mohl posednout zlý duch.
A duchové se dokonce dají spočítat. Židovští učenci napočítali 7 405 926 démonů. Katoličtí biskupové se chlubí číslem 133306668. Luteráni v USA počítali až do úmoru a napočítali plných 2,6 mld. démonů.
I v dnešní době se věří neskutečné množství lidí na zlé démony. U nás v Evropě je to hlavně Itálie s 45 %.
Zájem o exorcismus zkrátka roste a kdybyste měli zájem přes 600 evangelických vymýtačů ďábla, v Itálii je jich oficiálně 170 (ale samozřejmě jich bude více) a každý rok je navštíví půl mil. Italů. To je podle mého opravdu velké číslo.
Exorcismus může dojít až na takové metody jako mučení, hladovění a podobným životu nebezpečným praktikám.
V Římě na univerzitě Athenaeum Pontificum Regina Apostolorum se můžete zapsat na speciální kurz vymýtání ďábla.

Je panenství vůbec vyčíslitelné?

2009-03-24T20:02:00.002+01:00

Většina dívek má za to, že panenství je pro ně to nejsvátější na světě co mají, a pokud se toho chtějí "zbavit", tak jen se člověkem, kterého milují. Ne však pro osmnáctiletou rumunskou studentku Alinu Perceaovovou. Ta se rozhodla své panenství vydražit v aukci.

"Vážím 49 kilogramů, měřím 173 centimetrů a jsem hnědooká Rumunka. Jsem nekuřačka a od gynekologa mám certifikát na to, že jsem ještě panna. Chci, aby mé 'poprvé' bylo výjimečné a nikoliv příliš náhlé a uspěchané," uvedla mladá dívka ve svém inzerátu.
"Vítěz dražby se mnou bude moci strávit celý víkend, za předpokladu, že uhradí mé případné náklady na cestu či pobyt v hotelu," zní inzerát Aliny Perceaové.

Důvod, proč tohle celé dělá, je, že nemá peníze na studia. Doufá, že by jí to mohlo vynést až 50000 euro, avšak tři dny před koncem aukce stojí její paneství "jen" 5000 euro.
Mikeš

Manželství. Pouhá formalita?

2009-03-22T18:05:00.001+01:00

Manželství je soužití trvalého charakteru, které má společensky uznanou formu. U nás musí být uzavřeno zákonem stanoveným způsobem – sňatkem. Tímto se dostávám k celé problematice tohoto tématu a to, žít s partnerem s papírem nebo bez? Proč se lidé vrhají do manželství? Je dobrý mít na manželství papír?

Dnešní doba je už celkově mnohem tolerantnější a to i v otázce manželství. Žít s přítelem jen tak na „psí knížku“ před padesáti či dvaceti lety bylo opravdu nemyslitelné a co teprve být svobodnou matkou! Dnes se už kvůli tomuto nikdo nebude na nás dívat skrz prsty a odsuzovat. Doba jde pořád dopředu a opravdu netuším kde budeme za dalších padesát let :D. Dnešní neprovdaná žena se o sebe dokáže postarat stejně dobře i sama, protože dnes již ženy často pracují na vysokých postech.

Já osobně bych spíše volila možnost zkusit si žít s partnerem pár let a pokud to přežijeme ve zdraví, tak bych volila i alternativu svatby. Proč ne, svatba je přeci krásný rituál. Bohužel spousta mladých i starších lidí ale na sňatek hodně pospíchá a opravdu se pak nemůžu divit, když jejich ideální manželství skončí rozvodem.

Často si neuvědomujeme asi následky svých činů a také musíme počítat s tím, že manželstvím jsme partnera k sobě nějak nepřipoutali a pořád má svoji hlavu, nebo zkrátka nedokážeme snést to, že v manželství nejsou sami za sebe, ale SPOLU. Ať jsou důvody rozvodů jakékoli, musíme si uvědomit, že manželství je závazné a cesta zpět je hodně komplikovaná.

Manželství je určitě skvělá a jedinečná věc, ale nemyslím si, že by se sňatkem něco extrémně změnilo. Jde spíše o pocit, že můžete strávit celý život s milovanou osobou po boku.

Bylo nebylo o blogu a o článku

2009-03-21T16:01:00.000+01:00

Vážení čtenáři, tímto si Vám dovoluji oznámit, že tento blog slaví první rok!!! První článek byl publikován 18.3.2008 (ano trochu jsem zaspal, vím), a tak blogu přeji hodně štěstí a čtenosti do dalších let. Díky tomuto jsem udělal rozhovor s hlavními protagonistkami blogu. S šéfredaktorkou Káťou a blogerkou Kájou.

Ano, takhle začínal dlouho připravovaný článek a rozhovor na oslavu tohoto blogu. Jak jste si milí čtenáři všimli, někdo už oslavný článek napsal, takže nebudu první (co bych vůbec chtěl že). Proto kašlu na gratulace a přání, přepíšu jenom rozhovor, který byl natočen 11.3. s blogerkami.

(holky) Co to asi bude? :-D
(já v reakci na mikrofon) No to je to překvapení! Mě se to nechce psát tak sem si vymyslel lepší způsob, nahraju si vás.

Mikeš: Chci s Vámi natočit jakýsi rozhovor, tušíte o čem?
Carol: Ne.
Katka: Ne.

M: Aha.
C: Kde máš lampičku? :-D
K: Světla :-D

M: No, tak je to za účelem toho, že Váš blog slaví první rok. Víte to?
C: Ne.
K: Ne.

M: A zrovna předtím rokem jste tam uveřejnili nějaký otázky (C: Ježíši nee) a tak vám jich pár z nich položím. A uvidíme co se za rok změnilo.
K: Nic.
C: Já nevím.

M: Nic se nezměnilo? Co se změnilo pro tebe Káťo?
K: Jdi pryč. Chci další otázku.
M: Co se pro tebe změnilo?
K: (10x di pryč :-D) Nic.

M: Co byste chtěli blogu popřát?
K: Všechno nejlepší :-D.
M: A co Kájo ty?
C: Hodně štěs... (nedořekne jak se směje :-D)

M: Kolik čtenářů už blog navštívilo?
K: (pohotově) Deset tisíc.
C: Já souhlasím, taky tak.

Buď a nebo:

M: Kamarádka nebo kluk?
K: EEEEhhhh obojí.
C: Obojí. :-D :-D
M: Proč?
K: Ve třech se to lépe táhne.
C: Já nevím. (stálý smích)

M: Vánoce nebo Valentýn?
K: Vánoce.
C: Vánoce.

M: Růže/Tulipán?
K: Fanfán Tulipán. Néé, růže růže růže...
C: Růže.

M: Svetr/Mikina?
K: Svetr.
C: Mikina.

M: Sukně/Kalhoty?
C: (ač nemá mikrofon) Já nevím co myslíš? (na katku)
K: Kalhoty.
C: Kalhoty.

M: Les/Louka?
C: Les.
K: Les.

Anti:

M: Pití?
K: Já že antika. Eeehhh já piju všechno.
C: Já nevím.
M: Něco vymysli.
C: Slivovice.

M: Člověk?
K: Kvapil.
C: Kvapil.
K: Mě nikdo nevadí, já mám ráda lidi.

M: Mám chuť na:
K: Já to nemůžu říct.
M: Můžeš, když tak vycenzuruju.
K: Vypadni, jdi za ní:
C: Na tuhle sušenku. Já to nemůžu dojíst.
K: Už mám jako hodně hlad. Mohla jsem mít dneska oběd.

M: Chci:
K: Chci být doma.
C: Smrkat.
K: Mě už se nechce smrkat.
C: Já jo.

M: Spadnou ti klíče, tak si klekneš abys je našla a přitom klekneš do hovna. Co uděláš?
K: Půjdu domů si vyčiiistiiit kaalhottyy :-D :-D :-D (ano takhle nějak to bylo řečeno :-D)
C: Já asi to samý. (Pozn.: Jak jinak,že?) A budu se nějak maskovat cestou.
M: Zkus být originální.
C: Já nevím (Pozn.: Zase?). No tak budu se nějak maskovat, chodit divně, půjdu nějak divně domů.

M: Co pro tebe znamená láska?
C: Já nevím (Zná vůbec jinou odpověď :-D).
K: Si to musím rozmyslet.
C: Já se vysmrkám.
K: Láska je že jí dám kapesníček a nic za to nechci :-D.
M: A co pro naši milovanou usmrkanou Káju?
K: Radši jí nech, víš jak to tady bude vypadat?
C: Láska je že mi ten kapesníček dá a příště jí ho zase půjčím já. (Pozn.: Originální, že?)

M: Uvidíš starého pána na kolenou. Co uděláš?
K: Zeptám se ho jestli se modlí.
C: Budu si myslet že to je nějaký úchyl asi. Já nevim.
K: Proč na kolenou?
K: Asi nadšený rocker.
C: Je to žebrák asi.
M: Takže byste ho nezvedli?
K: Ne.
C: Ne.

M: Koupila sis zmrzlinu a prodavačka ti vrátila o 50 kč méně. Co uděláš?
K: Řeknu jí to. Kdyby víc tak by mi to nevadilo.
C: No řekla bych jí to a chtěla to zpět.

M: Vyjedeš poprvé na bruslích, jedeš zrovna z kopce a proti tobě jde tvůj idol a jede auto. Ty ale neumíš zabrzdit. Co uděláš?
K: Zabrzdila bych od tebe.
C: Nebruslím.
K: Já nemám idola.

M: Popiš svůj vysněný dům.
C: 30. léta, zahrada.
K: Opravdu, to je její sen.
C: Fakt, to se nemění.
K: Já bych si něco novýho postavila. Nemám ráda pavouky. Jsou všude. Fakt.

M: Najednou se staneš mravencem. Co uděláš?
C: Já nemám ráda mravence.
K: Já taky ne.
M: Takže se zabiješ?
C: Jo.
M: Co uděláš ty, Katko?
K: Počkej, mě zaskočilo.
C: Pokousala bych tě, štípla bych tě.

M: Myslíte, že je na světě spravedlnost?
K: Ne v týhle škole.
C: Já měla takovou dobrou větu naučenou, ale teďka si jí nepamatuju.

M: Máš nějaké životní sny?
C: Tajný. A momentálně ani ne.
K: Já ještě nevím... Můj sen je postavit si bazén.... Ale já nemám ráda plavání. Tak výřivku.

M: Umíš si představit lásku bez sexu?
K: Jo. Ale ne se mnou. :-D
C: Jo. Já nevím.
K: Že je to docela představitelný?
M: Tak mluvíme o Vás. Kájo, dokážeš si to sama představit?
C: Nevim.

M: Dokázala bys podvést?
K: Koho?
M: Svýho kluka?
K: Asi ne.
C: Jak to teď v tadytu chvíli můžu vědět.
M: Tak máš přítele Láďu, že jo, tak kdyby šel nějakej pěknej kluk a strašně moc tě balil..
C: Kdybych byla opilá tak jo.

M: Je pro tebe důležitější přátelství než láska?
C: JO.
K: Já nevím, láska je taky takový druh přátelství.

M: Je pro tebe důležitá upřímnost?
C: (zase rázně) JO.
K: Jo.

M: Myslíš si, že jsi snadno ovlivnitelná okolím?
K: Někdy.
C: Asi jo.

M: Dovedla bys zabít člověka?
K: Ne, já nezabíjím lidi.
C: Já taky nejsem masová vražedkyně.

M: Toleruješ žárlivost ve vztahu?
C: Jo.
K: Taky.

M: Myslíš že chlapy jsou nevěrnější než ženský?
K: Ne.
C: Jo.

M: Chceš být krásná?
K: Asi jo :-D.
C: Kdo by nechtěl.

M: Jak snášíš kritiku od okolí?
C: Si jí už nevšímám.
M: Takže ignoruješ okolí?
C: Ty neznáš Simonu...
M: Soustředíš se tedy plně na sebe?
C: Kdybys znal Simonu, tak se taky soustředíš jen na sebe.
M: A Katko?
K: Někdy mě to sere.
K: Jak od koho.

M: Co pro tebe znamená slovo štěstí?
K: Žes mi donesl tyčinku.
C: Nevim. Že jsem šťastná.

M: Věříš na osudovou lásku na celý život?
K: Ne.
C: Ne.

M: Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně?
K: Nechápu.
M: Myslíš si, že některé vzpomínky mohou přežít věčně? Třeba v tvý mysli.
K: Jo.
C: To rozhodně.

M: Můj vysněný kluk:

M: Hravý nebo vážný?
C: Hravý.
K: Hravý jsou nemehla. Něco přesně na půl. Nesmí to být tele.

M: Romantický nebo přirozený?
C: Normální.
M: Romantický nebo přirozený?
C: Tak něco mezi, třeba romantický, né romantický né, radši přirozený.
K: Přirozený s romantickými sklony.

M: Něžný nebo vášnivý?
K: Nevim. Jak kdy, podle nálady. A ten kluk to má samozřejmě poznat.
C: Něžný asi já nevim.

M: Zábavný nebo nudný?
K: Zábavný.
C: Co myslíš? Samozřejmě zábavný.

M: Přelétavý nebo snadno se vázající.
K: Přelétavý je dost hnusný.
C: Souhlasím.

M: Dělač problémů nebo pan tichý?
K: Hm někdy ty problémy jsou dobrý. Já je dělám ráda.
C: Spíš ten pan tichý.
K: Tichá voda břehy mele.

M: Zlomila jsi někomu srdce?
C: Asi ne. Já nevim.
K: Ne. At se přihlásí.

M: Jsi zamilovaná?
C: Ježíši, já nevím.
M: Možná to bude číst Láďa.
C: To nebude číst.
C: Já nevím tak třeba jo.
C: NEJSEM SI JISTÁ.
K: Jo jsem... asi.

M: Chtěla bys prostřednictvím tohoto média něco vzkázat Láďovi?
C: Ne, on to nebude číst.
M: On to bude číst a...
C: To nebude číst!
M: Možná to i uslyší.
C: Cožee?

Díky za rozhovor. Mikeš.

Andorrské mini knížectví

2009-03-19T21:18:00.000+01:00

Patří mezi nejmenší státy v Evropě a říká se mu také, že leží v oblacích. Ano, i tak se dá říct Androrrskému knížectví.
Nachází se ve východních Pyrenejích a tuto zemičku obklopují vysoké hřebeny horských hřebenů a různé údolí. Od roku 1993 je parlamentní demokracií tzn. že hlavou státu je jak francouzský prezident tak i špatnělský biskup.
Knížectví má rozlohu 468 km čtverečních a zhruba 72 tis. obyvatel. Proto se řadí mezi pidi evropské státy.
Většina příjmů pochází z turistického ruchu, protože zde pořídíte levné zboží a to turisty láká. Zboží se prodává bez cla a téměř bez daní. Hory zase lákají sportuchtivé turisty. Ročně Andorru navštíví přes 10 mil. cizinců. Dobrý business je také prodej známek.
Oblast Madriu-Perafita-Claror je zapsána na seznamu UNESCO, takže to jen přitáhne další turisty, ale ty sem můžou jenom pěšky. Celkově otázka ekologie se tady bere opravdu velmi vážně.
Tato zemička má nulovou nezaměstnanost a navíc její obyvatelé neplatí daň z příjmů.

SLAVÍME!

2009-03-18T17:44:00.006+01:00

Dnes je to přesně rok, co byl na tomto blogu publikován první článek. Opravdu se to nezdá, ale je to tak, za tu dobu se změnilo opravdu hodně a to nejen na vzhledu. Bylo publikováno přes 400 příspěvků z různých směrů, což se mi zdá dost neuvěřitelné. No a to i z toho důvodu, že poslední dobou už například já nepublikuji tak jako dřív, ale trochu to tu zanedbávám xD. Tak třeba to do dalšího roku vylepším. Takže tedy přeji vše nej... i sobě.